Nařízení vlády Československé socialistické republiky o výjimečném poskytování důchodu některým pracujícím důchodcům

§ 4 (1) Poživatelům starobního Pracujícímu, vdovského a sirotčího důchodu který je zaměstnán po vzniku nároku na starobní důchod z důchodového zabezpečení (pojištění), kterým by se důchod nevyplácel anebo by se krátil při zaměstnání, se poskytuje tento důchod v nezměněné ve výši jedné poloviny, pokud není pro něj výhodnější úprava podle § 1 nebo § 2, jestliže je důchodce krátkodobě zaměstnán jeho hrubý výdělek po dobu sjednanou nejvýše vzniku nároku na 180 pracovních dnů starobní důchod podstatně poklesl; přitom je podmínkou, pokud důchodce skutečně neodpracoval v takto sjednaném krátkodobém že podstatný pokles výdělku byl způsoben zkrácením pracovního úvazku nebo změnou zaměstnání v kalendářním roce více než uvedený počet pracovních dnů. Do počtu odpracovaných dnů se započítávají i dny, za které důchodci náleželo nemocenské, náhrada mzdy, u důchodců odměňovaných měsíční mzdou též svátky, i když jim náhrada mzdy za tyto dny nenáleží. Dny, za které náležela náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou, se do počtu odpracovaných dnů nezapočítávají. (2) Důchodcům uvedeným v předchozím odstavci Za podstatný pokles výdělku pracujícího se poskytuje důchod v nezměněné výši také tehdy považuje, jestliže jsou zaměstnáni s pracovním úvazkem takového rozsahu měsíční hrubý výdělek pracujícího je alespoň o třetinu nižší než průměrný měsíční výdělek, že v kalendářním roce nepřesáhne 1200 pracovních hodin z něhož se vypočítává starobní důchod, avšak neomezený podle § 14 odst. 4 zákona. (3) Konal-li důchodce v témže kalendářním roce jak práce uvedené v odstavci 1 Polovina starobního důchodu se vypočítává ze starobního důchodu té výše, tak práce uvedené v odstavci 2 níž by náležel ke dni, hodnotí od něhož se každý den přiznává polovina tohoto důchodu. Průměrný měsíční výdělek pracujícího se zjišťuje z hrubých výdělků dosažených před rokem, ve kterém konal práce uvedené v odstavci 2, jako jeden pracovní den němž mu vznikl nárok na starobní důchod; celková doba trvání všech prací nesmí činit v kalendářním roce více než 180 pracovních dnů. (4) V případě zvýšené potřeby pracovních sil při mimořádných událostech může být nejvyšší časový rozsah prací stanovený v předchozích odstavcích překročen. O rozsahu takového překročení byl-li pracující po vzniku nároku na starobní důchod nepřetržitě zaměstnán a o tom nepobíral starobní důchod ani jeho část, pro které práce zjišťuje se povoluje průměrný měsíční výdělek z hrubých výdělků dosažených před rokem, rozhodne v případě jednotlivých mimořádných událostí pro organizace řízené federálními ústředními orgány vláda Československé socialistické republiky němž nastal podstatný pokles výdělku po vzniku nároku na důchod, jestliže to je pro organizace řízené ústředními orgány republik a národními výbory vláda České socialistické republiky a vláda Slovenské socialistické republiky pracujícího výhodnější.