Nařízení vlády o odškodnění studentů vysokých škol, kterým bylo v období komunistického režimu z politických důvodů znemožněno dokončit studium na vysoké škole

§ 1

Osoba, která byla v období od 25. února 1948 do 31. prosince 1956 vyloučena ze řádného studia na vysoké škole¹) a rozhodnutí o jejím vyloučení bylo zrušeno zákonem o mimosoudních rehabilitacích²), (dále jen „rehabilitovaný student“) má nárok na jednorázovou peněžní náhradu ve výši 100 000 Kč (dále jen „jednorázová náhrada“), pokud je státním občanem České republiky³) a příslušná vysoká škola měla sídlo na území, které je součástí území České republiky.

§ 2

(1) O přiznání jednorázové náhrady na základě žádosti rehabilitovaného studenta rozhoduje a přiznanou jednorázovou náhradu vyplácí ministerstvo²), v jehož čele stojí ministr, který je podle zákona o mimosoudních rehabilitacích oprávněn vydat pokyn, jímž se řídí studijní rehabilitace žadatele.

(2) Písemnou žádost o přiznání jednorázové náhrady (dále jen „žádost“) lze podat u ministerstva podle odstavce 1 nejpozději do 31. prosince 2011, jinak nárok na ni zaniká. Součástí žádosti musí být originál nebo úředně ověřená kopie

1. a) dekretu, popřípadě jiného osvědčení nebo sdělení prohlašujícího žadatelovo vyloučení ze studia na vysoké škole za neplatné, vydaného fakultou nebo vysokou školou na základě pokynu příslušného ministra o studijní rehabilitaci, vydaného podle zákona o mimosoudních rehabilitacích²), nebo
2. b) jiného dokladu prokazujícího, že žadatel je rehabilitovaným studentem.

(3) Jednorázová náhrada je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo vyhověno žádosti.

§ 3

Nárok na přiznání jednorázové náhrady nepřechází na dědice rehabilitovaných studentů. Zemře-li rehabilitovaný student, kterému byla jednorázová náhrada přiznána pravomocným rozhodnutím, před její výplatou, stává se jednorázová náhrada předmětem dědictví.

§ 4