Vládní vyhláška, kterou se uvádí v prozatímní platnost dodatková úmluva k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou, uzavřené v Praze dne 4. května 1921.

Závěrečný protokol

k dodatkové úmluvě k obchodní dohodě, podepsané v Praze dne 4. května 1921 mezi Československou republikou a republikou Rakouskou.

Při podpisu dodatkové úmluvy k obchodní dohodě, podepsané v Praze dne 4. května 1921 mezi Československou republikou a republikou Rakouskou, učinili podepsaní zmocněnci dnešního dne tato prohlášení, jež mají tvořiti integrující součást této dodatkové úmluvy:

Obě smluvní strany projevují ochotu, že na návrh jedné strany vstoupí v jednání i během trvání této úmluvy, aby upravily tuto úmluvu tak, aby odpovídala vývoji hospodářských a obchodně-politických poměrů.

K rakouskému celnímu sazebníku.

K čís. 18: Cukr řepový atd.:

Poněvadž cla tohoto čísla jsou vytvořena se zřetelem na domácí cukerní daň, toho času 10 zlatých korun za 100 kg, a rakouská vláda nemá býti v žádném směru vázána v jejím vyměření, jest shoda v tom, že smluvní celní sazby tohoto čísla mohou býti změněny, odchylně od ustanovení článku I., odstavce 1., této dodatkové úmluvy, v souvislosti se změnou cukerní daně o tutéž částku jako cukerní daň.

Rozpětí mezi celními sazbami čís. 18b a poznámky nesmí však překročiti částku 4.50 zlatých korun za 100 kg, při čemž se přihlíží i k domácí dani cukerní.

K čís. 25: Ječmen a k čís. 29: Slad:

Smluvního cla pro ječmen 1·50 zlatých korun se užije, nebude-li autonomní (pohyblivé) clo výhodnější.

K čís. 39 a: Salátové okurky:

Za salátové okurky, uváděné po čís. 39 a přílohy A, považují se okurky o délce 15 až 30 cm, jichž 60 kusů váží 4½ kg nebo více. Vyskytnou-li se v zásilce jednotlivé okurky odchylné délky, nemá tato okolnost vlivu na odbavování jako salátové okurky.

K čís. 46c a čís. 47 c: Okrasné květiny atd. a okrasné listoví atd. barvené, napuštěné, nebo, aby byly trvanlivé, jinak upravené:

Podle sazebního čís. 46 c a čís. 47 c dlužno odbavovati také okrasné květiny atd., po případě okrasné listoví atd., které jsou ku zvýšení trvanlivosti upraveny glycerinem, louhem chloridu vápenatého a pod., lakované, velutované, slídou potažené nebo bronzované.

K čís. 50: Chmel:

Jako československý chmel smí se uváděti v Rakousku do oběhu jen takový chmel, který je opatřen označením a ověřovací listinou některé veřejné československé známkovny podle předpisů, pro označování původu chmele vždy právě v Československé republice platných, a který jest v originálním plnění, to jest v obalu, opatřeném označením původu, pečetí a plombou podle zmíněných československých předpisů.

Označení původu československého chmele, uvedené v předchozím odstavci, bude požívati v Rakousku téže ochrany, jako je zavedena vždy právě platnými rakouskými zákony pro označování původu šumivých vín a pálených lihových tekutin.

K poznámkám k čís. 140, 141 a 142:

1. 1. Grádlové tkaniny:

   Grádlové tkaniny jsou trojvazné pokud se týká čtyřvazné grádlové képry, u kterých se sřídají dva stejně široké proužky; při tom u jednoho z nich běží přímky na levo, u druhého na pravo.

1. 2. K poznámce 3: Tkaniny ze skané příze.

   Za tkaniny ze skaných přízí považují se všechny tkaniny, u nichž v osnově a v útku dohromady nepřipadají průměrně více než tři jednoduchá vlákna na jednu nit.

Toto omezení neplatí u tkanin zvaných kongres a tkanin k vyšívání: tyto spadají vždy, pokud jsou přitkány skané příze, pod tkaniny ze skaných přízí.

K čís. 145: Nábytkové látky bavlněné:

Za nábytkové látky bavlněné se nepovažují:

1. a) veškeré potištěné tkaniny bavlněné;
2. b) aksamity bavlněné, váží-li čtvereční metr méně než 400g;
3. c) jiné bavlněné tkaniny:
   1. α) v kusu barvené;
   2. β) váží-li čtvereční metr méně než 250 g.

Ostatní shora neuvedené bavlněné tkaniny dlužno odbavovati jako nábytkové látky, jestliže podle své povahy jsou určeny především k výpravě nábytku (nábytkové povlaky a přehozy).

K čís. 181 a 1: Tkaniny halina a huňa:

Halina vyrábí se z hrubé vlny a váží čtvereční metr 800 g nebo více; používá se jí k různým účelům (jako na selské pláště, pokrývky na podlahu atd.)

Huňa je proti halině poněkud jemnější, hladší sukno, z podobného materiálu jako halina. Je zpravidla silněji valchována než halina a používá se jí k výrobě obyčených domácích střevíců.

K čís. 180 a 2: Pokrývky z odpadků:

Pokrývky z odpadků jsou pokrývky s osnovou z rostlinných přediv a s útkem z méněcenných, vlněných odpadků přádelných nebo z umělé vlny; tyto pokrývky nejsou prané a vyznačují se tudíž mastným zápachem a hmatem.

K čís. 180 a 3: Látky na obuv:

Látkami na obuv tohoto čísla rozumějí se: silné, na obou stranách zdrastěné, dvojité tkaniny, jichž svršek sestává jak v osnově, tak v útku z vlněné příze mykané, spodek pak vykazuje útek z vlněné příze mykané a osnovu z bavlny, která současně váže svršek. Tyto tkaniny jsou zhusta na svršku různobarevnou přízí čtvercově vzorkovány.

K čís. 180 c: Zásady pro vyclívání vlněného tkaného zboží podle hodnoty:

Vyclívání podle hodnoty vlněného tkaného zboží, výslovně nejmenovaného, děje se zásadně podle čisté (netto) fakturované ceny. Z fakturované ceny odečítá se tudíž rabat a pod. Zlaté koruny přepočítávají se podle kursu v den vyclívání. Při zboží, prodaném československým výrobcem přímo rakouskému odběrateli, je směrodatnou faktura, vystavená československým podnikem. Bylo-li prodáno zboží rakouskému odběrateli z rakouského svobodného skladiště komisionářem nebo pobočným závodem československého podniku, bere se v úvahu ona faktura, kterou rakouskému odběrateli vydá komisionář, pokud se týká pobočný závod.

Má-li celní úřad pochybnosti o správnosti fakturovaných cen, nastoupí rozhodčí řízení, předvídané v bodu 3. §u 21 rakouského celního řádu.

K čís. 181: Nábytkové látky vlněné:

K nábytkovým látkám vlněným nenáležejí:

1. a) aksamity vlněné, váží-li čtvereční metr méně než 450 g,
2. b) jiné tkaniny vlněné, váží-li čtvereční metr méně než 250 g.

Ostatní shora neuvedené vlněné tkaniny dlužno odbavovati jako nábytkové látky, jestliže podle své povahy jsou určeny především k výpravě nábytku (nábytkové povlaky a přehozy).

K čís. 182 a: Sealskiny:

Sealskiny jsou tkaniny na způsob plyšů s bavlněnou osnovou a vlněným útkem, také potištěné a lisované; zdrastěné vlněné látky, netkané na způsob floru, vyclívají se podle čís. 180.

K čís. 200 a čís. 208: Nábytkové látky hedvábné a polohedvábné:

K nábytkovým látkám hedvábným a polohedvábným nenáležejí látky se zatíženým hedvábím.

K čís. 252: Pouzdra:

Pouzdra jsou obaly, určené k úschově předmětů a k tomu účelu uvnitř patřičně upravené.

K čís. 252 c: Lékárnické kartonáže:

Za lékárnické kartonáže dlužno považovati krabičky, určené k lékárnickým účelům (krabičky zasouvací, kulaté a podobné, t. zv. krabičky lékárnické), jakož i krabičky skládací, vesměs, možno-li jejich použití k tomu účelu seznati z tištěného označení nebo pod.

K čís. 267: Oděv z kaučuku atd.:

Za základ pro výpočet cla s přirážkou vezmou se ve smluvním styku případná smluvní cla čís. 265 a 266.

K čís. 302, 303: Památkové předměty:

Označení krajiny a místa nebo krátkého věnování, provedené vypáleným, vtlačeným, malovaným a pod. písmem, zůstanou při vyclívání tohoto zboží podle jeho bližší povahy bez povšimnutí.

K čís. 355: Zvonivky a dlaždice:

Síla zjišťuje se na nejtenším místě; při tom však prohlubeniny, způsobené vtlačenými továrními známkami a značkami, jakož i pouze ojedinělé, při lisování nebo pálení vzniklé nepravidelnosti a konečně i snížené okraje zůstanou bez povšimnutí.

K čís. 376 a: Ocelové precisní roury:

Ocelové precisní roury jsou tažené roury, přesných rozměrů (síly stěn a kalibru).

K čís. 407 a: Litina sporáková, kamnová a stoková:

Litinou ke sporákům a kamnům se rozumějí: podpěry pečicích trub, pětinková kamna, topné krky, sporákové pláty, rámy, kroužky do plátů, dvířka ke sporákům a kamnům, kamnové vložky, kamnové podpěry, nohy ke kamnům, komínová dvířka, rošty a roštové tyče pro domácí sporáky a kamna.

Stokovou litinou rozumějí se: stokové mříže, poklopové rámy a poklopová víka, stokové uzávěry.

K čís. 439 d 2 a: Stroje k čistění luk od mechu:

Stroje k čištění luk od mechu jsou stroje na obdělávání luk, opatřené noži ve dvou řadách za sebou, které slouží k rozřezávání trávníku.

K čís. 441 b a c: Speciální stroje a přístroje pro cukrovary, pivovary a sladovny:

Takovými speciálními stroji a přístroji na průkaz jejich určení se rozumějí:

1. A. Pro cukrovary:

   stroje na praní řepy,

   řezací stroje na řepu,

   difusery a difusní přístroje s příslušnými vývěvami,

   lisy na řízky,

   filtrační lisy,

   kalolisy,

   lapače drti,

   malaksery (též refrigeranty a kristalisatory),

   saturatéry,

   přístroje na vyprazdňování odstředivek (dechargeury),

   přístroje k odlučování šťáv,

   zařízení na síření šťáv,

   separátory vápenného mléka,

   přístroje na hašení vápna,

   filtry (otevřené nízkotlaké filtry, uzavřené filtry skříňové, filtry na spodium),

   přístroje na čištění šťáv aktivním uhlím,

   zařízení na regeneraci spodia,

   lisy na kostkové tyčinky a kostkové desky a stroje na rozsekávání kostkových tyčinek a desek na kostky,

   balicí stroje na cukr,

   granulátory,

   zařízení na prosévání cukru,

   zařízení na mletí cukru,

   zařízení na sušení řízků,

   zvedací kola na řepu nebo vodu,

   hrabicové transportéry řízků,

   bagry na řízky,

   dopravní a lisovací šrouby na řízky,

   pásové transportéry,

   korýtkové výtahy,

   třasadlové dopravní žlaby,

   výtahy na řepu,

   Westonovy odstředivky,

   odstředivky na cukrové homole,

   čerpadla na brýdové vody,

   čerpadla na vápenné mléko,

   čerpadla na kal,

   čerpadla na šťávy,

   čerpadla na cukrovinu,

   čerpadla na syrupy,

   stroje na praní plachetek,

   stroje na praní spodia,

   stroje na mytí forem na cukr.

1. B. Pro pivovary a sladovny:

   vystírací a zcezovací kádě s míchadly,

   stroje na odkličování ječmene,

   obraceče sladu,

   sladovací bubny, sušicí bubny,

   šrotovníky,

   čisticí a lešticí stroje na slad,

   cízy na chmel,

   stroje na utužování sudů s příslušenstvím,

   stroje na odstraňování zátek,

   automatické stroje na mytí sudů,

   automatické stroje na vymývání sudů,

   stroje na zkoušení sudů,

   požahovací stroje na sudy,

   stroje na vysmolování sudů,

   válečková zařízení na dopravu sudů,

   mladinkové filtry,

   monžíky na chmel s míchadly,

   kalorifery pro sladovny.

K čís. 441 c: Speciální stroje a přístroje pro doly, hutě a válcovny a pro chemický průmysl:

Takovými speciálními stroji a přístroji na průkaz jejich určení se rozumějí:

1. A. Pro doly, hutě a válcovny:

   těžné stroje,

   vyklápěcí zařízení,

   třídicí rošty,

   třasadla,

   kývavá síta,

   třídicí bubny,

   prádla uhlí,

   úplná zařízení válcoven železa a obecných kovů včetně válcoven za studena, jakož i pomocná zařízení k nim (jako sklápěcí stoly, válečková posunovadla, střešní zdviže, vlečná zařízení),

   Forterovy ventily k plynovým generátorům, pístová dmychadla k zařízením pro vysoké pece, těžší než 800 q,

   turbinová dmychadla k zařízením pro vysoké pece, těžší než 20 q,

   turbokompresory k zařízením pro vysoké pece, těžší než 400 q.

1. B. Pro továrny na mýdlo:

   stroje na řezání mýdlových tyčí,

   hoblovací stroje na mýdlo,

   mísicí stroje na mýdlo,

   hnětací stroje (pilírovací) na mýdlo,

   lisy na mýdlové tyče (pelotesy),

   sušicí stroje na mýdlo,

   automatické razicí stroje,

   chladicí stroje na mýdlové desky,

   kompresory s výtlakovou nádobou na mýdlo.

1. C. Zařízení pro továrny na olej:

   drticí stroje na semena,

   čisticí stroje na semena,

   pražicí pánve,

   hydraulické ceďákové lisy,

   stroje na lámání pokrutin.

1. D. Zařízení pro továrny na klih:

   drticí stroje na kosti,

   difuséry kostí,

   vyluhovací a extrakční přístroje na klih,

   přístroje na sušení fosfátů.

Smluvní cla platí i pro jednotlivě dovážené části těchto strojů a přístrojů čísla 441 b) a c).

K čís. 456: Sportovní dětské vozíky:

Sportovní vozíky sem náležející jsou dětské vozíky většinou sklápěcí, s dřevěnou kostrou, dřevěným sedadlem, dřevěnou opěrou a dřevěnými podpěradly rukou a nohou, bez vyložení po stranách, bez obalu na nohy a bez střechy.

K čís. 459: Motorová vozidla, atd.:

Rakouská vláda si vyhrazuje možnost změniti základ pro vyclívání automobilů podle hodnoty nebo přejíti k jinému systému pro vyclívání automobilů.

Aniž by se vzdávala svého zákonného práva na stanovení hodnot, prohlašuje rakouská vláda ochotu, že až do případné nové úpravy tohoto vyclívání vezme v úvahu všechny technické pomůcky, týkající se automobilů československé výroby, předané jí za tím účelem československou vládou.

K čís. 459: Parní nákladní vozy:

Parní nákladní vozy vyclívají se odděleně podle povahy hlavních dílů (parní stroj podle čís. 438, parní kotel podle čís. 435 a podvozek s plošinou a případnou nástavbou podle čís. 454).

K československému celnímu sazebníku.

K poznámce k čís. 189 a 190: Grádlové tkaniny:

Grádlové tkaniny jsou trojvazné, pokud se týká čtyřvazné grádlové képry, u kterých se střídají dva stejně široké proužky; při tom u jednoho z nich běží přímky na levo, u druhého na pravo.

K čís. 229 a: Pokrývky z odpadků:

Pokrývky z odpadků jsou pokrývky s osnovou z rostlinných přediv a s útkem z méněcenných vlněných odpadků přádelných nebo z umělé vlny; tyto pokrývky nejsou prané a vyznačují se tudíž mastným zápachem a hmatem.

K čís. 229 b: Tyrolské lodeny.

Tyrolské lodeny jsou hladké, nevzorkované, jednobarevné (barvené v kusu nebo ve vlně), nebo vícebarevné (pouze melírované) tkaniny z ovčí mykané příze, jež jsou více nebo méně zplstěny (valchovány) a mají svrchní stranu hladkou nebo zdrastěnou (lodeny s vlasem na způsob velbloudího).

Československá vláda prohlašuje ochotu, že, sníží-li celní sazbu na vlněné tkaniny této položky ještě pod výměru, přiznanou pro tyrolské lodeny, přizná touž výhodu také tyrolským lodenům.

Odbavovati tyrolské lodeny jsou zmocněny hlavní celní úřady v Praze, Brně a Bratislavě.

K čís. 244 a: Umělé hedvábí, též v nit uskané, přírodně bílé, nebarvené:

Československá vláda ujišťuje, že zavede-li clo na umělé hedvábí (čís. 244 a), nebudou ve smluvním styku celní sazby vyšší než:

Hedvábí umělé, též v nit uskané:

1. a) přírodně bílé, nebarvené:

   Závěrečný protokol k dodatkové úmluvě k obchodní dohodě, podepsané v Praze dne 4. května 1921 mezi Československou republikou a republikou Rakouskou. K rakouskému celnímu sazebníku. K československému celnímu sazebníku.

   jednoduché	10·50 Kč za 1 kg
   dvojpramenné nebo v nit uskané	14·— Kč za 1 kg

K čís. 274: Lehká dámská konfekce:

Lehkou dámskou konfekcí rozumějí se: lehké šaty (šaty v celku), bluzy, sukně, župany, pyjama, zástěrky, ranní kabátky (kabátky ke kadeření).

K čís. 296 a 1: Novinový papír tiskařský:

Novinový papír tiskařský je nehlazený, bílý papír pro tisk novin, ve váze více než 50 g na čtvereční metr, v kotoučích, jichž šířka obnáší aspoň 30 cm a průměr nejméně 85 cm.

K čís. 356, 358 a 359: Krabice:

Barevná, vypálená, vtlačená označení firem, tovární značky, označení zboží a pod., též ozdobená, zůstanou při vyclívání nepovšimnuta.

K čís. 358, bod 4: Lyže:

U lyží neodůvodňuje ještě okolnost, že jsou pouze na hrotu jemně osoustruhovány, jejich zařazení do tohoto čísla.

K čís. 400a: Zboží z cementu atd.: Heraklitové desky:

Heraklitové desky, zhotovené použitím dřevěných třísek nebo jiných rostlinných vláken, vyclívají se podle tohoto čísla, pokud obsahují co do váhy více než 50% malty z magnesitového (Sorelova) cementu.

K čís. 466b: Deštníkové pruty a kostry:

Deštníkové pruty a kostry považují se za jemně natřené, též jsou-li opatřeny vpáleným lakovým nátěrem.

K čís. 481, 483, 484, 485, 516, 517: Armatury:

Armatury jsou výstrojné předměty strojů, přístrojů a rourovodů.

K čís. 530b poznámka: Ocel na příraznice k mlátičkám, nenařezaná na příslušnou délku:

Takováto ocel na příraznice k mlátičkám, surová, vyclívá se podle čís. 431c.

K čís. 553: Automobily, atd.:

Československá vláda si vyhražuje změniti své dnešní zákonodárství o odbavování zboží dle hodnoty a při tom zavésti pro odbavování automobilů rakouského původu clem z hodnoty ony zásady, na nichž jest vybudována dnešní zákonitá úprava cel z hodnoty pro automobily v Rakousku nebo zavésti pro automobily čís. 553 na místě cla z hodnoty clo dle váhy nebo clo kusové, po případě clo kombinované.

Až do případné nové úpravy tohoto odbavování bude hodnotné clo na automobily rakouského původu, dovážené do Československa, vyměřováno za šetření předpisů § 8 prováděcího nařízení k platnému celnímu zákonu a článku X. obchodní úmluvy s Francií ze dne 17. srpna 1923 na podkladě skutečných tržních cen v zemi původu, zvětšených o výlohy za obal, dopravu až na československou hranici, pojištění a obstarání (komisi).

Aniž by se vzdávala svého práva na ocenění, projevuje vláda československá ochotu, že k tomu cíli kromě faktur předložených dovozci vezme v úvahu veškeré oceňovací prvky, vycházející od příslušných, důvěryhodných průmyslových organisací a předané jí vládou rakouskou.

K čís. 621a: Kysličník siřičitý (kyselina siřičitá):

Pro použití smluvního cla je podmínkou, že se předloží vysvědčení o obsahu obalů. Tato vysvědčení buďtež vystavena příslušnou komorou pro obchod, živnosti a průmysl.

K obchodní dohodě ze dne 4. května 1921.

Obě smluvní strany se zavazují, že s příslušníky a společnostmi druhé smluvní strany nebudou, pokud se týká režimu tuzemských a cizozemských platebních prostředků nakládati hůře, než s příslušníky a společnostmi státu, požívajícího v tomto směru nejvyšších výhod.

Ustanovení dunajského statutu o transitním styku na Dunaji nejsou dotčena ustanoveními tohoto článku a příslušného závěrečného protokolu.

Jest shoda v tom, že obě strany, měníce ustanovení odstavce 3., si sdělí úřady, příslušné k vystavování živnostenského listu legitimačního.

Živnostenské listy legitimační budou vyhotoveny podle vzoru, předvídaného ve článku 10. Mezinárodní konvence pro zjednodušení celních formalit ze dne 3. listopadu 1923.

Odstavec 2. tohoto článku nahražuje se tímto zněním:

Bude-li zařízena státní služba pro vlek lodí po vodě neb na potahové scestce na přírodních neb umělých vodních cestách aneb bude-li uděleno soukromým podnikům výlučné právo k provozování vlečné lodní služby po vodě neb na potahové scestce, budou plavidla a výrobky druhé smluvní strany, pokud se týče odbavení, jakož i stanovení a vybírání poplatků za vlek, úplně postavena na roveň plavidlům a výrobkům vlastního území.

Odstavec 1. tohoto článku nahražuje se tímto zněním:

Příslušníkům druhé smluvní strany dovoluje se za stejných podmínek a poplatků jako příslušníkům vlastního státu používati silnic a jiných cest, průplavů, zdýmadel, převozů (prámů), mostů a mostních otvorů, přístavů a přístavišť, označení a osvětlení splavné dráhy, lodivodní služby, skladišť, zařízení k záchraně a uschování lodního zboží a pod., pokud tato zařízení aneb ústavy jsou určeny pro veřejnou dopravu, při čemž nerozhoduje, zdali jsou spravovány státem, obcemi neb veřejnými korporacemi či soukromníky.

Osvobození od dávek uvedené v bodě b) rozšiřuje se na čerstvou zeleninu do množství 5 kg (vyjma zemáky).

Ustanovení bodu f) o hospodářských podnicích platí obdobně také pro rybničné hospodářství.

Osvobození od cla přiznává se též pro potřebné množství krmiva pro ryby.

Mateční kapři, kteří jsou určeni ku tření z hlavních kaprových rybníků do třecích rybníků, budou odbavováni v záznamním řízení. Úbytek při opětném jich vývozu zůstane bezcelný, bude-li hodnověrně odůvodněn.

Roční množství a druh krmiva pro ryby, jakož i počet, případně váha třecích ryb, bude stanovena pro jednotlivá rybničná hospodářství v obapolné dohodě.

Bod q), odstavec 1., bude zníti:

V pohraničním styku smějí pohraniční obyvatelé s sebou bráti malé dávky zboží denní potřeby, pro něž by jinak bylo potřebí povolení (článek IX., odstavec 1 c), i tehdy, jedná-li se o zboží, určené pro obchod, pokud však vstupní dávka na ně připadající nepřevyšuje částku 300 Kč, pokud se týká 43 zlatých korun.