Zákon o zemědělském družstevnictví

§ 1

Socialistické zemědělské družstevnictví je nedílnou součástí naší socialistické hospodářské soustavy; uplatňují se v něm zejména zásady dobrovolnosti, státního řízení a družstevní demokracie, jednoty zájmů členů se zájmy družstva a celé společnosti, plánovitosti, ochrany družstevního vlastnictví a sbližování obou forem socialistického vlastnictví v zemědělství.

§ 2

(1) Stát řídí jednotná zemědělská družstva (dále jen „družstva“) a ostatní zemědělské družstevní organizace, popřípadě další organizace a kooperační sdružení, jež se vytvářejí při rozvoji spolupráce v zemědělství (dále jen „ostatní organizace“), v souladu se zemědělskou politikou a politikou výživy lidu tak, aby svou hospodářskou činností uspokojovaly co nejlépe potřeby a zájmy společnosti.

(2) Stát zajišťuje jednotnou úpravu základních otázek života družstev a ostatních organizací a dbá o to, aby vnitrodružstevní předpisy odpovídaly jak místním podmínkám, tak právnímu řádu.

§ 3

(1) Na podkladě rozboru hospodaření družstev a ostatních organizací a technickoekonomických koncepcí socialistické zemědělské velkovýroby usměrňuje stát hospodářský rozvoj družstev a ostatních organizací ekonomicky účinnými opatřeními, zejména národohospodářskými plány a dalšími ekonomickými nástroji, jakož i právními předpisy a politickohospodářskými opatřeními.

(2) Hospodářské plány družstev a ostatních organizací vycházejí ze státních plánů rozvoje národního hospodářství; zajišťují plnění jejich úkolů efektivním využíváním půdy, materiálových a peněžních prostředků i práce členů.

§ 4

Stát poskytuje družstvům a ostatním organizacím všestrannou politickou, organizační, hospodářskou, odbornou a kádrovou pomoc k upevňování jejich socialistického rozvoje, k trvalému rozmachu jejich výroby a k dokonalejšímu spojování jejich zájmů se zájmy společnosti.

§ 5

(1) V nerozlučné jednotě s prohlubováním státního řízení se rozvíjí i družstevní demokracie, která umožňuje rostoucí aktivní a iniciativní účast členů na řízení a správě zemědělského družstevnictví a družstevních záležitostí.

(2) K projednávání hospodářské a společenské činnosti družstev jsou svolávány konference a celostátní sjezdy jednotných zemědělských družstev.

(3) Celostátní sjezd jednotných zemědělských družstev svolává vláda Československé socialistické republiky v součinnosti s ústředním výborem Národní fronty a Svazem družstevních rolníků Československé socialistické republiky.

§ 6

(1) Družstvo je dobrovolným sdružením pracujících rolníků i ostatních pracujících ke společné socialistické zemědělské velkovýrobě; je lidovým družstvem a dobrovolnou společenskou organizací.

(2) Družstvo může nabývat jen taková práva a přejímat jen takové závazky, jež jsou v souladu s jeho činností. V případech určených Vzorovými stanovami jednotných zemědělských družstev (dále jen „vzorové stanovy“) je třeba k platnosti právních úkonů, týkajících se převodů majetku z družstevního vlastnictví mimo obvyklé hospodaření, souhlasu okresní zemědělské správy.

§ 7

(1) Úkolem družstva je zejména

1. a) v souladu s národohospodářskými plány zajišťovat rozvoj socialistické zemědělské velkovýroby podle zásad socialistického hospodaření,
2. b) uplatňovat výsledky vědy a technického pokroku a zavádět pokrokové způsoby a formy organizace a řízení výroby a práce v zemědělství,
3. c) plně využívat veškerou půdu a ostatní výrobní prostředky i zdroje k zabezpečení rostoucích společenských potřeb, zvyšovat intenzitu a efektivnost výroby a tržní produkci do státních fondů,
4. d) rozvíjet uvědomělý, aktivní a iniciativní přístup členů k plnění výrobních a jiných úkolů družstva, vytvářet podmínky pro jejich účast na řízení a správě družstevních záležitostí podle zásady družstevní demokracie,
5. e) usilovat o uspokojování potřeb a zájmů členů v sociálně ekonomické a společenské oblasti v souladu s potřebami a zájmy celé společnosti.

(2) Při plnění svých úkolů se družstvo řídí právním řádem a dbá o důsledné dodržování socialistické zákonnosti.

§ 8

Vznik družstva

(1) K ustavení družstva je třeba

1. a) usnesení ustavující schůze o jeho založení,
2. b) přijetí stanov družstva,
3. c) zvolení orgánů družstva,
4. d) souhlasu okresního národního výboru po vyjádření okresní zemědělské správy.

(2) Družstvo může navenek nabývat práv a zavazovat se ode dne zápisu do podnikového rejstříku.

§ 9

Název družstva

V názvu družstva musí být výslovně uvedeno, že jde o jednotné zemědělské družstvo, a sídlo družstva.

§ 10

Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev

(1) Vzorové stanovy upravují vnitřní vztahy v družstvu; podle nich si družstvo vypracovává vlastní stanovy družstva.

(2) Vzorové stanovy, popřípadě jejich změny a doplňky, vydává vláda Československé socialistické republiky nařízením po projednání s ústředním výborem Svazu družstevních rolníků Československé socialistické republiky. Současně upraví též postup při vypracování a schvalování stanov družstva, jejich změn a doplňků.

§ 11

Stanovy družstva

(1) Stanovy družstva blíže upravují vnitřní vztahy v družstvu podle podmínek družstva.

(2) Stanovy družstva i jejich změny a doplňky přijímá členská schůze a schvaluje okresní národní výbor po vyjádření okresní zemědělské správy.

(3) Okresní národní výbor vede evidenci schválených stanov družstev, jejich změn a doplňků.

§ 12

Hlavní předmět činnosti

(1) Hlavním předmětem činnosti družstva je zemědělská velkovýroba; zahrnuje v sobě i jiné činnosti, pokud přispívají ke zvyšování intenzity a efektivnosti zemědělské velkovýroby a zajišťují plynulost provozu a plné využití výrobních sil družstva.

(2) Do hlavního předmětu činnosti družstva, které užívá lesy, popřípadě rybníky s chovem ryb, náleží také hospodaření v nich.

(3) Za překročení hlavního předmětu činnosti se nepovažuje poskytování prací nebo služeb pro jiné organizace nebo občany, pokud se provádějí jen příležitostně, ojediněle a krátkodobě.

§ 13

Přidružená výroba

(1) Družstvo může v zájmu celoročního zaměstnání svých členů, využití výrobních prostředků nebo vlastních a místních materiálových zdrojů, jakož i k zabezpečení společensky prospěšné výroby a služeb provozovat na základě povolení přidruženou výrobu.

(2) Přidružená výroba nesmí být provozována na úkor neustálého rozvoje zemědělské velkovýroby ani zneužívána k nedovolenému podnikání nebo k získávání neoprávněného hospodářského prospěchu. Je-li k provozování určité činnosti třeba také povolení podle zvláštních předpisů, může družstvo provozovat takovou činnost jako přidruženou výrobu, jen získá-li toto povolení.

(3) Povolení k provozování přidružené výroby vydává okresní národní výbor po vyjádření okresní zemědělské správy; povolená přidružená výroba se zapisuje do podnikového rejstříku.

(4) Okresní národní výbor rozhodne po vyjádření okresní zemědělské správy o odnětí povolení k provozování přidružené výroby, vyžaduje-li to společenský zájem, zejména porušuje-li družstvo podmínky, za nichž bylo povolení uděleno.

(5) Rozhodnutí okresního národního výboru podle odstavců 3 a 4 jsou podkladem pro příslušnou změnu nebo doplnění stanov družstva bez zvláštního schválení ve smyslu § 11 odst. 2.

§ 14

Hospodaření družstva a rozdělování důchodu

(1) Družstvo hospodaří s půdou a ostatním majetkem, jež má ve vlastnictví nebo v užívání.

(2) Pro soustavné zvyšování intenzity a efektivnosti své výroby vytváří družstvo předpoklady i ve vnitropodnikové organizaci a v řízení a plánování zejména uplatňováním vnitropodnikového chozrasčotu, sledováním a hodnocením vlastních nákladů a prováděním ekonomických rozborů výsledků hospodaření.

(3) Družstvo rozděluje celkový důchod v souladu se zájmy celé společnosti, družstva a jeho členů na základě socialistických principů rozdělování důchodů. Vláda Československé socialistické republiky stanoví nařízením zásady financování a finančního hospodaření družstva, zejména zásady, podle nichž družstvo rozděluje celkový zisk; upraví v nich soustavu fondů družstva, jejich tvorbu a hospodaření s nimi.

(4) Podrobnosti k zásadám podle odstavce 3 stanoví federální ministerstvo zemědělství a výživy v dohodě s federálním ministerstvem financí a ministerstvy zemědělství a výživy České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

§ 15

(1) Členem družstva se může stát každý občan po ukončení povinné školní docházky.

(2) Požádat o přijetí za člena družstva může však občan již od počátku kalendářního roku, v němž ukončí povinnou školní docházku.

§ 16

(1) Členství vzniká na základě písemné přihlášky občana a rozhodnutí družstva o jeho přijetí za člena družstva.

(2) Přihláška obsahující podmínky, na které občan váže svůj vstup do družstva, je neplatná.

(3) O přijetí občana za člena družstva rozhoduje členská schůze na návrh představenstva, v období mezi členskými schůzemi (schůzemi sboru zástupců) představenstvo.

§ 17

(1) Na základě dohody s občanem stanoví členská schůze, popřípadě představenstvo, v rozhodnutí o jeho přijetí za člena družstva den vzniku členství; nemůže jím být den předcházející dni, v němž bylo rozhodnuto o přijetí občana za člena družstva.

(2) Jako den vzniku členství nemůže být stanoven také den, v němž ještě trvá předchozí členství v jiném družstvu nebo pracovní poměr k jiné organizaci. To neplatí, vstupuje-li do družstva

1. a) pracovník společného zemědělského podniku, je-li družstvo členskou organizací tohoto podniku,
2. b) pracovník za trvání dosavadního pracovního poměru, který byl sjednán na kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu.

(3) Požádal-li o přijetí za člena družstva občan již před ukončením povinné školní docházky (§ 15 odst. 2), nemůže být stanoven jako den vzniku členství den, který předchází dni skončení jeho povinné školní docházky.

(4) Nebyl-li v rozhodnutí o přijetí občana za člena družstva stanoven den vzniku členství, má se za to, že členství vzniklo dnem rozhodnutí, popřípadě - předcházelo-li toto rozhodnutí skončení předchozího členského poměru k jinému družstvu nebo pracovního poměru k jiné organizaci anebo skončení povinné školní docházky - dnem následujícím po dni, jímž skončil předchozí členský poměr k jinému družstvu, pracovní poměr k jiné organizaci či povinná školní docházka.

§ 18

Posuzuje-li se dosavadní pracovní poměr v důsledku přijetí pracovníka za člena družstva jako vedlejší pracovní poměr a brání-li práce v tomto vedlejším pracovním poměru členovi družstva v řádném plnění povinností vyplývajících z jeho členství v družstvu nebo je-li na újmu jeho zdraví, může mu družstvo uložit, aby vedlejší pracovní poměr ukončil. Člen družstva je pak povinen vedlejší pracovní poměr řádně ukončit.

§ 19

Členství zaniká

1. a) dohodou,
2. b) vystoupením,
3. c) vystoupením se zkrácenou lhůtou,
4. d) vyloučením,
5. e) smrtí člena,
6. f) zánikem družstva v důsledku jeho přechodu do státní zemědělské organizace nebo trvalé ztráty půdní základny.

§ 20

(1) Dohodu o skončení členství uzavírají družstvo a člen družstva písemně.

(2) V dohodě musí být uveden den zániku členství; na žádost člena družstva musí být uveden i důvod, pro který dochází ke skončení členství.

§ 21

Vystoupení člena z družstva [§ 19 písm. b)] je možné pouze ke konci kalendářního roku; písemná odhláška člena musí být doručena družstvu nejpozději do 30. června toho roku.

§ 22

(1) Vystoupení člena z družstva se zkrácenou lhůtou [§ 19 písm. c)] je možné jen tehdy,

1. a) je-li člen družstva podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy trvale nezpůsobilý vykonávat dosavadní nebo jinou pro něho vhodnou práci v družstvu,
2. b) byl-li člen družstva přijat na základě konkursu na funkci takto obsazovanou podle zvláštních předpisů, nebo byl-li člen družstva přijat jako řádný vědecký (umělecký) aspirant, jako student na vysokou školu či jako žák na střední školu (s výjimkou studia při zaměstnání), nebo do učebního poměru,
3. c) byl-li člen družstva pověřen výkonem veřejné funkce nebo jiné činnosti pro společenskou organizaci, která znemožňuje výkon jeho členských práv a povinností,
4. d) nemůže-li družstvo z důvodů organizačních změn zajistit členovi dosavadní nebo jinou pro něho vhodnou práci v družstvu, nebo není-li v posledních 12 měsících využíváno jeho odborné kvalifikace po dobu nejméně šesti měsíců,
5. e) následuje-li člen družstva manžela do místa jeho bydliště nebo mladistvý člen družstva rodiče do místa jejich nového bydliště.

(2) Jinou vhodnou prací pro člena družstva se rozumí práce pro něho vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a - pokud možno - i k jeho kvalifikaci.

(3) Zkrácená lhůta pro vystoupení činí tři měsíce; začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemné odhlášky družstvu. V písemné odhlášce musí být výslovně uveden důvod pro vystoupení se zkrácenou lhůtou (odstavec 1).

(4) Popírá-li družstvo důvod pro vystoupení se zkrácenou lhůtou (odstavec 1), jehož se člen družstva dovolává, musí nejpozději do 15 dnů od doručení písemné odhlášky podat u soudu návrh, aby bylo o tomto sporu rozhodnuto.

§ 23

Odhláška doručená družstvu může být odvolána jen písemně a se souhlasem družstva; o souhlasu družstva s odvoláním odhlášky musí být člen družstva písemně vyrozuměn.

§ 24

(1) Členská schůze může vyloučit člena z družstva pouze tehdy,

1. a) byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nepodmíněně k trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok,
2. b) porušil-li opětovně hrubým způsobem družstevní kázeň a dříve uložené kárné opatření nevedlo k nápravě, nebo porušil-li družstevní kázeň zvlášť hrubým způsobem, a když by další trvání jeho členství ohrožovalo řádné plnění úkolů družstva.

(2) Členská schůze může rozhodnout o vyloučení člena z družstva pouze do tří měsíců ode dne, kdy družstvo zjistilo důvod k vyloučení, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl.

(3) Je-li jednání člena družstva, v němž lze spatřovat důvod k vyloučení podle odstavce 1 písm. b), předmětem šetření jiného orgánu, počíná lhůta tří měsíců (odstavec 2) dnem, kdy se družstvo dovědělo o výsledku tohoto šetření.

(4) V rozhodnutí o vyloučení člena z družstva musí být uveden důvod (odstavec 1), který nemůže být dodatečně měněn; členství zaniká dnem, kdy bylo doručeno rozhodnutí o vyloučení členovi družstva.

(5) Nesouhlasí-li člen družstva s rozhodnutím členské schůze o vyloučení, může do 30 dnů od jeho doručení podat u soudu návrh na určení, že vyloučení je neplatné.

§ 25

(1) Dojde-li k zániku členství, provede družstvo vyúčtování a vypořádání vzájemných práv a závazků do jednoho měsíce po schválení účetní uzávěrky za kalendářní rok, v němž členství zaniklo, nejpozději však do 31. března následujícího kalendářního roku.

(2) Podrobnosti o tomto vyúčtování a vypořádání určují vzorové stanovy.

§ 26

(1) Účelnou vnitřní organizací družstva a účinným systémem vnitrodružstevního řízení se vytvářejí předpoklady pro úspěšné plnění plánovaných úkolů družstva; vnitřní organizace družstva je odvislá zejména od výrobního zaměření a velikosti družstva, od stupně specializace a koncentrace výroby i od uspořádání půdního fondu družstva.

(2) Organizační jednotky v družstvu, které hospodaří podle pravidel vnitropodnikového chozrasčotu, mohou být zřízeny podle odvětvového nebo územního principu řízení, popřípadě na základě racionálního spojení obou těchto principů řízení.

(3) Podrobnosti o vnitřní organizaci družstva a vnitrodružstevním řízení určují vzorové stanovy a stanovy družstva, popřípadě pracovní a organizační řád družstva.

§ 27

(1) Členové družstva řídí a spravují záležitosti družstva prostřednictvím členské schůze a jí volených orgánů v souladu s právními předpisy, politickohospodářskými opatřeními, stanovami družstva a jinými vnitrodružstevními předpisy.

(2) Volenými orgány družstva jsou: sbor zástupců, představenstvo, předseda, revizní komise, sociální komise, komise bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a smírčí komise.

(3) Vzorové stanovy, popřípadě jiný právní předpis, mohou určit, které další orgány se zřizují v družstvu.

§ 28

Členská schůze

(1) Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze, na níž uplatňují členové své právo řídit a spravovat záležitosti družstva a kontrolovat činnost družstva.

(2) Členská schůze se schází podle potřeby, nejméně však jednou za šest měsíců, popřípadě - byl-li v družstvu zvolen sbor zástupců - aspoň jednou za rok.

(3) Členská schůze musí být svolána, žádá-li o to aspoň jedna třetina všech členů družstva, revizní komise, okresní národní výbor nebo okresní zemědělská správa.

(4) Do pravomoci členské schůze patří:

1. a) volba, popřípadě odvolání orgánů družstva nebo jejich jednotlivých členů,
2. b) přijímání stanov družstva, jejich změn a doplňků,
3. c) přijímání pracovního, organizačního a jednacího řádu družstva, jejich změn a doplňků,
4. d) schvalování střednědobých a prováděcích hospodářských plánů,
5. e) schvalování účetních uzávěrek,
6. f) rozhodování o sloučení, rozdělení nebo zániku družstva,
7. g) rozhodování o dalších závažných otázkách, týkajících se družstva a jeho činnosti, pokud tak stanoví tento zákon, vzorové stanovy nebo jiný právní předpis, popřípadě pokud si je členská schůze vyhradila.

§ 29

Sbor zástupců

(1) V družstvu s velkým počtem členů může členská schůze zvolit sbor zástupců. Sbor zástupců má práva členské schůze s výjimkou

1. a) volby, popřípadě odvolání orgánů družstva,
2. b) přijímání stanov a pracovního řádu družstva,
3. c) schvalování účetních uzávěrek,
4. d) rozhodování o sloučení, rozdělení nebo zániku družstva.

(2) Počet členů sboru zástupců nesmí být nižší než pětinásobek počtu členů představenstva.

§ 30

Představenstvo

(1) Představenstvo je statutárním a výkonným orgánem družstva, který v období mezi členskými schůzemi (schůzemi sboru zástupců) řídí činnost družstva a zabezpečuje a kontroluje plnění přijatých usnesení.

(2) Představenstvo odpovídá za svou činnost členské schůzi.

§ 31

Předseda

(1) Předseda

1. a) řídí běžnou činnost družstva,
2. b) svolává členské schůze (schůze sboru zástupců) a schůze představenstva a řídí jejich jednání,
3. c) operativně zajišťuje plnění přijatých usnesení,
4. d) usměrňuje a kontroluje plnění povinností ostatními vedoucími funkcionáři (vedoucími odbornými pracovníky) družstva,
5. e) jedná jménem družstva navenek.

(2) Jednotlivé úseky činnosti a jednotlivá hospodářství, jakož i jiné organizační jednotky v družstvu, řídí předseda zpravidla prostřednictvím vedoucích odborných pracovníků, kteří jsou za ně odpovědni. Členská schůze může na návrh předsedy pověřit řízením některého úseku činnosti místopředsedu.

(3) Předseda odpovídá za svou činnost členské schůzi a představenstvu.

(4) Předsedu zastupuje v době jeho nepřítomnosti místopředseda.

§ 32

Revizní komise

(1) Revizní komise kontroluje veškerou činnost družstva a projednává stížnosti jeho členů; za svou činnost odpovídá členské schůzi.

(2) Předseda revizní komise může být uvolněn z výkonu ostatní práce v družstvu.

§ 33

Další komise

(1) Členská schůze i představenstvo mohou podle potřeby zřizovat další komise, a to jako trvalé nebo dočasné.

(2) Členy těchto komisí volí nebo jmenuje, popřípadě odvolává orgán, který je zřídil.

(3) Vzorové stanovy mohou určit, že se některé z těchto komisí zřizují povinně.

§ 34

Hospodářské vedení

(1) Členská schůze může ustavit hospodářské vedení jako pomocný orgán předsedy; hospodářské vedení projednává zejména opatření k zabezpečení výrobně organizačních a ekonomických úkolů družstva.

(2) Členy hospodářského vedení jsou především vedoucí odborní pracovníci družstva, určení vzorovými stanovami a stanovami družstva; další členy hospodářského vedení jmenuje a odvolává představenstvo na návrh předsedy. Při výkonu svých funkcí jsou členové hospodářského vedení vázáni usneseními členské schůze a představenstva.

§ 35

Podrobnosti o působnosti orgánů, dalších komisí a hospodářského vedení družstva, jejich volbě a odvolávání, složení, jednání a rozhodování, jakož i o výrobních poradách organizačních jednotek jako nástroji řízení a aktivní účasti členů družstva na správě družstevních záležitostí, upravují vzorové stanovy a stanovy družstva. Vzorové stanovy určí také, které družstvo se považuje za družstvo s velkým počtem členů a kteří další vedoucí funkcionáři (vedoucí odborní pracovníci) družstva, popřípadě za jakých podmínek, mohou činit některé právní úkony jménem družstva.

§ 36

(1) Členové družstva

1. a) sdruží ke společnému družstevnímu hospodaření veškeré pozemky (včetně lesních pozemků a vodních ploch), které vlastní nebo na kterých hospodaří v době vstupu do družstva, jakož i pozemky, které získají později za trvání členství,
2. b) odevzdají do vlastnictví družstva ostatní výrobní prostředky, pokud je družstvo potřebuje.

(2) Ke společnému družstevnímu hospodaření se nesdružují, popřípadě do vlastnictví družstva se neodevzdávají

1. a) pozemky a ostatní výrobní prostředky, které jsou již v době vstupu člena do družstva (popřípadě v době, kdy je později získal) v užívání družstva nebo jiné socialistické zemědělské organizace,
2. b) pozemky, na nichž jsou zřízeny stavby, které mohou být v osobním vlastnictví, nádvoří, jakož i zahrady, které souvisejí s pozemkem, na němž je obytná budova, nebo jsou v zastavěné části obce (intravilánu), jestliže jejich výměra nepřesahuje 0,10 ha. Vzorové stanovy mohou určit, za jakých podmínek výjimečně nepodléhá sdružení i zahrada o výměře přesahující 0,10 ha.

§ 37

(1) K pozemkům sdruženým ke společnému družstevnímu hospodaření, popřípadě k pozemkům daným za ně do náhradního užívání při provedené hospodářskotechnické úpravě pozemků (dále jen „sdružené pozemky“), náleží družstvu právo družstevního užívání.

(2) Právo družstevního užívání je bezúplatné a časově neomezené; opravňuje družstvo k tomu, aby v souladu s právními předpisy užívalo sdružené pozemky pro plnění všech úkolů, které jsou předmětem jeho činnosti.

(3) Družstvo může zejména

1. a) provádět na sdružených pozemcích úpravy potřebné k zajištění nebo zvýšení zemědělské výroby,
2. b) měnit podstatu sdružených pozemků a čerpat z ní,
3. c) zřizovat na sdružených pozemcích stavby potřebné pro činnost družstva i obytné domy v rámci podnikové bytové výstavby.

(4) Veškeré porosty na sdružených pozemcích jsou ve vlastnictví družstva.

(5) Družstvo je oprávněno i povinno chránit své právo družstevního užívání proti každému, kdo do něj neoprávněně zasahuje.

§ 38

(1) V odůvodněných případech může družstvo se souhlasem okresního národního výboru, vydaným po předchozím vyjádření okresní zemědělské správy, přenechat sdružené pozemky k užívání jiné socialistické zemědělské organizaci. Souhlasu okresního národního výboru není třeba, přenechává-li družstvo sdružené pozemky k užívání společnému zemědělskému podniku, jehož je členskou organizací.

(2) Za týchž podmínek může družstvo přenechat sdružené lesní pozemky k užívání organizaci lesního hospodářství, popřípadě sdružené rybníky s chovem ryb k užívání organizaci státního rybářství.

(3) Pro užívání sdružených pozemků jinou socialistickou zemědělskou organizací podle odstavce 1 platí přiměřeně ustanovení § 37 odst. 2, 3 a 4.

§ 39

(1) O přenechání sdružených pozemků k užívání jiné socialistické zemědělské organizaci musí být uzavřena písemná smlouva.

(2) Užívání sdružených pozemků jinou socialistickou zemědělskou organizací skončí především dohodou, k níž je třeba souhlasu okresního národního výboru, vydaného po předchozím vyjádření okresní zemědělské správy; může však skončit také výpovědí s roční výpovědní lhůtou ke dni 1. října každého roku, k jejíž účinnosti je třeba souhlasu okresního národního výboru, vydaného po předchozím vyjádření okresní zemědělské správy.

§ 40

Sdružené pozemky, které nelze hospodárně a účelně využít pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu, může družstvo se souhlasem okresního národního výboru, vydaným po předchozím vyjádření okresní zemědělské správy, přenechat k dočasnému užívání

1. a) státní nebo družstevní organizaci pro zemědělské i nezemědělské využití,
2. b) společenské organizaci pro zemědělské využití,
3. c) jde-li o pozemky v zastavěné části obce (intravilánu) nepřesahující výměru uvedenou v § 36 odst. 2 písm. b), také členům družstva, kteří nemají vlastní zahradu, pro zemědělské využití.

§ 41

(1) O přenechání sdružených pozemků k dočasnému užívání státní nebo družstevní organizaci, společenské organizaci nebo členům družstva, kteří nemají vlastní zahradu, musí být uzavřena písemná smlouva. Ve smlouvě je třeba sjednat způsob a dobu dočasného užívání; může v ní být dohodnuta i přiměřená úplata.

(2) Dočasné užívání sdružených pozemků skončí uplynutím sjednané doby nebo dohodou.

(3) Je-li pozemek přenechaný družstvem k dočasnému užívání užíván v rozporu se sjednaným způsobem užívání nebo se zájmem společnosti, může okresní národní výbor svým rozhodnutím dočasné užívání kdykoli zrušit.

§ 42

(1) Právo družstevního užívání zaniká převodem nebo přechodem sdruženého pozemku do socialistického společenského vlastnictví. Jinou změnou vlastnictví není právo družstevního užívání dotčeno.

(2) Ke smlouvě o převodu pozemku, k němuž má družstvo právo družstevního užívání, je třeba též souhlasu družstva; to neplatí, jde-li o darování tohoto pozemku státu.

§ 43

Záhumenek

(1) Družstvo, které hospodaří bez záhumenků, poskytuje svým členům (jejich rodinám) zemědělské výrobky pro potřebu jimi chovaného hospodářského zvířectva, popřípadě pro osobní spotřebu.

(2) Družstvo, které se dosud nerozhodlo pro hospodaření bez záhumenků, přiděluje záhumenky těm členům, kteří je požadují; záhumenky se přidělují na jednotlivé členy, nebo na rodiny členů.

(3) Podrobnosti o poskytování zemědělských výrobků a přidělování záhumenků, popřípadě o chovu hospodářského zvířectva členy družstva, stanoví vzorové stanovy a federální ministerstvo zemědělství a výživy.

§ 44

Združstevňování ostatních výrobních prostředků

(1) Živý a mrtvý inventář, osivo, sadba a krmivo, hospodářské budovy a jiné stavby, popřípadě řemeslnické potřeby odevzdané členem do společného družstevního hospodářství, přecházejí převzetím do vlastnictví družstva.

(2) Dvacet procent přejímací ceny živého a mrtvého inventáře, popřípadě řemeslnických potřeb, jakož i přejímací cena osiva, sadby a krmiva, hospodářských budov a jiných staveb, jsou povinným nenávratným vkladem člena do družstva.

(3) Zbývající část přejímací ceny živého a mrtvého inventáře, popřípadě řemeslnických potřeb, proplatí družstvo svému členovi za podmínek a ve lhůtách, určených ve stanovách družstva.

§ 45

(1) Práci v družstvu vykonávají zásadně jeho členové; povinnost osobně pracovat v družstvu patří k základním povinnostem vyplývajícím z členství. Výjimečně může družstvo zaměstnávat občany i v pracovním poměru, popřípadě v jiném pracovněprávním vztahu.

(2) Pracovní vztahy, které vznikají mezi družstvem a jeho členy, se řídí tímto zákonem; zákoníkem práce, popřípadě dalšími předpisy se řídí, jen pokud to výslovně stanoví tento zákon, zákoník práce nebo jiný právní předpis.

(3) Vzorové stanovy určí blíže, kdy se nevyžaduje na členovi družstva plnění povinnosti osobně pracovat v družstvu a za jakých podmínek může družstvo zaměstnávat občany i v pracovním poměru.

§ 46

(1) V zájmu prohlubování organizace práce a upevňování vnitřního pořádku i pracovní kázně přijímá členská schůze pracovní řád družstva; je závazný pro družstvo a jeho členy, jakož i pro jeho pracovníky, pokud z jeho ustanovení neplyne něco jiného.

(2) Družstvo vypracuje pracovní řád podle vzoru vydaného federálním ministerstvem zemědělství a výživy v dohodě s ministerstvy zemědělství a výživy České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

§ 47

(1) K podrobnějšímu vymezení práv a povinností, vyplývajících pro družstvo a jeho člena z práva člena na práci a z jeho povinnosti v družstvu pracovat, se sjednává dohoda o pracovních podmínkách.

(2) O uzavření dohody o pracovních podmínkách jedná družstvo s občanem již v souvislosti s jeho přijímáním za člena družstva.

(3) Dohoda o pracovních podmínkách může být platně uzavřena jen písemně. Jedno vyhotovení písemné dohody o pracovních podmínkách je družstvo povinno vydat členovi.

§ 48

(1) Dohoda o pracovních podmínkách musí obsahovat ujednání o

1. a) druhu práce (funkci), kterou bude člen družstva vykonávat,
2. b) místu výkonu práce (obci, hospodářství, provozu, farmě, popřípadě jinak určeném místu),
3. c) dni nástupu do práce.

(2) Nemůže-li družstvo poskytnout svému členovi práci celoročně nebo na plný pracovní úvazek, musí dohoda o pracovních podmínkách obsahovat také ujednání o rozsahu jeho pracovní účasti v družstvu v průběhu kalendářního roku.

(3) V dohodě o pracovních podmínkách může družstvo se členem sjednat i další podmínky, na nichž družstvo nebo člen mají zájem, zejména zařazení pro účely odměňování, odpovídající sjednanému druhu práce (funkci).

(4) Nebylo-li sjednáno něco jiného, má se za to, že tato dohoda byla uzavřena na dobu neurčitou.

§ 49

(1) Ode dne, který byl v dohodě o pracovních podmínkách sjednán jako den nástupu do práce, je

1. a) družstvo povinno přidělovat svému členovi práci podle této dohody, platit mu za vykonanou práci odměnu podle předpisů o odměňování za práci v družstvech, vytvářet podmínky pro úspěšné plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky, stanovené právními předpisy, stanovami a pracovním řádem družstva, popřípadě touto dohodou,
2. b) člen družstva povinen podle pokynů družstva konat osobně práce podle této dohody v pracovní době stanovené pro družstvo a dodržovat pracovní kázeň.

(2) Při nástupu do práce musí být člen družstva seznámen s pracovním řádem družstva a s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež musí při své práci dodržovat.

§ 50

(1) Vláda Československé socialistické republiky stanoví nařízením:

1. a) kdy se dohoda o pracovních podmínkách nesjednává,
2. b) podmínky, za nichž může dojít ke změně této dohody, popřípadě za nichž je člen družstva povinen konat práci jiného druhu nebo na jiném místě, než bylo sjednáno v této dohodě,
3. c) podmínky zániku této dohody, popřípadě odstoupení od ní,
4. d) jakým způsobem se zařazují do práce členové družstva při návratu do práce v družstvu po jejím přerušení vlivem některých překážek v práci,
5. e) základní povinnosti družstva v souvislosti s pracovním uplatněním členů družstva se změněnou pracovní schopností.

(2) Ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky mohou podrobněji upravit postup při sjednávání dohod o pracovních podmínkách.

§ 51

(1) Nedojde-li k uzavření dohody o pracovních podmínkách již v souvislosti s přijímáním občana za člena družstva, usiluje družstvo o vytvoření předpokladů k tomu, aby se tak mohlo stát co nejdříve. Pro dobu do uzavření dohody o pracovních podmínkách rozhodne představenstvo o pracovním zařazení a rozsahu pracovní účasti člena v družstvu s přihlédnutím k potřebám a možnostem družstva, jakož i ke zdravotnímu stavu a schopnostem a - pokud možno - i kvalifikaci člena.

(2) Pracovní zařazení člena družstva stanovené představenstvem může být měněno jen za podmínek, za nichž může dojít ke změně dohody o pracovních podmínkách, popřípadě za nichž je člen družstva povinen konat práci jiného druhu nebo na jiném místě, než bylo sjednáno v této dohodě.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí přiměřeně, jestliže zanikla nebo byla zrušena dosavadní dohoda o pracovních podmínkách a nebyla zatím uzavřena nová, ač člen družstva koná nadále práci v družstvu.

§ 52

Nemůže-li družstvo poskytnout svému členovi práci pro něho vhodnou celoročně na plný pracovní úvazek, je povinno mu umožnit, aby dočasně pracoval pro jinou organizaci, a účinně mu pomáhat při vyhledávání vhodné pracovní příležitosti.

§ 53

(1) Člen družstva, jehož členství v družstvu trvá nepřetržitě aspoň pět měsíců (čekací doba), má nárok na dovolenou na zotavenou (dále jen „dovolená“) za kalendářní rok, jestliže v něm konal práci v družstvu aspoň 75 dnů.

(2) Splnění podmínek čekací doby a odpracování 75 dnů se nevyžaduje, jestliže

1. a) mohou být členovi družstva v souvislosti s jeho vstupem do družstva poskytnuty hmotné výhody podle zvláštních předpisů o náboru pracovníků do zemědělství,
2. b) vstoupil člen do družstva po splnění závazku v předchozím pracovním poměru, sjednaném na základě náboru pracovníků prováděného národními výbory,
3. c) skončil předchozí pracovní nebo členský poměr člena družstva v důsledku organizačních změn, k nimž došlo u organizace, ke které byl člen v pracovním nebo členském poměru,
4. d) skončil předchozí pracovní nebo členský poměr člena družstva proto, že se stal ze zdravotních důvodů trvale nezpůsobilý plnit povinnosti vyplývající z tohoto pracovního nebo členského poměru, nebo proto, že nemůže podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánů státní zdravotní správy vykonávat dosavadní práci, popřípadě ukončila-li předchozí pracovní nebo členský poměr těhotná členka družstva nebo členka družstva trvale pečující o dítě z důvodu této péče.

(3) Za kalendářní rok, v němž vstoupil do družstva, popřípadě v němž započal s výkonem práce pro družstvo nebo v něm pokračoval po předchozím dlouhodobém přerušení, náleží členovi družstva poměrná část dovolené; musí však splnit v družstvu podmínky uvedené v odstavci 1, nejde-li o člena, u něhož se jejich splnění nevyžaduje.

(4) Družstvo může svému členovi, který vstoupil do družstva z podnětu družstva nebo orgánu státního hospodářského řízení zemědělství, výjimečně poskytnout poměrnou část dovolené, i když nesplňuje podmínky pro vznik nároku na dovolenou.

§ 54

(1) Základní výměra dovolené činí tři kalendářní týdny v kalendářním roce.

(2) Nárok na čtyři kalendářní týdny dovolené má člen družstva, který do konce běžného kalendářního roku dovrší aspoň 15 let členství po 18. roce věku.

(3) Nárok na delší než základní výměru dovolené je povinen člen družstva prokázat před nástupem dovolené, nejpozději do konce kalendářního roku, v němž uplatňuje nárok na delší dovolenou; jinak nárok na delší dovolenou za tento kalendářní rok zaniká.

(4) Čerpá-li dovolenou člen družstva s pracovní dobou nerovnoměrně rozloženou na jednotlivé týdny v období celého kalendářního roku, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru.

§ 55

(1) Při zániku členství má člen družstva nárok na poměrnou část dovolené; musí však splnit podmínky pro vznik nároku na dovolenou, nejde-li o člena družstva, u něhož se jejich splnění nevyžaduje. Členovi družstva, jehož členství zaniklo v souvislosti se vznikem nároku na starobní nebo invalidní důchod, a člence družstva, jejíž členství zaniklo v souvislosti s těhotenstvím nebo péčí o dítě, přísluší poměrná část dovolené, i když v družstvu nekonali v kalendářním roce práci 75 dnů.

(2) Člen družstva, který byl vyloučen z družstva, ztrácí vůči němu nárok na poměrnou část dovolené za běžný kalendářní rok.

(3) Zanikne-li členství po vyčerpání dovolené nebo její části, je člen družstva povinen vrátit náhradu odměny za práci, kterou mu družstvo vyplatilo za dovolenou nebo její poměrnou část, na niž ztratil nárok; to platí obdobně i o vybrání té části dovolené, na niž mu nevznikl nárok.

(4) Zanikne-li členství člena družstva, který v družstvu splnil podmínku čekací doby, v souvislosti s jeho přechodem do jiného družstva, může mu kterékoli z těchto družstev poskytnout celou dovolenou, popřípadě její zbývající část, jestliže o to člen požádá nejpozději při skončení členství a zúčastněná družstva se dohodnou na náhradě odměny za práci za dovolenou (její část), na niž členovi v družstvu poskytujícím dovolenou (její část) nárok nevznikl.

(5) Ustanovení odstavců 1 a 3 platí přiměřeně i v případě skončení (dlouhodobého přerušení) výkonu práce v družstvu za trvání členství.

§ 56

Náhrada odměny za práci za dovolenou

(1) Členovi družstva přísluší po dobu dovolené náhrada odměny za práci ve výši jeho průměrné odměny za práci a případné naturální požitky. Náhrada odměny za práci po dobu dovolené je splatná v obvyklých výplatních termínech; na požádání musí být náhrada splatná během dovolené vyplacena členovi družstva již před nastoupením dovolené.

(2) Poskytování náhrady odměny za práci za nevyčerpanou dovolenou je přípustné, jen

1. a) nemohl-li člen družstva vyčerpat dovolenou nebo její část ani do 30. dubna příštího kalendářního roku z naléhavých provozních důvodů, pro překážky v práci nebo proto, že mu družstvo určilo nesprávnou délku dovolené nebo neurčilo její nástup,
2. b) nemohl-li člen družstva vyčerpat dovolenou nebo její část, protože zaniklo jeho členství, popřípadě protože vstoupil do pracovního poměru ke společnému zemědělskému podniku.

(3) Za dovolenou nebo její část, kterou člen družstva nemohl vyčerpat, přísluší mu náhrada odměny za práci ve výši jeho průměrné odměny za práci. Družstvo je povinno vždy umožnit svému členovi - má-li nárok na dovolenou nejméně v takovém rozsahu - vyčerpat aspoň jeden týden, mladistvému dva týdny dovolené. Za tuto část dovolené nelze poskytnout náhradu odměny za práci za nevyčerpanou dovolenou; to neplatí, nemohla-li být tato část dovolené vyčerpána pro překážky v práci na straně člena družstva.

§ 57

(1) Vláda Československé socialistické republiky stanoví nařízením:

1. a) které doby se posuzují jako výkon práce, i když člen družstva nepracuje,
2. b) které doby se započítávají do čekací doby,
3. c) které doby se započítávají do doby trvání členství,
4. d) určování nástupu dovolené,
5. e) kdy se dovolená přerušuje,
6. f) za jakých podmínek a v jaké délce náleží členovi družstva dodatková dovolená,
7. g) za jakých podmínek a v jaké délce náleží členům družstva, jejichž pracovní doba byla rozvržena nerovnoměrně v období celého kalendářního roku, popřípadě dalším členům družstva, jejichž práce podstatně závisí na povětrnostních vlivech, další dovolená, jestliže čerpají dovolenou v období s nižší potřebou práce,
8. h) jak se určuje poměrná část dovolené,
9. i) za jakých podmínek se poskytuje dovolená členům družstva konajícím sezónní nebo kampaňové práce,
10. j) jak se krátí dovolená, jestliže člen družstva nekoná práci v družstvu,
11. k) za jakých podmínek se poskytuje členům družstva poměrná část dovolené za dobu, po kterou byli dočasně uvolněni k výkonu prací pro jinou organizaci.

(2) Federální ministerstvo zemědělství a výživy stanoví

1. a) v dohodě s ministerstvy zemědělství a výživy České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky způsob výpočtu náhrady odměny za práci za dovolenou členů družstva, kteří mají pracovní dobu nerovnoměrně rozvrženou v období celého kalendářního roku a bližší podmínky poskytování další dovolené zejména pak při kterých pracích se poskytuje členům družstva další dovolená a která část roku se považuje z hlediska poskytování další dovolené za období s nižší potřebou práce,
2. b) v dohodě s ministerstvy zemědělství a výživy České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky a ministerstvy zdravotnictví České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky bližší podmínky poskytování dodatkové dovolené, zejména pak, při kterých zvlášť obtížných nebo zdraví škodlivých pracích se poskytuje členům družstva dodatková dovolená, popřípadě na kterých pracovištích.

§ 58

(1) Členům družstva přísluší za práci vykonanou v družstvu odměna za práci, která se vyplácí v penězích.

(2) Odměna za práci se stanoví podle množství, jakosti a společenského významu práce; přiměřená část celkové odměny za práci se poskytuje členům družstva jako podíl na hospodářských výsledcích družstva dosahovaných při uspokojování společenských potřeb.

§ 59

(1) Odměňování za práci v družstvech upraví federální ministerstvo zemědělství a výživy v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a ministerstvy zemědělství a výživy České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky podle jednotných zásad, stanovených vládou Československé socialistické republiky.

(2) V rámci úpravy podle odstavce 1 stanoví si družstvo podle svých podmínek vlastní pravidla odměňování.

§ 60

(1) Družstevní kázní se rozumí uvědomělé plnění úkolů a povinností, které pro každého člena družstva vyplývají z jeho členství v družstvu, zejména pak v souvislosti s jeho účastí na společné práci, na řízení a správě družstva a na společenské činnosti družstva.

(2) Družstevní kázeň je založena na vztazích soudružské spolupráce a vzájemné pomoci, na uplatňování zásad socialistického soužití členy družstva a na rozvíjení jejich iniciativy i zvyšování jejich ideologické a odborné úrovně.

(3) Nedílnou součástí družstevní kázně je pracovní kázeň a ochrana socialistického vlastnictví.

§ 61

(1) Za závažné nebo opětovné porušení družstevní kázně, jímž byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, stanovami družstva nebo jinými vnitrodružstevními předpisy, popřípadě usneseními nebo opatřeními orgánů anebo pracovními příkazy vedoucích funkcionářů (vedoucích odborných pracovníků) družstva, může být členovi družstva uloženo některé z těchto kárných opatření:

1. a) důtka,
2. b) veřejná důtka,
3. c) snížení, popřípadě odnětí prémií, podílů na hospodářských výsledcích nebo jiných pohyblivých součástí odměny za práci, vyjadřujících osobní ohodnocení, až do celkové výše 500 Kčs,
4. d) převedení na méně placenou práci na dobu až tří měsíců, popřípadě snížení základní měsíční odměny za práci až o 10 % na dobu až tří měsíců.

(2) Kárné opatření může být uloženo jen do jednoho měsíce ode dne, kdy se družstvo dovědělo o porušení družstevní kázně, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k porušení družstevní kázně došlo. Ukládá-li však kárné opatření členská schůze (§ 63 odst. 3), platí místo lhůty jednoho měsíce lhůta tří měsíců.

(3) Je-li jednání člena družstva, v němž lze spatřovat porušení družstevní kázně, předmětem šetření jiného orgánu, počíná lhůta jednoho, popřípadě tří měsíců pro uložení kárného opatření dnem, kdy se družstvo dovědělo o výsledku tohoto šetření.

§ 62

(1) Kárné opatření nelze uložit za porušení družstevní kázně, bylo-li členovi družstva za ně pravomocně uloženo opatření jiným orgánem než orgánem družstva nebo byl-li pro ně člen družstva pravomocně odsouzen.

(2) Závažné nebo opětovné porušení družstevní kázně členem družstva, který vykonává funkci ve voleném orgánu družstva, může být důvodem pro jeho odvolání z této funkce.

(3) Členovi družstva nemůže být uloženo kárné opatření, jestliže nesplní pokyn, který je v rozporu s právními předpisy.

§ 63

(1) Kárné opatření ukládá zásadně představenstvo.

(2) Důtka může být uložena také vedoucím funkcionářem (vedoucím odborným pracovníkem) družstva, pokud mu byla taková pravomoc dána vzorovými stanovami nebo stanovami družstva.

(3) Jde-li o porušení družstevní kázně předsedou (místopředsedou), členem představenstva nebo členem revizní komise, ukládá kárné opatření členská schůze.

§ 64

(1) Proti rozhodnutí představenstva, popřípadě vedoucího funkcionáře (vedoucího odborného pracovníka) družstva, uvedeného v § 63 odst. 2, může člen družstva podat do 15 dnů ode dne jeho doručení námitky členské schůzi; podání námitek má odkladný účinek.

(2) Má-li člen družstva za to, že při uložení kárného opatření byl porušen právní předpis, stanovy družstva nebo jiné vnitrodružstevní předpisy anebo že kárné řízení zůstalo neúplné, může do 30 dnů od doručení rozhodnutí členské schůze o námitkách, popřípadě - jde-li o předsedu (místopředsedu), člena představenstva nebo člena revizní komise - od doručení rozhodnutí členské schůze o kárném opatření, podat návrh na přezkoumání tohoto rozhodnutí soudem; podání návrhu na přezkoumání má odkladný účinek.

(3) Shledá-li soud, že pro uložení kárného opatření nebyly splněny zákonné podmínky, zruší rozhodnutí o uložení kárného opatření, popřípadě i rozhodnutí členské schůze o námitkách; jinak je potvrdí.

(4) Soud zruší rozhodnutí uvedená v odstavci 3 také tehdy, jestliže kárné řízení zůstalo neúplné; v tomto případě projedná věc členská schůze znovu na svém nejbližším jednání následujícím po dni, kdy rozhodnutí o zrušení nabylo právní moci, přičemž je vázána právním názorem soudu.

§ 65

(1) Nedopustil-li se člen družstva během jednoho roku od pravomocného uložení kárného opatření dalšího porušení družstevní kázně, posuzuje se, jako by mu kárné opatření nebylo uloženo.

(2) I před uplynutím doby uvedené v odstavci 1 může představenstvo, popřípadě - uložila-li kárné opatření členská schůze - členská schůze rozhodnout, že se člen družstva posuzuje, jako by mu kárné opatření nebylo uloženo, osvědčil-li se příkladným plněním povinností vyplývajících z jeho členství v družstvu.