Zákon o právu na digitální služby a o změně některých zákonů

§ 14 Přechodná a závěrečná ustanovení (1) Nepodnikající fyzické osoby nemohou být nuceny využívat digitální služby nebo činit digitální úkony podle tohoto zákona. (2) Povinnost poskytovat digitální služby podle tohoto zákona se nevztahuje na Národní bezpečnostní úřad při provádění bezpečnostního řízení podle jiného právního předpisu a na zpravodajské služby České republiky11). (3) Územní samosprávný celek při výkonu samostatné působnosti má právo, nikoli povinnost poskytovat digitální služby podle tohoto zákona. (4) Vláda stanoví do 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona harmonogram a technické způsoby provedení postupné digitalizace úkonů obsažených v katalogu služeb, které dosud nejsou poskytovány jako digitální služby nebo prováděny jako digitální úkony a jejichž povaha to nevylučuje, pro období následujících 4 let. Ohlašovatelé agend zajistí digitalizaci těchto úkonů. Po uplynutí tohoto období se všechny tyto úkony poskytují též jako digitální služby nebo se umožňují provádět jako digitální úkony. (5) Existuje-li úkon, který není obsažen v katalogu služeb a jehož povaha to nevylučuje, příslušný orgán veřejné moci jej po uplynutí 5 let od účinnosti tohoto zákona poskytuje též jako digitální službu nebo jej umožňuje provádět též jako digitální úkon, nestanoví-li jiný zákon jinak. Příslušný orgán veřejné moci může poskytovat úkon podle věty první též jako digitální službu nebo jej může umožnit provádět též jako digitální úkon i před uplynutím 5 let od účinnosti tohoto zákona, nestanoví-li jiný zákon jinak. (6) Škola a školské zařízení poskytují digitální službu pouze u úkonu, u kterého je poskytnutí v digitální podobě vyznačeno v katalogu služeb. (7) Vláda stanoví nařízením seznam digitálních úkonů, na jejichž činění prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy má uživatel služby právo.