§ 21
změněno 27. 11. 1970 zákonem 102/1970 Sb.
§ 21 Orgány určené zákony národních rad pro poplatníky se sídlem v příslušné republice s výjimkou poplatníků řízených federálními orgány mohou: a) povolovat slevy z daně z jmění a z daně ze zisku poplatníkům, u nichž celková daňová povinnost těchto daní bude činit více než 85 % základu daně ze zisku nesníženého o daň z jmění, a to nejvýše tak, aby celková daňová povinnost těchto daní činila nejméně 85 % tohoto základu; b) povolovat v jednotlivých rozhodnout ve sporných případech na omezenou dobu slevy z daně ze zisku organizacím s rentabilitou nižší než 7 %, a to až do výše 50 % sazby daně o způsobu zdanění; při stanovení výše slevy se bere u organizací v úvahu zejména potřeba investičního rozvoje organizace. Výše rentability organizace se pro tento účel vypočítá jako poměr bilančního zisku (§ 3), neupraveného o připočitatelné a odpočitatelné položky, k celkovým nákladům působnosti federálních orgánů může rozhodnout ministerstvo financí Československé socialistické republiky; c) stanovit pro účely daně z objemu mezd výchozí úroveň mezd 1. pro nově vzniklé organizace a v případech reorganizací; 2. v organizacích, místech, popřípadě odvětvích (oborech), rozhodne-li tak vláda České socialistické republiky nebo vláda Slovenské socialistické republiky; d) učinit opatření, aby bylo zabráněno dvojímu zdanění téhož základu daně u téhož poplatníka; e) pro jednotlivé případy učinit opatření k zamezení tvrdostí a nesrovnalostí.