§ 37
změněno 1. 1. 1998 zákonem 242/1997 Sb.
§ 37 (1) Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezaopatřené nezletilé dítě svěřené do pěstounské péče. (2) Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležejícího podle odstavce 1 činí za kalendářní měsíc součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 1,0020. (3) Při stanovení výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte podle odstavce 2 se částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte násobí, jde-li o dítě a) dlouhodobě nemocné, koeficientem 1,10, b) dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 1,60, c) dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 1,80, d) soustavně se připravující na budoucí povolání na střední škole [§ 12 písm. a)] mimo místo trvalého pobytu nebo připravující se pro pracovní uplatnění způsobem uvedeným v § 12 písm. b) mimo místo trvalého pobytu, koeficientem 1,15, e) soustavně se připravující na budoucí povolání na vysoké škole mimo místo trvalého pobytu a nejde o případ uvedený v písmenu f), koeficientem 1,25, f) soustavně se připravující na budoucí povolání na vysoké škole v místě, které je od místa jeho trvalého pobytu vzdáleno více než 60 km a dítě nemá nárok podle § 28 odst. 1 písm. b) na příspěvek na dopravu, koeficientem 1,60. (4) Je-li u dítěte současně splněno více podmínek uvedených v odstavci 3, stanoví se výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte s přihlédnutím ke každé podmínce samostatně a vypočte se rozdíl mezi takto stanoveným příspěvkem a příspěvkem podle odstavce 2. Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte pak činí součet rozdílů podle předchozí věty a příspěvku na úhradu potřeb dítěte stanoveného podle odstavce 2. (5) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte náležející podle odstavce 1 se vyplácí pěstounovi.