Zákon o silniční dopravě

§ 3 Povinnosti tuzemského dopravce (1) Tuzemský dopravce je povinen a) provozovat silniční dopravu vozidlem, kterému byla přidělena státní poznávací značka České republiky a které je 1. zapsáno v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu14) a kterému byla přidělena státní poznávací značka České republiky, nebo 2. registrováno v jiném členském státě a určeno k přepravě zvířat nebo věcí, a b) zajistit, aby bylo velké vozidlo vybaveno dokladem o nákladu obsahujícím údaje stanovené prováděcím právním předpisem, a uchovat tento doklad po dobu 2 let od ukončení přepravy. (2) Vozidlem podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 lze provozovat silniční dopravu pouze v případě, c že a) nejde o provozování silniční dopravy pro vlastní potřeby, b) ke dni ohlášení vozidla dopravnímu úřadu podle § 9 odst. 3 písm. b) počet takových vozidel nepřekračoval 25 % vozidel určených k přepravě zvířat nebo věcí a uvedených u tuzemského dopravce v mezinárodní Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě zajistit nebo, aby najaté je-li u tuzemského dopravce uvedeno více než 1 a méně než 4 vozidla určená k přepravě zvířat nebo věcí, jde o jediné vozidlo bylo používáno pouze za předpokladu podle odstavce 1 písm. a) bodu 2; do počtu vozidel se započítávají rovněž všechna k tomuto dni ohlašovaná vozidla, že c) je najato na dobu nejvýše 2 po sobě jdoucích měsíců v kalendářním roce, d) je najato bez řidiče, vozidlo e) jej řídí dopravce sám nebo jeho zaměstnanec, a aby ve vozidle byla f) při jeho provozu je v něm smlouva o nájmu s uvedením registrační státní poznávací značky najatého vozidla a doby nájmu vozidla a, řídí-li vozidlo zaměstnanec dopravce, pracovní smlouva řidiče, pokud není řidič zároveň dopravcem nebo jiný doklad prokazující existenci pracovněprávního vztahu.