§ 3
změněno 1. 6. 1976 zákonem 54/1976 Sb.
§ 3 (1) Průměrná denní pracovní odměna se stanoví tak, že se úhrn započitatelných příjmů za rozhodné období, popřípadě jeho část (§ 2), po zaokrouhlení na celé koruny nahoru dělí počtem pracovních dnů připadajících na toto období; přitom se však od tohoto počtu pracovních dnů odečtou pracovní dny, za které náleželo nemocenské nebo podpora při ošetřování člena rodiny anebo družstevnici vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství, popřípadě po které měla další mateřskou dovolenou (§ 27 zákona), jakož i pracovní dny zameškané pro omluvenou překážku v práci, a přičtou se k němu pracovní dny, které družstevník zameškal neomluveně v době mezi koncem rozhodného období a dnem vzniku nároku na dávku. (2) Jestliže družstevník byl družstvem dočasně uvolněn pro výkon práce v pracovním poměru v jiné organizaci (např. v době vegetačního klidu), odečtou se od počtu pracovních dnů, kterým se dělí úhrn započitatelných příjmů za rozhodné období, též pracovní dny, po které byl družstevník zaměstnán. (3) Pro výpočet průměrné denní pracovní odměny se považují za pracovní dny všechny dny, které jsou pracovními podle obecně platných předpisů; pracovním dnům se kladou naroveň dny pracovního klidu a svátky, za něž se poskytuje pracovníkům náhrada mzdy. (4) Průměrná denní pracovní odměna vypočtená podle předchozích ustanovení se zaokrouhluje na celé koruny, a to při haléřové částce až do 50 haléřů směrem dolů a při haléřové částce vyšší směrem nahoru. Při strojovém způsobu výpočtu může se zaokrouhlení provést až při výsledném výpočtu dávky. (5) Jestliže členu družstva byla v rozhodném období zúčtována k výplatě započitatelná roční prémie nebo roční odměna, která náleží za kalendářní rok bezprostředně předcházející roku, v němž byla zúčtována, zjistí se její průměr odděleně od ostatních započitatelných příjmů tak, že započitatelná roční prémie nebo roční odměna se dělí počtem pracovních dnů (odstavec 1) v kalendářním roce, za který náleží. Tento průměr se připočte k průměru zjištěnému podle předchozích odstavců ze započitatelných příjmů snížených o tuto roční prémii nebo roční odměnu. Jestliže v rozhodném období byly zúčtovány dvě takové roční prémie nebo roční odměny, postupuje se obdobně tak, že úhrn obou ročních prémií nebo ročních odměn se dělí počtem pracovních dnů (odstavec 1) v kalendářních letech, za které náležejí. (6) Při změně pracovního úvazku se započitatelné příjmy zjišťují obdobně jako při trvalé změně základní pracovní odměny s tím rozdílem, že výše ostatních započitatelných příjmů zúčtovaných před změnou pracovního úvazku, se upraví v poměru nového a dřívějšího pracovního úvazku. (7) Částka 100 Kčs stanovená jako nejvyšší průměrná denní pracovní odměna pro určení výše nemocenského (§ 9 odst. 1, § 14 zákona) a peněžité pomoci v mateřství (§ 22 odst. 1 zákona), popř. jako nejvyšší příjem za pracovní den pro určení vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství (§ 19a odst. 3 zákona) platí při šestidenním pracovním týdnu. Tato částka se úměrně zvýší, je-li pracovní doba rozvržena na méně než 6 pracovních dnů v týdnu; při pětidenním pracovním týdnu činí 120 Kčs. Obdobně se postupuje při úpravě peněžitých dávek při souběhu nároků na dávky ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte (§ 29 odst. 2 zákona).