Zákon o sociálním zabezpečení

§ 98 (1) Starobní důchod se nevyplácí po dobu dalšího zaměstnání po vzniku nároku na tento důchod a po dobu, po kterou se oprávněnému poskytuje nemocenské, pokud vláda Československé socialistické republiky se dále nestanoví jinak. (2) Vykonává-li občan zaměstnání sjednané na dobu nejvýše jednoho roku, starobní důchod se vyplácí, a to i za dobu, kdy mu náleží nemocenské z tohoto zaměstnání. (3) Je-li občanu vyplácen starobní důchod podle odstavce 2, podléhá jeho příjem ze zaměstnání zvýšení daně podle příslušných předpisů. 26) (4) Jestliže se přiznává starobní důchod zpětně i za dobu, po kterou byl občan zaměstnán, zúčtuje se doplatek důchodu s částkou, kterou představuje zvýšení na dani stanovené podle příslušných předpisů. 26) (5) Zaměstnáním se rozumí zaměstnání v pracovním poměru, pracovní činnost v poměru člena výrobního družstva a zemědělského družstva, práce konané na základě dohody o pracovní činnosti, služba v ozbrojených silách a jiné činnosti, které se podle tohoto zákona nebo předpisů vydaných podle něho hodnotí pro vznik nároku na důchod a jeho výši. Zaměstnáním se rozumí též činnost osoby samostatně výdělečně činné bez ohledu na to, zda je účastna sociálního zabezpečení; u osoby samostatně výdělečně činné se podmínka sjednání zaměstnání na dobu nejvýše jednoho roku považuje za splněnou. (6) Invalidní a částečný invalidní důchod se nevyplácí po dobu poskytování nemocenského přiznaného na podkladě nemocenského zabezpečení z doby před vznikem nároku na důchod. Invalidní a částečný invalidní důchod přiznaný podle § 34 odst. 1 písm. a) a § 38 se vyplácí nejdříve po skončení služby v ozbrojených silách, za jejíhož výkonu došlo k úrazu nebo onemocnění; to platí obdobně, jestliže k úrazu nebo onemocnění došlo při výkonu civilní služby.