zákon o obecné bezpečnosti výrobků

§ 3 Obecné požadavky na bezpečnost výrobku (1) Bezpečným výrobkem je výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek užití nepředstavuje po dobu stanovené stanovenou výrobcem nebo po dobu obvyklé použitelnosti žádné nebezpečí, nebo jehož užití představuje pro spotřebitele vzhledem k bezpečnosti a ochraně zdraví osob pouze minimální nebezpečí při správném užívání výrobku, přičemž se sledují z hlediska rizika pro bezpečnost a ochranu zdraví spotřebitele zejména tato kritéria: a) vlastnosti výrobku, jeho životnost, složení, způsob balení, návod poskytnutí návodu na jeho montáž a uvedení do provozu, pro dostupnost, obsah a srozumitelnost návodu, způsob užívání včetně vymezení prostředí užití, způsoby způsob označení, způsob provedení a označení výstrah, návod na údržbu a likvidaci, další údaje srozumitelnost a informace poskytnuté rozsah dalších údajů a informací poskytovaných výrobcem; návod údaje a informace musí být uveden vždy uvedeny v českém jazyce, b) vliv na další výrobky výrobek, jestliže lze důvodně předpokládat za předpokladu jeho užívání s dalším výrobkem, c) způsoby způsob předvádění výrobků výrobku, d) kategorie uživatelů rizika pro spotřebitele, kteří mohu mohou být ohroženi při užití výrobku, zejména děti a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. (2) Za bezpečný výrobek se považuje výrobek splňující požadavky zvláštního právního předpisu a mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána5) který přejímá právo Evropských společenství a které byly vyhlášeny ve Sbírce mezinárodních smluv kterým se stanoví požadavky na bezpečnost výrobku nebo na omezení rizik, která jsou s výrobkem při jeho užívání spojena. Pokud pro výrobek takový Jestliže však takovýto právní předpis neexistuje stanoví pouze některá hlediska bezpečnosti, považuje ostatní hlediska se posuzují podle tohoto zákona. (3) V případě, že neexistuje zvláštní právní předpis,5) který by přejímal právo Evropských společenství a který by stanovil požadavky na bezpečnost výrobku nebo na omezení rizik, která jsou s výrobkem při jeho užívání spojena a tyto požadavky nejsou upraveny právem Evropských společenství, za bezpečný se považuje výrobek ten, který splňuje je ve shodě s právním předpisem členského státu Evropské unie, na jehož území je uveden na trh, pokud tento předpis zaručuje minimálně ochranu rovnocennou s požadavky českých technických norem5 podle odstavce 1. (4) Pokud se bezpečnost výrobku nestanoví podle odstavce 2 nebo odpovídá stavu vědeckých 3, posuzuje se podle české technické normy, která přejímá příslušnou evropskou normu, na níž zveřejnila Komise Evropských společenství (dále jen „Komise“) odkaz v Úředním věstníku Evropských společenství podle práva Evropských společenství6) a technických poznatků známých tento odkaz byl zveřejněn ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.7) (5) V případě, že se bezpečnost výrobku nestanoví podle odstavců 2 až 4, posuzuje se bezpečnost výrobku podle a) české technické normy,7a) která přejímá jinou příslušnou evropskou normu než uvedenou v době jeho uvedení odstavci 4, b) národní technické normy členského státu Evropské unie, ve kterém je výrobek uveden na trh, c) doporučení Komise stanovující pokyny pro posuzování bezpečnosti výrobku, d) pravidel správné praxe bezpečnosti výrobku uplatňovaných v příslušném oboru, e) stavu vědy a techniky, f) rozumného očekávání spotřebitele týkajícího se bezpečnosti. (6) Možnost dosažení vyšší úrovně bezpečnosti nebo dostupnosti jiných výrobků představujících nižší stupeň rizika není důvodem k tomu, aby nebyl byl výrobek považován za bezpečný nebezpečný. (37) Nebezpečným výrobkem je každý výrobek, který nevyhovuje požadavkům na bezpečný výrobek podle odstavců 1 a 2 tohoto zákona.