Zákon o sociálním zabezpečení

§ 1

Základní zásady

(1) Socialistická společnost vytváří rozvojem společenské výroby předpoklady ke zlepšování životních a pracovních podmínek a k všestrannému uspokojování hmotných a kulturních potřeb občanů a je základem životních a sociálních jistot občanů jak v době jejich pracovní činnosti, tak i v době, kdy pro stáří nebo nepříznivý zdravotní stav nemohou uspokojovat své potřeby z vlastní práce nebo kdy z jiných důvodů potřebují pomoc společnosti.

(2) Právo na sociální zabezpečení podle tohoto zákona se zaručuje všem občanům. Dávky a služby sociálního zabezpečení poskytuje stát. Dávky sociálního zabezpečení nepodléhají dani.

(3) Právo na dávky sociálního zabezpečení nezaniká uplynutím času.

(4) Výše dávek důchodového zabezpečení závisí především na pracovních zásluhách, a to na délce doby zaměstnání, na výši dosahovaných výdělků a na pracovní kategorii. Zároveň jsou uplatňována i hlediska sociální, zejména v zabezpečení pozůstalých při ztrátě živitele, v zabezpečení invalidních občanů a při zvyšování výměr důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu důchodců a jejich rodin.

(5) Dávky sociálního zabezpečení se zvyšují v závislosti na růstu příjmů z pracovní činnosti a v souladu s růstem životní úrovně pracujících.

(6) Na provádění sociálního zabezpečení se podílejí pracující a občané prostřednictvím národních výborů, odborových, družstevních a jiných volených orgánů.

(7) Občané, kteří zaměstnávají jiné občany, platí pojistné na jejich důchodové zabezpečení podle zvláštního předpisu.¹⁹⁾

(8) Osoby samostatně výdělečně činné jsou účastny nemocenského a důchodového zabezpečení na základě placení pojistného.

§ 2

Rozsah sociálního zabezpečení

(1) Sociální zabezpečení podle tohoto zákona zahrnuje:

1. a) důchodové zabezpečení,
2. b) sociální péči,
3. c) nemocenské zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, zejména podnikatelů, umělců, kteří svou činnost nevykonávají v pracovněprávním vztahu, a samostatně hospodařících rolníků.

(2) Zabezpečení léčebně preventivní péčí, nemocenské zabezpečení, zabezpečení rodiny, matek a dětí dalšími dávkami a zabezpečení některých skupin pracujících zvláštními sociálními dávkami upravují zvláštní předpisy.¹)

§ 3

Účastníci právních vztahů sociálního zabezpečení

Účastníky právních vztahů vznikajících podle tohoto zákona a podle dalších předpisů sociálního zabezpečení jsou občané, organizace a orgány sociálního zabezpečení.

§ 4

Občané

(1) Způsobilost občana mít v právních vztazích sociálního zabezpečení práva a povinnosti vzniká narozením a zaniká smrtí, popřípadě prohlášením za mrtvého.

(2) Způsobilost občana vlastními právními úkony nabývat v právních vztazích sociálního zabezpečení práv a brát na sebe povinnosti vzniká dovršením šestnáctého roku věku. Občan mladší šestnácti let musí být zastoupen zákonným zástupcem; kdo je zákonným zástupcem občana mladšího šestnácti let, stanoví zákon o rodině.

(3) O omezení a zbavení způsobilosti k právním úkonům, zákonném zástupci občana, jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena nebo který byl této způsobilosti zbaven, a o prohlášení občana za mrtvého platí ustanovení občanského zákoníku.

§ 5

Organizace

Organizacemi se rozumějí státní podniky, státní hospodářské organizace, rozpočtové a jiné státní organizace, družstevní organizace, společenské organizace, jakož i jiné organizace, jejichž činnost přispívá k rozvoji socialistických vztahů. Organizacemi se rozumějí i jiné než socialistické organizace, pokud mají způsobilost být účastníky právních vztahů a občané, kteří zaměstnávají jiné občany (§ 1 odst. 7).