Zákon o zaměstnanosti

§ 2 (1) Účastníky právních vztahů vznikajících podle tohoto zákona jsou a) příslušné státní orgány Ministerstvo práce a sociálních věcí a územní orgán práce (dále jen „úřad práce“), b) občané, c) právnické a fyzické osoby zaměstnávající občany, jakož i cizince a osoby bez státní příslušnosti (dále jen „zaměstnavatelé“); za zaměstnavatele se považují právnické osoby a fyzické osoby uvedené ve zvláštním právním předpise31) a dále organizační složky zahraniční právnické osoby nebo zahraniční fyzické osoby, které jsou oprávněné podnikat na území České republiky podle zvláštních právních předpisů oprávněny podnikat a při provozování podnikatelské činnosti zaměstnávají občany,1) d) právnické a fyzické osoby, které vykonávají činnosti podle tohoto zákona, zejména při zprostředkování zaměstnání, rekvalifikaci a pracovní rehabilitaci, pokud zákon nestanoví jinak. (2) Občané jako účastníci právních vztahů podle tohoto zákona jsou českoslovenští státní občané České republiky. Stejné právní postavení mají cizinci a osoby bez státní příslušnosti, které jsou zaměstnávány podle československých právních předpisů (dále jen „cizinci“); do zaměstnání na území České republiky však mohou být přijati cizinci vykonávat jen tehdy, jestliže jim bylo uděleno povolení k pobytu na území České zaměstnání a Slovenské Federativní Republiky1 povolení k pobytu,32) a pokud zákon nestanoví jinak. Udělení povolení k zaměstnání cizinci podléhá správnímu poplatku podle zvláštních právních předpisů.233) (3) Povolení k zaměstnání se nevyžaduje k zaměstnávání cizince (osoby bez státní příslušnosti), a) kterému bylo přiznáno postavení uprchlíka,26) jestliže 1. dovršil dobu tří let pobytu na území České a Slovenské Federativní Republiky, nebo 2. uzavřel manželství s občanem, který má státní občanství České a Slovenské Federativní Republiky, pokud toto manželství trvá, nebo 3. má alespoň jedno dítě, které má státní občanství České a Slovenské Federativní Republiky, b) kterému bylo uděleno povolení k trvalému pobytu na území České a Slovenské Federativní Republiky, c) který je rodinným příslušníkem člena diplomatické mise, konzulárního úřadu nebo rodinným příslušníkem zaměstnance mezinárodní vládní organizace se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky, pokud je mezinárodní smlouvou sjednanou jménem vlády České a Slovenské Federativní Republiky zaručena vzájemnost. (4) Obdobně jako k přijetí do zaměstnání se povolení k zaměstnání vyžaduje též, má-li cizinec (osoba bez státní příslušnosti) vykonávat práci na území České a Slovenské Federativní Republiky republiky v pracovním vztahu k zahraničnímu zaměstnavateli, který ho k výkonu této práce vyslal vyšle na základě obchodní nebo jiné smlouvy uzavřené s tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou.