Zákon o sociálním zabezpečení

§ 145h Osoba (1) Nemocenské náleží osobě samostatně výdělečně činná má nárok na dávku nemocenského pojištění činné, která je uznána dočasně neschopnou k výkonu své dosavadní samostatné výdělečné činnosti pro nemoc nebo úraz nebo z důvodů poskytování lázeňské péče (dále jen „pracovní neschopnost“); za pracovní neschopnost se považuje též přijetí osoby samostatně výdělečně činné do ústavní péče ve zdravotnickém zařízení. Nemocenské náleží též, byla-li osobě samostatně výdělečně činné nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem (dále jen „karanténa“). (2) Nemocenské podle odstavce 1 náleží, pokud zaplatila a) osoba samostatně výdělečně činná nevykonává po dobu pracovní neschopnosti nebo karantény samostatnou výdělečnou činnost, b) bylo zaplaceno pojistné splatné v době před vznikem nároku za dobu účasti na dávku a splňuje ostatní podmínky stanovené pro nemocenském pojištění, z něhož je nárok na ni nemocenské uplatněn, a to včetně kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž vznikla pracovní neschopnost (byla nařízena karanténa); při vzniku pracovní neschopnosti (nařízení karantény) v kalendářním měsíci, ve kterém vzniklo nemocenské pojištění osoby samostatně výdělečně činné, musí být zaplaceno pojistné za tento kalendářní měsíc. Podmínka zaplacení pojistného podle předchozí věty je splněna, pokud osoba samostatně výdělečně činná zaplatí pojistné nejpozději do 12 tří měsíců ode dne vzniku pracovní neschopnosti (nařízení karantény), od kterého by jinak vznikl nárok c) účast na dávku nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných trvala aspoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku pracovní neschopnosti (nařízení karantény); to však neplatí, popřípadě jde vznikla-li o osoby uvedené v § 145b odst účast na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných současně s účastí na důchodovém zabezpečení podle této části. 2 písm. b), do tří měsíců ode dne splatnosti pojistného.