Platné znění

Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na sociální politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

vyhlášené znění

  1. 30. Dosavadní díl třetí a díl čtvrtý se označují jako díl čtvrtý a díl pátý.
  2. 31. § 38 odst. 2 zní:

    „(2) Donucovací prostředky je celník oprávněn použít v zájmu ochrany veřejného pořádku v místnostech nebo prostorech užívaných celními orgány nebo územními finančními orgány a dále v zájmu ochrany bezpečnosti osob, své vlastní a majetku, proti osobě, která je ohrožuje.“.

  1. 32. § 39 zní:

    㤠39

    Odkaz 㤠39

    Nošení zbraně

    Celníci zařazení do ozbrojené složky celní správy jsou oprávněni nosit služební zbraň.“.

  1. 33. V § 40 odst. 1 písm. f) se za slova „chráněný objekt celní správy“ vkládají tato slova: „nebo objekt územních finančních orgánů“.
  2. 34. § 40 odst. 6 se vypouští.
  3. 35. § 44 zní:

    㤠44

    Odkaz 㤠44

    (1) Celník je oprávněn v případě nebezpečí bezprostředního ohrožení života a zdraví nebo majetku požádat každého o pomoc.

    (2) Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen

    1. a) požadovanou pomoc poskytnout. Nemusí tak učinit, jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo osoby uvedené v § 30 odst. 3, nebo brání-li tomu jiné důležité okolnosti,
    2. b) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se v souvislosti s požadovanou pomocí dozvěděl; o této povinnosti musí být celníkem poučen.

    (3) Kdo na požádání poskytne pomoc, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého zisku. Náhradu poskytuje ministerstvo.“.

  1. 36. § 45 odst. 5 zní:

    „(5) Stát odpovídá i za škodu způsobenou celníkem při provádění celního dohledu způsobem uvedeným v § 30 až 40; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený služební zákrok nebo služební úkon vyvolala.“.

  1. 37. V § 46 odst. 1 se slova „skutečně zamýšlený“ nahrazují slovem „konkrétní“.
  2. 38. § 46 odst. 2, 3 a 4 znějí:

    „(2) Celní orgány vydávají na základě písemné žádosti rozhodnutí o sazebním zařazení zboží nebo o původu zboží (dále jen „závazná informace“). K žádosti musí být připojeny potřebné vzorky, nebo není-li to vzhledem k povaze zboží možné, vyobrazení a technický popis zboží. Každá žádost se může týkat jen jednoho druhu zboží. Vyžádá-li si příslušný celní orgán k správnému posouzení žádosti odborný odhad nebo provedení analýzy zboží, hradí náklady na vyhotovení odborného odhadu nebo analýzy žadatel o závaznou informaci. Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti žádosti o závaznou informaci.

    (3) Závazná informace o původu zboží musí být vydána nejpozději do 150 dnů ode dne přijetí žádosti příslušným celním orgánem.

    (4) Závazná informace o sazebním zařazení zboží je závazná pouze

    1. a) pro účely sazebního zařazení zboží,
    2. b) pro zboží, které je uvedeno v celním prohlášení přijatém po vydání této závazné informace.“.
  1. 39. § 46 se doplňuje odstavci 5, 6, 7, 8, 9 a 10, které včetně poznámky č. 7) znějí:

    „(5) Závazná informace o původu zboží je závazná pouze

    1. a) pro účely stanovení původu zboží,
    2. b) pro zboží, u kterého má být stanoven preferenční nebo nepreferenční původ po vydání této závazné informace.

    (6) Osoba, které byla závazná informace vydána musí být při jejím použití schopna prokázat, že

    1. a) zboží uvedené v celním prohlášení zcela odpovídá zboží, které je popsáno v závazné informaci o sazebním zařazení, nebo
    2. b) zboží a okolnosti určující získání původu zboží zcela odpovídají zboží, které je popsáno v závazné informaci o původu zboží.

    (7) Závazná informace je závazná po dobu

    1. a) šesti let, v případě sazebního zařazení zboží,
    2. b) tří let, v případě původu zboží,
    1. ode dne jejího vydání.

    (8) Byla-li závazná informace vydána na základě nepřesných, neúplných nebo nepravdivých údajů žadatele, celní orgán, který ji vydal, ji zruší.

    (9) Závazná informace přestává platit

    1. a) v případě sazebního zařazení
      1. 1. dostala-li se do rozporu s právním předpisem, který nabyl účinnosti po jejím vydání,
      2. 2. není-li v souladu s výkladem jedné z nomenklatur uvedených v § 58 písm. a) a b) z důvodů změny kombinované nomenklatury7) nebo výkladu sazebního zařazení podle poznámek a vysvětlivek k nomenklatuře Harmonizovaného systému označování a číselného popisu zboží;7) celní orgány musí o této skutečnosti osobu, které byla závazná informace vydána, informovat,
      3. 3. oznámením o jejím zrušení osobě, které byla vydána,
    1. b) v případě původu zboží
      1. 1. dostala-li se do rozporu s právním předpisem, který nabyl účinnosti po jejím vydání, nebo s mezinárodní smlouvou uzavřenou po jejím vydání,
      2. 2. není-li v souladu s vysvětlivkami a stanovisky přijatými k výkladu mezinárodních smluv upravujícími stanovení původu zboží; celní orgány musí o této skutečnosti osobu, které byla závazná informace vydána, informovat,
      3. 3. oznámením o jejím zrušení osobě, které byla vydána.

    (10) Je-li závazná informace neplatná z důvodů uvedených v odstavci 9 písm. a) bodech 2 a 3 nebo písm. b) bodech 2 a 3, může osoba, které byla závazná informace vydána, závaznou informaci použít ještě po dobu šesti měsíců ode dne oznámení o její neplatnosti, jestliže na základě této informace uzavřela závazné smlouvy o prodeji nebo nákupu zboží. Je-li závazná informace neplatná z důvodů uvedených v odstavci 9 písm. a) bodu 1 nebo písm. b) bodu 1, může být doba, po kterou může být závazná informace používána i po zrušení její platnosti, stanovena právním předpisem, s nímž se dostala do rozporu.

  2. 7) Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 160/1988 Sb., o Mezinárodní úmluvě o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží a Protokolu o její změně.“.
  1. 40. § 48 odst. 2 zní:

    „(2) Při celním dohledu se zjišťuje druh, množství a jiné skutečnosti o zboží potřebné k posouzení, zda se dovoz, vývoz nebo tranzit zboží uskutečňuje nebo uskutečnil v souladu s celními předpisy. Výsledky získané touto činností musí být zabezpečeny před vyzrazením a zneužitím.“.

  1. 41. V § 48 odst. 4 se na konci první věty připojují tato slova: „,daním a poplatkům vybíraným při dovozu nebo jehož vývoz nebo dovoz je zakázán nebo omezen“.
  2. 42. § 48 odst. 5 zní:

    „(5) Vnitřní celní kontrolu poštovních zásilek, na jejichž obsah se vztahuje listovní tajemství, lze provést pouze tehdy, je-li důvodné podezření, že tyto zásilky obsahují nejen písemná sdělení, ale i zboží podléhající clu, daním a poplatkům vybíraným při dovozu nebo jehož vývoz nebo dovoz je zakázán nebo omezen. Skutečnost, že byla provedena vnitřní celní kontrola, je povinen celní úřad na obalu zásilky potvrdit úředně stanoveným způsobem.“.

  1. 43. V § 48 odst. 6 se slova „listovních zásilek“ nahrazují slovy „poštovních zásilek, na jejichž obsah se vztahuje listovní tajemství,“.
  2. 44. V § 48 odst. 7 druhá věta zní: „V případě porušení celních předpisů nebo důvodného podezření, že byly celní předpisy porušeny, mohou tyto doklady na dobu nezbytně nutnou zadržet.“.
  3. 45. V § 49 písm. a) se vypouštějí slova „zákona a“.
  4. 46. V § 50 odst. 2 se na konci druhé věty připojují tato slova: „nebo podle mezinárodní smlouvy“.
  5. 47. V § 50 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4 které znějí:

    „(3) Osoba, u níž se provádí celní dohled, je rovněž povinna na výzvu celních orgánů předložit buď doklad osvědčující, že zboží bylo řádně dovezeno, nebo doklad o koupi, dodací list od výrobce nebo jakýkoliv důkazní prostředek, z něhož je zřejmé, že zboží pochází od osob oprávněných v tuzemsku podnikat. Nepředloží-li tato osoba příslušné doklady, celní orgány na její náklady a nebezpečí kontrolované zboží přemístí na místo, které je pod jejich přímým dohledem, a stanoví lhůtu k dodatečnému předložení těchto dokladů.

    (4) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti upravující postup při celním dohledu zboží dopravovaného dopravci a poštou, dále podrobnosti o vybavení zařízení určených k dopravě nebo k dočasnému uskladnění zboží podléhajícího celnímu dohledu, jakož i o místnostech a prostorech potřebných k provádění celního dohledu.“.

    1. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.
  1. 48. V § 51 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

    „(3) Státní a jiné orgány a právnické osoby, které z úřední povinnosti anebo vzhledem k předmětu své činnosti vedou evidenci osob a jejich majetku, jsou povinny na výzvu celních orgánů sdělit údaje potřebné k plnění jejich úkolů, pokud zvláštní zákony nestanoví jinak.“.

    1. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.
  1. 49. V § 51 se na konci dosavadního odstavce 6 připojují tato slova: „nebo podle mezinárodní smlouvy“.
  2. 50. § 54 odst. 3 se vypouští. Dosavadní odstavce 4, 5 a 6 se označují jako odstavce 3, 4 a 5.
  3. 51. § 54 odst. 5 zní:

    „(5) Vyrovnávací clo a odvetné clo stanoví vláda nařízením.“.

  1. 52. V § 65 odst. 2 písm. a) se slovo „praxi“ nahrazuje slovem „práci“.
  2. 53. § 65 se doplňuje odstavcem 6, který zní:

    „(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti upravující postup celních orgánů při určování celní hodnoty podle § 66 až 76.“.

  1. 54. § 73 zní:

    㤠73

    Odkaz 㤠73

    (1) Je-li podáno celní prohlášení a celní orgán má pochybnosti o pravdivosti nebo přesnosti údajů o celní hodnotě uvedených v tomto celním prohlášení nebo v deklaraci údajů o celní hodnotě nebo má-li pochybnosti o pravosti dokladů, jimiž jsou tyto údaje doloženy, musí od deklaranta požadovat, aby ve lhůtě jím stanovené předložil dodatečný důkaz osvědčující, že prohlašovaná celní hodnota odpovídá částce skutečně placené nebo která má být zaplacena za dovezené zboží, upravená podle ustanovení § 75.

    (2) Má-li celní orgán důvodné pochybnosti o prohlašované celní hodnotě i poté, co obdržel dodatečný důkaz podle odstavce 1, nebo tento dodatečný důkaz ve lhůtě jím stanovené neobdržel, může rozhodnout, že celní hodnota nemůže být určena podle § 66 a 67.

    (3) Dříve než celní orgán rozhodne o tom, že celní hodnota nemůže být určena podle § 66 a 67, sdělí deklarantovi důvody, pro které má pochybnosti o pravdivosti nebo přesnosti údajů o celní hodnotě nebo pochybnosti o pravosti dokladů, jimiž jsou tyto údaje doloženy. Na žádost sdělí celní orgán tyto důvody deklarantovi písemně a poskytne mu přiměřenou lhůtu na odpověď.

    (4) V rozhodnutí, jímž bylo stanoveno, že celní hodnota nemůže být určena podle § 66 a 67, uvede celní orgán důvody, které ho k tomu vedly.

    (5) Deklarant má právo, aby mu příslušný celní orgán na písemnou žádost sdělil, jakým způsobem byla celní hodnota dovezeného zboží určena.“.

  1. 55. V § 75 odst. 1 písm. e) se na konci připojují tato slova: „nejsou-li zahrnuty v ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena,“.
  2. 56. V § 75 odst. 1 písm. f) se na konci nahrazuje tečka čárkou a připojují se tato slova: „nejsou-li zahrnuty v ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena.“.
  3. 57. V § 75 odst. 5 se vypouštějí slova „po dohodě s ministerstvem hospodářství“.
  4. 58. V § 76 odst. 2 se vypouštějí slova „po dohodě s ministerstvem hospodářství“.
  5. 59. V § 78 odst. 1 se slova „československé koruny“ nahrazují slovy „koruny české“, vypouští se slovo „prodejního“ a slova „ústřední banky České republiky“ se nahrazují slovy „České národní banky“.
  6. 60. § 78 odst. 2 a 3 znějí:

    „(2) Při zjednodušeném postupu (§ 124 a 125) se k přepočtu zahraniční měny na české koruny používá devizový kurz vyhlášený Českou národní bankou platný v okamžiku přijetí prvního zjednodušeného celního prohlášení.

    (3) Při přepočtu zahraniční měny na české koruny podle odstavců 1 a 2 se používá devizový kurz vyhlášený Českou národní bankou platný druhou středu v měsíci, který předchází měsíci, v němž bylo celní prohlášení přijato.“.

  1. 61. § 78 se doplňuje odstavcem 4, který zní:

    „(4) Způsob přepočtu zahraničních měn, které nejsou uváděny v kurzech devizového trhu České národní banky, na české koruny stanoví ministerstvo opatřením.“.

  1. 62. V § 79 odst. 3 ve druhé větě se slova „Generálním ředitelstvím cel“ nahrazují slovem „ministerstvem“, tečka na konci této věty se nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „případně může být tento tiskopis nahrazen počítačovou sestavou, která musí obsahovat všechny předepsané náležitosti.“.
  2. 63. Nadpis hlavy osmé zní: „DOVOZ A VÝVOZ ZBOŽÍ“.
  3. 64. § 80 odst. 1 zní:

    „(1) Nestanoví-li tento zákon nebo mezinárodní smlouva jinak, jsou osoby dopravující zboží přes státní hranice povinny přihlásit toto zboží a předložit ho spolu s doklady, které se k němu vztahují, nejbližšímu pohraničnímu celnímu úřadu.“.

  1. 65. V § 80 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

    „(2) Nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak, splní dopravce povinnost podle odstavce 1 odevzdáním seznamu dopravovaných zásilek a při přepravě poštovních zásilek předložením seznamu dopravovaného nákladu. Seznam dopravovaných zásilek a seznam dopravovaného nákladu se podávají na tiskopise vydaném nebo schváleném ministerstvem; tento tiskopis může být případně nahrazen počítačovou sestavou, která obsahuje všechny předepsané náležitosti. Se souhlasem celního úřadu mohou být seznam dopravovaných zásilek a seznam dopravovaného nákladu podány prostřednictvím zařízení pro zpracování a přenos údajů na nosičích informací.“.

    1. Dosavadní odstavce 2, 3, 4, 5, 6 a 7 se označují jako odstavce 3, 4, 5, 6, 7 a 8.
  1. 66. V § 80 v dosavadním odstavci 2 se na konci věty tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „pokud tento zákon nebo mezinárodní smlouva nestanoví jinak.“.
  2. 67. § 80 se doplňuje odstavci 9 a 10, které znějí:

    „(9) Ministerstvo může po projednání s Ministerstvem vnitra povolit na omezenou dobu jinou přepravu zboží přes celní přechod, než pro kterou je celní přechod určen.

    (10) Čekací dobu dopravních prostředků pravidelné osobní a nákladní dopravy u pohraničního celního úřadu, potřebnou k provedení celního řízení, mohou dopravci stanovit pouze se souhlasem příslušného celního ředitelství.“.

  1. 68. Nadpis hlavy osmé dílu druhého zní: „DOPRAVENÍ ZBOŽÍ K CELNÍMU ÚŘADU“.
  2. 69. V § 81 odst. 1 se slova „Zboží dopravené do tuzemska musí být předloženo osobou, která ho do tuzemska dopravila“ nahrazují slovy „Osoba, která zboží dopravila do tuzemska, je povinna je dopravit“.
  3. 70. § 81 odst. 1 písm. b) zní:
    1. „b) do svobodného celního pásma, jestliže má být dovezeno do tohoto svobodného celního pásma přímo vzdušnou cestou nebo vodní cestou nebo po zemi, aniž by prošlo jinou částí území České republiky, jestliže část hranice svobodného celního pásma je totožná se státní hranicí České republiky.“.
  1. 71. V § 83 odst. 1 se slovo „dodal“ nahrazuje slovem „dopravil“.
  2. 72. § 84 včetně poznámky č. 8a) zní:

    㤠84

    Odkaz 㤠84

    Celní úřad neodpovídá za škodu, ke které došlo zdržením dopravního prostředku v důsledku provádění celního řízení; ustanovení zvláštního zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem8a) tím nejsou dotčena.

  3. 8a) Zákon č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem.“.
  1. 73. V § 85 písm. b) se slovo „nepředložené“ nahrazuje slovem „nedopravené“.
  2. 74. V § 87 se na konci druhé věty nahrazuje tečka středníkem a připojují se tato slova: „je-li se souhlasem celního úřadu podáváno souhrnné celní prohlášení prostřednictvím zařízení pro zpracování a přenos údajů na nosičích informací, může být podpis osoby nahrazen kódem stanoveným celním úřadem.“.
  3. 75. § 88 písm. b) zní:
    1. „b) osoba, jejímž jménem jednaly osoby uvedené v písmenu a).“.
  1. 76. Nadpis hlavy osmé dílu pátého zní: „PŘIDĚLENÍ CELNĚ SCHVÁLENÉHO URČENÍ ZBOŽÍ PŘEDLOŽENÉHO K CELNÍMU ŘÍZENÍ“.
  2. 77. § 91 zní:

    㤠91

    Odkaz 㤠91

    Zahraničnímu zboží předloženému k celnímu řízení může být přiděleno pouze takové celně schválené určení, které je pro takové zahraniční zboží povoleno právními předpisy.“.

  1. 78. V § 92 v první větě se vypouštějí slova „stanovené celním úřadem,“.
  2. 79. V § 95 odst. 1 se za slova „svobodného celního skladu“ vkládají slova „nebo žádost o jeho zpětný vývoz nebo jeho zničení anebo o jeho přenechání ve prospěch státu“ a za slova „celní úřad“ se vkládají tato slova: „na náklady a nebezpečí držitele zboží, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak,“.
  3. 80. V § 97 se v první větě za slova „vlastníka“ vkládají tato slova: „nebo držitele“.
  4. 81. V § 97 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavcem 2, který zní:

    „(2) Zjistí-li celní orgány, že zboží bylo do tuzemska nezákonně dovezeno, učiní bez prodlení všechna opatření, která považují za potřebná, včetně prodeje zboží, aby zabránily nedovolené manipulaci se zbožím.“.

  1. 82. § 99 a 100 znějí:

    㤠99

    Odkaz 㤠99

    Účelem celního řízení, které se provádí v rámci celního dohledu, je rozhodnout o propuštění zboží do navrženého režimu nebo o ukončení režimu, do kterého bylo zboží propuštěno.

    § 100

    Odkaz § 100

    Zahájení celního řízení

    (1) Veškeré zboží, které má být propuštěno do navrženého režimu nebo pro které má být režim ukončen, musí být uvedeno v celním prohlášení podávaném za tímto účelem.

    (2) Celní řízení je zahájeno dnem, kdy celní úřad přijal celní prohlášení na propuštění zboží do navrženého režimu nebo na ukončení režimu.“.

  1. 83. V § 102 odst. 2 se slovo „nádraží“ nahrazuje slovem „stanic“.
  2. 84. § 102 odst. 6 zní:

    „(6) Celní úřad provede celní řízení přednostně, a to i mimo pracovní dobu, u snadno zkazitelného zboží, živých zvířat, zboží určeného k odstranění následků havárií, přírodních katastrof a podobných událostí, nebo je-li nebezpečí z prodlení.“.

  1. 85. § 102 se doplňuje odstavcem 7, který zní:

    „(7) Protokol o ústním jednání vyhotovuje celní úřad v průběhu celního řízení pouze v těch případech, jestliže ústní jednání nařídil.“.

  1. 86. § 103 zní:

    㤠103

    Odkaz 㤠103

    (1) Není-li tímto zákonem nebo mezinárodní smlouvou stanoveno jinak, podává se celní prohlášení vnitrozemskému celnímu úřadu, jedná-li se o zboží

    1. a) dovážené, které má obchodní charakter a které má být propuštěno do režimu volného oběhu, u něhož nelze snadno a účinně provést celní kontrolu nebo jehož dovoz je omezen,
    2. b) dovážené, které má být propuštěno do režimu dočasného použití s částečným osvobozením od cla,
    3. c) dovážené, které má být propuštěno do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla nebo do volného oběhu s osvobozením od cla, rozhodl-li o tom z důvodů zachování plynulosti dopravy přes státní hranice pohraniční celní úřad,
    4. d) dovážené, které má být propuštěno do režimu uskladňování v celním skladu nebo do režimu přepracování pod celním dohledem anebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku,
    5. e) vyvážené, které má obchodní charakter a které má být propuštěno do režimu vývozu za účelem trvalého ponechání v zahraničí, jiné, než u něhož lze snadno a účinně provést celní kontrolu nebo jehož vývoz je omezen,
    6. f) vyvážené, které má obchodní charakter a které má být propuštěno do režimu pasivního zušlechťovacího styku nebo režimu vývozu a dovezeno zpět do tuzemska,
    7. g) české nebo českého původu, které má obchodní charakter, dovážené zpět do tuzemska a zahraniční nebo zahraničního původu vyvážené zpět do zahraničí,
    8. h) dovezené, které má být zničeno pod dohledem celních orgánů,
    9. i) dovezené, které má být přenecháno ve prospěch státu.

    (2) Celní prohlášení na propuštění zboží podle odstavce 1 lze podat u kteréhokoliv vnitrozemského celního úřadu.

    (3) Za zboží, u něhož lze snadno a účinně provést celní kontrolu, se považuje zboží

    1. a) volně ložené,
    2. b) balené v pytlích, žocích, latění (včetně bubnů na přepravu kabelů), v sudech s bajonetovým uzávěrem,
    3. c) nebalené, zboží nebalené připevněné na paletách a zboží nebalené připevněné na paletách smršťovací fólií nebo balené v průhledných obalech,
    4. d) tekuté, sypké a plynné, přepravované v nádržkových vozech nebo ve speciálních kontejnerech za předpokladu, že toto zboží bude v těchto vozech nebo kontejnerech zajištěno závěrami dopravce nebo přepravce a čísla či charakteristiky těchto závěr budou zapsány v přepravní listině.

    (4) Celní prohlášení na propuštění zboží, které má obchodní charakter, lze podat též pohraničnímu celnímu úřadu tehdy, jedná-li se o

    1. a) dovážená živá zvířata a snadno zkazitelné zboží, u něhož lze snadno a účinně provést celní kontrolu a které má být propuštěno do režimu volného oběhu,
    2. b) vyvážené zboží, které má být propuštěno do režimu vývozu za účelem trvalého ponechání v zahraničí a splňuje podmínky uvedené v odstavci 3 písm. a), c) a d),
    3. c) dovážené zboží, které má být propuštěno do režimu volného oběhu, nebo vyvážené zboží, které má být propuštěno do režimu vývozu za účelem trvalého ponechání v zahraničí, povolil-li to pohraniční celní úřad a není-li tím narušena plynulost dopravy přes státní hranice.“.
  1. 87. § 104 odst. 1 písm. g) zní:
    1. „g) vlastnoruční podpis pověřeného zaměstnance celního úřadu s uvedením jména, příjmení a funkce a otisk služebního razítka; v případech, kdy je rozhodnutí vydáno prostřednictvím zařízení pro zpracování a přenos údajů na nosičích informací, jsou vlastnoruční podpis a otisk služebního razítka nahrazeny kódem.“.
  1. 88. § 104 odst. 3 zní:

    „(3) Bylo-li celní prohlášení podáno ústně nebo jiným úkonem, jímž držitel zboží vyjadřuje svou vůli, aby bylo zboží propuštěno do příslušného režimu, nemusí být rozhodnutí v celním řízení vyhotoveno písemně. Toto rozhodnutí se deklarantovi pouze sdělí ústně nebo jiným úkonem.“.

  1. 89. § 104 odst. 5 zní:

    „(5) Na rozhodnutí v celním řízení sděleném ústně nebo jiným způsobem se nevztahují ustanovení odstavce 1 a ustanovení zvláštních předpisů1) upravující opravné prostředky.“.

  1. 90. V § 104 odst. 7 se slovo „oběhu“ nahrazuje slovem „režimu“.
  2. 91. § 104 se doplňuje odstavcem 10, který zní:

    „(10) Je-li celní prohlášení podáno prostřednictvím zařízení pro zpracování a přenos údajů na nosičích informací, může celní úřad na žádost deklaranta písemné rozhodnutí v celním řízení vydat a oznámit prostřednictvím zařízení pro zpracování a přenos údajů na nosičích informací.“.

  1. 92. V § 105 odst. 2 se na konci tečka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „je-li celní prohlášení se souhlasem celního úřadu podáváno prostřednictvím zařízení pro zpracování a přenos údajů na nosičích informací, může být podpis osoby nahrazen kódem stanoveným celním úřadem.“.
  2. 93. V § 105 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Jsou-li tyto doklady se souhlasem celního úřadu podávány prostřednictvím zařízení pro zpracování a přenos údajů na nosičích informací, musí obsahovat stanovené údaje.“.
  3. 94. V § 105 odst. 4 ve druhé větě se za slovem „obsažených“ nahrazuje spojka „a“ čárkou a na konci věty se připojují tato slova: „a zavazuje se k plnění povinností vyplývajících z propuštění zboží do navrženého režimu“.
  4. 95. V § 105 odst. 5 se na konci první věty nahrazuje tečka středníkem a připojují se tato slova: "z důvodů hodných zřetele může ministerstvo přechodně stanovit obsah a náležitosti celního prohlášení opatřením, které oznámí uveřejněním plného znění ve Sbírce zákonů.". Ve druhé větě se slova „Generálním ředitelstvím cel“ nahrazují slovem „ministerstvem“.
  5. 96. V § 106 odst. 1 se za slova „potřebnými doklady“ vkládají tato slova: „,je zajištěn celní dluh v případech, kdy povinné zajištění celního dluhu stanoví celní předpisy nebo kdy zajištění celního dluhu požaduje celní úřad“.
  6. 97. V § 106 odst. 2 ve druhé větě se slova „povolit, aby celní prohlášení bylo podáno“ nahrazují slovy „přijmout celní prohlášení“ a ve čtvrté větě se slova „podané celní prohlášení“ nahrazují slovy „přijaté celní prohlášení“.
  7. 98. § 106 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

    „(3) Nemůže-li celní úřad přijmout celní prohlášení, protože neobsahuje všechny předepsané náležitosti nebo není doloženo všemi potřebnými doklady nebo není zajištěn celní dluh, stanoví celní úřad lhůtu, ve které deklarant musí tyto nedostatky odstranit. Neodstraní-li deklarant tyto nedostatky ve stanovené lhůtě, považuje se celní prohlášení za neplatné.“.

  1. 99. Nadpis § 107 zní: „Deklarant a zastupování v celním řízení“.
  2. 100. § 107 odst. 4 zní:

    „(4) Vyplývají-li z přijetí celního prohlášení pro určitou osobu zvláštní povinnosti, může být celní prohlášení učiněno pouze touto osobou.“.

  1. 101. V § 109 odst. 1 ve třetí větě se v části věty před středníkem slova „Celní úřad může požadovat, aby oprava byla“ nahrazují slovy „Oprava musí být“.
  2. 102. § 121 odst. 1 zní:

    „(1) Vznikne-li přijetím celního prohlášení celní dluh, nesmí být zboží propuštěno do navrženého režimu, s výjimkou režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, dokud nebude celní dluh zajištěn nebo dokud nebude celní dluh splněn; ustanovení odstavce 2 tím není dotčeno.“.

  1. 103. V § 124 odst. 1 se na konci písmene a) vypouští slovo „nebo“, na konci písmene b) se nahrazuje tečka čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
    1. „c) bylo zboží na žádost deklaranta propouštěno do režimu tranzitu nebo režim tranzitu byl ukončován bez předložení zboží celnímu úřadu.“.
  1. 104. V § 124 odst. 4 ve druhé větě se slova „Generálním ředitelstvím cel“ nahrazují slovem „ministerstvem“, tečka na konci této věty se nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „případně může být tento tiskopis nahrazen počítačovou sestavou, která musí obsahovat všechny předepsané náležitosti.“.
  2. 105. V § 127 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Nepředloží-li tato osoba příslušné doklady, celní orgány na její náklady a nebezpečí kontrolované zboží přemístí na místo, které je pod jejich přímým dohledem, a stanoví lhůtu k dodatečnému předložení těchto dokladů.“.
  3. 106. V § 131 se v první větě za slova „v důsledku jeho konečného použití“ vkládají tato slova: „nebo se sníženou celní sazbou“.
  4. 107. V § 135 odst. 2 se za slovo „uvědomit“ vkládají tato slova: „bez zbytečného odkladu“.
  5. 108. Za § 135 se vkládají nové § 135a a 135b, které znějí:

    㤠135a

    Odkaz 㤠135a

    Celní orgány odejmou povolení, jímž byly stanoveny podmínky, za nichž se použije příslušný režim s ekonomickým účinkem nebo za nichž je provozován celní sklad, jestliže osoba, které bylo povolení uděleno,

    1. a) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem,
    2. b) neplní podmínky stanovené v povolení,
    3. c) o odejmutí povolení požádala.

    § 135b

    Odkaz § 135b

    Povolení, jímž byly stanoveny podmínky, za nichž se použije příslušný režim s ekonomickým účinkem nebo za nichž je provozován celní sklad, pozbývá platnosti rozhodnutím celních orgánů o odejmutí povolení.“.

  1. 109. § 137 odst. 1 zní:

    „(1) Režim s ekonomickým účinkem je ukončen v okamžiku, kdy je zboží propuštěnému do tohoto režimu nebo zušlechtěným výrobkům nebo zpracovaným výrobkům přiděleno jiné celně schválené určení.“.

  1. 110. § 138 zní:

    㤠138

    Odkaz 㤠138

    Práva a povinnosti osoby, které bylo uděleno povolení k propuštění zboží do režimu s ekonomickým účinkem, mohou být, za podmínek stanovených celními orgány, postupně převedeny na jiné osoby, které mohou stanovené podmínky využít.“.

  1. 111. § 140 zní:

    㤠140

    Odkaz 㤠140

    (1) V režimu tranzitu je deklarant nazýván hlavním povinným.

    (2) Hlavní povinný je celnímu úřadu odpovědný za splnění povinností vyplývajících z režimu tranzitu; zejména je povinen zajistit, aby zboží bylo za podmínek stanovených celním úřadem odeslání dopraveno ve stanovené lhůtě celnímu úřadu určení v nezměněném stavu, s neporušenou celní závěrou a s připojenými doklady.

    (3) Dopravce nebo příjemce zboží, který si je vědom nebo si má být vědom, že hlavní povinný nesplnil povinnosti vyplývající z režimu tranzitu a že zboží podléhá celnímu dohledu v režimu tranzitu, je povinen zajistit, aby zboží bylo za podmínek stanovených celním úřadem odeslání dopraveno celnímu úřadu určení v nezměněném stavu, s neporušenou celní závěrou a s připojenými doklady.“.

  1. 112. V § 141 odst. 1 se slovo „návrh“ nahrazuje slovy „celní prohlášení“ a slova „Generálním ředitelstvím cel“ se nahrazují slovem „ministerstvem“.
  2. 113. V § 141 se vypouštějí odstavce 2 a 3 a dosavadní odstavce 4 až 11 se označují jako odstavce 2 až 9.
  3. 114. § 142 zní:

    㤠142

    Odkaz 㤠142

    (1) Použitím režimu tranzitu nejsou dotčena zvláštní ustanovení upravující přepravu zboží propuštěného do režimu s ekonomickými účinky.

    (2) Režim tranzitu je ukončen dopravením zboží s příslušnými doklady, v souladu s podmínkami stanovenými pro tento režim, celnímu úřadu určení.

    (3) Ručení v režimu tranzitu zaniká po ukončení režimu tranzitu vyřízením celního prohlášení u celního úřadu odeslání. Jestliže celní úřad odeslání ve lhůtě jednoho roku od přijetí celního prohlášení na propuštění do režimu tranzitu neinformuje ručitele o nevyřízení celního prohlášení, zaniká ručení uplynutím této lhůty.“.

  1. 115. V § 145 odst. 1 písm. b) se za slova „české zboží,“ vkládají tato slova: „které má být vyvezeno a“.
  2. 116. V § 146 odst. 2 se slovo „skladovatele“ nahrazuje slovem „skladovatelem“.
  3. 117. § 148 odst. 2 zní:

    „(2) Osoba, která chce provozovat celní sklad, je povinna prokázat, že zřízení celního skladu je ekonomicky odůvodněné.“.

  1. 118. § 148 odst. 3 se vypouští.
  2. 119. V § 149 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Ukladatelem je osoba, která podala celní prohlášení na propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu nebo osoba, na níž práva a povinnosti takové osoby přešly.“.
  3. 120. § 162 zní:

    㤠162

    Odkaz 㤠162

    Zákazy a omezení uvedené v § 161 odst. 1 platí obdobně i v soukromém celním skladu.“.

  1. 121. § 164 odst. 1 písm. a) zní:
    1. „a) zpracování zboží, včetně jeho instalace, smontování nebo kompletace nebo sdružování s jiným zbožím nebo přizpůsobení jinému zboží,“.
  1. 122. V § 165 odst. 2 se za druhou větu vkládá tato věta: „Ministerstvo může vyhláškou stanovit, které zboží nelze použít jako zboží náhradní a případy, kdy náhradní zboží nemusí mít stejnou obchodní kvalitu, stejnou technickou charakteristiku a stejnou osmimístnou podpoložku celního sazebníku jako dovážené zboží.“.
  2. 123. § 169 odst. 2 zní:

    „(2) Jsou-li zpracovatelské operace obvykle prováděny za přesně stanovených technických podmínek, které se vztahují na zboží jednotné charakteristiky a které vyplývají z výroby zušlechtěných výrobků stejné kvality, může ministerstvo na základě předem zjištěných skutečností stanovit vyhláškou standardní procento výtěžnosti.“.

  1. 124. V § 171 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

    „(2) Jestliže v době, kdy u zušlechtěných výrobků vznikl celní dluh, splňuje dovážené zboží v nich obsažené podmínky pro uplatnění preferenčních sazebních opatření v rámci celních kvót, stanoví se výše celního dluhu podle těchto preferenčních sazebních opatření.“.

  1. 125. Za § 172 se vkládá nový § 172a, který zní:

    㤠172a

    Odkaz 㤠172a

    Byl-li režim aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému ukončen propuštěním zušlechtěných výrobků do volného oběhu, vyměří a vybere celní úřad ze cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu stanovených podle § 171 a 172 úrok ve výši 250 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí, v němž bylo zboží do režimu volného oběhu propuštěno.“.

  1. 126. V § 174 odst. 3 se slova „Povolení použít systém navracení lze udělit pouze tehdy, jestliže v době přijetí celního prohlášení na propuštění zušlechtěných výrobků k vývozu“ nahrazují slovy „Systém navracení může být použit pouze tehdy, jestliže v době přijetí celního prohlášení na propuštění zušlechtěných výrobků k vývozu“.
  2. 127. V § 178 odst. 1 se za slova „volného oběhu“ vkládají tato slova: „v režimu aktivního zušlechťovacího styku“.
  3. 128. § 180 zní:

    㤠180

    Odkaz 㤠180

    Ministerstvo stanoví vyhláškou jaké druhy zboží mohou být propuštěny do režimu přepracování pod celním dohledem a jaké zpracovatelské operace mohou být u tohoto zboží provedeny.“.

  1. 129. V § 193 odst. 1 se za slovo „započatý“ vkládá slovo „kalendářní“.
  2. 130. V § 215 odst. 1 v druhé větě se slovo „aktivního“ nahrazuje slovem „pasivního“, vypouštějí se odstavce 2 a 3 a zároveň se zrušuje číslování odstavců.
  3. 131. V § 216 se vypouštějí slova „ve lhůtě jím stanovené,“ a na konci se připojuje tato věta: „Celní úřad může stanovit lhůtu, ve které musí zboží vystoupit do zahraničí.“.
  4. 132. § 217 zní:

    㤠217

    Odkaz 㤠217

    (1) Svobodná celní pásma a svobodné celní sklady jsou části celního území nebo stavby umístěné na tomto území, oddělené od ostatního celního území, kde

    1. a) zahraniční zboží je z hlediska cel, daní a poplatků vybíraných při dovozu a obchodně politických opatření považováno jako by se nenacházelo na celním území, pokud toto zboží nebylo propuštěno do volného oběhu nebo do jiného celního režimu nebo spotřebováno nebo užito za jiných podmínek než stanovených celními předpisy,
    2. b) na české zboží jsou podle zvláštních předpisů, v důsledku jeho umístění ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu, uplatňovány výhody, které se obvykle vztahují na zboží při jeho vývozu.

    (2) Svobodná celní pásma a svobodné celní sklady zřizuje a ruší vláda nařízením.“.

  1. 133. § 221 odst. 2 písm. c) zní:
    1. „c) mají být uplatněna opatření uvedená v § 217 odst. 1 písm. b).“.
  1. 134. V § 221 odst. 2 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a vypouští se písmeno d).
  2. 135. V § 221 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

    „(3) Celní úřad může požadovat, aby mu bylo předloženo zboží podléhající vývoznímu clu, daním a poplatkům nebo jiným vývozním opatřením a aby bylo podrobeno předepsaným celním formalitám.“.

    Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

  1. 136. § 223 odst. 1 zní:

    „(1) Za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem je ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu povolena jakákoliv průmyslová (výrobní) nebo obchodní činnost nebo poskytování služeb. Provozování těchto činností a poskytování služeb musí být předem oznámeno příslušnému celnímu úřadu.“.

  1. 137. § 224 odst. 1 písm. b) zní:
    1. „b) může být bez povolení podrobeno operacím a obvyklým manipulacím uvedeným v § 152 odst. 3,“.
  1. 138. § 234 odst. 1 zní:

    „(1) Zboží, které vývozem z tuzemska ztratilo statut českého zboží a které se ve lhůtě tří let vrací zpět do tuzemska ze státu, do kterého bylo původně vyvezeno a je propuštěno do volného oběhu, je na žádost oprávněné osoby osvobozeno od dovozního cla.“.

  1. 139. § 237 odst. 1 a 2 znějí:

    „(1) Od cla je osvobozeno zboží, u něhož to vzhledem k jeho konečnému použití vyžaduje obecný zájem. Případy, kdy je zboží vzhledem k jeho konečnému použití osvobozeno od cla, jakož i podmínky, za nichž je zboží osvobozeno od cla, stanoví ministerstvo vyhláškou.

    (2) Od cla je osvobozeno zboží dovážené zahraničními osobami, které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv.9) Podmínky a rozsah osvobození od cla stanoví ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí vyhláškou.“.

  1. 140. § 239 se doplňuje odstavcem 5, který zní:

    „(5) Není-li možno stanovit přesnou výši celního dluhu, stanoví celní úřad jeho výši podle podpoložky zboží s nejvyšší celní sazbou příslušného čtyřmístného čísla.“.

  1. 141. § 240 se doplňuje odstavcem 4, který zní:

    „(4) Není-li možno stanovit přesnou výši celního dluhu, stanoví celní úřad jeho výši podle podpoložky zboží s nejvyšší celní sazbou příslušného čtyřmístného čísla.“.

  1. 142. § 247 odst. 1 zní:

    „(1) Celní dluh při vývozu zboží podléhajícího vývoznímu clu vzniká jeho nezákonným vývozem. Za nezákonný vývoz se považuje jakýkoliv vývoz zboží do zahraničí, na které nebylo podáno celní prohlášení, i když podáno být mělo.“.

  1. 143. V § 253 odst. 1 se za slova „zahraničního zboží“ vkládají tato slova: „pocházejícího ze třetích států“.
  2. 144. V § 253 odst. 2 se za slova „Celní dluh“ vkládají tato slova: „podle odstavce 1“.
  3. 145. V § 253 se na konci odstavce 3 připojuje tato věta: „V případě nepřímého zastoupení je dlužníkem také osoba, v jejíž prospěch se celní prohlášení činí.“.
  4. 146. § 253 odst. 4 zní:

    „(4) Částka dovozního cla odpovídající tomuto celnímu dluhu se stanoví podle stejných podmínek, jako kdyby se jednalo o celní dluh, který by vznikl přijetím celního prohlášení na propuštění zahraničního zboží pocházejícího ze třetích států do volného oběhu při ukončení režimu aktivního zušlechťovacího styku.“.

  1. 147. § 254 odst. 4 zní:

    „(4) Osobám, které řádně a včas plní povinnosti vyplývající z celních a daňových předpisů, zejména řádně a včas platí clo, daně a poplatky vybírané při dovozu, může ministerstvo povolit, aby nemusely zajišťovat celní dluh.“.

  1. 148. § 254 se doplňuje odstavci 5 a 6, které znějí:

    „(5) Ministerstvo povolení odejme, jestliže osoba, které bylo povolení uděleno, již neplní podmínky uvedené v odstavci 4 nebo závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem.

    (6) Povolení udělené podle odstavce 4 pozbývá platnosti rozhodnutím ministerstva o odejmutí povolení.“.

  1. 149. V § 255 odst. 1 se vypouští druhá věta.
  2. 150. § 256 zní:

    㤠256

    Odkaz 㤠256

    Na žádost celní orgány povolí

    1. a) globální zajištění celního dluhu, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné nebo několika operací prováděných jedním dlužníkem,
    2. b) paušální zajištění celního dluhu, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné nebo několika operací prováděných několika dlužníky,
    3. c) individuální zajištění celního dluhu, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné operace prováděné jedním dlužníkem.“.
  1. 151. § 257 odst. 3 se vypouští.
  2. 152. § 258 zní:

    㤠258

    Odkaz 㤠258

    (1) Zajištění celního dluhu může být učiněno

    1. a) složením hotovosti na účet celního orgánu (dále jen „celní jistota“), nebo
    2. b) ručením.

    (2) Není-li celní dluh ve lhůtách stanovených tímto zákonem dobrovolně splněn, použije se celní jistota na úhradu cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu, dopravného, skladného, pokuty uložené podle tohoto zákona a nákladů řízení. Případný zbytek celní jistoty se vrátí deklarantovi.

    (3) Ministerstvo stanoví vyhláškou podmínky, za nichž může být celní dluh zajištěn zárukou a formu, obsah a náležitosti záručních listin a záručních dokladů.“.

  1. 153. § 260 odst. 2 a 3 znějí:

    „(2) Ručitelem může být pouze osoba, které to na žádost dlužníka povolil příslušný celní orgán.

    (3) Povolení podle odstavce 2 může být uděleno pouze osobě,

    1. a) která řádně a včas plní povinnosti vyplývající z celních předpisů,
    2. b) jejíž finanční situace je taková, že může splnit každý celní dluh, který zaručila,
    3. c) která se nedopustila závažného porušení celních předpisů nebo předpisů o daních a poplatcích.“.
  1. 154. § 260 se doplňuje odstavci 4 a 5, které znějí:

    „(4) Celní orgány odejmou udělené povolení, jestliže ručitel

    1. a) již nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 3,
    2. b) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem,
    3. c) neplní podmínky stanovené v povolení,
    4. d) o odejmutí povolení požádal.

    (5) Udělené povolení pozbývá platnosti

    1. a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,
    2. b) rozhodnutím celních orgánů o odejmutí povolení.“.
  1. 155. V § 263 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Je-li celní dluh, který by mohl vzniknout u zboží propuštěného do režimu s podmíněným osvobozením od cla, zajištěn poskytnutím záruky a celní orgán neinformoval ručitele ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy měl být tento režim ukončen, o tom, že nebyl ukončen, zaniká ručení uplynutím této lhůty.“.
  2. 156. Nadpis dílu třetího hlavy třinácté zní: „ULEHČENÍ PLATBY A SPLATNOST CLA, DANÍ A POPLATKŮ VYBÍRANÝCH PŘI DOVOZU“.
  3. 157. V hlavě třinácté dílu třetím se vypouští členění na oddíly včetně nadpisů oddílů.
  4. 158. § 264 a 265 znějí:

    㤠264

    Odkaz 㤠264

    (1) Celní orgány mohou k ulehčení platby cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu povolit

    1. a) odklad platby cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu,
    2. b) posečkání cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu,
    3. c) zaplacení cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu ve splátkách.

    (2) Celní orgány povolí odklad platby cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu, posečkání cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu nebo jejich zaplacení ve splátkách pouze tehdy, zajistí-li žadatel celní dluh.

    § 265

    Odkaz § 265

    Byl-li celní dluh zajištěn, může být celková částka cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu vztahující se k veškerému zboží propuštěnému jedné osobě během lhůty stanovené celním úřadem, která nesmí přesáhnout 31 dnů, zapsána do účetních dokladů jednotným zápisem na konci této lhůty.“.

  1. 159. § 266, 267, 268 a 269 se vypouštějí.
  2. 160. § 270 až 274 znějí:

    㤠270

    Odkaz 㤠270

    (1) Nepovolily-li celní orgány dlužníkovi odklad platby cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu, jsou clo, daně a poplatky vybírané při dovozu splatné ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy celní úřad doručil rozhodnutí o vyměření cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu nebo ústně sdělil jeho výši dlužníkovi. V případě souhrnného zápisu v účetních dokladech, za podmínek stanovených v § 265, musí být lhůta splatnosti stanovena tak, aby nebyla dlužníkovi poskytnuta lhůta delší, než kdyby mu byl povolen odklad platby cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu.

    (2) Povolily-li celní orgány dlužníkovi odklad platby cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu, jsou clo, daně a poplatky vybírané při dovozu splatné ve lhůtě stanovené v § 274.

    § 271

    Odkaz § 271

    Způsob placení cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu

    (1) Clo, daně a poplatky vybírané při dovozu lze platit

    1. a) bezhotovostním převodem z účtu vedeného u banky na příslušný účet celního úřadu,
    2. b) v hotovosti
      1. 1. na příslušný účet celního úřadu,
      2. 2. zaměstnancům celní správy pověřeným celním úřadem výhradně přijímat od dlužníků platby cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu v hotovosti; na přijatou platbu je celní úřad povinen vydat potvrzení,
      3. 3. výkonnému úředníku při výkonu exekuce, jde-li o platby, které mají být exekucí vymoženy a není-li v exekučním příkaze nařízeno jinak,
      4. 4. šekem, jehož proplacení je zaručeno bankou,
    1. c) přeplatkem na jiném cle, dani nebo poplatku vybíraném při dovozu.

    (2) Právnické osoby a fyzické osoby - podnikatelé mohou platit clo, daně a poplatky vybírané při dovozu v hotovosti způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. b) bodu 2 pouze tehdy, jedná-li se o celkovou částku nepřesahující 5000 Kč.

    § 272

    Odkaz § 272

    Odklad platby

    Za podmínek stanovených v § 273 a 274 mohou celní orgány na žádost povolit dlužníkovi odklad platby cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu.

    § 273

    Odkaz § 273

    Celní orgány mohou povolit odklad platby cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu

    1. a) odděleně, u jednotlivě zapsaných částek cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu do účetních dokladů,
    2. b) souhrnně, u všech částek cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu zapsaných do účetních dokladů ve lhůtě stanovené celním úřadem, která nesmí přesáhnout 31 dnů, nebo
    3. c) souhrnně, u všech částek tvořících jednotlivý zápis, zapsaných do účetních dokladů v souladu s § 265.

    § 274

    Odkaz § 274

    Lhůta pro odklad platby cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu může činit nejvíce

    1. a) 30 dní, jedná-li se o částky cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu zapsané do účetních dokladů podle § 273 písm. a). Lhůta počíná běžet ode dne doručení rozhodnutí,
    2. b) 16 dní, jedná-li se o částky cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu zapsané do účetních dokladů podle § 273 písm. b) a c). Lhůta počíná běžet ode dne doručení rozhodnutí.“.
  1. 161. § 275, 276, 277, 278, 280 a 281 se vypouštějí.
  2. 162. V § 286 odst. 1 se vypouštějí slova „anebo byla zapsána do účetních dokladů v rozporu s § 267 odst. 2“.
  3. 163. § 286 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

    „(3) Ministerstvo může vyhláškou stanovit další případy a podmínky, při jejichž splnění celní úřad vrátí nebo promine clo.“.

  1. 164. § 289 zní:

    㤠289

    Odkaz 㤠289

    (1) Nelze-li příslušné osobě přičítat klamání nebo zřejmé zanedbání, může ministerstvo dovozní nebo vývozní clo, daně a poplatky vybírané při dovozu vrátit nebo prominout z důvodů hodných zřetele, jiných než uvedených v § 286 až 288.

    (2) Clo, daně a poplatky vybírané při dovozu mohou být vráceny nebo prominuty, bude-li žádost podána do 12 měsíců ode dne, kdy bylo této osobě doručeno rozhodnutí, kterým byly vyměřeny.

    (3) Jde-li o zboží, které nemá obchodní charakter, může za podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2 clo, daně a poplatky vrátit nebo prominout celní úřad.“.

  1. 165. Za § 289 se vkládají nové § 289a a 289b, které včetně poznámky č. 9a) znějí:

    㤠289a

    Odkaz 㤠289a

    Celní úřad vrátí nebo promine clo, daně a poplatky vybírané při dovozu z vybraných druhů zboží, u kterých je podle zvláštního předpisu9a) vrácena daň za uskutečněné nákupy zboží a vybraných druhů služeb nebo které bylo prodáno na základě povolení ministerstva bez daně.

    § 289b

    Odkaz § 289b

    (1) Byla-li žádost o vrácení nebo prominutí cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu zamítnuta, lze novou žádost podat nejdříve po 60 dnech ode dne doručení zamítavého rozhodnutí. V této nové žádosti nemohou být uplatněny stejné důvody, které již obsahovala žádost původní. Při opakování již odmítnutých důvodů bude nová žádost bez posouzení odložena. O odložení musí být žadatel vyrozuměn.

    (2) Rozhodnutí o žádosti o vrácení nebo prominutí cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu nemusí obsahovat odůvodnění a opravné prostředky proti němu se nepřipouštějí.

  2. 9a) § 45 odst. 6 a 7 zákona ČNR č. 588/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
    § 8 zákona ČNR č. 587/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
  1. 166. V § 290 se slovo „Kčs“ nahrazuje slovem „Kč“.
  2. 167. V § 291 odst. 1 písm. a) se slovo „vydání“ nahrazuje slovem „doručení“.
  3. 168. V § 291 odst. 2 se slova „ústřední banky České republiky“ nahrazují slovy „České národní banky“.
  4. 169. § 293 písm. e) zní:
    1. „e) nedodrží podmínky stanovené pro zboží
      1. 1. propuštěné do režimu s podmíněným osvobozením,
      2. 2. propuštěné do režimu vývozu,
      3. 3. propuštěné do volného oběhu s osvobozením od dovozního cla v důsledku jeho konečného použití nebo se sníženou celní sazbou,
      4. 4. zajištěné k projednání celního přestupku nebo celního deliktu,
      5. 5. dočasně uskladněné, nebo
      6. 6. umístěné ve svobodném celním pásmu nebo ve svobodném celním skladu,“.
  1. 170. V § 293 se za písmeno h) vkládají nová písmena i) a j), která znějí:
    1. „i) předloží celním orgánům doklad o koupi, dodací list od výrobce nebo jakýkoliv důkazní prostředek, z něhož je zřejmé, že zboží nepochází od osob oprávněných v tuzemsku podnikat,
    2. j) uvede nesprávné údaje v žádosti o osvědčení původu zboží,“.

    Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno k).

  1. 171. V § 295 odst. 2 se slova „písm. f) až i)“ nahrazují slovy „písm. f) až k)“.
  2. 172. V § 295 odst. 2 a 3 se slova „Kčs“ nahrazují slovy „Kč“.
  3. 173. Za § 296 se vkládá nový § 296a, který včetně nadpisu zní:

    㤠296a

    Odkaz 㤠296a

    Zabrání zboží

    (1) Nebyla-li za celní přestupek uložena sankce propadnutí zboží, lze rozhodnout, že se takové zboží zabírá, jestliže

    1. a) náleží pachateli, kterého nelze za celní přestupek stíhat,
    2. b) nenáleží pachateli celního přestupku nebo mu nenáleží zcela, nebo
    3. c) pachatel není znám
    4. a jestliže to vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku anebo jiný obecný zájem.

    (2) O zabrání zboží nelze rozhodnout, jestliže od spáchání celního přestupku uplynulo šest let.

    (3) Vlastníkem zabraného zboží se stává stát.“.

  1. 174. V § 299 odst. 2 se slova „Kčs“ nahrazují slovy „Kč“ a slova „písm. f) až i)“ se nahrazují slovy „písm. f) až k)“.
  2. 175. V § 303 odst. 1 se za slova „pachateli celního deliktu“ vkládají tato slova: „nebo pachatel není znám“.
  3. 176. Nadpis hlavy patnácté zní: „CELNÍ ZÁSTAVNÍ PRÁVO“.
  4. 177. V hlavě patnácté se vypouští nadpis nad § 305 a § 306 až 308 včetně nadpisů. Současně se ruší označení dílu prvního až třetího.
  5. 178. V § 309 odst. 1 se slova „nezákonného dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží“ nahrazují slovy „celního přestupku nebo celního deliktu“.
  6. 179. § 312 odst. 2 zní:

    „(2) Uplatní-li právo na zajištěné zboží jiná osoba než ta, které bylo zboží zajištěno, a celní orgán má pochybnosti o tom, zda zboží patří této osobě, nebo má-li celní orgán pochybnosti o tom, zda zboží patří osobě, které bylo zboží zajištěno, nevydá celní orgán zboží a odkáže tyto osoby, aby svůj nárok uplatnily v řízení soudním.“.

  1. 180. V § 317 se vypouští slovo „nákupního“ a slova „ústřední banky České republiky“ se nahrazují slovy „České národní banky“.
  2. 181. § 320 včetně poznámek č. 11) a 12) zní:

    㤠320

    Odkaz 㤠320

    Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, platí pro řízení před celními orgány

    1. a) ve věcech celních přestupků obecné předpisy o přestupcích,5a)
    2. b) při rozhodování o propuštění zboží do navrženého režimu nebo o ukončení režimu, do kterého bylo zboží propuštěno a o vyměřování a vybírání cla, daní a poplatků, vybírání pokut a skladného a vymáhání nedoplatků obecné předpisy o správě daní a poplatků,11) s výjimkou ustanovení § 4, § 5 odst. 3, § 6, 11, 20, 33 a 34, 36 až 41, 44 a 45, § 46 odst. 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 9, § 47, 51, 55a, § 57 odst. 1, 2 a 5, § 59 odst. 3, 4, 5 a 6, § 62, § 63 odst. 3, § 64 a 65, 67 až 72, 76 a části osmé,
    3. c) v ostatních věcech obecné předpisy o správním řízení.12)
  3. 11) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
  4. 12) Zákon č. 71/1967 Sb.“.
  1. 182. § 323 zní:

    㤠323

    Odkaz 㤠323

    (1) Zajištěním celního dluhu a promlčením práva vymáhat nedoplatek cla (§ 254 až 282) se rozumí také zajištění daňové a poplatkové povinnosti při dovozu a promlčení práva vymáhat daně a poplatky při dovozu.

    (2) Při dovozu zboží, které nepodléhá clu, se pro vznik daňové povinnosti má za to, že celní dluh za podmínek uvedených v § 238 až 245 vzniká.“.

Čl. II

Odkaz Čl. II

Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb., zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 65/1965 Sb., zákona č. 67/1965 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 88/1968 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 148/1983 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb., se doplňuje takto:

V § 5 na konci písmene d) se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:

  1. „e) příslušníci Celní správy České republiky.“.

Čl. III

Odkaz Čl. III

Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb., se mění a doplňuje takto:

  1. 1. V § 2 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
    1. „c) příslušníci Celní správy České republiky (dále jen „celník“),“.

    Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).

  1. 2. V § 4 odst. 1 se za slovo „vojáků“ vkládá slovo „ , celníků" a za slova „v ozbrojených silách“ se vkládají tato slova: „ , služby v Celní správě České republiky“.
  2. 3. V § 7 odst. 1 v první větě se slova „národní obrany“ nahrazují slovy „financí, obrany“.
  3. 4. V § 7 odst. 1 ve druhé větě se za slova „ozbrojených sil“ vkládají tato slova: „ , Celní správy České republiky" a slova „národní obrany“ se nahrazují slovy „financí, obrany“.
  4. 5. V § 8 se za slova „v ozbrojených silách“ vkládají tato slova: „ , Celní správě České republiky“.
  5. 6. V § 15 odst. 1 se za slova „Vojáku z povolání“ vkládá slovo „ , celníkovi“.
  6. 7. V § 15 odst. 2 se za slova „vojáku z povolání“ vkládá slovo „ , celníkovi“.
  7. 8. V § 16 odst. 1 se za slova „vojáku z povolání“ vkládá slovo „ , celníkovi“.
  8. 9. V § 16 odst. 2 ve třetí větě se za slovo „Ministerstva“ vkládá slovo „financí,“, za slova „voják z povolání“ se vkládá slovo „ , celník" a ve čtvrté větě se za slova „vojáku z povolání“ vkládá slovo „ , celníkovi“.
  9. 10. V § 20 odst. 2 se v části věty před středníkem za slova „vojáka z povolání“ vkládá slovo „ , celníka" a ve větě za středníkem se za slova „vojáku z povolání“ vkládá slovo „ , celníkovi“.
  10. 11. V § 21 odst. 2 v první větě se za slova „ozbrojených sil“ vkládají tato slova: „ , Celní správy České republiky" a ve větě druhé se za slovo „ministři“ vkládá slovo „financí,“.
  11. 12. V § 26 odst. 1 se za slovo „voják“ vkládá slovo „ , celník“.
  12. 13. V § 29 v druhé větě se za slovo „ministři“ vkládá slovo „financí,“.
  13. 14. V § 31 odst. 1 se za slovo „Ministerstva“ vkládá slovo „financí,“.
  14. 15. V § 31 odst. 2 se ve větě před středníkem za slovo „zabezpečuje“ vkládají tato slova: „Ministerstvo financí pro celníky,“.
  15. 16. V § 32 odst. 1, 2 a 3 se za slovo „Ministerstva“ vkládá slovo „financí,“.
  16. 17. V § 33 se za slovo „Ministři“ vkládá slovo „financí,“.
  17. 18. V § 34 odst. 2 se za slovo „vojáka“ vkládá slovo „ , celníka“.