Zákon o sociálním zabezpečení

§ 145k (1) Nemocenské náleží za kalendářní dny od prvního dne pracovní neschopnosti a stanoví se z denního vyměřovacího základu, nejvýše však z částky 190 Kčs. (2) Denním vyměřovacím základem je průměr připadající na kalendářní den Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z úhrnu vyměřovacích základů spadajících do rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Zjištěný denní vyměřovací základ Do tohoto počtu dnů se nemění nezahrnují kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, i když za které se podle zvláštního zákona46) neplatí zálohy na pojistné, nebo v nichž nebyla osoba samostatně výdělečně činná doplácí pojištěna podle tohoto zákona. Vznikla-li pracovní neschopnost osoby samostatně výdělečně činné, která byla pojištěna aspoň po část předcházejícího kalendářního roku, po dni, kdy osoba samostatně výdělečně činná předložila příslušné okresní správě sociálního zabezpečení přehled o úhrnu záloh na pojistné pro stanovení výše pojistného podle zvláštního zákona47) (dále jen „přehled“), je vyměřovacím základem vyměřovací základ pro pojistné za předcházející kalendářní rok; to platí obdobně i pro osobu samostatně výdělečně činnou uvedenou v § 15 145b odst. 2 zákona České národní rady č písm. 589/1992 Sb b), i když pracovní neschopnost vznikla před podáním přehledu. Vznikla-li však pracovní neschopnost v období od 1. ledna do předložení přehledu, o pojistném je vyměřovacím základem úhrn měsíčních vyměřovacích základů pro zálohy na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pojistné; to platí též, vznikla-li pracovní neschopnost v kalendářním roce, v němž vzniklo pojištění osoby samostatně výdělečně činné. Vyměřovacím základem je Zjištěný denní vyměřovací základ45) pro základ se nemění, i když osoba samostatně výdělečně činná doplácí dlužné pojistné. (3) Rozhodným obdobím je kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikla pracovní neschopnost, pokud není dále stanoveno jinak. (4) Vzniklo-li pojištění v kalendářním roce předcházejícím Jestliže osoba samostatně výdělečně činná nebyla pojištěna ani po část kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, v němž vznikla pracovní neschopnost, je rozhodným obdobím doba od prvního dne 1. ledna kalendářního měsíce roku, v němž vzniklo pojištění vznikla pracovní neschopnost, do konce předcházejícího kalendářního roku měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, pokud v této době pojištění trvalo aspoň tři kalendářní měsíce. Trvalo-li pojištění v předchozím kalendářním roce méně než tři kalendářní měsíce němž vznikla pracovní neschopnost, popřípadě je rozhodným obdobím doba od prvního dne kalendářního měsíce kalendářní měsíc, v němž vznikla pracovní neschopnost, vzniklo-li pojištění, do konce kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu v tomto měsíci a osoba samostatně výdělečně činná nebyla před tímto měsícem pojištěna v kalendářním roce, v němž vznikla pracovní neschopnost. (5) Vzniklo-li podle § 145b odst. 2 písm. b) pojištění v kalendářním roce osoby samostatně výdělečně činné, v němž vznikla pracovní neschopnost která je účastna nemocenského pojištění již z jiného důvodu nebo je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, je rozhodným obdobím doba od prvního dne kalendářního měsíce, v němž vzniklo pojištění, zahájení samostatné výdělečné činnosti do konce kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci roku, v němž tuto činnost zahájila, vznikla pracovní neschopnost. Vzniklo-li však pojištění v kalendářním měsíci, v němž vznikla pracovní neschopnost, je rozhodným obdobím tento kalendářní měsíc v tomto kalendářním roce. (6) Denní vyměřovací základ zjištěný při vzniku pracovní neschopnosti platí po celou dobu jejího trvání, a to i tehdy, přechází-li tato neschopnost do následujícího kalendářního roku. (7) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro stanovení nemocenského při karanténě.