§ 6
změněno 1. 1. 1969 zákonem 179/1968 Sb.
§ 6 K § 7 odst. 1 písm. b) zákona (1) Do doby zaměstnání Dobou odbojové činnosti a věznění (internace) z politických, národnostních nebo rasových důvodů v době nesvobody se započítává rozumí: 1. jedenapůlnásobně a) doba činné vojenské služby v Sovětské (Rudé) Rudé armádě od 1 7. ledna 1923 listopadu 1917 do 21 31. prosince 1922 a od 22. června 1941 do 9. května 1945, b) doba činné vojenské služby v československých legiích do 11. listopadu 1918, c) doba vojenské služby ve vojenských jednotkách Slovenské republiky rad a v armádě Maďarské republiky rad v roce 1919, d) doba účasti na protiválečných vzpourách za první světové války, e) doba služby československého dobrovolníka ve španělské republikánské armádě (mezinárodních brigádách) v době nesvobody od 19. července 1936 do 28. března 1939 a doba, kterou strávil v internačních táborech ve Francii, f) doba vojenské služby v útvarech československých zahraničních armád, 1. československé armády na Slovensku a v jednotkách spojeneckých armád v období od 15. března 1939 do 9. května 1945, pokud g) doba služby v partyzánských jednotkách, které se nezapočítává dvojnásobně (č. 2 zúčastnily přímých bojů s fašisty nebo záškodnické činnosti v týlu nepřítele buď na území československého státu a 3) Sovětského svazu nebo v jiné evropské zemi, c h) doba pobytu ve spojeneckých zemích před vstupem do československé zahraniční nebo spojenecké armády v době od přestoupení československých hranic, nejdříve však od 15. března 1939, do dne vstupu do armády, d jestliže jsou splněny podmínky pro uznání za příslušníka československé zahraniční nebo spojenecké armády, ch) doba strávená v nacistických vězeních, káznicích nebo koncentračních táborech (v internaci) v důsledku prokázané persekuce v době nesvobody období od 1. října 1938 do 5. května 1945 z politických, národnostních nebo rasových důvodů, e i) doba účasti na Slovenském národním povstání nebo na jiném domácím nebo zahraničním odboji**) v období od 15. března 1939 do 9. května 1945, f j) doba zajetí, pokud bylo v souvislosti s dobou započitatelnou podle tohoto paragrafu a ustanovení, nejdéle do skončení doby nesvobody; 2 9. dvojnásobně května 1945, k) doba nutného léčení na následky nezaviněného zranění nebo onemocnění, vzniklých při výkonu služby a (činnosti) nebo v Sovětské souvislosti s omezením osobní svobody, pokud toto léčení bránilo výkonu zaměstnání, nejdéle do 9. května 1945. (Rudé2) Polní službou se rozumí vojenská služba a) v Rudé armádě za bojů proti nepřátelům Sovětského svazu (Sovětského Ruska) v době od 7. listopadu 1917 do 31. prosince 1922 a od 22. června 1941 do 8 9. května 1945, b) ve vojenských jednotkách Slovenské republiky rad a v armádě Maďarské republiky rad v roce 1919, c) v jednotkách 1. československého armádního sboru v Sovětském svazu v době od 19 1. července 1941 února 1942 do 8 9. května 1945 a v Polském legionu od 1. do 29. září 1939, d c) u polních útvarů v československých zahraničních nebo spojeneckých armádách za druhé světové války za bojů ve Francii od 1. září 1939 do 17. června 1940, za bojů v severní Severní Africe od 1. listopadu 1940 do 31. srpna 1943 a za bojů na západní frontě od 6. června 1944 do 8 9. května 1945, jestliže se tyto útvary zúčastnily bojů účastnily boje proti fašismu na západní frontě, e a u polních útvarů ve spojeneckých armádách na západoevropském a jiných bojištích v době od 1. září 1939 do 9. května 1945, d) výkonného letce v československé zahraniční armádě nebo ve spojenecké armádě, parašutisty shozeného nebo vysazeného v týlu nepřítele a v období době od 1. srpna 1940 do 1. srpna 1941 též doba služby příslušníka pozemních útvarů, letišť a protiletadlového dělostřelectva v Anglii, f e) v 1. československé armádě na Slovensku v době Slovenského národního povstání od 29. srpna 1944, g f) v partyzánských jednotkách, které se zúčastnily přímých bojů s fašisty nebo záškodnické činnosti v týlu nepřítele buď na území Československé republiky a Sovětského svazu nebo v jiné evropské zemi, h) československého dobrovolníka ve španělské republikánské armádě (mezinárodních brigádách) v době od 19. července 1936 do 28. března 1939, a doba, kterou strávil v internačních táborech a v odbojovém hnutí g) u polních útvarů československých legií nebo ve Francii, spojeneckých armádách v nacistických vězeních době od 1. srpna 1914 do 11. listopadu 1918, káznicích nebo koncentračních táborech; 3 h) v útvarech uvedených v odstavci 1 písm. dvojnásobně doba c) a g) strávená za trvání činné. (3) Době polní služby na se klade naroveň doba nutného léčení ve zdravotnických ústavech na následky nezaviněného zranění nebo onemocnění, vzniklých při výkonu polní služby uvedené pod č. 2, až do dne skončení nesvobody, b) strávená v nacistických vězeních, káznicích nebo koncentračních táborech v důsledku prokázané persekuce v době nesvobody pro aktivní politickou nebo odbojovou činnost proti fašismu a nacismu; stejně se započítává i doba věznění uvedená pod č. 1 písm. d), pokud vězeň byl prokazatelně účasten na aktivní odbojové činnosti přímo ve vězení toto léčení bránilo výkonu zaměstnání, káznici nebo v koncentračním táboře nejdéle do 9. května 1945. (24) Doby odbojové činnosti (odstavec 1) a služby v poli (odstavec 2 a 3) se prokazují zpravidla potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem*) ve spolupráci se Svazem protifašistických bojovníků.