§ 66
změněno 1. 1. 1969 zákonem 161/1968 Sb.
§ 66 Výše vdovského důchodu (1) Vdovský důchod činí 60 % důchodu a) starobního nebo invalidního, na který by měl družstevník (pracující důchodce) nárok v době smrti, podle toho, který z těchto důchodů je vyšší; b) starobního nebo invalidního, na který měl nárok v době smrti nepracující důchodce. (2) Vdovský důchod po poživateli částečného invalidního důchodu, který nebyl pracovně činný, se vyměřuje z invalidního důchodu, na který by měl poživatel částečného invalidního důchodu nárok v době smrti, kdyby byl plně invalidní. (3) Vdovský důchod činí nejméně 360 Kčs měsíčně, nesmí však být vyšší než důchod zemřelého. Je-li vdovský důchod jediným nebo hlavním zdrojem výživy vdovy, vyměřuje se částkou nejméně 445 Kčs měsíčně. (4) Rozvedené ženě (§ 65 odst. 5) a vdově, která nežila s manželem v době jeho smrti ve společné domácnosti (§ 65 odst. 8), náleží vdovský důchod jen do výše příspěvku na výživu, popřípadě výživného, a nesmí být vyšší než důchod zemřelého; ustanovení předchozího odstavce o nejnižší výměře vdovského důchodu tu neplatí. (5) Je-li vedle vdovy, která má nárok na vdovský důchod, také rozvedená žena, která má nárok na vdovský důchod, nesmí úhrn vdovských důchodů převyšovat důchod zemřelého; pokud by úhrn byl vyšší, snižují se tyto důchody poměrně. (6) Ustanovení odstavce 3 věty první o nejnižší výměře vdovského důchodu neplatí pro vdovské důchody vdov po členech družstev, která nebyla uznána za družstva s vyšší úrovní hospodaření.