§ 20
změněno 1. 7. 1982 zákonem 78/1982 Sb.
§ 20 K § 25 odst. 4 zákona (1) Za podstatný pokles výdělku pracujícího se zpravidla považuje, jestliže průměr jeho hrubých výdělků (§ 14 a 15) včetně odměn poskytovaných na základě dohody o pracovní činnosti zjištěný za posledních 12 měsíců je alespoň o třetinu nižší než průměrný měsíční výdělek, z něhož se vypočítává důchod, avšak neomezený podle § 14 odst. 4 5 zákona. Jestliže pracující se stal částečně invalidním v době přípravy pro pracovní uplatnění nebo jestliže po přiznání důchodu nastaly podstatné změny ve mzdových poměrech pracujících, srovnává se průměr hrubých výdělků pracujícího zpravidla za posledních 12 měsíců s průměrným výdělkem obvykle dosahovaným v zaměstnání, které pracující konal v době vzniku nároku na důchod. Srovnání průměru hrubých výdělků s výdělkem obvykle dosahovaným v zaměstnání, které pracující konal v době vzniku nároku na důchod, se dále provádí buď po pěti letech od srovnání podle předchozí věty nebo po pěti letech pobírání částečného invalidního důchodu, jestliže v tomto období ke srovnání nedošlo. (2) Do průměru hrubých výdělků pro přezkoumání podstatného poklesu výdělku se nezahrnují a) podíly na hospodářských výsledcích, b) náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou, c) mimořádné odměny,65) d) stabilizační odměny [§ 14 odst. 1 písm. a) č. 6], e) věrnostní přídavek horníků, f) odměny poskytované při významných pracovních a životních výročích,66) g) odměny do výše 2000 Kčs ročně za dobrovolnou veřejně prospěšnou činnost (např. odměny za brigádnickou činnost v akci Z), h) příjmy z krátkodobé činnosti bezprostředně směřující k odstranění nepříznivých důsledků živelních pohrom, ch) příjmy za mimořádné směny ve dnech pracovního klidu konané z důvodu naléhavé potřeby národního hospodářství, i) příspěvek na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení placený jednotným zemědělským družstvem. (3) Nečiní-li hrubý výdělek pracujícího (poživatele částečného invalidního důchodu) více než 1200 Kčs měsíčně, považuje se podmínka podstatného poklesu výdělku za splněnou. (4) Zaměstnání stejně kvalifikované je zaměstnání, které není zcela odlehlé dosavadnímu zaměstnání, klade podobné požadavky na zdatnost pracujícího a zpravidla mu umožňuje dosáhnout přibližně stejného výdělku jako v dosavadním zaměstnání. (5) Zvlášť ulehčené pracovní podmínky jsou podstatné pracovní úlevy, zejména zvláštní úprava pracovní doby (např. zkrácení pracovní doby a rozmnožení nebo prodloužení pracovních přestávek), snížení požadavků na pracovní výkon pracujícího v úkolu apod. (6) Zaměstnání méně kvalifikované je zaměstnání, na něž pracující stačí svými tělesnými a duševními schopnostmi, které však při srovnání s dosavadním zaměstnáním klade menší požadavky na tělesnou sílu, dovednost, vědomosti a zkušenosti, popřípadě na odpovědnost pracujícího, a zpravidla mu umožňuje dosáhnout jen podstatně nižšího výdělku než v dosavadním zaměstnání.