§ 4
změněno 4. 10. 1974 zákonem 92/1974 Sb.
§ 4 (k § 5 zákona) (1) Radiotelegrafní stanice mohou obsluhovat jen operatéři, kteří prokázali svou odbornou způsobilost složením předepsané radiotelegrafní zkoušky a mají platné vysvědčení palubního, popř. pozemního radiotelegrafisty. (2) Radiotelefonní stanice na palubě československých letadel a lodí mohou obsluhovat operatéři, kteří prokázali svou odbornou způsobilost úspěšným složením předepsané zkoušky a mají platné vysvědčení palubního radiotelefonisty nebo palubního radiotelegrafisty. V jejich přítomnosti mohou palubní radiotelefonní stanice obsluhovat i pověřené osoby, které nemají vysvědčení, jestliže je operatér s vysvědčením předem řádně poučí. (3) Ostatní radiotelefonní stanice mohou obsluhovat operatéři, kteří prokázali svou odbornou způsobilost úspěšným složením předepsané zkoušky a mají platné vysvědčení pozemního nebo palubního radiooperatéra. S jejich souhlasem mohou tyto stanice obsluhovat i pověřené osoby, které operatér s vysvědčením předem řádně poučí. Pro každou stanici musí být určen alespoň jeden operatér s platným vysvědčením, který za řádnou obsluhu stanice odpovídá. (4) Vysvědčení operatérů podle předchozích odstavců vydává Ústřední správa spojů nebo z jejího pověření Správa radiokomunikací v Praze na základě zkoušek, složených podle předpisů, vydaných Ústřední správou spojů. (5) Amatérské vysílací stanice mohou obsluhovat jen osoby, které prokázaly svou odbornou způsobilost a mají platné vysvědčení podle předpisů o zkouškách operatérů amatérských stanic, které vydá federální ministerstvo vnitra nebo orgán jím pověřený spojů.