Nařízení, jímž se vydává železniční přepravní řád

Čl. 50. Přezkoumání zásilky; zjištění váhy nebo počtu. § 1. Železnice jest oprávněna kdykoli (viz však § 2) přezkoumati, shoduje-li se zásilka se zápisy v nákladním listu a jsou-li zachovány předepsané bezpečnostní předpisy. Liší-li se výsledek přezkoumání od zápisů v nákladním listu, musí býti do něho zapsán; koná-li se přezkoumání v odesílací stanici, musí býti výsledek zapsán též do druhopisu nákladního listu, má-li jej odesílací stanice. Neshoduje-li se zásilka se zápisy v nákladním listu, je železnice oprávněna vybrati si výdaje vzniklé přezkoumáním, nebyly-li hned zaplaceny; viz i čl. 51. § 2. K přezkoumání obsahu, nekoná-li se z důvodů správních opatření, ke kterým je stát oprávněn v zájmu bezpečnosti nebo veřejného pořádku, musí býti pozván v odesílací stanici odesilatel, ve stanici určení příjemce. Nedostaví-li se nebo koná-li se přezkoumání na cestě, je nutné provésti přezkoumání v přítomnosti alespoň jednoho svědka, cizího železnici; není-li takového svědka, je přibrati alespoň jednoho železničního zaměstnance. Přezkoumání obsahu zásilky na cestě však smí železnice provésti jen tehdy, vyžadují-li to provozní poměry nebo předpisy celní, berní, finanční, policejní nebo předpisy jiných úřadů správních. § 3. U kusových zásilek, které má nakládati železnice (čl. 58, § 1), je železnice, přijímajíc je, povinna pro účely přepravní smlouvy zjistiti v odesílací stanici váhu. Tarif určuje, zda železnice počítá za to poplatek a jaký. Zapsal-li odesilatel váhu do nákladního listu a nenavrhl v nákladním listu zjištění váhy, může odesílací stanice upustiti od zjištění váhy nebo může kusy téhož druhu zvážiti zkusmo. § 4. U všech ostatních zásilek je železnice povinna pro účely přepravní smlouvy zjistiti váhu, není-li tato váha zapsána v nákladním listu nebo navrhl-li odesilatel v nákladním listu zjistiti váhu a dostačují-li k tomu váhy. Za toto zjištění může železnice počítati tarifní poplatek. Zjištění váhy se koná v odesílací stanici, a jen nedovolovaly nebo dovolují-li by to provozní poměry, a to v odesílací stanici, nebo alespoň podle volby železnice buď na cestě, nebo ve stanici určení. Za toto zjištění může železnice počítati tarifní poplatek. § 5. Volba vah a způsobu zjištění váhy přísluší železnici. § 6. Železnice je povinna pro účely přepravní smlouvy zjistiti v odesílací stanici též počet kusů zásilky; u zásilek však, které má nakládati odesilatel, jen tehdy, navrhl-li to odesilatel v nákladním listu a dovolují-li to povaha zboží nebo provozní poměry. Za zjištění počtu kusů může železnice počítati tarifní poplatek. § 7. Odesilatel nebo jeho zmocněnec (čl. 48, § 12) může při podeji zásilky žádati, aby mu byla poskytnuta příležitost zúčastniti se zjištění váhy nebo počtu kusů, koná-li se v odesílací stanici. Nežádá-li toho nebo zmešká-li příležitost mu poskytnutou, může odesílací stanice k návrhu odesilatele nebo jeho zmocněnce opakovati zjištění váhy v jeho přítomnosti; za toto opakované zjištění vybere železnice tarifní poplatek. § 8. Odesilatel má též právo žádati, aby byla mimo váhu zásilky podle § 4 zjištěna váha prázdného vozu. Železnice žádosti vyhoví, jestliže jí to dovolují provozní poměry. Tarif určuje, zda železnice za to počítá poplatek a jaký. § 9. Zjišťuje-li železnice váhu zásilky na kolejové váze a nezjistí-li zároveň váhu prázdného vozu (srovnej i § 8), určí váhu zásilky tak, že odečte váhu vozu na něm označenou od zjištěné celkové váhy naloženého vozu. Tarif může ustanoviti výjimku. § 10. Neustanovuje-li tarif jinak, osvědčí železnice v nákladním listu, že zjistila váhu nebo počet kusů zásilky nebo váhu prázdného vozu podle §§ 3, 4, 6 a 8. Zjistila-li váhu nebo počet kusů odesílací stanice, osvědčí to též v druhopisu nákladního listu, má-li jej.