§ 37
změněno 1. 1. 2007 zákonem 112/2006 Sb.
§ 37 (1) Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé dítě svěřené do pěstounské péče. (2) Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležejícího náležející podle odstavce 1 činí za kalendářní měsíc součin částky na osobní potřeby životního minima dítěte a koeficientu 1,2040; jde-li o nezaopatřené dítě, použije se koeficientu koeficient 2,0030. (3) Při stanovení výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte podle odstavce 2 se částka na osobní potřeby životního minima dítěte násobí, jde-li o dítě a) dlouhodobě nemocné, koeficientem 2,1035, b) dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,6090, c) dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 2 3,8010. (4) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte nenáleží po dobu, po kterou je dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež (§ 7 odst. 4 věta druhá) nebo v péči jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů (§ 7 odst. 11) nebo v péči osoby uvedené v § 7 odst. 12. (5) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte náležející podle odstavce 1 se vyplácí pěstounovi.