Hospodářský zákoník

§ 119a (1) Organizace nesmějí v rozporu s požadavky odběratelů omezovat výrobu nebo vypouštět z výrobního programu výrobky, práce nebo výkony, pokud jim k tomu nedá souhlas nadřízený ústřední orgán, nebo u organizací řízených národními výbory krajský národní výbor; souhlas dává po projednání s rozhodujícími odběratelskými ústředními orgány. Jde-li o výrobky určené pro potřeby obrany a bezpečnosti státu, nelze provést omezení výroby nebo vypuštění výrobků z výrobního programu, pokud nadřízený orgán nedosáhne dohody s federálním ministerstvem národní obrany nebo s federálním ministerstvem vnitra, a jde-li o výrobky určené pro komplexní bytovou výstavbu, dohody s ministerstvy výstavby a techniky republik. Vláda Československé socialistické republiky může stanovit další případy, kdy k omezení výroby nebo k vypuštění výrobků z výrobního programu může být dán souhlas jen po dohodě s odběratelskými ústředními orgány, popřípadě stanovit, s kterými dalšími ústředními orgány musí být omezení nebo zrušení výroby projednáno. Ustanovení § 51 platí obdobně. (2) Organizace nesmějí zneužívat svého hospodářského postavení k získání neoprávněných nebo nepřiměřených výhod na úkor jiných organizací nebo na úkor spotřebitelů, anebo jiným způsobem jednat proti zájmům společnosti. Zejména nesmějí a) vynucovat nepřiměřené hospodářské podmínky při uzavírání hospodářských smluv nebo jiných dohod (prohlašovat nepřiměřené množství jednostranně výhodných ustanovení za náležitosti nutné pro vznik smlouvy, zvláště vynucovat dohody o plnění, které je v době podmiňovat uzavření hospodářské smlouvy v nápadném nepoměru převzetím závazku k plnění organizací poskytovanému, b) vázat souhlas s uzavřením hospodářské smlouvy na převzetí závazku, který s požadovaným předmětem plnění plněním nesouvisí, c nebo jehož zabezpečení náleží do jejich hospodářské činnosti apod.); b) zastavit nebo omezit prodej výrobků, zatajovat nebo hromadit výrobky, aby byl vyvolán nebo jiným způsobem vyvolávat jejich nedostatek za účelem udržení nebo neoprávněného zvýšení cen anebo získání jiného neoprávněného hospodářského prospěchu; c) znevýhodňovat organizace za to, že uplatňují majetkovou odpovědnost, zejména vymáhají majetkové sankce. (23) Organizace se nesmějí samy nebo v dohodě s jinými organizacemi ve své hospodářské činnosti dopouštět jednání, které by v rozporu se zájmy rozvoje národního hospodářství omezovalo nebo jinak nepříznivě ovlivňovalo činnost jiných organizací anebo bylo na újmu spotřebitelů. (34) Organizace, která má právní zájem, může se u hospodářské arbitráže domáhat toho, aby organizace, která jedná v rozporu s ustanoveními předcházejících odstavců 1 až 3, se zdržela takového jednání a odstranila, popřípadě, aby byl odstraněn protiprávní stav; organizace. Organizace, jíž byla která takovým jednáním způsobena škoda způsobila jiné organizaci škodu, může se domáhat její náhrady je povinna nahradit jí tuto škodu včetně ušlého zisku. Byly-li jednáním poškozeny zájmy spotřebitelů nebo národního hospodářství, je organizace povinna odvést do státního rozpočtu dvojnásobek částky, kterou neoprávněně získala; na tuto povinnost se však započte částka, kterou je organizace z téhož důvodu povinna zaplatit jako majetkovou sankci do státního rozpočtu na základě jiných právních předpisů.