Zásady vlády Československé socialistické republiky a Ústřední rady odborů pro uzavírání, obsah a kontrolu kolektivních smluv, schválené usnesením vlády Československé socialistické republiky ze dne 10. července 1975 č. 210

ČÁST I Uzavírání kolektivních smluv ČÁST I

1. 1. Kolektivní smlouva se uzavírá mezi kolektivem pracovníků a organizací. Jménem pracovníků ji uzavírá závodní výbor Revolučního odborového hnutí, podnikový výbor, koordinační porada předsedů závodních výborů Revolučního odborového hnutí, popřípadě další příslušný odborový orgán (dále jen „závodní výbor“) a jménem organizace její vedoucí.
2. 2. Kolektivní smlouvy se uzavírají ve všech státních hospodářských a příspěvkových organizacích. Kolektivní smlouvy v rozpočtových a ostatních organizacích se uzavírají na základě dohody závodního výboru s vedoucím organizace, zejména doporučí-li to příslušný ústřední výbor odborového svazu v dohodě s orgánem nadřízeným organizaci.
3. 3. Ve větších organizacích a organizacích s členitou organizační strukturou nebo místně odloučenými závody uzavírá na základě dohody závodní výbor jménem pracovníků závodu a vedoucí organizace nebo jím pověřený vedoucí závodu jménem organizace kolektivní smlouvu závodu, zejména doporučí-li to příslušný ústřední výbor odborového svazu v dohodě s orgánem nadřízeným organizaci.
4. 4. Ustanovení a závazky kolektivní smlouvy organizace se vztahují na závod a jeho pracovníky, pokud kolektivní smlouva závodu nestanoví něco jiného.
5. 5. Kolektivní smlouvy mohou uzavírat také generální ředitelství výrobních hospodářských jednotek s příslušnými vyššími odborovými orgány podle pokynů Ústředního výboru odborového svazu a ústředních orgánů nadřízených organizacím.
6. 6. Kolektivní smlouva se připravuje souběžně s návrhem plánu organizace a schvaluje současně s jeho potvrzením; schválena musí být nejpozději do 15. února příslušného roku. Uzavírá se na období jednoho kalendářního roku; je-li to účelné, lze uzavřít kolektivní smlouvu i na delší období.
7. 7. Dojde-li k závažným změnám v činnosti organizace, zejména při změně plánu organizace, nebo jsou-li k tomu jiné závažné důvody, provede se změna nebo doplnění kolektivní smlouvy v doplňku ke kolektivní smlouvě.
8. 8. Kolektivní smlouva, její změny a doplňky se uzavírají písemně.
9. 9. Všechny závazky v kolektivní smlouvě musí být termínované a stanovena jmenovitě odpovědnost za jejich plnění.

ČÁST II Obsah kolektivních smluv ČÁST II

Zabezpečení plánovaných úkolů organizace

1. 10. Kolektivní smlouva obsahuje zpravidla stručnou charakteristiku hlavních úkolů plánu a způsob rozdělení hospodářského výsledku (prostředků) organizace po splnění stanovených odvodů a jiných povinností do příslušných fondů podniku. K zabezpečení úkolů plánu, popřípadě rozpočtu organizace, kolektivní smlouva obsahuje zejména konkrétní závazky organizace a pracovníků zaměřené především na:
   1. a) zabezpečení rovnoměrného plnění úkolů plánu především odhalováním a využitím rezerv ve zdrojích růstu produktivity práce a zefektivnění výrobního procesu zdokonalováním vnitropodnikového řízení a organizace práce;
   2. b) plné využívání nové techniky i technologie a urychlené zavádění výsledků vědeckotechnického pokroku do výroby, modernizaci a optimální využití základních fondů;
   3. c) zvyšování kvality výrobků a služeb, rozšiřování sortimentu výrobků, jejich obměnu v zájmu plnění plánovaných dodávek pro vnitřní trh, vývoz a investiční výstavbu;
   4. d) efektivní využívání surovin, materiálu a všech druhů energií, snižování rozpočtových, režijních a vlastních nákladů a zvyšování rentability výroby a služeb;
   5. e) upevňování pracovní a technologické kázně, lepší využívání fondu pracovní doby, stabilizaci pracovníků, snižování absence a nežádoucí fluktuace, lepší využití a rozmístění pracovníků, zajišťování ochrany majetku v socialistickém vlastnictví;
   6. f) účast při přípravě, zabezpečování a kontrole podmínek vnitropodnikového soutěžení i výrobních porad a způsob propagace a popularizace výsledků i zkušeností dosažených všemi formami pracovní i tvůrčí iniciativy;
   7. g) přípravu, zpracování a kontrolu plnění programů komplexní socialistické racionalizace při dalším rozvoji komplexních racionalizačních brigád, usměrňování a podporu činnosti zlepšovatelů a vynálezců;
   8. h) program akcí zaměřený na podněcování a propagaci hnutí vynálezců a zlepšovatelů, na zvyšování jejich technických znalostí, zajištěný finančně příslušnými účelovými prostředky v dohodě s pobočkou Československé vědeckotechnické společnosti;
   9. i) opatření směřující ke snižování přesčasové práce a omezování noční práce žen.

Výchovná a vzdělávací činnost

1. 11. Ke zvyšování výchovné činnosti v zájmu dalšího prohlubování znalostí a vědomostí pracujících obsahuje kolektivní smlouva závazky zaměřené především na:
   1. a) zvyšování kvalifikace pracujících, zejména mládeže a žen v souladu s potřebami organizace v podnikových a ostatních formách vzdělávání;
   2. b) zvyšování politických a ekonomických znalostí pracujících ve školách socialistické práce a na pracovištích a výběr propagandistů podle potřeb odborové organizace;
   3. c) posilování výchovného vlivu v kolektivech pracovníků k upevňování pracovní a technologické kázně, lepšímu využívání fondu pracovní doby a zajišťování ochrany majetku v socialistickém vlastnictví prostřednictvím všech forem školení;
   4. d) soustavné upevňování právního vědomí pracujících formou právní propagandy se zřetelem ke konkrétním podmínkám organizace, poskytování porad pracujícím z oblasti pracovně-právního, sociálního, popřípadě občansko-právního zákonodárství.

Hmotná zainteresovanost

1. 12. V souladu s právními předpisy o usměrňování mzdového vývoje a o odměňování práce kolektivní smlouva obsahuje zejména:
   1. a) celkový objem mzdových prostředků vyplývající podle pravidel stanovených pro usměrňování mzdového vývoje z plánovaného objemu výkonů a zisku, popřípadě jiných ukazatelů, jakož i výši průměrné mzdy; v rozpočtových a příspěvkových organizacích celkovou plánovanou výši mzdových prostředků s vyčleněním prostředků na odměny a výši průměrné mzdy. Současně se uvede plánované účelové použití fondu odměn;
   2. b) konkrétní opatření ke zlepšení diferenciace průměrných mezd mezi vnitropodnikovými útvary, skupinami pracovníků, popřípadě hlavními profesemi, která budou za tím účelem ve stanovených obdobích uskutečněna;
   3. c) ustanovení o provádění rozborů ekonomické účinnosti používaných mzdových forem za účelem zvýšení jejich pobídkovosti a zaměření na rozhodující úkoly organizace, zejména na uplatňování vědeckotechnického pokroku, dosahování úspor materiálových a jiných nákladů a na zlepšování dalších kvalitativních výsledků výroby a práce;
   4. d) věcná a politicko-organizační opatření k zajištění pokrokové úrovně norem spotřeby práce a postup při provádění jejich změn;
   5. e) dohodnutý postup v případě omezení výplaty mezd v organizaci na úhrn mezd zaručených jednotlivým pracovníkům, který je zvýšen v souladu s příslušnými předpisy;
   6. f) informaci, kde pracovníci organizace mohou nahlédnout do mzdových předpisů používaných v organizaci, do prémiových řádů, konkrétních podmínek pro poskytování odměn a zřizování a používání fondu vedoucích apod.

1. 13. Podle zmocnění v právních předpisech kolektivní smlouva stanoví zejména:
   1. a) podrobné podmínky pro poskytování podílů na hospodářských výsledcích;¹)
   2. b) postup a podmínky přiznávání odměn při významných pracovních a životních výročích za dlouholeté úspěšné výsledky práce.²)

1. 14. Nejsou-li některé podmínky odměňování upraveny právními předpisy, kolektivní smlouva:
   1. a) stanoví podle zmocnění uvedeného v právních předpisech zejména:
      1. - výši příplatků za práci v nočních směnách;
      2. - způsob a rozsah mzdového zvýhodnění za práci o sobotách a nedělích a podmínky pro jeho poskytování;
   1. b) může stanovit podle zmocnění uvedeného ve mzdových předpisech zejména:
      1. - jednotný příplatek za práci přesčas ve dne, v noci a v den nepřetržitého odpočinku v týdnu, je-li to odůvodněno povahou práce;
      2. - výjimečné poskytování přiměřené paušální částky za práci přesčas;
      3. - ve kterých případech přísluší výjimečně pracovníkům, jimž byla stanovena mzda s přihlédnutím k případné práci přesčas, za práci přesčas konanou v noci nebo v den pracovního klidu místo náhradního volna základní mzda s příslušným příplatkem;
      4. - časové období pro výplatu prémií a odměn, pokud má být delší než jeden měsíc.

Péče o pracující

1. 15. V zájmu zlepšení pracovních, zdravotních, sociálních, kulturních a dalších životních podmínek pracujících obsahuje kolektivní smlouva konkrétní závazky zejména k zabezpečení záměrů komplexních programů péče o pracovníky pro příslušný rok, zaměřené především na:
   1. a) soustavné vytváření podmínek pro bezpečnou a zdravotně nezávadnou práci a pro předcházení pracovním úrazům a nemocem z povolání, zejména zlepšování pracovního prostředí klimatizačními zařízeními, osvětlením, snižováním prašnosti, hluku, vibrací, výskytu zdraví škodlivých látek a zlepšováním celkového estetického vzhledu pracovišť, vybavováním pracujících prostředky osobní ochrany podle seznamu profesí a pracovišť, celkovou léčebně preventivní péči, vybavení a provoz zdravotního střediska, lázeňskou péči apod.;
   2. b) opatření směřující k zabezpečování harmonogramu úkolů k odstraňování fyzicky namáhavé práce, zejména pracujících žen;
   3. c) účast odborových orgánů na zpracování a kontrole plnění ročního plánu ozdravných opatření;
   4. d) sociální hygienická zařízení, jejich zřizování, modernizaci a vybavování (dětská zařízení, jesle, mateřské školy, šatny, umývárny, sprchy, ohřívárny, sušárny pracovních oděvů a obuvi, místnosti pro osobní hygienu žen aj.);
   5. e) způsob zabezpečování rozvoje závodního stravování pracujících (ve vlastní závodní jídelně, závodní jídelně jiné organizace, dovozem jídel, popř. formou náhradního stravování, výstavbou, modernizací vybavení a provozu závodních jídelen, kuchyní, kantýn a pomocného hospodářství, zabezpečováním stravování i pro druhou a třetí směnu, rozšiřováním sortimentu a zvyšováním kvality jídel, úrovně obsluhy, zlepšováním prostředí v jídelnách, rozvojem socialistického soutěžení v závodních jídelnách atd.);
   6. f) účast pracujících na zlepšování životního a zejména pracovního prostředí formou socialistických závazků (úprava a vzhled pracovišť z estetického hlediska, čistoty ovzduší, vod a půdy);
   7. g) pomoc při řešení a zlepšování bytové úrovně pracujících (podniková, družstevní a individuální bytová výstavba, finanční, odborná technická a jiná pomoc organizace, výstavba, vybavení a provoz hromadných ubytoven, správa a údržba podnikového bytového fondu a způsob poskytování půjček na bytové účely z prostředků organizace a z fondu kulturních a sociálních potřeb);
   8. h) zlepšování dopravy pracujících do zaměstnání a zpět;
   9. i) rozšiřování možností pro vyšší úroveň využívání volného času na obnovu pracovních schopností (výběrová, podniková, dětská rekreace, kulturní a zájmová činnost, turistická a tělovýchovná činnost), včetně způsobu výběru, organizování a financování rekreace a zájezdů z fondu kulturních a sociálních potřeb, popř. z prostředků ROH;
   10. j) zabezpečování různých služeb v závodě i mimo závod (zřizování prádelen, čistíren, sběren prádla, oděvů a obuvi k opravě a čištění, prodejen potravinářského, průmyslového zboží apod.);
   11. k) zlepšení péče o ženy (zejména těhotné ženy, matky, osamělé ženy s dětmi), mladou generaci (mladistvé, učňovský dorost, mladé novomanžele), nově přijaté pracovníky, pracovníky se změněnou pracovní schopností, důchodce a podle podmínek organizace i další skupiny pracovníků;
   12. l) účelné sdružování prostředků organizace z fondu kulturních a sociálních potřeb a prostředků základní organizace Revolučního odborového hnutí ke zlepšování pracovních a životních podmínek pracujících na budování společných zdravotnických, kulturních, školských, rekreačních zařízení, závodního stravování a na podporu plnění volebních programů Národní fronty.

Tvorba a čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb

1. 16. K účelnému využívání prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb v souladu s právními předpisy kolektivní smlouva obsahuje zejména ustanovení o:
   1. a) výši přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb nad minimální příděl v příslušném roce;
   2. b) rozpočtování prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb organizace na jednotlivé závody;
   3. c) možnosti vyloučit pracovníky s neomluvenou absencí a pracovníky, jimž bylo uloženo kárné opatření, z výhod poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb.

1. 17. Rozpočet fondu kulturních a sociálních potřeb je součástí obsahu kolektivní smlouvy organizace a závodu.

ČÁST III Právní závaznost kolektivních smluv ČÁST III

1. 18. Návrh kolektivní smlouvy musí být projednán a schválen členskou schůzí nebo konferencí delegátů základní organizace ROH (základních organizací ROH), jinak je kolektivní smlouva neplatná. Totéž platí pro uzavírání změn a doplňků kolektivní smlouvy.
2. 19. Kolektivní smlouva se stává pro obě smluvní strany závaznou podpisem zástupců obou smluvních stran. Obě strany jsou povinny ji od té doby dodržovat a jakékoliv změny a doplňky provádět pouze se vzájemným souhlasem a předepsaným způsobem.
3. 20. Právní účinnost závazků obsažených v kolektivní smlouvě začíná prvním dnem období, na které byla kolektivní smlouva uzavřena, a končí uplynutím tohoto období.
4. 21. Ustanovení a závazky v kolektivních smlouvách, které jsou v rozporu s právními předpisy nebo se zájmy společnosti, jsou neplatné.
5. 22. Nároky, které vznikly z kolektivních smluv jednotlivým pracovníkům, se uplatňují a uspokojují jako ostatní nároky pracovníků z pracovního poměru.
6. 23. Vedoucí pracovníky organizace, kteří neplní povinnosti vyplývající pro ně z kolektivní smlouvy nebo zaviňují průtahy v plnění ustanovení a závazků obsažených v kolektivní smlouvě, upozorňuje závodní výbor na nedostatky a žádá jejich odstranění. Závodní výbor může navrhnout příslušným orgánům, aby v rámci platných předpisů použily vůči těmto pracovníkům vhodných opatření, jako například odnětí či krácení prémií, uložení kárného opatření nebo i odvolání z funkce.
7. 24. Vedoucí organizace a závodu je povinen soustavně sledovat, jak vedoucí pracovníci plní povinnosti vyplývající pro ně z kolektivní smlouvy. Zaviněné neplnění těchto povinností posuzuje jako porušení pracovní kázně a vyvozuje z něho důsledky.
8. 25. Spory, které vzniknou mezi závodním výborem a vedoucím organizace, týkající se neplnění povinností organizace vyplývajících z kolektivní smlouvy, řeší příslušný vyšší orgán odborového svazu v dohodě s orgánem nadřízeným organizaci.
9. 26. V kolektivní smlouvě lze dohodnout, jaké důsledky budou vyvozovány z neplnění závazků organizace, z nichž nevznikají nároky jednotlivým pracovníkům, jakož i složení orgánu, který řeší spory vzniklé z neplnění těchto závazků. Složení tohoto orgánu se stanoví zpravidla tak, aby v něm byli převážně zástupci orgánů nadřízených organizaci a příslušného vyššího orgánu odborového svazu.
10. 27. Při kontrole plnění kolektivní smlouvy je možné dohodnout, jaké náhradní plnění poskytne organizace při nezaviněném nesplnění závazků.

ČÁST IV Přílohy kolektivní smlouvy ČÁST IV

1. 28. Součástí kolektivní smlouvy jsou její přílohy. Tvoří je:
   1. - změny a doplňky kolektivní smlouvy,
   2. - protokoly o veřejné kontrole plnění kolektivní smlouvy, včetně závazků (opatření) k odstranění nedostatků, schválených členskou schůzí nebo konferencí delegátů základní organizace Revolučního odborového hnutí,
   3. - další nezbytně nutné přílohy podle pokynů příslušného ústředního orgánu a Ústředního výboru odborového svazu.

ČÁST V Evidence a kontrola plnění kolektivních smluv ČÁST V

1. 29. Uzavřené kolektivní smlouvy, jejich změny a doplňky evidují orgány bezprostředně nadřízené organizaci a příslušné vyšší orgány odborového svazu, které také konzultují obsah návrhů kolektivních smluv. Vedoucí organizace, vedoucí závodu a závodní výbor zašlou kolektivní smlouvu k evidenci ihned po jejím podepsání.
2. 30. Obě smluvní strany v kolektivní smlouvě dohodnou způsob provádění kontroly jejího plnění z hlediska:
   1. a) pravidelné běžné kontroly plnění, která umožňuje vedoucímu organizace, vedoucímu závodu a závodnímu výboru soustavně sledovat vytváření předpokladů pro důslednou a včasnou realizaci všech ustanovení a závazků obsažených v kolektivní smlouvě;
   2. b) zabezpečení pololetní veřejné kontroly plnění kolektivní smlouvy za účasti všech pracujících, organizované dvakrát ročně podle společného plánu organizačního opatření. Nejpozději do 15. září běžného roku a do konce února následujícího roku je nutno projednat výsledky a závěry veřejné kontroly na členských schůzích nebo konferencích delegátů základní organizace Revolučního odborového hnutí a výsledků a závěrů pololetní kontroly využít při přípravě a uzavření nové kolektivní smlouvy a při rozborech hospodářské činnosti organizace.

ČÁST VI Úkoly organizací, nadřízených orgánů a odborových orgánů při uplatňování zásad ČÁST VI

1. 31. Vedoucí organizace, vedoucí závodu a závodní výbor jsou povinni:
   1. a) seznámit pracující s návrhy plánu a náměty do kolektivní smlouvy, soustředit jejich připomínky z pracovišť, projednat je na výrobních poradách, odborových úsecích, členských schůzích základních organizací Revolučního odborového hnutí a uplatnit je při zpřesňování návrhu nové kolektivní smlouvy;
   2. b) zajistit aktivní účast pracujících, hospodářských pracovníků, funkcionářského aktivu Revolučního odborového hnutí, Socialistického svazu mládeže, Československé vědeckotechnické společnosti na veřejné pololetní kontrole kolektivní smlouvy. Hodnocení spojit s kontrolou plnění plánu, s rozborem činnosti organizace a kontrolou komplexních programů péče o pracující a využít je pro další zkvalitňování činnosti;
   3. c) seznamovat pracovníky s obsahem, změnami a doplňky kolektivní smlouvy.

1. 32. Orgány nadřízené organizacím zajišťují spolu s příslušnými orgány odborového svazu zejména:
   1. a) pomoc při přípravě a kontrole plnění kolektivních smluv v organizacích jimi řízených;
   2. b) pololetní hodnocení dosažených výsledků plnění kolektivních smluv, jejich forem a metod práce spolu s rozborem hospodářské činnosti organizace za rok, výměnu zkušeností mezi organizacemi jimi řízenými a přijetí opatření k odstranění případných nedostatků.

1. 33. Ústřední orgány spolu s příslušnými ústředními výbory odborových svazů:
   1. a) přijímají politicko-organizační opatření k realizaci těchto zásad ve svém odvětví, zejména z hlediska poskytování metodické pomoci při přípravě a kontrole plnění kolektivních smluv v organizacích jimi řízených a k ověřování dosažených výsledků;
   2. b) hodnotí výsledky pololetní veřejné kontroly plnění kolektivních smluv v měsíci říjnu v běžném roce. Do 15. dubna následujícího roku zhodnotí realizaci a účinnost těchto zásad včetně vlastních politicko-organizačních opatření se závěry pro odstranění případných nedostatků.

ČÁST VII Závěrečná ustanovení

1. 34. Výklad ustanovení těchto zásad provádí Ústřední rada odborů s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí.
2. 35. Zrušují se zásady vlády Československé socialistické republiky a Ústřední rady odborů ze dne 14. 1. 1971 č. 3/1971 Sb.
3. 36. Tyto zásady nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1976. Platí však již pro přípravu, uzavírání a obsah kolektivních smluv na rok 1976.