§ 9
změněno 1. 1. 1969 zákonem 181/1968 Sb.
§ 9 Výše důchodu (1) Invalidní Starobní (starobníinvalidní) důchod jednotlivě hospodařícího rolníka činí: při průměrném ročním vyměřovacím základu Kčs do 6 roků pojištění měsíčně Kčs po 6 rocích pojištění měsíčně Kčs po 8 rocích pojištění měsíčně Kčs po 10 rocích pojištění měsíčně Kčs po 15 rocích pojištění měsíčně Kčs po 20 rocích pojištění měsíčně Kčs po 25 a více rocích pojištění měsíčně Kčs do 2 100 210 230 230 230 245 260 275 od 2 101 do 3 300 225 245 260 270 280 300 320 od 3 301 do 4 500 234 260 276 294 315 340 365 od 4 501 do 5 700 243 269 298 318 350 380 410 od 5 701 do 7 800 252 284 314 340 380 420 460 od 7 801 do 10 200 261 299 336 370 410 460 510 nad 10 200 270 308 350 390 440 500 560 (2) Průměrný roční vyměřovací základ se stanoví průměrem vyměřovacích základů za posledních 10, popřípadě za posledních 5 kalendářních roků před rokem, v němž vznikl nárok na důchod, podle toho, co je pro jednotlivě hospodařícího rolníka výhodnější. (3) Je-li starobní (invalidní) důchod jediným nebo hlavním zdrojem výživy důchodce, vyměří se částkou nejméně 445 Kčs měsíčně, a je-li na důchod odkázán též rodinný příslušník důchodce, částkou nejméně 645 Kčs měsíčně; je-li tímto rodinným příslušníkem manželka, která má důchod, vyměří se starobní (invalidní) důchod tak, aby spolu s důchodem náležejícím manželce nečinil méně než 750 Kčs měsíčně. (4) Důchod se zpravidla považuje za hlavní zdroj výživy důchodce, jestliže jeho jiný příjem nečiní více než 200 Kčs měsíčně, a je-li na důchod odkázán též rodinný příslušník důchodce, více než 400 Kčs měsíčně. K pracovnímu příjmu důchodce nebo jeho rodinného příslušníka se nehledí, jsou-li tyto osoby starší 70 let.