Vládní vyhláška, kterou se uvádí v prozatímní platnost obchodní a plavební smlouva mezi republikou Československou a královstvím Rumunským.

1. Příslušníci každé vysoké smluvní strany budou požívati na území druhé strany, pokud jde o jejich osoby, jejich právní postavení, jejich majetek, jejich práva a zájmy, stejných práv, výsad a výhod jako vlastní příslušníci, nestanoví-li zákony jinak. Obsahují-li zákony zvláštní předpisy pro cizince, budou příslušníci obou smluvních stran požívati týchž práv jako příslušníci státu požívajícího nejvyšších výhod.

2. V důsledku toho příslušníci každé vysoké smluvní strany mohou, budou-li dbáti zákonů a nařízení státu, volně vstupovati na území druhé strany, tam cestovati, se zdržovati i se usazovati, nebo je v každé době opustiti, aniž budou podrobeni jiným omezením kteréhokoli druhu, nežli těm, jimž jsou nebo budou podrobeni vlastní příslušníci, nebo, jsou-li zvláštní předpisy pro cizince, příslušníci státu požívajícího nejvyšších výhod, avšak bez újmy policejních předpisů, týkajících se cizinců.

1. Každá vysoká smluvní strana vyhražuje si právo zakázati individuelními opatřeními buď v důsledku soudních rozsudků nebo podle zákonů a nařízení o policii mravnostní a zdravotní a o žebrotě, jakož i o policii, týkající se vnitřní nebo vnější bezpečnosti státu, příslušníkům druhé strany usaditi se nebo zdržovati se na jejím území a vypověděti je ze shora uvedených důvodů.

2. Druhá strana zavazuje se přijmouti opět své příslušníky a jejich rodiny, takto vypovězené, jestliže jejich státní příslušnost byla potvrzena příslušným konsulem.

3. Doprava vypovězených osob k hranici nebo do naloďovacího přístavu smluvní strany, která nařídila vypovězení, jde k tíži této strany.

1. Příslušníci každé vysoké smluvní strany mají na území druhé strany právo za týchž podmínek jako příslušníci státu požívajícího nejvyšších výhod a podrobujíce se zákonům a nařízením státu, nabývati movitý a nemovitý majetek všeho druhu, držeti jej, pronajímati a zcizovati, pokud zákony státu nestanoví jinak. Budou moci za týchž podmínek volně nakládati s tímto majetkem, jakož i se svými právy a zájmy všemi právními jednáními mezi živými a pro případ smrti.

2. Žádná vysoká smluvní strana neučiní opatření, postihující vlastnictví nebo užívání statků, práv nebo zájmů příslušníků druhé strany, co do omezení, nakládání, zúžení nebo vyvlastnění z důvodu obecného prospěchu nebo všeobecného zájmu, jestliže by za stejných podmínek nepodrobovala týmž opatřením statky, práva nebo zájmy vlastních příslušníků.

3. Ve všech těchto případech, jakož i při vývozu výtěžků z prodeje jejich majetků nebo vývozu majetku samotného, nebudou podrobeni jiným nebo vyšším daním, dávkám a břemenům jakéhokoli druhu, nežli těm, které jsou nebo budou zavedeny pro vlastní příslušníky.

Příslušníci každé vysoké smluvní strany budou míti právo za týchž podmínek jako příslušníci státu požívajícího nejvyšších výhod a podrobujíce se zákonům a nařízením státu, provozovati na území druhé strany živnosti a obchod všeho druhu, jakož i všechna řemesla a povolání, jichž výkon není nebo nebude podle zákona vyhražen vlastním příslušníkům.

1. Příslušníci každé vysoké smluvní strany nebudou platiti na území druhé strany za své osoby a svůj majetek, jakož i za výkon jakéhokoli druhu obchodu, živnosti, řemesla a povolání jiné nebo vyšší daně, dávky a břemena jakéhokoli druhu nežli jaké se vybírají od vlastních příslušníků.

2. Za předpokladu vzájemnosti příslušníci jedné vysoké smluvní strany nebudou podrobeni z důvodu pobytu na území druhé strany žádné zvláštní dávce.

1. Příslušníci každé vysoké smluvní strany budou osvobozeni na území strany druhé od jakékoli vojenské služby v branné moci, jakož i od jakékoliv dávky, ukládané náhradou za osobní vojenskou službu, a naopak nebude se jim nijak brániti, aby dostáli své vojenské povinnosti ve vlastním státě.

2. V míru i za války nebudou povinni k jiným vojenským plněním a rekvisicím, leč k těm, které se ukládají vlastním příslušníkům, a to v téže míře a podle stejných zásad jako těmto.

3. Rovněž budou osvobozeni od jakékoli závazné úřední činnosti soudní, správní nebo obecní, vyjma poručenství (opatrovnictví) nad příslušníky svého státu.

1. S příslušníky každé vysoké smluvní strany bude se nakládati, pokud jde o právní ochranu jejich osoby, jejich majetku, jejich práv a zájmů, stejně jako s vlastními příslušníky.

2. V důsledku toho budou míti právo vystupovati před soudy a budou míti volný a snadný přístup k úřadům druhé smluvní strany za týchž podmínek a týmž způsobem jako příslušníci této strany. Zejména nemůže se příslušníkům vysokých smluvních stran uložiti žádná jistota ani zástava jakéhokoli druhu ať z důvodu, že jsou cizinci nebo že nesídlí nebo se nezdržují v zemi, kde zahájeno bylo soudní řízení.

3. Budou moci rovněž používati právních zástupců a vůbec všech jednatelů, oprávněných k tomu zákony státu a budou v tomto oboru požívati všech práv a výhod, které jsou nebo budou přiznány vlastním příslušníkům.

1. Společnosti obchodní, průmyslové, peněžní, pojišťovací, dopravní a přepravní, jakož i podniky s právní osobností, které mají své sídlo na území jedné vysoké smluvní strany a které jsou ustaveny na podkladě zákonodárství tohoto státu, budou uznány za ustavené po právu na území druhého státu. Mohou tam vystupovati před soudy buď jako žalobci nebo žalovaní a budou míti volný a snadný přístup k úřadům druhé smluvní strany.

2. Připuštění těchto společností k výkonu obchodu nebo obvyklé živnosti na území druhé smluvní strany bude upraveno zákony a ustanoveními, které jsou nebo budou v platnosti na tomto území. S těmito společnostmi bude se nakládati v každém oboru jako se společnostmi státu požívajícího nejvyšších výhod.

1. Vysoké smluvní strany se zavazují, že nebudou překážeti žádným způsobem vzájemnému obchodnímu styku obou států zákazy neb omezeními dovozu a vývozu.

2. Vyhražují si však právo činiti z této zásady výjimky z níže vyjmenovaných důvodů, pokud tyto zákazy neb omezení budou platiti současně pro všechny ostatní státy, u nichž jsou stejné předpoklady:

1. 1. zákazy neb omezení, týkající se veřejné bezpečnosti;
2. 2. zákazy neb omezení, vydané z důvodu mravnosti nebo lidskosti;
3. 3. zákazy neb omezení obchodu se zbraněmi, střelivem a válečným materiálem nebo za mimořádných okolností s veškerými jinými válečnými potřebami;
4. 4. zákazy neb omezení, vydané v zájmu veřejného zdravotnictví nebo k zajištění ochrany zvířat nebo rostlin před chorobami, hmyzem a škodlivými příživníky;
5. 5. zákazy neb omezení vývozu na ochranu národního majetku uměleckého, stavitelského neb archeologického;
6. 6. zákazy neb omezení, týkající se zlata, stříbra, mincí, papírových peněz a cenných papírů;
7. 7. zákazy neb omezení, jimiž má se rozšířiti na cizozemské výrobky platné pro výrobu, obchod, přepravu a spotřebu výrobků domácích stejného druhu;
8. 8. zákazy neb omezení platné pro výrobky, jež jsou nebo budou, pokud jde o výrobu neb obchod, předmětem státního monopolu nebo monopolů provozovaných pod státním dozorem.

1. Zboží, zemské plodiny nebo výrobky jedné z vysokých smluvních stran nebudou podrobeny při svém dovozu do území druhé strany jinému nebo méně příznivému nakládání, než jaké jest přiznáno kterémukoli jinému státu, zejména pak nebudou podrobeny clům nebo dávkám — včetně všech vedlejších dávek a přirážek — jiným nebo vyšším, než jaké se vybírají z výrobků a zboží kteréhokoli jiného státu.

2. Výrobky zhotovené na území jedné z vysokých smluvních stran, a to i v záznamním řízení, zpracováním cizozemských hmot budou se rovněž považovati za průmyslové výrobky této strany.

3. Při vývozu do území druhé strany nebudou se vybírati vývozní cla nebo dávky jiné nebo vyšší než při vývozu téhož zboží do kteréhokoli jiného státu.

4. V každém jiném směru se obě vysoké smluvní strany kromě toho zavazují, že nepodrobí dovoz a vývoz ve styku s druhou stranou jinému nebo méně příznivému nakládání než jaké platí pro kterýkoli třetí stát.

5. Toto ustanovení platí zejména o provádění celních předpisů, celního projednávání, o způsobu při zkoumání a rozboru dováženého zboží, o podmínkách placení cel a dávek, sazební příslušnosti a výkladu sazebníků.

1. Dovozní cla československá na zboží, zemské plodiny nebo výrobky rumunské, uvedené v příloze A této smlouvy, jakož i dovozní cla rumunská na zboží, zemské plodiny nebo výrobky československé, uvedené v příloze B, nesmějí překročiti sazby vyznačené v těchto přílohách.

2. Zboží zařazené do čísel rumunského celního sazebníku, vyznačených v příloze C, nebude podrobeno při dovozu do království Rumunského vyšším clům než těm, která nyní platí a která jsou stanovena zákonem ze dne 29. července 1929.

3. Cla československého sazebníku, jakož i cla stanovená v příloze A této smlouvy jsou vyjádřena v československých korunách. Poměr československé koruny ke zlatu jest stanoven zákonem (čís. 166 Sbírky zákonů a nařízení z r. 1929) tak, že jedna československá koruna se rovná 44˙58 mg ryzího zlata.

4. Cla rumunského sazebníku, jakož i cla stanovená v přílohách B a C, jsou vyjádřena v Leích. Poměr Leu ke zlatu jest stanoven zákonem (zákon ze dne 7. února 1929) tak, že jeden Leu se rovná 10 mg zlata o ryzosti ⁹/₁₀.

Vysoké smluvní strany se shodují v tom, že ve vzájemných stycích budou používati ustanovení mezinárodní úmluvy o zjednodušení celních formalit, sjednané v Ženevě dne 3. listopadu 1923.

1. Pokud jde o záruku, vybírání cel, celní formality a všechny ostatní úkony požadované při dovozu nebo vývozu, jakož i co do uskladňování, zpětného vývozu, překládání a průvozu, zavazuje se každá vysoká smluvní strana, že učiní druhou stranu účastnu veškerých výhod, jež by snad přiznala třetí mocnosti.

2. Vysoké smluvní strany si navzájem oznámí úřady, jež jsou povinny podávati závazná vysvětlení o jednotlivých položkách celního sazebníku a vysloviti se závazně o použití celního sazebníku na zboží přesně určené.

Nakládání podle doložky o nejvyšších výhodách, stanovené v předchozích článcích, nebude zahrnovati:

1. 1. Výsady, jež jsou nebo budou přiznány jednou ze smluvních stran, aby byl usnadněn pohraniční styk se sousedními státy v pásmu nepřesahujícím 15 km s každé strany hranice.
2. 2. Zvláštní režim, jejž by snad Rumunsko zavedlo v tarifním oboru pro dovoz, sloužící k usnadnění finančních úprav se státy, jež s ním byly v letech 1914 až 1918 ve válečném stavu.
3. 3. Práva a výsady, jež by byly v budoucnosti přiznány některou ze smluvních stran třetím státům ve vícestranných úmluvách, na nichž by druhá strana nebyla zúčastněna, jestliže tato práva a výsady byly sjednány ve vícestranných úmluvách, uzavřených pod záštitou Společnosti Národů nebo touto zaznamenaných a ke kterým jest každému státu volno přistoupiti. Nicméně může dotčená vysoká smluvní strana požadovati účast na těchto právech a výsadách, jestliže tato práva a výsady byly sjednány též v jiných úmluvách než vícestranných, odpovídajících shora uvedeným podmínkám, nebo také jestliže strana, která požaduje, aby jich byla též ona účastna, jest ochotna poskytnouti navzájem stejné nakládání.
4. 4. Práva a výsady plynoucí z celní unie.

Ode všech dávek budou vzájemně osvobozeny:

1. Při dovozu i při vývozu:

1. a) svršky a předměty upotřebené k osobní potřebě, cestovní zásoby, jež s sebou vezou cestující osoby pro svoji vlastní potřebu a v množství přiměřeném okolnostem, pokud nejsou předmětem obchodu;
2. b) vzorky, též na kartonech, jichž pro jiný účel nelze použíti, avšak s výjimkou předmětů monopolu.

2. Při vývozu, s výhradou nutných dozorčích opatření:

Známkované obaly všeho druhu, jež byly dovezeny z území druhé smluvní strany, naplněny zbožím, a jež se vyvážejí zpět ve lhůtě 6 měsíců, kterážto lhůta může býti prodloužena až na jeden rok.

1. Pod podmínkou, že vstupují do území jedné z vysokých smluvních stran a že opět vystoupí, podrobujíce se zákonům a nařízením této strany, ať s nákladem nebo bez něho, jakožto dopravní prostředky pro dopravu osob nebo zboží, budou osvobozeny ode všech dovozních a vývozních dávek:

1. a) lodi a čluny všeho druhu, včetně jejich obvyklého inventáře a příslušenství nalézajícího se na nich, jejich domácích lékárniček, jakož i náhradních součástek a nářadí, jež jsou spolu vezeny na zmíněných lodích a člunech k opravě v případě poškození;
2. b) lokomotivy, s tendry nebo bez nich, jakož i železniční vagony a jejich obvyklé příslušenství, nalézající se na nich;
3. c) letadla se všemi předměty, potřebnými pro vzduchoplavbu, jakož i veškeré náhradní součástky a nářadí potřebné k opravě v případě poškození.

2. Ode všech dovozních a vývozních dávek jsou rovněž osvobozeny: všechny pohonné látky, nalézající se na lodích a člunech, lokomotivách a letadlech jedné smluvní strany v množství, odpovídajícím délce jízdy v celním území druhé smluvní strany, jakož i šatstvo, prádlo, poživatiny a monopolní předměty — tyto však jen v množství přípustném podle příslušných monopolních předpisů dovozního státu —, jež s sebou veze dopravní personál pro vlastní potřebu či spotřebu.

3. Předměty a materiál, nalézající se na lodích, člunech a letadlech, musí býti zapsány v inventáři vozidla. Pokud by nebyly zapsány v inventáři, musí býti sepsány ve zvláštním seznamu.

4. Inventář i zvláštní seznam musí býti celním úřadům a orgánům na požádání předložen.

1. Každá smluvní strana propustí volně při vstupu i výstupu, pod podmínkou, že budou opět vyvezeny či dovezeny ve lhůtě 6 měsíců, a s výhradou nutných dozorčích opatření a předepsání jistoty určené k tomu, aby se zajistilo vybrání dávek, jež by byly případně splatny:

1. a) předměty, jež jsou určeny ke správce;
2. b) předměty určené k vyzkoušení a k pokusům;
3. c) stroje a oddělené součástky strojů, zasílané na zkoušku;
4. d) zboží dovážené do území druhé smluvní strany na výstavy, soutěže a veletrhy;
5. e) předměty dovážené jako modely;
6. f) stěhovací vozy s příslušenstvím, naložené nebo prázdné, i když převezmou kdekoli jiný náklad pro zpáteční cestu, pod podmínkou, že jich během přechodného pobytu na území druhé smluvní strany nebude použito k tuzemské dopravě.

2. Jest shoda v tom, že prázdné obaly všeho druhu, dovážené z území jedné vysoké smluvní strany do území druhé, aby byly naplněny a opět vyvezeny, budou projednávány podle platných celních předpisů každé země.

3. Obě vysoké smluvní strany prohlašují, že při prodlužování shora uvedené lhůty budou úřady celní správy postupovati s největší blahovůlí.

Jestliže zboží vyvážené z jedné země do druhé se vrací na žádost původního vývozce proto, že je ten, jemuž bylo určeno, nepřijal, nebo z jiných důvodů, upustí se při zpětném vývozu od vybrání veškerých vývozních cel a všech vedlejších dávek a vrátí se cla, jakož i všechny vedlejší dávky již zaplacené, nebo se upustí od vymáhání těchto povinovaných cel a dávek, pod podmínkou, že zboží zůstalo až do zpětného vývozu pod dozorem celního úřadu nebo železnice nebo pošty a že se zpětný vývoz uskuteční ve lhůtě dvou měsíců od dovozu, aniž zboží doznalo jakékoli změny.

Vnitřní dávky, vybírané na účet kohokoli, jež zatěžují nebo budou zatěžovati výrobu, zpracování, oběh, nebo spotřebu některého zboží v území jedné z vysokých smluvních stran, nebudou z jakéhokoli důvodu postihovati výrobky druhé strany více nebo tíživěji než domácí výrobky téhož druhu nebo, není-li jich, než výrobky státu požívajícího nejvyšších výhod.

1. Každá vysoká smluvní strana zabezpečí na svém území příslušníkům druhé smluvní strany účinnou ochranu proti nekalé soutěži a bude s těmito příslušníky nakládati v tomto směru jako s vlastními příslušníky.

2. Každá vysoká smluvní strana se zavazuje, že učiní veškerá nutná opatření, aby potlačila na svém území nesprávné používání zeměpisného označování původu, zejména pokud jde o výrobky z vinné révy, pivo, minerální vody a výrobky z minerálních vod, pokud druhá smluvní strana tato označení řádně chrání a je oznámila.

Výše uvedené oznámení musí zvláště určiti ustanovení příslušných zákonů a předpisů tohoto státu, stanovící oprávnění k označení původu.

Pokládají se za nesprávně používaná zeměpisná označení původu jednoho z obou států, když jsou použita pro výrobky, jimž zákonná ustanovení tohoto státu upírají této výhody.

3. Pod názvem československý chmel, zvláště pod pojmenováním „Český chmel“ („Žatecký chmel“, „Roudnický chmel“, „Úštěcký chmel“, „Dubský chmel“), „Moravský chmel“ („Tršický chmel“) smí se uváděti v Rumunsku do oběhu jen chmel známkovaný a provázený ověřovací listinou některé veřejné československé známkovny podle zákonitých předpisů o označování původu chmele, platných v republice Československé. Mimo to musí býti takový chmel v původním plnění, t. j. v obalu, opatřeném označením původu, pečetí a plombou podle zmíněných československých předpisů.

4. Ustanovení tohoto článku nevztahují se na zboží průvozní.

1. Obchodníci, továrníci a jiní živnostníci jednoho z obou států, kteří prokáží předložením živnostenského listu (legitimace) vydaného příslušnými úřady svého státu, že jsou tam po zákonu oprávněni provozovati svůj obchod nebo svou živnost a že tam platí dávky a daně stanovené zákonem, budou míti právo buď osobně nebo cestujícími, kteří jsou v jejich službách, nakupovati zboží na území druhé smluvní strany u obchodníků nebo výrobců nebo ve veřejných prodejnách.

2. Rovněž budou moci přijímati zakázky, i podle vzorků, od obchodníků nebo jiných osob, které pro svůj obchod nebo živnost používají zboží odpovídajícího vzorkům. Ani v jednom, ani ve druhém státě nebudou z toho důvodu povinni platiti zvláštní dávku.

3. Tato ustanovení nevztahují se na živnosti kočovné, podomní obchod a vyhledávání zakázek u osob, které neprovozují ani živnosti ani obchodu, a vysoké smluvní strany si vyhražují v tomto oboru úplnou volnost svého zákonodárství.

4. Obchodní cestující českoslovenští a rumunští, opatření živnostenským listem (legitimací), vydaným příslušnými úřady jejich státu, jsou oprávněni míti s sebou vzorky nebo modely, nikoliv však zboží.

5. Vysoké smluvní strany oznámí si vzájemně úřady, které jsou pověřeny vydáváním živnostenských listů (legitimací), jakož i kterými ustanoveními mají se říditi cestující při výkonu obchodu.

6. Pokud jde o živnostenské listy (legitimace) pro obchodní cestující, jakož i o postup, kterého se má používati pro vzorky nebo modely, vysoké smluvní strany budou se říditi ustanoveními mezinárodní úmluvy o zjednodušení celních formalit, sjednané v Ženevě, dne 3. listopadu 1923.

1. Dovoz, průvoz, překládání a průchod zvířat bude upraven podle potřeb povahy zdravotně-veterinární ve smyslu zákonů zdravotně-veterinární policie každé vysoké smluvní strany.

2. Vysoké smluvní strany sjednaly proto zvláštní dohodu o dovozu a průvozu zvířat a zvířecích výrobků, která bude tvořiti podstatnou část této smlouvy (příloha D).

1. Vysoké smluvní strany poskytnou si vzájemně svobodný průvoz svým územím a zavazují se, že nebudou z toho důvodu vybírati žádných průvozních dávek.

2. Pokud jde o průvoz, vysoké smluvní strany budou se všeobecně říditi ustanoveními, obsaženými ve statutu, jenž tvoří podstatnou součást úmluvy o svobodě průvozu, podepsané v Barceloně dne 20. dubna 1921.

1. Pro vzájemnou poštovní dopravu platí ustanovení světových poštovních úmluv a úprav, pokud tato doprava pro určité druhy zásilek není upravena zvláštní dohodou mezi poštovními správami vysokých smluvních stran. Vzájemné výměně poštovních zásilek poskytují se tudíž veškeré možné výhody, které nejsou v rozporu s vnitrostátními zákony a předpisy jedné vysoké smluvní strany, aby obě správy mohly plně dostáti ve všem, a zejména pokud jde o pravidelnost a rychlost dopravy, povinnostem, ve které se uvázaly tím, že podepsaly poštovní úmluvy nebo zvláštní poštovní dohody.

2. Zejména poštovní zásilky každého druhu, přicházející z území jedné vysoké smluvní strany a určené, aby byly předány do území druhé strany, jsou-li podrobeny celnímu řízení, budou projednávány co možno nejrychleji a bez zbytečných obtíží, aby tak bylo zabráněno každému neospravedlněnému opoždění.

3. Mimořádné otázky vzájemné poštovní dopravy, které vyžadují zvláštní úpravy nebo spolupráce jiných správních úřadů mimo poštovní správu, budou na obou stranách upraveny s největší blahovůlí.

Ustanovení článku XXVII, XXVIII a XXIX této smlouvy bude se používati, pokud jde o dovozné na zboží, jež se prováží po železničních tratích vysokých smluvních stran.

V nakládání s příslušníky vysokých smluvních stran nebude se činiti žádného rozdílu, pokud jde o odbavování, o dovozné a veřejné dávky, připadající na přepravu osob a jejich zavazadel po železnicích, provádí-li se za stejných podmínek.

1. Zboží podané k přepravě na území jedné vysoké smluvní strany, jakož i zboží, určené do tohoto území, bude plným právem požívati na železnicích druhé smluvní strany výhod nejnižšího výpočtu dovozného, vyplývajícího z použití tarifů vnitřních nebo svazových, platících na přepravní trati ve směru dopravy, pro přepravu zboží stejného druhu bez ohledu na to, odkud přichází, nebo kam je určeno. V důsledku toho budou vyloučeny všechny prohibitivní doložky zabraňující použití vnitřních snížených sazeb, pokud jde o výše uvedené přepravy.

2. Nejnižší výpočet dovozného, o němž se mluví v předchozím bodu, musí na žádost jedné vysoké smluvní strany býti vzat za základ při sdělání svazových tarifů ve styku obou států.

3. Pokud jde o odbavování a veřejné dávky při přepravě shora zmíněného zboží, provedené za stejných podmínek, nebude se činiti žádného rozdílu v zacházení podle toho, odkud zboží přichází, nebo kam je určeno.

Předchozí ustanovení nevztahují se na snížení sazeb přiznaná z důvodu dobročinnosti nebo v zájmu veřejného vyučování ani na snížení poskytnutá v případě veřejné pohromy ani na snížení, přiznaná veřejným úředníkům, cestujícím za soukromými záležitostmi, ani na služební přepravy správy železniční nebo státní správy civilní nebo vojenské.

Obě smluvní strany si zaručují ve svých vzájemných stycích v oboru železničních tarifů nakládání podle zásady nejvyšších výhod a shodují se, že k podpoře mezinárodní železniční dopravy, na níž jsou jejich státy zúčastněny, budou prováděti vzájemně blahovolnou tarifní politiku.

Vysoké smluvní strany se zavazují, že usnadní zřízení a provádění přímé dopravy po železnicích mezi svými územími, jakož i dopravy mezi územím jedné ze smluvních stran a třetího státu přes území druhé smluvní strany. Správy zúčastněných železnic sjednají o tom potřebné dohody. Příslušné úřady obou smluvních stran budou povinny mimo to zajistiti zřízení vhodných přípojů osobních vlaků a oběh přímých vozů, budou usilovati o to, aby provádění celních a pasových formalit bylo zjednodušeno a urychleno, a budou pečovati o zajištění rychlé a pravidelné přepravy zboží.

Při plavbě na mezinárodních řekách vysoké smluvní strany budou používati ve svých vzájemných stycích ustanovení úmluvy a statutu o režimu vodních cest mezinárodního významu, sjednaných v Barceloně, dne 20. dubna 1921, a úmluvy z 23. července 1921, stanovící definitivní mezinárodní statut dunajský.

S námořními loďmi každé vysoké smluvní strany, s jejich náklady, jejich veliteli a jejich posádkami bude se v přístavech a v territoriálních vodách druhé smluvní strany nakládati v každém oboru stejně jako s domácími nebo státu požívajícího nejvyšších výhod.

1. Námořní lodi jedné vysoké smluvní strany, které vjíždějí do přístavu druhé strany, buď aby doplnily svůj náklad určený do ciziny, nebo aby tam vylodily celý náklad nebo část svého nákladu, který přichází z ciziny, při čemž je povoleno i přímé překládání, mohou podržeti, zachovávajíce platné zákony a nařízení, onu část svého nákladu, která jest určena do některého jiného přístavu této smluvní strany nebo některého jiného státu, a mohou ji opět vyvézti, aniž budou platiti za tuto část svého nákladu dávky. Tyto nebudou vyšší nežli ty, jimž jsou nebo budou podrobeny domácí lodi nebo lodi některého třetího státu.

2. Za týchž podmínek mohou se plaviti z jednoho do druhého přístavu téže smluvní strany buď, aby tam vylodily cestující přicházející z ciziny, nebo aby tam nalodily cestující, kteří cestují do ciziny.

1. S loďmi, plavebními společnostmi nebo vystěhovaleckými podniky jedné vysoké smluvní strany bude se nakládati v přístavech a na území druhé strany ve všem, pokud jde o dopravu vystěhovalců, kteří přicházejí z jejího území nebo jím projeli a naloďují se v jejích přístavech, jako s loďmi, plavebními společnostmi a vystěhovaleckými podniky státu, požívajícího nejvyšších výhod.

2. Tímto článkem nejsou nikterak dotčena ustanovení zákonů a nařízení o podmínkách, kterým je podrobeno buďto oprávnění k dopravě vystěhovalců, nebo k zřizování jednatelství těmito plavebními společnostmi nebo vystěhovaleckými podniky.

1. Národnost námořních lodí bude se vzájemně uznávati podle zákonů a nařízení každé vysoké smluvní strany na podkladě průkazů a lodních listin jsoucích na palubě a vyhotovených příslušnými úřady každého státu.

2. Vyjma případ soudního prodeje, lodi jedné vysoké smluvní strany nemohou se státi loďmi druhé strany bez prohlášení o odnětí vlajkového práva, jež bylo vydáno úřadem státu, jemuž lodi náležejí.

3. Až do sjednání zvláštní dohody o vzájemném uznávání výměrných listů, nebudou námořní lodi žádné vysoké smluvní strany v přístavech druhé strany podrobeny žádnému novému výměrnému řízení a placení plavebních poplatků a dávek bude provedeno podle výměrných listů vydaných příslušnými úřady státu, jehož vlajku loď nese, byly-li tyto výměrné listy vydány podle pravidel stanovených evropskou dunajskou komisí, nebo společností suezského průplavu.

4. Pravidla a předpisy domácího zákonodárství o výstroji, zařízení a bezpečnostních opatřeních námořních lodí, používané každou vysokou smluvní stranou, budou se rovněž uznávati v přístavech druhé strany.

Ustanovení této smlouvy nevztahují se na plavbu ve vnitrozemských vodách, které nepřináležejí k zmezinárodněné říční síti.

Vysoké smluvní strany si vyhražují sjednati později zvláštní konsulární úmluvu.

1. K usnadnění vzájemných styků vysoké smluvní strany se zavazují, že sjednají zvláštní úmluvy, jimiž se upravují tyto otázky:

1. a) Pohraniční styk;
2. b) sloučení pohraničních železničních stanic, celních a policejních úřadů (pasových kontrolních úřadů);
3. c) vzájemná podpora při celním projednávání, zamezování, stíhání a trestání přestupků celních předpisů a vzájemná právní pomoc v celních trestních záležitostech.

2. Až do sjednání a uvedení v platnost nové úmluvy, upravující pohraniční styk, zůstávají v platnosti ustanovení přílohy C a D úmluvy ze dne 23. dubna 1921 a protokolu, upravujícího otázku majetku v pohraničním pásmě, podepsaného v Bukurešti, dne 16. dubna 1925, pokud tato ustanovení nebudou pozměněna touto smlouvou.

1. Všechny spory mezi oběma vysokými smluvními stranami o výklad nebo provádění této smlouvy, sazebníků a jiných listin k ní připojených a závěrečného protokolu budou předloženy rozhodčímu soudu.

2. Rozhodčí soud bude se skládati ze 3 členů, z nichž po jednom bude jmenovati každá vysoká smluvní strana, a třetí, který bude předsedou, bude ustanoven společnou dohodou obou vysokých smluvních stran nebo, nedohodnou-li se, předsedou Vysokého stálého soudního dvoru mezinárodní spravedlnosti v Haagu.

3. Členové rozhodčího soudu budou ustanoveni během 30 dnů ode dne výměny ratifikačních listin této smlouvy pro celé trvání smlouvy.

4. Jestliže v této době uprázdní se z jakékoli příčiny jedno místo, nový člen bude jmenován za týchž podmínek.

5. Rozhodnutí těchto rozhodců bude míti závaznou platnost.

6. Upírala-li by jedna vysoká smluvní strana rozhodčímu soudu příslušnost, aby rozhodoval o otázce, která mu byla předložena, rozhodčí soud musí se odročiti až do doby, kdy Vysoký stálý soudní dvůr mezinárodní spravedlnosti v Haagu rozhodne o této otázce příslušnosti, a bude se znovu zabývati otázkou jen tehdy, jestliže Vysoký dvůr odpověděl kladně.

1. Tato smlouva bude ratifikována a ratifikační listiny budou vyměněny co nejdříve.

2. Vstoupí v platnost 15. dne po výměně ratifikací.

3. Avšak obě vlády mohou se dohodnouti o jejím dřívějším uvedení v platnost, jestliže jejich příslušná zákonodárství je k tomu opravňují.

4. Tato smlouva bude platiti 3 roky ode dne, kdy vstoupí v platnost.

5. Jestliže nebyla vypovězena jednou vysokou smluvní stranou 3 měsíce před uplynutím této lhůty, bude tato smlouva mlčky prodloužena a zůstane v platnosti po 3 měsíce počítajíc dnem výpovědi.