§ 27
změněno 1. 1. 1969 zákonem 179/1968 Sb.
§ 27 K § 37 odst. 1 zákona (1) Za potřebného se považuje občan, jehož výživa není zabezpečena vlastními příjmy ani výživným od jiných osob. (2) Výživa se zpravidla nepokládá za zabezpečenou, jestliže a) jednotlivá osoba je odkázána na příjem nedosahující 250 400 Kčs měsíčně nebo manželská dvojice (druh a družka) na příjem nedosahující 375 600 Kčs měsíčně; při péči o dítě (děti) zvyšují se tyto částky o výši přídavků na děti; b) uživatel zemědělské půdy je odkázán na výnos půdy, kterou obhospodařuje a která nepřesahuje výměru 0,5 ha a v horské oblasti 2 ha. (3) Při posuzování potřebnosti se nehledí k vyživovací povinnosti podle zákona o rodině, jestliže by jejím plněním byla ohrožena slušná životní míra povinného nebo příslušníků jeho rodiny.