Zákon o základních registrech

§ 5 Využívání referenčních údajů základního registru (1) Orgán veřejné moci využívá při své činnosti referenční údaje obsažené v příslušném základním registru v rozsahu, v jakém je oprávněn tyto údaje využívat podle tohoto zákona nebo podle jiných právních předpisů, a to aniž by ověřoval jejich správnost. Od osob, po kterých je jiným právním předpisem doložení takových údajů požadováno, je orgán veřejné moci oprávněn požadovat poskytnutí takových údajů pouze, pokud a) nejsou v základním registru obsaženy, b) jsou označeny jako nesprávné, c) vznikne oprávněná pochybnost o správnosti referenčního údaje, nebo d) jsou nezbytné pro bezpečnostní řízení podle jiného právního předpisu2). (2) V případě, že orgán veřejné moci, který není editorem daného údaje v základním registru, při své činnosti zjistí nesoulad referenčních údajů vedených v základním registru se skutečným stavem, anebo vznikne-li u něj oprávněná pochybnost o správnosti referenčního údaje, uvědomí o tom neprodleně editora daného referenčního údaje. (3) Orgán veřejné moci získává údaje vedené v základním registru nebo je do něj zapisuje výhradně prostřednictvím agendového informačního systému; jeho přístup k údajům je zajišťován službou informačního systému základních registrů. (4) Soukromoprávní uživatel údajů využívá údaje vedené v základním registru výhradně prostřednictvím agendového informačního systému stanoveného jiným právním předpisem, který zakládá oprávnění soukromoprávního uživatele údajů k využívání údajů vedených v základním registru. (5) Fyzické osobě jsou poskytovány údaje, které jsou o ní vedeny v základních registrech, po ověření její totožnosti elektronicky čitelným dokladem3) umožňujícím s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci a autentizaci umožňujícím přístup se zaručenou identitou; fyzická osoba může po ověření její totožnosti umožnit poskytnutí referenčních údajů, které jsou o ní vedeny, též jiné fyzické nebo právnické osobě.