Nařízení, jímž se vyjímají dodávky některých výrobků, určených pro vývoz, z povinnosti odváděti cenové vyrovnávací částky

§ 1.

Z povinnosti odváděti cenové vyrovnávací částky z hrubé tržby podle § 1 zákona se vyjímají jak u podniků výrobních, tak u podniků obchodních včetně komisionářů a u jednatelů (§ 1, odst. 2 zákona), tyto výrobky určené pro vývoz:

1. sklo všeho druhu a výrobky ze skla včetně skleněné bižuterie,
2. kovová bižuterie, ozdobné zboží kovové, zboží z ušlechtilých kovů, alpaky a doublé,
3. výrobky textilní a konfekční, obojí všeho druhu,
4. kožešiny, peří a výrobky z nich,
5. výrobky kožedělné a gumárenské,
6. z výrobků chemického průmyslu:
   1. dusičňan amonný,
   2. sírouhlík,
   3. trichlorethylen,
   4. kyselina citronová,
   5. dehtová barviva,
   6. anilin a organické mezivýrobky,
   7. ultramarin,
   8. litopon,
   9. bělicí hlinka,
   10. ochranné prostředky proti rostlinným škůdcům,
   11. výbušniny všeho druhu,
   12. smůla,
   13. umělá vlákna všeho druhu,
   14. dřevěné uhlí retortní,
   15. farmaceutické výrobky a léčiva všeho druhu,
   16. výrobky z umělých hmot,
   17. výrobky z tvrzeného papíru,
   18. užitkový porcelán a keramické suroviny, mastek,
   19. nábytek všeho druhu,
   20. hudební nástroje,
   21. zboží kartáčnické a košikářské,
   22. drobné dřevěné výrobky,
   23. bruyerové dýmky a cigaretové špičky,
   24. hračky všeho druhu,
   25. hrací karty,
   26. dubová kůra,
   27. pivo a lihoviny,
   28. cukrovinky.

§ 2.

Z povinnosti uvedené v § 1 zákona se dále vyjímají dodávky veškerých výrobků, které

1. a) tuzemský podnikatel dovezl do tuzemska z ciziny a jež v nezměněném stavu vyvezl do ciziny, nebo
2. b) jsou toliko předmětem průvozu (čl. 2, písm. B vládního nařízení ze dne 10. prosince 1946, č. 233 Sb., jímž se provádí zákon ze dne 21. února 1946, č. 31 Sb., o dani z obratu), nebo
3. c) jsou výsledkem zpracování movitých věcí hmotných, prováděného v tuzemsku z příkazu a na účet cizozemského objednatele nebo na vlastní účet tuzemského objednatele u tuzemského podnikatele, avšak vždy jen pokud se tak děje v celním záznamním styku (§§ 62 až 64 celního zákona ze dne 14. července 1927, č. 114 Sb.).

§ 3.

(1) Vynětí z povinnosti ve smyslu §§ 1 a 2 se vztahuje jen na dodávky těch výrobků určených pro vývoz, které byly skutečně vyvezeny a u nichž jsou proto obdobně splněny podmínky čl. 4, odst. 1 až 4 vl. nař. č. 233/1946 Sb. Průkaz o skutečném vývozu podá podnikatel místně příslušné berní správě způsobem předepsaným v čl. 4 odst. 5 až 9 vl. nař. č. 233/1946 Sb. Ustanovení čl. 4, odst. 10 až 12 tohoto vládního nařízení platí obdobně.

(2) Dodávky výrobků, uvedených v §§ 1 a 2, od výrobce dalšímu výrobci v průběhu nutných výrobních stupňů, nebo obchodnímu podniku, komisionáři nebo jednateli k dalšímu vývoznímu prodeji, jsou vyňaty z povinnosti podle § 1 zákona, pokud výrobky byly pak skutečně vyvezeny, bude-li podán průkaz totožnosti výrobků vyvezených s výrobky, které jsou předmětem tohoto postupu.

§ 4.

(1) Výrobky, na něž se podle § 1 nevztahuje povinnost odváděti cenové vyrovnávací částky, se rozumějí:

1. 1. předměty jmenované v seznamu, který jako příloha tvoří nedílnou součást tohoto nařízení;
2. 2. předměty, které patří do okruhu předmětů jmenovaných v tomto seznamu.

(2) Pro zařazení jednotlivých předmětů jsou rozhodné, pokud seznam nestanoví jinak, celní sazebník a vysvětlivky k němu.

§ 5.