Hospodářský zákoník

§ 1

účinné od 1. 7. 1964Hospodářský zákoník upravuje ze vztahů vznikajících při řízení národního hospodářství a při hospodářské činnosti socialistických organizací:

účinné od 1. 7. 1964plánovité řízení národního hospodářství a socialistické společenské vlastnictví,

účinné od 1. 7. 1964organizaci hospodářské činnosti, postavení socialistických organizací a jejich hospodaření,

účinné od 1. 7. 1964spolupráci socialistických organizací a jejich majetkovou odpovědnost za porušení stanovených povinností,

účinné od 1. 7. 1964platební a úvěrové vztahy socialistických organizací.

§ 2

účinné od 1. 7. 1964(1) Všestranný, plynulý a proporcionální rozvoj národního hospodářství, jako základní předpoklad uspokojování stále rostoucích potřeb společnosti, je zabezpečován rozšířenou socialistickou reprodukcí. Tento proces, který uvádí v soulad výrobní vztahy s rozvojem výrobních sil, je socialistickým státem cílevědomě řízen.

účinné od 1. 7. 1964(2) Nástroji jednotné soustavy řízení jsou zejména plánování, financování a organizace hospodářské činnosti. Zásady mzdové soustavy, tvorby cen, kontroly a národohospodářské evidence jako dalších významných nástrojů jednotné soustavy řízení upravují zvláštní předpisy.

§ 3

účinné od 1. 7. 1964Hlavním nástrojem řízení rozvoje národního hospodářství je státní plán, který zajišťuje, aby se národní hospodářství rozvíjelo proporcionálně na základě optimálního využívání přírodních a ekonomických zdrojů a podmínek země a na základě mezinárodní socialistické dělby práce.

§ 4

účinné od 1. 7. 1964(1) Státní plán rozvoje národního hospodářství se vypracovává na základě směrnic Komunistické strany Československa. Na vypracování státního plánu rozvoje národního hospodářství se podílejí ústřední orgány, národní výbory, hospodářské a ostatní organizace; všechny tyto orgány i organizace jsou povinny neustále prohlubovat perspektivnost, vědeckost a nepřetržitost plánování.

účinné od 1. 7. 1964(2) Vypracování a provádění státního plánu rozvoje národního hospodářství se opírá o nejširší aktivní účast pracujících.

§ 5

účinné od 1. 7. 1964(1) Základem plánování je dlouhodobý státní plán rozvoje národního hospodářství, který se vyhlašuje zákonem. Vypracovává se v souladu s výhledovými cíli a směry rozvoje národního hospodářství, které jsou vytyčovány Komunistickou stranou Československa zpravidla na období 15 až 20 let.

účinné od 1. 7. 1964(2) Dlouhodobý plán stanoví na příslušné období koncepci rozvoje národního hospodářství s cílem zajistit maximální uspokojování potřeb společnosti na základě nejvyšší společenské efektivnosti dosahované zejména širokým uplatňováním výsledků vědy a techniky, specializací výroby a mezinárodní dělbou práce; stanoví hlavní úkoly, zejména hlavní úkoly výroby, investiční výstavby, technického rozvoje a růstu životní úrovně a nejdůležitější prostředky potřebné k jejich splnění.

účinné od 1. 7. 1964(3) Roční plán zajišťuje uskutečnění cílů a úkolů stanovených dlouhodobým plánem se zřetelem k dosažené úrovni výrobních sil, k výsledkům plnění dlouhodobého plánu, k nově vzniklým zdrojům v národním hospodářství a k nejefektivnějšímu využití vytvořených rezerv.

§ 6

účinné od 1. 7. 1964(1) Vypracování dlouhodobého a ročního státního plánu rozvoje národního hospodářství řídí vláda. Vláda též stanoví podrobné úkoly dlouhodobého plánu a roční plány rozvoje národního hospodářství; řídí a kontroluje jejich provádění a činí opatření k jejich splnění.

účinné od 1. 7. 1964(2) Způsob plánování rozvoje národního hospodářství blíže upravují prováděcí, popřípadě zvláštní předpisy.

§ 7

účinné od 1. 7. 1964(1) Finanční hospodaření státu a socialistických organizací zajišťuje, aby se finančních vztahů plánovitě využívalo k rychlému rozvoji výrobních sil, k maximální tvorbě všech zdrojů a jejich nejefektivnějšímu využívání, k zvýšení tvůrčí účasti pracujících na řízení hospodářství a k upevňování jednoty zájmů pracujících, socialistických organizací a celé společnosti.

účinné od 1. 7. 1964(2) Finanční hospodaření státu i socialistických organizací je řízeno soustavou finančních plánů, zejména státním rozpočtem, rozpočty národních výborů a finančními plány socialistických organizací.

účinné od 1. 7. 1964(3) Státní rozpočet, rozpočty národních výborů a finanční plány socialistických organizací se vypracovávají v souladu s úkoly státního plánu rozvoje národního hospodářství a aktivně působí na jeho plnění.

účinné od 1. 7. 1964(4) Způsob finančního plánování a financování národního hospodářství blíže upravují prováděcí, popřípadě zvláštní předpisy.

§ 8

účinné od 1. 7. 1964(1) Hlavním zdrojem rozvoje socialistického společenského vlastnictví je plánovitě řízená hospodářská činnost pracovních kolektivů socialistických organizací.

účinné od 1. 7. 1964(2) Socialistickým společenským vlastnictvím je státní vlastnictví, družstevní vlastnictví, jakož i vlastnictví společenských a jiných socialistických organizací.

§ 9

účinné od 1. 7. 1964Na výkonu socialistického společenského vlastnictví se aktivně podílejí všichni pracující. V jejich zájmu je chránit majetek v socialistickém společenském vlastnictví a podílet se v největší možné míře na jeho plném a hospodárném využívání.

§ 10

účinné od 1. 7. 1964Právo na ochranu socialistického společenského vlastnictví proti neoprávněným zásahům, zejména právo na vydání věci vůči tomu, kdo ji neoprávněně zadržuje, nezaniká uplynutím času.

§ 11

účinné od 1. 7. 1964(1) Nabývá-li se do socialistického společenského vlastnictví smlouvou věc, přechází vlastnické právo, není-li stanoveno nebo dohodnuto jinak, převzetím věci.

účinné od 1. 7. 1964(2) Nabýt věc do socialistického společenského vlastnictví rozhodnutím státního orgánu lze jen v případech stanovených zákonem. Vlastnictví přechází dnem určeným v rozhodnutí, a není-li určen, dnem právní moci rozhodnutí.

účinné od 1. 7. 1964(3) Není-li stanoveno nebo dohodnuto něco jiného, nabývá se s věcí i jejího příslušenství a práv s vlastnictvím věci spojených, pokud nejsou omezena na dřívějšího vlastníka.

účinné od 1. 7. 1964(4) Stavba je ve vlastnictví té socialistické organizace, která ji pořídila, popřípadě ve vlastnictví státu, jde-li o státní organizace.

§ 12

účinné od 1. 7. 1964(1) Věc může náležet společně státu a družstevním nebo jiným socialistickým organizacím, anebo společně několika družstevním nebo jiným socialistickým organizacím (spoluvlastnictví).

účinné od 1. 7. 1964(2) Spoluvlastníci se podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví podle svých podílů. V pochybnostech se má za to, že podíly všech spoluvlastníků jsou stejné.

účinné od 1. 7. 1964(3) Užívání společné věci a nakládání s ní se řídí dohodou spoluvlastníků. K převodu spoluvlastnického podílu je třeba souhlasu všech spoluvlastníků.

§ 13

účinné od 1. 7. 1964(1) Spoluvlastníci se mohou dohodnout o zrušení spoluvlastnictví a o vzájemném vypořádání.

účinné od 1. 7. 1964(2) Dojde-li mezi spoluvlastníky k neshodě o vzájemných právech a povinnostech nebo o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne na návrh některého spoluvlastníka hospodářská arbitráž. Jde-li o zrušení spoluvlastnictví, rozdělí hospodářská arbitráž věc mezi spoluvlastníky podle výše podílů, a není-li rozdělení možné, přikáže ji za přiměřenou náhradu některému z nich nebo některým z nich; přitom dbá, aby bylo zajištěno co nejúčelnější využití věci.

§ 14

účinné od 1. 7. 1964Socialistickými organizacemi jsou státní, družstevní a společenské organizace, jakož i jiné organizace, jejichž činnost přispívá k rozvoji socialistických vztahů.

§ 15

účinné od 1. 7. 1964Při své činnosti socialistické organizace vzájemně spolupracují a poskytují si potřebnou pomoc, aby byly nejúčinněji zajištěny zájmy celé společnosti. Je-li třeba, jsou povinny podle svých poměrů a hospodářských možností přispívat k provádění státního plánu rozvoje národního hospodářství, i když nejde o jejich vlastní úkoly, a chránit předměty socialistického vlastnictví před poškozením, ztrátou, zneužitím a rozkrádáním, i když nejsou v jejich správě (vlastnictví).

§ 16

účinné od 1. 7. 1964Úkoly socialistické organizace plní kolektiv jejích pracovníků nebo členů; jejich činnost je organizována na základě statutů, stanov nebo organizačních řádů.

§ 17

účinné od 1. 7. 1964Socialistické organizace vystupují v hospodářských vztazích svým jménem a nesou také majetkovou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající, pokud tento zákon nebo zvláštní předpisy nestanoví jinak.

§ 18

účinné od 1. 7. 1964Socialistické organizace mohou nabývat práv a zavazovat se, jen pokud to není v rozporu s plněním jejich společenských úkolů.

§ 19

účinné od 1. 7. 1964Socialistické organizace, které se zapisují do podnikového rejstříku, mohou svým jménem nabývat práv a zavazovat se ode dne, ke kterému byly zapsány; jednotná zemědělská družstva, meliorační družstva a jiné zemědělské družstevní organizace však ode dne zřízení. Ode dne zřízení mohou nabývat práv a zavazovat se socialistické organizace, které se do podnikového rejstříku nezapisují.

§ 20

účinné od 1. 7. 1964Socialistické organizace jednají svými (statutárními i jinými) orgány nebo prostřednictvím svých zástupců.

§ 21

účinné od 1. 7. 1964(1) Statutárním orgánem socialistické organizace je její pracovník nebo člen, který je podle tohoto zákona nebo podle příslušných organizačních předpisů (např. statutů, stanov, organizačních řádů) oprávněn jednat jménem organizace ve všech věcech. Je-li statutární orgán kolektivní, určují organizační předpisy, jakým způsobem jedná navenek.

účinné od 1. 7. 1964(2) Jiní pracovníci nebo členové socialistické organizace jsou jako její orgány oprávněni činit jménem organizace právní úkony nutné ke splnění uložených pracovních úkolů v případech, kdy je to stanoveno v organizačních předpisech nebo je to v hospodářském styku obvyklé.

účinné od 1. 7. 1964(3) Právní úkon, při němž orgán překročil rozsah svého oprávnění, zavazuje socialistickou organizaci jen tehdy, jde-li o překročení, o němž druhá organizace nemohla vědět. Překročí-li rozsah svého oprávnění jiný orgán než statutární, zavazuje právní úkon organizaci též tehdy, pokud k tomu dala dodatečný souhlas nebo pokud na základě právního úkonu jedná.

§ 22

účinné od 1. 7. 1964Zastoupení

účinné od 1. 7. 1964(1) Zástupcem socialistické organizace je zpravidla její pracovník (člen) nebo jiná socialistická organizace. Oprávnění zastupovat socialistickou organizaci vzniká udělením písemné plné moci statutárním orgánem; v plné moci musí být vymezen rozsah zmocnění.

účinné od 1. 7. 1964(2) Právní úkon, při němž zástupce překročil rozsah svého zmocnění, zavazuje zastoupenou organizaci jen tehdy, pokud k tomu dala dodatečný souhlas nebo pokud na základě právního úkonu jednala. Totéž platí i o právním úkonu, jejž jménem organizace učinil někdo, kdo k tomu nebyl oprávněn.

§ 23

účinné od 1. 7. 1964Písemná forma

účinné od 1. 7. 1964(1) K platnosti smluv a jiných dohod socialistických organizací se vyžaduje písemná forma, není-li v dalších ustanoveních tohoto zákona nebo prováděcích předpisech stanoveno jinak. K platnosti ostatních právních úkonů socialistických organizací se vyžaduje písemná forma jen v případech stanovených právními předpisy.

účinné od 1. 7. 1964(2) Požadavek písemné formy je splněn i tehdy, byly-li projevy vůle učiněny v různých listinách, zejména v dopisech, nebo byly-li učiněny dálnopisem. Telegram se pokládá za písemné sdělení jen tehdy, jestliže jej odesílatel bez zbytečného odkladu dopisem potvrdí.

účinné od 1. 7. 1964(3) Ten, kdo za organizaci podpisuje, uvede též funkci, která ho k jednání opravňuje, popřípadě uvede, že jedná jako zástupce; nesplnění této povinnosti nemá však za následek neplatnost právního úkonu. Nahrazení podpisu mechanickými prostředky stačí jen tam, kde je to stanoveno právními předpisy nebo je to obvyklé.

účinné od 1. 7. 1964(4) Hospodářská arbitráž může rozhodnout, že je platný od počátku i právní úkon, u něhož nebyly splněny náležitosti písemné formy, jestliže již bylo na jeho základě započato s plněním.

§ 24

účinné od 1. 7. 1964(1) Právní úkony socialistických organizací jsou neplatné, jsou-li v rozporu s právními předpisy nebo jejich účel obcházejí nebo jsou v rozporu se zásadami hospodářské politiky Československé socialistické republiky.

účinné od 1. 7. 1964(2) Jestliže právní úkon je neplatný proto, že jeho obsah se příčí právnímu předpisu nebo jeho účel obchází, musí být vše, co plnila nebo měla plnit organizace, která v době právního úkonu o neplatnosti věděla nebo vědět musela, odvedeno do státního rozpočtu, jestliže již bylo započato s plněním na základě takového právního úkonu. Místo nepeněžního plnění odvádí se do státního rozpočtu jeho peněžní hodnota.

účinné od 1. 7. 1964(3) Týká-li se důvod neplatnosti jen části právního úkonu, není tím dotčena platnost zbývající části mimo případy, kdy vztah, který by vznikl na základě této části právního úkonu, by byl hospodářsky neodůvodněný.

§ 25

účinné od 1. 7. 1964Právní úkon je třeba vždy vykládat v souladu se zájmem celé společnosti na rozvoji národního hospodářství a v souladu s požadavky soudružské spolupráce socialistických organizací.

§ 26

účinné od 1. 7. 1964Ustanovení o právních úkonech se nevztahují na jednání, v nichž socialistická organizace vystupuje jako řídící orgán.

§ 27

účinné od 1. 7. 1964(1) Socialistický stát vytváří k plnění svých úkolů soustavu státních organizací.

účinné od 1. 7. 1964(2) Státní organizace jsou zpravidla hospodářské nebo rozpočtové.

§ 28

účinné od 1. 7. 1964(1) Základním úkolem státních hospodářských organizací je provozovat na svěřených úsecích stanovenou hospodářskou činnost a tím zabezpečovat uspokojování potřeb společnosti výrobky, pracemi a službami vysoké technické úrovně, při nejúčelnějším využívání materiálových i ostatních zdrojů a výrobních zařízení a při neustálém zvyšování společenské produktivity práce.

účinné od 1. 7. 1964(2) Státní hospodářské organizace hospodaří podle zásad podnikového chozrasčotu.

účinné od 1. 7. 1964(3) Ustanovení tohoto zákona o státních hospodářských organizacích se vztahují i na státní peněžní ústavy a Státní pojišťovnu, pokud zvláštní předpisy neobsahují úpravu odchylnou.

§ 29

účinné od 1. 7. 1964Státní hospodářské organizace jsou řízeny ministerstvy, popřípadě jinými ústředními orgány (dále jen „ministerstva“), nebo národními výbory. Vláda stanoví, na kterých úsecích jsou státní hospodářské organizace řízeny národními výbory.

§ 30

účinné od 1. 7. 1964(1) Ministerstva odpovídají za to, že jimi řízené organizace budou v rámci stanovených úkolů plnit svou základní povinnost maximálně uspokojovat potřeby národního hospodářství; přitom odpovídají zejména za ústřední řízení rozvoje a uplatňování nové techniky a technologie, za materiálně technické zásobování a za organizaci dodavatelsko-odběratelských vztahů.

účinné od 1. 7. 1964(2) Ministerstva jsou povinna běžně kontrolovat plnění stanovených úkolů, provádět rozbory hospodářské činnosti podřízených organizací a svou hospodářsko-organizátorskou prací zajišťovat odstranění zjištěných nedostatků; jsou povinna též pečovat o to, aby v jimi řízených organizacích byly základní prostředky plně využívány.

§ 31

účinné od 1. 7. 1964Státní hospodářské organizace řízené ministerstvy jsou organizovány zpravidla podle odvětví a hlavních oborů. Vyžaduje-li to povaha hospodářské činnosti nebo jiná důležitá potřeba, jsou organizovány i podle jiných hledisek, zejména územních, nebo podle účelné kombinace hospodářských činností.

§ 32

účinné od 1. 7. 1964(1) Výroba téhož průmyslového nebo stavebního oboru nebo jeho ucelené části se soustřeďuje zpravidla do jedné výrobní hospodářské jednotky, která je vybavena všemi druhy činností potřebných k tomu, aby v ní probíhal ucelený výrobní proces a aby byly vytvářeny podmínky pro rozvoj oboru.

účinné od 1. 7. 1964(2) Výrobní hospodářská jednotka podle potřeb národního hospodářství pečuje též o výrobu jiných oborů, která je v ní umístěna k využití zařízení nebo z jiného důležitého důvodu.

§ 33

účinné od 1. 7. 1964Výrobní hospodářská jednotka je přímo řízena ministerstvem. Může být organizována jako jeden národní podnik nebo jinou vhodnou formou.

§ 34

účinné od 1. 7. 1964Výrobní hospodářská jednotka odpovídá v rámci úkolů stanovených státním plánem za zásobování národního hospodářství výrobky a pracemi stanoveného oboru a za rozvoj oboru v souladu s vývojem potřeb; je proto povinna soustavně zvyšovat technickou, technologickou, ekonomickou i organizační úroveň oboru a zajišťovat nepřetržitý růst produktivity práce, zvyšování jakosti výrobků a prací a snižování vlastních nákladů.

§ 35

účinné od 1. 7. 1964Je-li výroba téhož oboru zahrnuta do několika výrobních hospodářských jednotek, může příslušné ministerstvo pověřit některou organizaci, aby v rozsahu a způsobem jím stanoveným zabezpečovala jednotnost řízení výroby a odbytu, popřípadě prováděla jinou činnost týkající se oboru (gesci). Jde-li o výrobní hospodářské organizace v oboru působnosti několika ministerstev, rozhoduje o pověření příslušné ministerstvo v dohodě se všemi zúčastněnými ministerstvy.

§ 36

účinné od 1. 7. 1964Výrobní podniky odpovídají za uspokojování potřeb odběratelů v sortimentu, kvalitě a lhůtách nutných k zajištění jejich plánovaných úkolů.

§ 37

účinné od 1. 7. 1964Ustanovení § 32 až 36 platí přiměřeně i pro jiná hospodářská odvětví než výrobní, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak.

§ 38

účinné od 1. 7. 1964(1) Státní hospodářské organizace řízené národními výbory jsou organizovány především podle územních hledisek s přihlédnutím k oborové ucelenosti.

účinné od 1. 7. 1964(2) Národní výbory jednotlivých stupňů řídí činnost státních hospodářských organizací na stanovených úsecích podle předpisů o národních výborech.

§ 39

účinné od 1. 7. 1964Státní hospodářské organizace řízené národními výbory odpovídají v rámci stanovených úkolů především za uspokojování potřeb obyvatelstva službami, pracemi a výrobky; svou činností přispívají k rozvoji celého národního hospodářství. Stanovené úkoly jsou povinny plnit včas, kvalitně, hospodárně a v potřebném sortimentu.

§ 40

účinné od 1. 7. 1964Národní výbory určují podřízeným organizacím úkoly, přidělují prostředky k jejich plnění a kontrolují jejich činnost s cílem zabezpečovat zejména všestranný rozvoj služeb obyvatelstvu.

§ 41

účinné od 1. 7. 1964Příslušná ministerstva vykonávají v oblasti hospodářství řízeného národními výbory působnost, která je nutná k zajištění zájmů celého národního hospodářství, a to v rozsahu stanoveném vládou. V tomto rozsahu odpovídají zejména za rozvoj odvětví a za uplatňování poznatků vědy a zavádění nové techniky.

§ 42

účinné od 1. 7. 1964Státní hospodářské organizace zřizuje příslušný ministr po projednání s krajským národním výborem a odborovým svazem. Na úsecích řízených národními výbory zřizuje státní hospodářské organizace příslušný národní výbor po projednání s vyšším národním výborem, popřípadě s ministerstvem a s příslušným odborovým orgánem. Vláda může stanovit další podmínky pro zřizování státních hospodářských organizací.

§ 43

účinné od 1. 7. 1964Orgán, který státní hospodářskou organizaci zřizuje, vydá zřizovací listinu a určí majetek, který se organizaci svěřuje do správy. Zřizovací listina musí obsahovat

1. účinné od 1. 7. 1964a) název organizace a její sídlo; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných organizací a má vyjadřovat, o jakou formu státní hospodářské organizace jde,
2. účinné od 1. 7. 1964b) předmět činnosti,
3. účinné od 1. 7. 1964c) označení orgánu, který organizaci zřídil, a označení orgánu přímo nadřízeného,
4. účinné od 1. 7. 1964d) den, ke kterému má být organizace zapsána do podnikového rejstříku.

§ 44

účinné od 1. 7. 1964(1) V čele státní hospodářské organizace je jediný vedoucí (ředitel), který řídí činnost organizace a jedná jejím jménem ve všech věcech.

účinné od 1. 7. 1964(2) Ředitel rozhoduje ve věcech státní hospodářské organizace samostatně, pokud rozhodnutí není vyhrazeno nadřízenému orgánu.

účinné od 1. 7. 1964(3) Ředitele státní hospodářské organizace řízené ministerstvem jmenuje a z funkce odvolává příslušný ministr po vyjádření odborového svazu; u hospodářských organizací, které nejsou přímo podřízeny ministerstvu, přísluší toto právo řediteli nadřízené organizace, pokud si je nevyhradil ministr. Ředitele státní hospodářské organizace řízené národním výborem jmenuje a z funkce odvolává národní výbor po vyjádření příslušného odborového orgánu.

§ 45

účinné od 1. 7. 1964Člení-li se státní hospodářská organizace na závody, může její ředitel se souhlasem nadřízeného orgánu stanovit, které závody se zapíší do podnikového rejstříku jako odštěpné závody; vedoucí odštěpného závodu je oprávněn činit jménem organizace všechny právní úkony týkající se závodu.

§ 46

účinné od 1. 7. 1964(1) Organizační soustavu, zejména formy výrobních hospodářských jednotek a státních hospodářských organizací, zásady jejich řízení a vnitřní organizace stanoví statuty, popřípadě zvláštní předpisy. Statuty vydává pro organizace řízené ministerstvem příslušný ministr podle zásad schválených vládou a pro organizace řízené národními výbory vláda. Vláda může též zřizování a právní postavení státních hospodářských organizací upravit odchylně.

účinné od 1. 7. 1964(2) Podrobnosti o vnitřní organizaci jednotlivých státních hospodářských organizací stanoví jejich organizační řády, které vydává podle zásad stanovených ve statutech vedoucí organizace.

§ 47

účinné od 1. 7. 1964Státní hospodářské organizace neodpovídají za závazky státu, ani za závazky jiných státních organizací. Stát neodpovídá za závazky státních hospodářských organizací. Výjimky mohou stanovit zvláštní předpisy.

§ 48

účinné od 1. 7. 1964(1) Orgán, který je oprávněn státní hospodářskou organizaci zřídit, může organizaci nebo její část převést do působnosti jiného orgánu (ministerstva nebo národního výboru) po dohodě s tímto orgánem; může též organizace sloučit, rozdělit nebo zrušit.

účinné od 1. 7. 1964(2) Tato opatření nadřízených orgánů mohou být provedena jen po vyjádření příslušného odborového orgánu a po řádné přípravě a rozboru, který prokáže, že změna přinese zřejmý celospolečenský prospěch.

účinné od 1. 7. 1964(3) Změny mohou být prováděny jen k počátku příštího roku, pokud vláda výjimečně nestanoví jinak.

§ 49

účinné od 1. 7. 1964(1) Slučovaná státní hospodářská organizace zaniká dnem, ke kterému bylo sloučení zapsáno do podnikového rejstříku. Tímto dnem přecházejí její majetek a závazky na přejímající organizaci.

účinné od 1. 7. 1964(2) Rozdělená státní hospodářská organizace zaniká a její majetek a závazky přecházejí na nové organizace dnem, ke kterému byly tyto organizace zapsány do podnikového rejstříku, a to v rozsahu určeném orgánem, který o rozdělení organizace rozhodl.

účinné od 1. 7. 1964(3) Orgán, který státní hospodářskou organizaci zrušil, učiní zpravidla opatření o veškerém jejím majetku a závazcích. Neučiní-li tak, provede se její likvidace. Likvidaci upravují prováděcí předpisy (§ 391 odst. 2).

§ 50

účinné od 1. 7. 1964Ředitel přejímající státní hospodářské organizace, nově vzniklé organizace, popřípadě organizace, na niž přešel majetek a závazky zrušené organizace, odpovídá za to, že budou neprodleně vyrozuměny všechny organizace, jež budou uvedenými změnami dotčeny; je povinen požádat o provedení příslušných zápisů v podnikovém rejstříku. Při likvidaci má tyto povinnosti likvidátor.

§ 51

účinné od 1. 7. 1964Výrobní program je dovoleno převést mezi státními hospodářskými organizacemi nebo jej změnit, jen byla-li bezpečně zjištěna účelnost a hospodárnost převodu nebo změny, zajištěno plynulé zásobování národního hospodářství v potřebném množství a jakosti a bylo-li takové opatření schváleno nadřízeným orgánem.

§ 52

účinné od 1. 7. 1964Návrh na schválení převodu nebo změny výrobního programu musí obsahovat

1. účinné od 1. 7. 1964a) průkaz technické připravenosti nového výrobního programu a jeho materiálového, kádrového a finančního zajištění,
2. účinné od 1. 7. 1964b) rozbor a vyčíslení důsledků v hmotném i peněžním vyjádření,
3. účinné od 1. 7. 1964c) vyjádření příslušného podniku zahraničního obchodu, jestliže se má převést nebo změnit výrobní program, jehož předmětem je výroba pro vývoz.

§ 53

účinné od 1. 7. 1964(1) Státní hospodářské organizace, mezi nimiž se provádí převod výrobního programu, jsou povinny dohodnout se o jednotlivých otázkách schváleného převodu.

účinné od 1. 7. 1964(2) Dohoda musí zejména přesně vymezit druh a rozsah převáděné výroby, rozsah převáděných závazků a potřebné spolupráce a určit den, ke kterému se převod výrobního programu provádí. Tímto dnem přechází na přejímající organizaci odpovědnost za zásobování národního hospodářství. Nedohodnou-li se organizace o podmínkách převodu, rozhodne jejich nadřízený orgán, popřípadě nadřízené orgány v dohodě. Před odstraněním rozporů nelze převod uskutečnit.

účinné od 1. 7. 1964(3) Má-li být při převodu výrobního programu převedena též správa národního majetku, postupuje se podle ustanovení § 68.

§ 54

účinné od 1. 7. 1964Ředitelé zúčastněných státních hospodářských organizací odpovídají za to, že všechny organizace, jež budou převodem výrobního programu dotčeny, budou o změně včas vyrozuměny.

§ 55

účinné od 1. 7. 1964Ustanovení o převodu a změně výrobních programů platí obdobně též pro převody a změny jiných hospodářských činností.

§ 56

účinné od 1. 7. 1964Státní hospodářské organizace jsou vybaveny základními a oběžnými prostředky. Odpovídají za jejich řádné využívání, zachování, jakož i za jejich účelné rozmnožování; hospodaří tak, že zásadně uhrazují své výdaje ze zdrojů, které vytvoří.

§ 57

účinné od 1. 7. 1964(1) Prostředky z finančních zdrojů vytvářených státními hospodářskými organizacemi se jednak odvádějí ve stanoveném rozsahu do státního rozpočtu, jednak se jich používá ve prospěch těchto organizací, a to buď přímo těmito organizacemi, nebo jejich nadřízenými orgány.

účinné od 1. 7. 1964(2) Státním hospodářským organizacím a jejich nadřízeným orgánům mohou být ze státního rozpočtu poskytovány příděly ke stanoveným účelům.

účinné od 1. 7. 1964(3) K doplnění vlastních peněžních prostředků může být státním hospodářským organizacím poskytován úvěr.

účinné od 1. 7. 1964(4) Státní hospodářské organizace jsou povinny provádět stanovené odpisy základních prostředků.

§ 58

účinné od 1. 7. 1964K zajišťování hospodárného plnění plánovaných úkolů ve vnitropodnikových útvarech používají hospodářské organizace vnitropodnikového chozrasčotu, který zaměřuje vnitropodnikové útvary na plánovité odkrývání rezerv, snižování nákladů, na zvyšování produktivity práce a efektivnosti výroby a podněcuje tvůrčí iniciativu pracujících.

§ 59

účinné od 1. 7. 1964(1) K zajištění nejlepších výsledků v práci organizací, kolektivů pracujících i jednotlivců se využívá hmotné zainteresovanosti tak, aby hmotná zainteresovanost organizací byla založena na zásadách chozrasčotu a hmotná zainteresovanost pracujících na zásadě odměňování podle množství, jakosti a společenského významu vykonané práce.

účinné od 1. 7. 1964(2) Všechny hospodářské organizace a jim nadřízené orgány jsou povinny účelně spojovat hmotnou zainteresovanost s morálními podněty k práci, jako je například veřejné uznání dosažených výsledků a rozvíjení pocitu odpovědnosti kolektivů pracujících a každého pracovníka za společnou věc, a všestranně podporovat rozvoj socialistického soutěžení.

§ 60

účinné od 1. 7. 1964(1) Rozpočtové organizace se zřizují k plnění úkolů zejména na úseku státní správy a řízení hospodářství, na úseku kultury a zdravotnictví. Tyto organizace vykonávají hospodářskou činnost jen v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů. Pouze výjimečně lze zřídit rozpočtové organizace k plnění hospodářských úkolů, jde-li o činnosti, které vzhledem k jejich rozsahu nebo charakteru není účelné zajišťovat formou státních hospodářských organizací.

účinné od 1. 7. 1964(2) Rozpočtovými organizacemi jsou státní organizace, které jsou zapojeny na státní rozpočet svými příjmy a výdaji a hospodaří samostatně podle schválených rozpočtů, jakož i ty státní organizace, které jsou na státní rozpočet zapojeny finančními vztahy a hospodaří obdobně podle zásad platných pro rozpočtové organizace.

§ 61

účinné od 1. 7. 1964(1) Rozpočtová organizace může v hospodářských vztazích svým jménem nabývat práv a zavazovat se ode dne zřízení.

účinné od 1. 7. 1964(2) Zvláštní předpisy mohou stanovit, že rozpočtové organizace vystupují ve všech nebo jen v některých hospodářských vztazích jménem státu nebo že vystupují jménem jiné rozpočtové organizace.

§ 62

účinné od 1. 7. 1964(1) Vláda nebo orgán k tomu zmocněný může zřídit jinou státní organizaci než rozpočtovou nebo hospodářskou. Při zřizování takové organizace musí být stanoveno, zda tato organizace může svým jménem nabývat práv a zavazovat se. Její právní poměry a postavení upraví statut (organizační řád).

účinné od 1. 7. 1964(2) Orgán, který organizaci zřídil, rozhoduje též o rozdělení, sloučení nebo zrušení organizace.

§ 63

účinné od 1. 7. 1964Státní socialistické vlastnictví je vlastnictvím všeho lidu. Jediným vlastníkem všech věcí ve státním socialistickém vlastnictví je stát.

§ 64

účinné od 1. 7. 1964(1) Národním majetkem jsou veškeré věci ve státním socialistickém vlastnictví (hmotný národní majetek) a veškeré pohledávky a jiná majetková práva státu.

účinné od 1. 7. 1964(2) Jednotlivé části národního majetku jsou ve správě státních organizací.

§ 65

účinné od 1. 7. 1964(1) Národní majetek spravuje zásadně organizace, která je pověřena úkoly, k jejichž plnění majetek zcela nebo převážně slouží.

účinné od 1. 7. 1964(2) Vzniknou-li pochybnosti o tom, která organizace má určitý národní majetek spravovat, rozhodne nejbližší orgán společně nadřízený organizacím, mezi nimiž pochybnosti vznikly; nemají-li společně nadřízený orgán, rozhodují v dohodě příslušné ústřední orgány, popřípadě krajské národní výbory; nedojde-li k dohodě, rozhoduje ministerstvo financí na žádost některého z nich.

účinné od 1. 7. 1964(3) Národní majetek, u něhož při jeho nabytí státem není z právního úkonu nebo úředního rozhodnutí patrno, která státní organizace jej má spravovat, je v prozatímní správě příslušného okresního národního výboru. Totéž platí o národním majetku, o němž se zjistí, že není ve správě žádné organizace.

§ 66

účinné od 1. 7. 1964(1) Organizace, která spravuje národní majetek, je oprávněna a povinna využívat tohoto majetku ke splnění svých úkolů a nakládat s ním v souladu s těmito úkoly; má-li ve správě majetek, který pro plnění svých úkolů nepotřebuje nebo který je pro ni neupotřebitelný, musí se postarat, aby majetek byl využit jinde, popřípadě aby s ním bylo naloženo co nejúčelněji.

účinné od 1. 7. 1964(2) Organizace spravující národní majetek je povinna vést tento majetek v evidenci, udržovat jej v řádném stavu, provádět soustavně a důsledně všechna opatření potřebná k jeho ochraně a dbát zejména, aby se předešlo jeho poškození, ztrátě, zneužití a rozkrádání.

účinné od 1. 7. 1964(3) Organizace spravující národní majetek může požadovat jeho vydání od jiné státní organizace, která jej má neoprávněně u sebe; toto právo zaniká, nebude-li uplatněno do jednoho roku (§ 131 odst. 4). Neuplatní-li organizace své právo včas, rozhodne příslušný orgán (§ 65 odst. 2), která ze státních socialistických organizací má tento majetek spravovat.

§ 67

účinné od 1. 7. 1964Pro převody správy národního majetku mezi státními organizacemi, k nimž dochází při dodávkách výrobků a provádění prací (obvyklé hospodaření), platí příslušná ustanovení tohoto zákona o hospodářských závazcích.

§ 68

účinné od 1. 7. 1964Převody správy národního majetku mimo obvyklé hospodaření mohou být prováděny jen ze závažných důvodů, zejména při reorganizacích, převodech výrobních programů, nebo jde-li o majetek přebytečný nebo neupotřebitelný. Takové převody se provádějí hospodářskými smlouvami o převodu správy národního majetku (§ 347) nebo opatřeními nadřízených orgánů. Tato opatření musí mít stejné podstatné náležitosti jako hospodářské smlouvy o převodech správy národního majetku.

§ 69

účinné od 1. 7. 1964(1) Pro převody národního majetku do vlastnictví jiných organizací než státních, k nimž dochází při obvyklém hospodaření, platí příslušná ustanovení tohoto zákona o hospodářských závazcích.

účinné od 1. 7. 1964(2) Převody věcí určených k osobní spotřebě do vlastnictví občanů při prodeji v obchodě a při poskytování jiných služeb socialistickými organizacemi se řídí ustanoveními občanského zákoníku.

účinné od 1. 7. 1964(3) Jiné převody vlastnictví k věcem, které jsou v národním majetku, jsou možné, jen pokud to připouštějí prováděcí předpisy. V těchto případech převody do vlastnictví družstevních nebo jiných socialistických organizací než státních se provádějí smlouvou podle ustanovení § 349; převody do vlastnictví občanů se provádějí podle ustanovení občanského zákoníku.

§ 70

účinné od 1. 7. 1964(1) Části národního majetku mohou být odevzdány bezplatně do trvalého užívání jiným socialistickým organizacím než státním, zejména družstevním nebo společenským.

účinné od 1. 7. 1964(2) Organizace, které byl majetek odevzdán do trvalého užívání, je oprávněna užívat majetku jen k účelu, ke kterému jí byl odevzdán. Je povinna majetek udržovat a chránit. Mohou jí být uložena zvláštní omezení práva trvalého užívání.

účinné od 1. 7. 1964(3) Majetek odevzdaný do trvalého užívání může být organizaci odňat, neplní-li své povinnosti trvalého uživatele; jinak jen tehdy, vyžaduje-li to vyšší společenský zájem.

§ 71

účinné od 1. 7. 1964(1) Státní socialistická organizace může, pokud je to účelné, národní majetek, který má ve správě a který dočasně nepotřebuje k plnění svých úkolů, přenechat smlouvou k užívání jiné socialistické organizaci (§ 348).

účinné od 1. 7. 1964(2) Užívání národního majetku občany upravuje občanský zákoník, popřípadě zvláštní předpisy.

§ 72

účinné od 1. 7. 1964(1) Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, přísluší správa pohledávek a jiných práv státu (dále jen „pohledávky“), té státní organizaci,

1. účinné od 1. 7. 1964a) z jejíž činnosti pohledávka vznikla, nebo
2. účinné od 1. 7. 1964b) do jejíž působnosti patří ochrana majetkových zájmů státu, jejichž poškozením pohledávka vznikla, anebo
3. účinné od 1. 7. 1964c) která má ve správě majetek, s nímž pohledávka souvisí.

účinné od 1. 7. 1964(2) Není-li podle odstavce 1 příslušná žádná státní organizace, je příslušný ústřední orgán, jehož oboru působnosti se pohledávka týká, popřípadě ta z podřízených organizací, kterou určí tento orgán.

účinné od 1. 7. 1964(3) Nelze-li určit příslušnost ani podle odstavce 2, je příslušné ministerstvo financí, popřípadě ta z organizací, kterou určí.

§ 73

účinné od 1. 7. 1964(1) Organizace, která má pohledávku státu ve správě, je povinna jménem státu pečovat o to, aby všechny povinnosti dlužníka byly včas a řádně splněny, popřípadě, aby pohledávka státu byla včas uplatněna u příslušných orgánů a aby rozhodnutí těchto orgánů byla včas vykonána.

účinné od 1. 7. 1964(2) Dlužník nemůže svůj závazek vůči státu uhradit započtením své pohledávky za státem.

§ 74

účinné od 1. 7. 1964Zjistí-li nadřízené orgány závady při správě národního majetku, mohou omezit organizaci spravující národní majetek ve výkonu správy.

§ 75

účinné od 1. 7. 1964(1) Prováděcí předpisy zejména stanoví

1. účinné od 1. 7. 1964a) co se rozumí generálními opravami, v kterých případech jsou organizace povinny provádět generální opravy a kdy mohou státní organizace provádět generální opravy a investiční práce na majetku, který není ve státním socialistickém vlastnictví,
2. účinné od 1. 7. 1964b) postup při převodech správy národního majetku nebo při převodech vlastnictví k věcem v národním majetku, jejich schvalování a kdy se převody správy nebo vlastnictví provádějí úplatně nebo bezplatně,
3. účinné od 1. 7. 1964c) podmínky pro nabývání věcí do státního vlastnictví,
4. účinné od 1. 7. 1964d) způsob vymáhání, popřípadě prominutí pohledávek státu a státních organizací.

účinné od 1. 7. 1964(2) Prováděcí předpisy mohou též stanovit omezení a podmínky pro úplatné nabývání věcí socialistickými organizacemi od občanů a jiných organizací než socialistických.

§ 76

účinné od 1. 7. 1964(1) Družstevní organizace se významně podílejí na plnění úkolů hospodářské výstavby a svou činností v oblasti politické, kulturní a sociální přispívají k rozvoji socialistických společenských vztahů jako dobrovolné společenské organizace družstevníků.

účinné od 1. 7. 1964(2) Družstevními organizacemi jsou lidová družstva, jejich vyšší organizace (svazy družstev, Ústřední rada družstev) a družstevní podniky, popřípadě společné družstevní podniky.

§ 77

účinné od 1. 7. 1964(1) V lidových družstvech se dobrovolně sdružují pracující, aby společnou činností a společnými prostředky přispívali k rozvoji socialistického národního hospodářství a tím i k růstu vlastní hmotné a kulturní úrovně. Členy družstevních organizací mohou být výjimečně i socialistické organizace.

účinné od 1. 7. 1964(2) Lidovými družstvy jsou zejména jednotná zemědělská družstva, meliorační družstva, výrobní družstva, spotřební družstva, stavební bytová družstva a družstva vzájemné občanské pomoci.

účinné od 1. 7. 1964(3) Z dalších ustanovení této části platí pro jednotná zemědělská družstva, meliorační družstva a jiné družstevní zemědělské organizace jen ustanovení § 88 a § 94 až 96.

§ 78

účinné od 1. 7. 1964(1) Lidová družstva mohou k zajištění svého rozvoje, k prohloubení vzájemné pomoci a spolupráce a v zájmu jednotného řízení vytvářet vyšší organizace, zejména svazy družstev, které plánují a kontrolují činnost svých členských družstev.

účinné od 1. 7. 1964(2) Vytvoří-li svazy družstev územní nebo oborové orgány, mohou tyto orgány nabývat práv a zavazovat se svým jménem jen tehdy, jestliže tak určují stanovy příslušného svazu.

§ 79

účinné od 1. 7. 1964(1) Vrcholnou organizací československého družstevnictví je Ústřední rada družstev. Ústřední rada družstev pečuje o všestranný rozvoj družstevnictví a dbá, aby družstevní organizace plnily svou společenskou funkci. Projednává společné záležitosti družstevních organizací a v těchto věcech je zastupuje navenek. Organizuje mezinárodní styky a podle zvláštních předpisů i zahraniční obchod družstevních organizací.

účinné od 1. 7. 1964(2) Vůči družstvům, která nevytvořila svou vyšší družstevní organizaci, přísluší Ústřední radě družstev oprávnění svazu družstev.

§ 80

účinné od 1. 7. 1964Svazy družstev a Ústřední rada družstev mohou zřizovat k plnění svých hospodářských úkolů družstevní podniky.

§ 81

účinné od 1. 7. 1964Plány družstevních organizací jsou sestavovány tak, aby zajišťovaly plnění úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství.

§ 82

účinné od 1. 7. 1964Vedoucí zásadou řízení a organizační výstavby socialistického družstevnictví je zásada socialistické demokracie. O všech zásadních otázkách se usnášejí volené kolektivní orgány družstev a jejich vyšších organizací. Usnesení vyšších orgánů jsou závazná pro orgány nižší.

§ 83

účinné od 1. 7. 1964(1) Nejvyššími orgány Ústřední rady družstev a svazů družstev jsou sjezdy, popřípadě konference; delegáty na sjezdy a konference volí orgány členských organizací.

účinné od 1. 7. 1964(2) Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze, na níž členové uplatňují své právo řídit a kontrolovat činnost družstva. Není-li vzhledem k rozsahu družstva možno svolávat členské schůze, mohou stanovy určit, že se svolává shromáždění (konference) delegátů volených členy družstva.

§ 84

účinné od 1. 7. 1964(1) Výkonnými orgány družstev a jejich vyšších organizací jsou představenstva, která jednají jejich jménem navenek ve všech věcech; je-li pro právní úkon předepsána písemná forma, je třeba podpisů nejméně dvou členů představenstva.

účinné od 1. 7. 1964(2) Jménem družstevního podniku jedná jeho vedoucí.

§ 85

účinné od 1. 7. 1964Kontrolními orgány družstev a jejich vyšších organizací jsou kontrolní komise, které kontrolují veškerou jejich činnost, zejména i činnost představenstva.

§ 86

účinné od 1. 7. 1964K lepšímu plnění svých úkolů mohou si družstva a jejich vyšší organizace zřizovat další orgány.

§ 87

účinné od 1. 7. 1964(1) Svazy družstev a Ústřední rada družstev vydávají v souladu s právními předpisy a potřebami národního hospodářství v oboru své působnosti závazné směrnice, zejména v otázkách organizace, plánování, hospodaření s majetkem, financování a úvěrování; plánování, financování, úvěrování a kontrolu stavebních bytových družstev upravují však prováděcí, popřípadě zvláštní předpisy.

účinné od 1. 7. 1964(2) Vyžaduje-li to důležitý společenský zájem, mohou svazy družstev nebo Ústřední rada družstev ve své působnosti

1. účinné od 1. 7. 1964a) zastavit výkon usnesení orgánů družstva nebo svazu družstev,
2. účinné od 1. 7. 1964b) odvolat funkcionáře družstva nebo svazu družstev,
3. účinné od 1. 7. 1964c) odvolat orgán družstva nebo svazu družstev a jmenovat na dobu do zvolení nového orgánu orgán náhradní.

§ 88

účinné od 1. 7. 1964(1) V zájmu rozvoje národního hospodářství podporuje stát činnost družstevních organizací také tím, že jim odevzdává části národního majetku do trvalého užívání nebo jim poskytuje jinou hospodářskou pomoc.

účinné od 1. 7. 1964(2) Stavebním bytovým družstvům poskytuje stát též příspěvek a přiměřený úvěr na výstavbu bytových domů, jakož i daňové a poplatkové výhody.

účinné od 1. 7. 1964(3) Družstevní organizace plní své úkoly a uspokojují potřeby pracujících v úzké součinnosti s národními výbory.

§ 89

účinné od 1. 7. 1964Ke zřízení družstva nebo svazu družstev je třeba

1. účinné od 1. 7. 1964a) schválení stanov ustavující členskou schůzí družstva nebo sjezdem (konferencí) svazu družstev,
2. účinné od 1. 7. 1964b) zvolení orgánů,
3. účinné od 1. 7. 1964c) souhlasu vyšší družstevní organizace.

§ 90

účinné od 1. 7. 1964(1) Ve své činnosti se družstva a jejich vyšší organizace řídí především stanovami. Stanovy upravují zejména

1. účinné od 1. 7. 1964a) název a sídlo družstevní organizace,
2. účinné od 1. 7. 1964b) předmět činnosti,
3. účinné od 1. 7. 1964c) vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů,
4. účinné od 1. 7. 1964d) složení orgánů, způsob jejich volby, jejich pravomoc a způsob jednání,
5. účinné od 1. 7. 1964e) zásady hospodaření, zejména jak se nakládá se ziskem a uhrazuje případná ztráta,
6. účinné od 1. 7. 1964f) bližší ustanovení o zrušování, jakož i slučování a rozdělování družstevní organizace.

účinné od 1. 7. 1964(2) K platnosti usnesení o změnách stanov je zapotřebí souhlasu vyšší družstevní organizace.

§ 91

účinné od 1. 7. 1964(1) Družstva a svazy družstev se mohou slučovat, rozdělovat nebo zrušovat usnesením členské schůze družstva nebo sjezdu (konference) svazu družstev; k platnosti usnesení je třeba souhlasu vyšší družstevní organizace.

účinné od 1. 7. 1964(2) Vyžaduje-li to důležitý společenský zájem, mohou být družstva a jejich vyšší organizace sloučeny, popřípadě zrušeny rozhodnutím příslušného svazu družstev nebo Ústřední rady družstev.

účinné od 1. 7. 1964(3) O právních důsledcích spojených se sloučením nebo rozdělením družstev nebo jejich vyšších organizací platí obdobně ustanovení § 49 odst. 1 a 2.

§ 92

účinné od 1. 7. 1964Po zrušení družstevní organizace se provede likvidace. Likvidátory jmenuje a o způsobu likvidace rozhoduje orgán, který se na zrušení usnesl, popřípadě svaz družstev nebo Ústřední rada družstev. V případě likvidace stavebního bytového družstva použije se zbylého čistého jmění k podpoře družstevní bytové výstavby.

§ 93

účinné od 1. 7. 1964(1) Družstevní organizace, která zřídila družstevní podnik, vydá zřizovací listinu a určí družstevní majetek, který se podniku svěřuje do správy. O obsahu této listiny platí obdobně ustanovení § 43.

účinné od 1. 7. 1964(2) Vnitřní organizaci, způsob řízení a činnost družstevního podniku upravuje statut vydaný organizací, která podnik zřizuje.

účinné od 1. 7. 1964(3) Družstevní podnik neodpovídá za závazky organizace, která jej zřídila; tato organizace neodpovídá za závazky podniku.

účinné od 1. 7. 1964(4) Při zrušení družstevního podniku může organizace, která podnik zřídila, rozhodnout, na koho bez likvidace přechází majetek a závazky zrušeného podniku.

§ 94

účinné od 1. 7. 1964Družstevní vlastnictví je formou socialistického společenského vlastnictví; spočívá především na společné činnosti soudružského kolektivu členů družstva.

§ 95

účinné od 1. 7. 1964Družstevní majetek je ve vlastnictví jednotlivých lidových družstev (společných družstevních podniků), popřípadě ve vlastnictví jejich vyšších organizací.

§ 96

účinné od 1. 7. 1964S družstevním majetkem může družstevní organizace nakládat, zejména jej převádět, jen k plnění svých úkolů, nebo vyžaduje-li to důležitý společenský zájem. Toto omezení se nevztahuje na neupotřebitelný a přebytečný majetek.

§ 97

účinné od 1. 7. 1964Společenské organizace pracujících působí zejména v oblasti politické, kulturní a sociální a přispívají svou činností k rozvoji socialistických společenských vztahů. Tento zákon upravuje jen zásady, jimiž se společenské organizace řídí v hospodářských vztazích.

§ 98

účinné od 1. 7. 1964Vlastnictví společenských organizací je formou socialistického společenského vlastnictví. V tomto vlastnictví jsou zejména předměty společenské spotřeby; výrobní prostředky mohou být ve vlastnictví společenských organizací, jen pokud je potřebují k zajištění vlastní činnosti.

§ 99

účinné od 1. 7. 1964(1) Společenské organizace hospodaří s vlastním majetkem; mohou též hospodařit s národním majetkem, který jim byl státem odevzdán do trvalého užívání nebo do dočasného užívání.

účinné od 1. 7. 1964(2) V souvislosti s převedením některých úkolů státních orgánů na společenské organizace může stát poskytovat těmto organizacím k využití národní majetek, který je určen k zajištění převedeného úkolu, a to zejména i finanční prostředky ze státního rozpočtu. S tímto národním majetkem hospodaří pak společenská organizace, avšak může ho použít jen k určenému účelu a za stanovených podmínek.

§ 100

účinné od 1. 7. 1964(1) Vlastní majetek společenských organizací se vytváří zejména z příspěvků členů a z činnosti organizací.

účinné od 1. 7. 1964(2) Majetek společenských organizací je ve vlastnictví organizace jako celku, pokud stanovy neurčují jinak.

§ 101

účinné od 1. 7. 1964Stanovy společenských organizací určují, které nižší organizační složky a orgány společenských organizací mohou svým jménem nabývat práv a zavazovat se. Nemají-li tyto organizační složky nebo orgány majetek ve svém vlastnictví, určují stanovy nebo opatření ústředních orgánů společenských organizací, jakým způsobem a v jakém rozsahu je jim svěřován do správy majetek společenské organizace, potřebný k plnění jejich úkolů.

§ 102

účinné od 1. 7. 1964(1) K obstarávání hospodářské činnosti společenských organizací mohou jejich ústřední orgány zřizovat podniky nebo hospodářská zařízení (dále jen „hospodářská zařízení“).

účinné od 1. 7. 1964(2) Hospodářská zařízení nabývají práv a zavazují se vždy svým jménem; hospodaří s majetkem společenské organizace, který jim byl svěřen do správy.

účinné od 1. 7. 1964(3) Vnitřní organizaci, způsob řízení a činnost hospodářských zařízení upravují statuty, které schvaluje ústřední orgán společenské organizace.

účinné od 1. 7. 1964(4) Hospodářské zařízení zrušuje orgán, který je zřídil.

§ 103

účinné od 1. 7. 1964Organizační složky a orgány společenských organizací, jakož i jejich hospodářská zařízení, jimž byl majetek společenské organizace svěřen do správy, mohou s tímto majetkem nakládat a užívat jej k plnění svých úkolů a mají samostatnou majetkovou odpovědnost.

§ 104

účinné od 1. 7. 1964(1) Jednání jménem společenské organizace a jejích nižších organizačních složek nebo orgánů upravují stanovy. Je-li k platnosti právního úkonu předepsána písemná forma, je třeba podpisu nejméně dvou oprávněných osob.

účinné od 1. 7. 1964(2) Jednání a podepisování u hospodářských zařízení společenských organizací upravují jejich statuty.

§ 105

účinné od 1. 7. 1964(1) Povinností společenské organizace i všech jejích organizačních složek, orgánů a hospodářských zařízení je využívat jak majetek společenské organizace, tak i svěřený národní majetek co nejhospodárněji a všemožně ho chránit.

účinné od 1. 7. 1964(2) Vyžaduje-li to ochrana majetku společenské organizace, mohou za nižší organizační složky a orgány vykonat příslušné úkony a opatření orgány vyšší.

§ 106

účinné od 1. 7. 1964(1) Po zrušení společenské organizace jako celku se provede majetková likvidace.

účinné od 1. 7. 1964(2) Při zrušení nižší organizační složky nebo orgánu společenské organizace určí vyšší orgán, příslušný podle stanov, zda tyto složky zanikají s likvidací, nebo bez likvidace; u hospodářského zařízení učiní toto opatření orgán, který rozhodl o jeho zrušení.

účinné od 1. 7. 1964(3) Nedojde-li k likvidaci, určí orgán uvedený v odstavci 2 zároveň, na koho přechází majetek a závazky zrušené organizační složky nebo hospodářského zařízení.

§ 107

účinné od 1. 7. 1964(1) Do podnikového rejstříku se zapisují státní hospodářské organizace, družstevní organizace a hospodářská zařízení společenských organizací, a stanoví-li tak právní předpis, i jiné organizace. Do podnikového rejstříku se zapisují též odštěpné závody.

účinné od 1. 7. 1964(2) Podnikový rejstřík vede okresní soud v sídle krajského soudu (rejstříkový soud) pro organizace, které mají sídlo v obvodu tohoto krajského soudu. Vláda může stanovit, že podnikový rejstřík vede jiný orgán.

§ 108

účinné od 1. 7. 1964(1) Do podnikového rejstříku se zapisuje způsob zřízení organizace, den jejího vzniku, název, sídlo, označení statutárních orgánů (s uvedením funkcí a jmen) a způsob jak za organizaci podepisují. U družstevních organizací se do podnikového rejstříku zapisuje též jak jejich členové přispívají k úhradě vzniklých ztrát.

účinné od 1. 7. 1964(2) U odštěpných závodů se do podnikového rejstříku zapisuje označení závodu, jeho sídlo, název a sídlo organizace, jejíž součástí závod je, a jméno vedoucího. Má-li odštěpný závod sídlo mimo obvod rejstříkového soudu příslušného pro zápis organizace, zapíše se též u rejstříkového soudu příslušného podle sídla odštěpného závodu.

účinné od 1. 7. 1964(3) Do podnikového rejstříku se zapisuje i změna nebo zánik skutečností uvedených v odstavcích 1 a 2, zrušení organizace, vstup organizace do likvidace a likvidátor.

§ 109

účinné od 1. 7. 1964(1) Zápisy do podnikového rejstříku provede rejstříkový soud na návrh organizace, jíž se zápis týká, popřípadě na návrh orgánu, který je jí nadřízen. V žádosti o zápis organizace do podnikového rejstříku nelze požadovat zápis se zpětnou účinností.

účinné od 1. 7. 1964(2) Rejstříkový soud je oprávněn provádět v rejstříku zápisy též bez návrhu, zejména aby byla dosažena shoda mezi zápisy v rejstříku a skutečným stavem; organizace jsou povinny sdělit rejstříkovému soudu skutečnosti potřebné k provedení těchto zápisů.

§ 110

účinné od 1. 7. 1964Do podnikového rejstříku je oprávněn nahlížet a vyžádat si z něho úřední opisy nebo potvrzení ten, kdo osvědčí právní zájem na skutečnostech v něm uvedených.

§ 111

účinné od 1. 7. 1964Skutečnosti zapsané v podnikovém rejstříku jsou účinné vůči všem organizacím a osobám ode dne, kdy zápis byl proveden. Nebyla-li určitá skutečnost (její změna nebo zánik) do podnikového rejstříku zapsána, nelze se jí dovolávat vůči jiným organizacím a osobám, ledaže by o těchto nezapsaných skutečnostech věděly.

§ 112

účinné od 1. 7. 1964Prováděcí předpisy mohou stanovit, že se do podnikového rejstříku některé organizace nebo údaje nezapisují, anebo že se do podnikového rejstříku zapisují i jiné skutečnosti; tyto předpisy mohou též stanovit, že podnikový rejstřík pro obvody několika krajských soudů vede jediný soud.