zákon o platebním styku

§ 15 Elektronický platební prostředek a elektronické peníze (1) Elektronickým platebním prostředkem je a) prostředek vzdáleného přístupu k peněžní hodnotě, při jehož užívání se zpravidla vyžaduje identifikace držitele osobním identifikačním číslem přiděleným vydavatelem nebo identifikace jiným způsobem, b) elektronický peněžní prostředek. (2) Elektronickým peněžním prostředkem je platební prostředek, který uchovává peněžní hodnotu v elektronické podobě a který je přijímán jako platební prostředek i jinými osobami než jeho vydavatelem. (3) Elektronickými penězi je peněžní hodnota, která a) představuje pohledávku za vydavatelem, b) je uchovávaná na elektronickém peněžním prostředku. (4, c) Elektronické peníze podle odstavce 3 smějí být vydávány pouze vydavatelem elektronických peněžních prostředků a pouze na základě předchozího je vydávaná proti přijetí peněžních prostředků v hodnotě ne nižší, než je hodnota vydávaných elektronických peněz, a d) je přijímána jako platební prostředek jinými osobami než jejich vydavatelem. (4) Přijaté peněžní prostředky nejsou vkladem podle zákona o bankách, jsou-li osobou oprávněnou vydávat elektronické peníze (§ 18a) neprodleně vyměněny za elektronické peníze.