§ 3
změněno 1. 10. 2003 zákonem 274/2003 Sb.
§ 3 Povinnosti výrobců a dovozců potravin (1) Podnikatel, který vyrábí potraviny, (dále jen „výrobce“) je povinen a) dodržovat požadavky na zdravotní nezávadnost, jakost, přepravu a skladování potravin a surovin k jejich výrobě a technologické požadavky stanovené tímto zákonem, vyhláškou a zvláštními právními předpisy1a),7) nebo rozhodnutími příslušných správních úřadů a používat při výrobě tepelně neopracovaných potravin pouze tepelně ošetřené vaječné obsahy, b) oddělit prostory určené pro výrobu potravin a zacházení s nimi od jiných prostor, c) zajistit při výrobě potravin hygienické podmínky a požadavky stanovené zvláštními právními předpisy1a),7) a vyhláškou, d) používat při výrobě potravin jen taková technologická zařízení, technologické postupy, které zajistí zdravotní nezávadnost potravin, e) používat při výrobě potravin jen takové předměty a materiály přicházející do přímého styku s potravinami, které odpovídají požadavkům stanoveným zvláštním zákonem,6) f) zajistit u vyráběných potravin pravidelnou kontrolu nad dodržováním požadavků stanovených prováděcími právními předpisy a technických požadavků9) na zdravotní nezávadnost a jakost a v době radiační havárie9a) nad dodržováním požadavků na nejvyšší přípustné úrovně kontaminace radionuklidy stanovené zvláštním právním předpisem,9b) způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou a vést o tom evidenci, g) určit ve výrobním procesu technologické úseky (kritické body), ve kterých je největší riziko porušení zdravotní nezávadnosti způsobem stanoveným vyhláškou, provádět jejich kontrolu a vést o tom evidenci, h) získávat k výrobě balené stolní vody, balené kojenecké vody a balené přírodní minerální vody vodu jen z podzemních zdrojů vody a upravovat ji způsobem stanoveným vyhláškou, i) používat při výrobě potravin potravní doplňky, látky přídatné, látky pomocné a látky určené k aromatizaci tak, aby jejich obsah, podmínky a způsob použití ve výrobku odpovídal vyhlášce nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, j) používat k přímému technologickému zpracování nebo k uchování potravin pitnou vodu;1a) jinou vodu, s výjimkou potravin živočišného původu, může výrobce k těmto účelům používat jen se souhlasem orgánu ochrany veřejného zdraví. V žádosti o souhlas uvede výsledky šetření jakosti o zdravotní nezávadnosti této vody a zdůvodnění jejího použití. Povinnost používat pitnou vodu se nevztahuje na vodu používanou k dopravě nebo mytí zemědělských produktů a surovin, které jsou dále tepelně zpracovány. Tato voda však nesmí negativně ovlivnit zdravotní nezávadnost potraviny, k) dodržovat požadavky na zdravotní nezávadnost, čistotu a identitu surovin a látek stanovenou prováděcími právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného správního úřadu vydaným podle tohoto zákona a zvláštním právním předpisem,7) l) při použití látek schválených rozhodnutím příslušného správního úřadu podle § 3a dodržovat schválený rozsah značení těchto látek na obalu potraviny, m) vést evidenci o provedené ochranné dezinsekci a ochranné deratizaci zaměřené na likvidaci původců nákaz a zvýšeného výskytu přenašečů infekčních onemocnění a škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů. (2) Tímto zákonem nejsou dotčeny povinnosti dodržovat zásady osobní a provozní hygieny a podmínky výkonu ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace stanovené zvláštními právními předpisy.1a),7),9c) (3) Výrobce nebo dovozce smí vyrábět nebo dovážet jen takové potraviny nového typu, které nepředstavují zdravotní nebezpečí pro spotřebitele, neklamou spotřebitele a neliší se od běžných potravin nebo složek potravin, které mají být jimi nahrazeny, a to do té míry, že by jejich běžná spotřeba byla pro spotřebitele nutričně nevýhodná. (4) Zahájení a ukončení výroby potravin je výrobce povinen oznámit nejpozději v den jejího zahájení nebo ukončení písemně příslušnému orgánu dozoru7),10) s uvedením svého obchodního jména své obchodní firmy a trvalého pobytu, jde-li o osobu fyzickou, sídla, jde-li o osobu právnickou, a místa a předmětu výroby potravin. Výrobce nebo dovozce potravin pro zvláštní lékařské účely je povinen předložit Ministerstvu zdravotnictví při zahájení výroby nebo dovozu vzor etikety používané pro označování těchto potravin. Povinnost předložit vzor etikety dovozce nemá při opakovaném dovozu stejné potraviny. (5) Výrobci a dovozci potravin jsou povinni přizpůsobit zaměření a rozsah výroby nebo dovozu potravin v rámci hospodářských opatření uložených v krizovém stavu podle zvláštních právních předpisů.10b) (6) Osoba, která uvádí do oběhu nebo používá k výrobě volně rostoucí nebo pěstované jedlé houby9d) určené k prodeji spotřebiteli nebo k dalšímu zpracování pro potravinářské účely, musí mít osvědčení prokazující znalost hub a oprávnění k podnikání. (7) Právnická osoba, která je výrobcem, prodejcem nebo dovozcem, může činnost uvedenou v odstavci 6 vykonávat jen prostřednictvím ustanoveného odpovědného zástupce, který získal osvědčení prokazující znalost hub. (8) Osvědčení prokazující znalost hub vydávají orgány ochrany veřejného zdraví1a) na základě úspěšného složení zkoušky ze znalosti hub. Za vydání osvědčení platí žadatel správní poplatek podle zvláštního zákona.9e) (9) Ke zkoušce ze znalosti hub se může přihlásit jen osoba plnoletá, bezúhonná, mající osvědčení o zdravotní způsobilosti k této činnosti. Zdravotní způsobilost osvědčuje na základě odborného vyšetření zraku praktický lékař, který osobu registruje. Bezúhonnost pro účely tohoto zákona se prokazuje výpisem z Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce. (10) Platnost osvědčení zaniká a) dopustí-li se osoba, která jej získala, trestného činu ublížení na zdraví nebo obecného ohrožení, je pro takový trestný čin pravomocně odsouzena a jeho skutková podstata souvisí s předmětem její činnosti, b) po uplynutí 10 let ode dne jeho vydání u osob ve věku do 60 let, c) po uplynutí 5 let ode dne jeho vydání u osob ve věku od 60 do 65 let, d) po uplynutí 2 let ode dne jeho vydání u osob starších 65 let, e) úmrtím osoby, která jej získala.