Platné znění

Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů

KORMIDELNAKAPITOLA 6

  1. 6.01. Obecná ustanovení
  2. 6.01.1. Kormidelna musí být zařízena tak, aby umožňovala soustavný výkon povinností kormidelníka během plavby.
  3. 6.01.2. Z ovládacího stanoviště musí být výhled ve všech směrech. Oblast omezeného výhledu kormidelníka před přídí převozní lodě nesmí překročit dvě délky lodi vzhledem k hladině vody. K dalšímu zmenšení oblasti omezeného výhledu lze použít vhodné elektronické přístroje.
  4. 6.01.3. Okna použitá v kormidelně musí být vyrobena z bezpečnostního skla a musí mít světelnou propustnost nejméně 75 %. Čelní okna na stanovišti vůdce plavidla musí být vybavena antireflexní skly nebo upevněna tak, aby účinně znemožňovala odrazy. Tento požadavek je považován za splněný, jsou-li okna vykloněna od svislé roviny směrem ven, a to ve vnějším úhlu nejméně 10° a nejvýše 25°.
  5. 6.01.4. Za běžných provozních podmínek nesmí hladina akustického tlaku hluku způsobeného plavidlem měřená na ovládacím stanovišti v úrovni kormidelníkovy hlavy překročit 70 dB(A). Měření hluku se provádí dle normy ES-TRIN.
  6. 6.02. Obecné požadavky na ovládací prvky, signální a kontrolní zařízení
  7. 6.02.1. Ovládací prvky potřebné k ovládání převozní lodě se musí snadno přestavovat do provozní polohy. Provozní poloha musí být jednoznačně jasná.
  8. 6.02.2. Kontrolní přístroje musí být snadno čitelné. Jejich osvětlení musí být plynule regulovatelné až do úplného vypnutí. Světelné zdroje nesmí být rušivé a nesmí zhoršovat čitelnost kontrolních přístrojů.
  9. 6.02.3. Musí být jednoznačně zjistitelné, zda je zařízení v provozu. Je-li jeho fungování signalizováno pomocí kontrolky, musí být tato zelená.
  10. 6.02.4. Jakákoli nesprávná funkce nebo porucha systémů, jejichž monitorování je předepsáno, musí být signalizována pomocí červených výstražných světel.
  11. 6.02.5. Při rozsvícení červených výstražných světel musí současně zaznít zvukový výstražný signál. Zvukové výstražné signály mohou být dány jako jeden hromadný signál. Hladina akustického tlaku tohoto signálu musí překročit maximální hladinu akustického tlaku okolního hluku na ovládacím stanovišti nejméně o 3 dB(A). Měření akustického hluku se provádí dle normy ES-TRIN. Zvukový výstražný signál musí být možné vypnout. Vypnutím se nesmí zabránit tomu, aby výstražný signál byl opět spuštěn v případě jiné nesprávné funkce. Červená výstražná světla lze vypnout teprve po odstranění závady.
  12. 6.03. Zvláštní požadavky na ovládací prvky, signální a kontrolní zařízení hlavních motorů a kormidelního zařízení převozní lodě s vlastním pohonem
  13. 6.03.1. Z ovládacího stanoviště musí být možné ovládat a sledovat hlavní motory a kormidelní zařízení.
  14. 6.03.2. Každý hlavní motor musí být ovládán jednou samostatnou pákou pohybující se po oblouku kruhu ve svislé rovině víceméně rovnoběžné s podélnou osou plavidla. Pohyb páky vpřed musí způsobit pohyb plavidla dopředu a pohyb páky k zádi musí způsobit pohyb plavidla nazpět. K použití spojky a změně směru dochází, pokud je páka přibližně v neutrální poloze. Páka musí do neutrální polohy zaklapnout.
  15. 6.03.3. Musí se zobrazovat směr náporu přenášeného na plavidlo pohonem a počet otáček propulsoru nebo hlavních motorů.
  16. 6.03.4. Na ovládacím stanovišti se musí nacházet signální a kontrolní zařízení podle čl. 5.07.2, čl. 7.03.3 a čl. 7.05.14.
  17. 6.03.5. Pro plavidla s kormidelnou uspořádanou k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru se přiměřeně použijí požadavky ES-TRIN. Používají-li se regulátory rychlosti otáčení plavidla musí přiměřeně splňovat požadavky ES-TRIN.
  18. 6.03.6. V případě kormidlovacích propelerů, vodometů, cykloidních (Voith-Schneider) propelerů a příďového dokormidlovacího zařízení jsou přípustné rovnocenné ovládací prvky a signální a kontrolní zařízení. Požadavky v čl. 6.03.1 až 6.03.4 platí přiměřeně s ohledem na zvláštní vlastnosti a zvolené uspořádání aktivních kormidlovacích a propulzních jednotek uvedených ve větě první. Podobně jako v případě čl. 6.03.2 musí být každá jednotka ovládaná pákou pohybující se po oblouku kruhu ve svislé rovině víceméně rovnoběžné se směrem síly pohonné jednotky. Z polohy páky musí být jednoznačně rozpoznatelný směr síly propulze působící na plavidlo. Jestliže kormidlovací propeler nebo cykloidní (Voth-Schneider) propeler není ovládán pákou, nemusí být požadováno splnění požadavků čl. 6.03.2. Obdobně to platí při ovládání plavidla elektronicky s použitím joysticku. Tyto odchylky musí být uvedeny v osvědčení plavidla.
  19. 6.04. Signální světla, světelné a zvukové signály
  20. 6.04.1. V kormidelně nebo na ovládacím stanovišti musí být umístěny kontrolky nebo rovnocenná zařízení ke kontrole signálních světel, není-li možné kontrolu provádět přímo.
  21. 6.04.2. Na plavidle mohou být použity pouze návěstní svítilny splňující požadavky na signální světla podle jiného právního předpisu.
  22. 6.05. Radarové vybavení, ukazatel rychlosti otáčení plavidla, zařízení pro sledování polohy a pohybu plavidel a zařízení pro zobrazování elektronických plavebních map
  23. 6.05.1. U plavidel vybavených radarem musí tato zařízení splňovat technické požadavky stanovené v normě ES-TRIN.
  24. 6.05.2. U plavidel vybavených zařízením ke sledování polohy a pohybu plavidel v rámci vnitrozemského systému automatické identifikace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické specifikace pro systémy sledování polohy a pohybu12) a zařízením k zobrazování elektronických plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické specifikace pro systém zobrazování elektronických plavebních map a informací pro vnitrozemskou plavbu13) musí tato zařízení splňovat technické požadavky stanovené v normě ES-TRIN.
  25. 6.06. Zařízení pro vnitřní komunikaci na plavidle
  26. 6.06.1. Na převozní lodi s kormidelnou, která neumožňuje přímou komunikaci s cestujícími, musí být k dispozici zařízení pro vnitřní komunikaci na plavidle.
  27. 6.06.2. Přiměřeně to platí pro plovoucí zařízení služeb, na kterém jsou uzavřené prostory. Z ovládacího stanoviště musí být možné navázat spojení s prostory pro posádku anebo lodní personál. Příjem musí být na všech místech těchto vnitřních komunikačních linek uskutečňován pomocí reproduktoru a vysílání pevným mikrofonem nebo rovnocenným technickým zařízením.
  28. 6.07. Poplašný systém
  29. 6.07.1. Na převozní lodi s uzavřeným prostorem nebo na plovoucím zařízení služeb s uzavřeným prostorem musí být poplašný systém, pomocí něhož lze spustit akustický výstražný signál v uzavřených obytných prostorách, strojovnách a prostorách pro cestující nebo zákazníky.
  30. 6.07.2. Ovládající osoba musí mít v dosahu tlačítko „vypnuto/zapnuto“ pro ovládání poplašného signálu.
  31. 6.07.3. Hladina akustického tlaku výstražného signálu v obytných prostorech nesmí být menší než 75 dB(A). Ve strojovnách a strojovnách čerpadel musí mít výstražný signál podobu blikajícího světla, které je viditelné ze všech stran a jednoznačně rozeznatelné na všech místech. Měření akustického tlaku výstražného signálu se provádí dle normy ES-TRIN.
  32. 6.08. Vytápění a větrání
  33. 6.08.1. Kormidelna, která je uzavřeným prostorem musí být vybavena účinnou a regulovatelnou vytápěcí a větrací soustavou.

KONSTRUKCE STROJNÍHO ZAŘÍZENÍKAPITOLA 7

  1. 7.01. Obecná ustanovení
  2. 7.01.1. Strojní zařízení a jejich připojené soustavy a zařízení musí být navrženy, vyrobeny a instalovány v souladu s principy dobré praxe.
  3. 7.01.2. Tlakové nádoby určené pro provoz plavidla musí být zkontrolovány subjektem pověřeným prohlídkami za účelem ověření, že jsou bezpečné pro provoz:
    1. a) před svým prvním uvedením do provozu,
    2. b) před opětovným uvedením do provozu po jakékoli úpravě nebo opravě a
    3. c) pravidelně nejméně každých pět let.

      Kontrola musí zahrnovat vnitřní a vnější prohlídku. Nádoby se stlačeným vzduchem, jejichž vnitřní prostory nelze podrobit řádné kontrole, nebo během vnitřní prohlídky nelze jasně stanovit jejich stav, musí být podrobena dalšímu nedestruktivnímu zkoušení nebo hydraulické tlakové zkoušce. Doklad o provedení kontroly obsahuje datum, závěr kontroly a podpis subjektu pověřeného prohlídkami.

  1. 7.02. Bezpečnost provozu
  2. 7.02.1. Strojní zařízení musí být umístěna a upevněna tak, aby byla dostatečně přístupná pro obsluhu a údržbu a aby neohrožovala osoby, které tyto úkony provádějí. Strojní zařízení musí být zabezpečena proti náhodnému spuštění.
  3. 7.02.2. Hlavní motory, pomocná zařízení, kotle a tlakové nádoby a jejich příslušenství musí být vybaveny bezpečnostními prvky.
  4. 7.02.3. Motory pohánějící tlakové a sací ventilátory větrací soustavy musí být možné zastavit z vnějšího prostoru, než ve kterém jsou umístěny, a z prostoru mimo strojovny.
  5. 7.02.4. Spojovací prvky potrubí (hadice) pro palivo, mazací olej a oleje (včetně hydraulických kapalin) používané v soustavách pro přenos síly a v ovládacích, pohonných a topných soustavách musí být vybaveny kryty nebo jinou vhodnou ochranou, aby se zamezilo rozstřiku nebo prosáknutí paliva nebo oleje na horké plochy, do vstupů sání vzduchu strojního zařízení nebo do jiných zdrojů vznícení. Počet spojovacích prvků v těchto potrubních soustavách musí být co nejmenší.
  6. 7.02.5. Pružné spoje potrubí jsou povoleny, s výjimkou strojoven, v těchto soustavách:
    1. a) drenážní a balastní,
    2. b) palivové a olejové,
    3. c) požárních a mytí paluby,
    4. d) větracích, měřících a plnících,
    5. e) sanitárního odpadu (kanalizace) a
    6. f) pitné vody.

      Ve strojovnách mohou tyto spoje být použity za podmínky, že jsou nehořlavé.

  1. 7.02.6. Materiál pružných spojů musí být odolný proti působení dopravovaného média.
  2. 7.02.7. U pružných spojení je dovoleno používat hotové spojky s koncovkami (příruby nebo šroubení). Tyto spoje musí být na dobře viditelných a přístupných místech.
  3. 7.03. Pohonné zařízení
  4. 7.03.1. Pro strojní pohon jsou povoleny pouze:
    1. a) vznětové motory,
    2. b) elektrické motory,
    3. c) zážehové přívěsné motory.
  1. 7.03.2. Pohonné zařízení plavidla se strojním pohonem musí být možné rychle a spolehlivě uvést do chodu, zastavit a uvést do zpětného chodu.
  2. 7.03.3. Pomocí vhodných zařízení, která v případě dosažení kritické hladiny spouštějí poplašný signál, je u převozní lodě poháněné spalovacím motorem nutno sledovat
    1. a) teplotu chladící vody hlavních motorů,
    2. b) tlak mazacího oleje u hlavních motorů a převodovek a
    3. c) tlak oleje a vzduchu u reverzačních jednotek hlavních motorů, reverzních převodovek nebo vrtulí.
  1. 7.03.4. U plavidla s jedním hlavním motorem se tento motor nesmí automaticky vypínat s výjimkou ochrany proti zvýšení otáček.
  2. 7.03.5. U plavidel s jedním hlavním motorem může být tento motor opatřen automatickým zařízením ke snížení počtu otáček motoru pouze tehdy, je-li automatické snížení počtu otáček motoru v kormidelně signalizováno vizuálně i zvukově a zařízení ke snížení počtu otáček motoru lze vypnout ze stanoviště kormidelníka.
  3. 7.03.6. Hřídel musí být uložena tak, aby nemohlo dojít k úniku maziv znečišťujících vodu.
  4. 7.04. Výfuková soustava spalovacího motoru
  5. 7.04.1. Všechny výfukové plyny musí být z plavidla odváděny.
  6. 7.04.2. Výfukové potrubí musí být sestaveno tak, aby do žádné části plavidla nepronikaly výfukové plyny z výfukových potrubí. Výfuková potrubí procházející obytnými prostory nebo kormidelnou musí mít v těchto prostorech plynotěsné ochranné opláštění. Mezera mezi výfukovým potrubím a plynotěsným ochranným opláštěním musí umožnit přívod vnějšího vzduchu.
  7. 7.04.3. Výfuková potrubí musí být uspořádána a chráněna tak, aby nemohla způsobit požár.
  8. 7.04.4. Ve strojovnách musí být výfukové potrubí vhodně tepelně izolováno, nebo chlazeno. V prostorech mimo strojovnu postačuje ochrana před dotykem.
  9. 7.05. Palivové nádrže, potrubí a příslušenství
  10. 7.05.1. Kapalné palivo musí být skladováno v ocelových nádržích, nebo v nádržích označených značkou shody CE se schváleným typem, které buď jsou nedílnou součástí lodního trupu, nebo jsou k lodnímu trupu pevně připevněny. Palivové nádrže nesmějí mít společné dělicí stěny s nádržemi na pitnou vodu.
  11. 7.05.2. Nádrže, jejich potrubí a další příslušenství musí být uloženy a uspořádány tak, aby palivo ani palivové výpary nemohly náhodně uniknout do plavidla. Ventily nádrží určené k odběru vzorku paliva nebo odvádění vody musí být vybaveny automatickým zavíráním.
  12. 7.05.3. Před kolizní přepážkou nesmějí být umístěny žádné palivové nádrže.
  13. 7.05.4. Palivové nádrže a jejich armatury nesmějí být umístěny přímo nad pevně vestavěnými motory nebo jejich výfukovým potrubím.
  14. 7.05.5. Plnicí otvory palivových nádrží musí být zřetelně označeny.
  15. 7.05.6. Vyústění plnicích potrubí palivových nádrží, kromě nádrží plněných pro denní spotřebu, musí být na palubě. Nádrže musí být opatřeny odvětrávacím potrubím vyústěným do vnějšího ovzduší nad palubou, které je uspořádáno tak, aby do něj nemohla vniknout voda. Vnitřní průměr odvětrávacího potrubí musí být nejméně 18 mm. Jsou-li nádrže navzájem propojené, musí průřez spojovacího potrubí činit nejméně 1,25násobek průřezu plnicího potrubí.
  16. 7.05.7. S výjimkou nádrží namontovaných přímo na motoru, musí být rozvodné potrubí kapalného paliva přímo na výstupu z nádrže vybaveno rychlouzavíracím ventilem, který lze obsluhovat z paluby, i když jsou dotyčné prostory uzavřeny. Je-li provozní zařízení kryté, víko nebo kryt nesmí být uzamykatelné. Provozní zařízení s rychlouzavíracím ventilem musí být označeno červeně. Je-li zařízení kryté, musí být kryt nebo víko označeny symbolem pro rychlouzavírací ventil podle obrázku 9 v dodatku I k této příloze.
  17. 7.05.8. Ustanovení 7.05.7 se nevztahuje na přenosné palivové nádrže do objemu 25 l, umístěných v odvětrávaných prostorech s min. průřezem větracích otvorů 3000 mm2.
  18. 7.05.9. Palivová potrubí, jejich spojovací prvky (hadice), těsnění a armatury musí být vyrobeny z materiálu, který vydrží mechanické, chemické a tepelné namáhání, které lze předpokládat. Palivová potrubí nesmí být vystavena škodlivým účinkům tepla a musí být možná jejich kontrola po celé délce.
  19. 7.05.10. Palivové nádrže převozní lodě plující volně musí být opatřeny vhodným zařízením pro měření množství paliva.
  20. 7.05.11. Palivové nádrže musí být chráněny při jejich plnění před rozlitím paliva pomocí odpovídajících technických zařízení plavidla.
  21. 7.05.12. Jsou-li palivové nádrže opatřeny automatickým plnícím zařízením, musí čidla zastavit plnění, je-li nádrž plná z 97 %.
  22. 7.05.13. Palivové nádrže musí být vybaveny otvory s těsnými uzávěry, které umožňují čištění a kontrolu.
  23. 7.05.14. Palivové nádrže přímo zásobující hlavní motory a motory potřebné pro bezpečný provoz převozní lodě plující volně musí být vybaveny zařízením, které dává v kormidelně vizuální a zvukový signál v případě, že hladina naplnění palivem již nezaručuje bezpečný provoz.
  24. 7.05.15. Ustanovení 7.05.14 se nevztahuje na přenosné palivové nádrže.
  25. 7.06. Skladování mazacího oleje a olejů používaných v soustavách pro přenos sil a v ovládacích, pohonných a topných soustavách, potrubí a příslušenství
  26. 7.06.1. Oleje se skladují v ocelových nádržích, které buď jsou nedílnou součástí lodního trupu, nebo jsou k lodnímu trupu pevně připevněny. Vyžaduje-li to konstrukce plavidla, lze použít rovnocenný nehořlavý materiál.
  27. 7.06.2. Nádrže na oleje, jejich potrubí a další příslušenství musí být uloženy a uspořádány tak, aby olej ani jeho výpary nemohly náhodně uniknout do plavidla.
  28. 7.06.3. Před kolizní přepážkou nesmějí být umístěny žádné nádrže na olej.
  29. 7.06.4. Nádrže na mazací olej a jejich armatury nesmějí být umístěny přímo nad motory nebo výfukovým potrubím.
  30. 7.06.5. Plnicí otvory nádrží na olej musí být zřetelně označeny.
  31. 7.06.6. Potrubí pro olej, jejich spojovací prvky (hadice), těsnění a armatury musí být vyrobeny z materiálu, který vydrží mechanické, chemické a teplené namáhání, které lze předpokládat. Potrubí nesmí být vystavena škodlivým účinkům tepla a musí být možná jejich kontrola po celé délce.
  32. 7.06.7. Nádrže na olej musí být opatřeny vhodným zařízením pro měření jejich obsahu. Měřicí zařízení musí být dobře čitelné až po nejvyšší hladinu plnění nádrže. Skleněné stavoznaky musí být účinně chráněny před nárazy, musí být na dolním konci opatřeny automatickým uzavíracím zařízením a na horním konci připojeny k nádržím nad nejvyšší hladinou jejich plnění. Materiál použitý k výrobě skleněných stavoznaků se při běžné okolní teplotě nesmí deformovat. Měřicí trubky nesmějí být vyústěny v obytných prostorech. Měřicí trubky vyústěné ve strojovně nebo kotelně musí být opatřeny vhodným samouzavíracím zařízením.
  33. 7.07. Odvodnění a drenážní soustavy
  34. 7.07.1. Každý vodotěsný úsek plavidla musí být možno odvodnit zvlášť. Tento požadavek se nevztahuje na vodotěsné úseky, které jsou během provozu obvykle hermeticky utěsněny.
  35. 7.07.2. Převozní loď nebo plovoucí zařízení služeb musí mít dvě samostatná drenážní čerpadla, která nesmějí být instalována ve stejném prostoru. Nejméně jedno čerpadlo musí mít strojní pohon. U převozní lodě a plovoucího zařízení služeb s výtlakem nepřesahujícím 250 t však postačuje jedno čerpadlo s ručním nebo strojním pohonem. Všechna předepsaná čerpadla musí být možno použít ve všech vodotěsných úsecích.
  36. 7.07.3. Minimální výkon

    Q1 = 0,1 x d12 [l/min];

    d1 je vypočteno podle vzorce:

    Minimální výkon Q2 druhého drenážního čerpadla se vypočte podle tohoto vzorce:

    Q2 = 0,1 x d22 [l/min];

    d2 je vypočteno podle vzorce:

    Hodnota d2 však nesmí být vyšší než hodnota d1.

    K výpočtu Q2 se použije délka nejdelšího vodotěsného úseku.

    V těchto vzorcích:

    1. l je délka příslušného vodotěsného úseku v m;
    2. d1 je vypočtený vnitřní průměr hlavního drenážního potrubí v mm;
    3. d2 je vypočtený vnitřní průměr potrubních větví v mm.
  1. 7.07.4. Jsou-li drenážní čerpadla připojena k drenážní soustavě, drenážní potrubí musí mít vnitřní průměr nejméně d1 v mm a potrubní větve musí mít vnitřní průměr nejméně d2 v mm. U plavidel délky do 25 m lze hodnoty d1 a d2 snížit na 35 mm.
  2. 7.07.5. Jsou povolena jen samonasávací drenážní čerpadla.
  3. 7.07.6. Pro každý odvodňovaný úsek plavidla s plochým dnem širší než 5 m musí být instalován alespoň jeden sací koš na levoboku i pravoboku plavidla.
  4. 7.07.7. Zadní kolizní prostor musí být možné odvodnit pomocí snadno dostupné, automaticky uzavíratelné armatury.
  5. 7.07.8. Potrubní větve jednotlivých úseků musí být spojené do hlavního drenážního potrubí pomocí uzavíratelných zpětných ventilů. Úseky nebo jiné prostory umožňující pojmout zátěž (balast) mohou být zapojeny do drenážní soustavy pouze přes jednoduché uzavírací zařízení. Tyto prostory se zaplní zátěžovou vodou pomocí zátěžového potrubí, které je trvale nainstalováno a je nezávislé na drenážním potrubí, nebo pomocí potrubních větví, které lze připojit na hlavní drenážní potrubí pomocí ohebného potrubí (hadic) nebo pružných přechodových kusů.
  6. 7.07.9. Sběrné prostory dna (nádní) podpalubních prostor musí být vybaveny pro měření nebo kontrolu jejich zaplnění.
  7. 7.07.10. Je-li na plavidle drenážní soustava s trvale instalovaným potrubím, musí být drenážní potrubí sběrných prostor určené ke sběru zaolejované vody vybaveno uzávěry, které subjekt pověřený prohlídkami opatřil plombou. Počet a umístění těchto uzávěrů se uvede v osvědčení plavidla.
  8. 7.07.11. Uzamknutí uzávěrů se považuje za rovnocenné zaplombování, jestliže klíče k zámkům uzávěrů jsou odpovídajícím způsobem označeny a uchovávány na označeném a snadno dostupném místě ve strojovně.
  9. 7.08. Uložení zaolejované vody
  10. 7.08.1. Na plavidle s hlavním nebo pomocným motorem musí být možné skladovat zaolejovanou vodu, která se nashromáždila během provozu. Za tímto účelem se za místo uložení považuje sběrný prostor nade dnem strojovny (nádní).
  11. 7.09. Hluk vydávaný plavidly
  12. 7.09.1. Hluk vydávaný plavidlem během plavby, zejména hluk způsobený sáním a výfukem motoru, musí být odpovídajícím způsobem tlumen.
  13. 7.09.2. Hluk vydávaný převozní lodí s vlastním strojním pohonem během plavby v místě vzdáleném 25 m od boku plavidla nesmí překročit 75 dB(A).
  14. 7.09.3. Hluk vydávaný plovoucím zařízením nebo převozní lodí se strojním pohonem v klidu v místě vzdáleném 25 m od boku plavidla nesmí překročit 65 dB(A).
  15. 7.09.4. Měření hluku se provádí dle normy ES-TRIN.

EMISE PLYNNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A ZNEČIŠŤUJÍCÍCH ČÁSTIC ZE SPALOVACÍCH MOTORŮ A EMISE HLUKUKAPITOLA 8

  1. 8.01. Spalovací motor použitý na plavidle musí splňovat požadavky normy ES-TRIN, nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech nebo vyhlášky o vedení rejstříku malých plavidel a technické způsobilosti malých plavidel, převozních lodí a plovoucích zařízení k provozu na vodních cestách.
  2. 8.02. Splnění mezních hodnot emisí výfukových plynů u motorů se dokládá příslušným certifikátem nebo prohlášením o shodě.
  3. 8.03. Spalovací motor je instalován na plavidle a udržován podle instrukce výrobce, aby bylo zajištěno plnění stanovených limitů výfukových emisí a emisí hluku.

ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍKAPITOLA 9

  1. 9.01. Obecná ustanovení
  2. 9.01.1. Neexistují-li zvláštní požadavky na určitá zařízení a jejich části, považuje se stupeň bezpečnosti a provedení za uspokojivý, pokud jsou v souladu s platnou elektrotechnickou normou, na kterou je zveřejněn odkaz v Úředním věstníku Evropské unie, nebo stanovené v harmonizované nebo určené normě2), na kterou je zveřejněn odkaz ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
  3. 9.01.2. Provozovatel nebo vlastník plavidla musí uchovávat a aktualizovat tyto doklady:
    1. a) přehledná schémata celého elektrického zařízení,
    2. b) schémata zapojení pro hlavní, nouzový a distribuční rozvaděč s nejdůležitějšími technickými údaji, např. velikost proudu a jmenovitý proud jističů a ovladačů,
    3. c) údaje o výkonu elektrických strojů a zařízení a
    4. d) údaje o druhu kabelů a o průřezu vodičů.
  1. 9.01.3. Elektrické zařízení musí zajistit bezchybnou funkčnost v trvalém náklonu až do 15° a okolní teplotu od 0 °C do +40 °C a teplotu na plavidle od -20 °C do +40 °C.
  2. 9.01.4. Elektrická a elektronická zařízení a přístroje musí být plně přístupné a jejich údržba musí být snadná.
  3. 9.02. Systémy napájení elektrickou energií
  4. 9.02.1. Dostatečné dimenzování napájení je nutno prokázat výkonovou bilancí. V úvahu lze vzít přiměřený faktor současnosti.
  5. 9.03. Ochrana před dotekem, vniknutím pevných těles a průsakem vody
  6. 9.03.1. Druh minimální ochrany u pevně namontovaných částí zařízení musí odpovídat údajům uvedeným v tabulce.
    KORMIDELNA KONSTRUKCE STROJNÍHO ZAŘÍZENÍ EMISE PLYNNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A ZNEČIŠŤUJÍCÍCH ČÁSTIC ZE SPALOVACÍCH MOTORŮ A EMISE HLUKU ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ
    MístoDruh minimální ochrany (podle publ. ČSN EN 60529)
    GenerátoryMotoryTransformátoryPanely,
    Rozvaděče,
    Spínače    		Montážní
    příslušenství    		Osvětlovací zařízení
    Provozní prostory, strojovny, oddělení pro kormidelní strojIP 22IP 22IP 22 (2)IP 22 (1)
    (2)    		IP 44IP 22
    Skříňky na akumulátory a barvyIP 44
    u. (Ex) (3)
    Otevřené paluby a ovládací stanovištěIP 55IP 55IP 55IP 55
    KormidelnaIP 22IP 22IP 22IP 22IP 22
    Kajuty a vnitřní prostory pro cestující a zákazníky kromě sociálních zařízení a umývárenIP 22IP 20IP 20
    Sociální zařízení a umývárnyIP 44IP 44IP 44IP 55IP 44
    (1) Pokud přístroje uvolňují velké teplo: IP 12
    (2) Pokud přístroje nebo panely nemají tento druh ochrany, musí jejich umístění splňovat podmínky platné pro tento druh ochrany.
    (3) Elektrické zařízení typu s osvědčenou bezpečností podle
    a) evropských norem EN 50014:1997; 50015:1998; 50016:2002; 50017:1998; 50018:2000; 50019:2000 a 50020:2002 v platném znění
    nebo
    b) publikace souboru ČSN EN 60079 v platném znění a edici.
  1. 9.04. Ochrana před výbuchem
  2. 9.04.1. Pouze nevýbušné elektrické zařízení lze instalovat v prostorech, v nichž se mohou akumulovat potenciálně výbušné plyny nebo směsí plynů, např. oddělení určená pro akumulátory nebo skladování vysoce hořlavých výrobků. V těchto prostorech nelze instalovat spínače osvětlení nebo jiných elektrických přístrojů. Ochrana před výbuchem musí vzít v úvahu vlastnosti potenciálně výbušných plynů nebo směsí plynů, které mohou vzniknout (skupina výbušnosti, teplotní třída).
  3. 9.05. Ochranné uzemnění
  4. 9.05.1. Systémy s napětím vyšším než 50 V musí být uzemněny.
  5. 9.05.2. Kovové části, u nichž může dojít k dotyku a které při běžném provozu nejsou pod napětím, např. rámy a kryty motorů, přístroje a osvětlovací zařízení, musí být uzemněny samostatně, pokud nejsou v elektrickém kontaktu s lodním trupem.
  6. 9.05.3. Kryty přenosných elektrických spotřebičů a přenosných přístrojů musí být při běžném provozu uzemněny pomocí dodatečného uzemňovacího vodiče v přívodním kabelu. Toto ustanovení neplatí v případě použití ochranného izolačního transformátoru a pro přístroje opatřené ochrannou izolací (dvojitá izolace).
  7. 9.05.4. Průřez uzemňovacích vodičů nesmí být menší, než jsou hodnoty uvedené v tabulce:
    KORMIDELNA KONSTRUKCE STROJNÍHO ZAŘÍZENÍ EMISE PLYNNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A ZNEČIŠŤUJÍCÍCH ČÁSTIC ZE SPALOVACÍCH MOTORŮ A EMISE HLUKU ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ
    Průřez vnějších vodičů
    [mm2]    		Minimální průřez uzemňovacích vodičů
    v izolovaných kabelech
    [mm2]    		uložených samostatně
    [mm2]
    od 0,5 do 4stejný průřez jako u vnějšího vodiče4
    více než 4 až 16stejný průřez jako u vnějšího vodičestejný průřez u vnějšího vodiče
    více než 16 až 351616
    více než 35 až 120poloviční průřez vnějšího vodičepoloviční průřez vnějšího vodiče
    více než 1207070
  1. 9.06. Nejvyšší přípustná napětí
  2. 9.06.1. Na plavidle nesmí být instalována zařízení s napětím vyšším, než je uvedeno v tabulce:
    KORMIDELNA KONSTRUKCE STROJNÍHO ZAŘÍZENÍ EMISE PLYNNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A ZNEČIŠŤUJÍCÍCH ČÁSTIC ZE SPALOVACÍCH MOTORŮ A EMISE HLUKU ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ
    Druh zařízeníNejvyšší přípustné napětí
    Stejnosměrný
    proud    		Jednorázový
    střídavý
    proud    		Třífázový
    střídavý
    proud
    a) Pohonná a vytápěcí zařízení včetně vývodů pro obecné použití250 V250 V500 V
    b) Světelná, komunikační, povelová a informační zařízení včetně vývodů pro obecné použití250 V250 V-
    c) Vývody pro napájení přenosných přístrojů používaných na otevřených palubách nebo v omezených nebo vlhkých kovových uzavřených prostorech kromě bojlerů a nádrží:
    1. všeobecně50 V (1)50 V (1)-
    2. při použití ochranného izolačního transformátoru pro jediné zařízení-250 V (2)-
    3. při použití zařízení s ochrannou (dvojitou) izolací250 V250 V-
    4. při použití proudových chráničů-250 V500 V
    d) Přenosné elektrické spotřebiče např. elektrická zařízení pro kontejnery, motory, ventilátory a mobilní čerpadla, která během provozu nejsou obvykle přenášena a jejichž vodící součásti, u nichž může dojít k dotyku, jsou uzemněny pomocí uzemňovacího vodiče v propojovacím kabelu, a které kromě tohoto uzemňovacího vodiče jsou připojeny k lodnímu trupu svou polohou nebo dodatečným vodičem250 V250 V500 V
    e) Vývody pro napájení přenosných přístrojů používaných v bojlerech a v nádržích50 V50 V-
    (1) V případě napětí ze sítí s vyšším napětím je nutno použít galvanické oddělení (bezpečnostní transformátor).
    (2) Všechny póly sekundárního obvodu musí být izolovány od země.
  1. 9.06.2. Odchylně od čl. 9.06.1 jsou přípustná vyšší napětí, jsou-li uplatněna nezbytná ochranná opatření:
    1. a) pro pohonná zařízení, jejichž výkonnost to vyžaduje, nebo
    2. b) pro speciální palubní zařízení, například rádiové zařízení a zapalování.
  1. 9.07. Rozvodné systémy
  2. 9.07.1. Pro stejnosměrný a jednofázový střídavý proud jsou přípustné tyto rozvodné systémy:
    1. a) dvouvodičové systémy, z nichž je jeden uzemněn (L1/N/PE) = (síť TN-S),
    2. b) jednovodičové systémy využívající principu zpětného vedení lodním trupem, pouze pro místní zařízení (např. startéry spalovacích motorů, katodová ochrana) = (síť PELV) a
    3. c) dvouvodičové systémy izolované od lodního trupu (L1/L2/PE) = (síť IT).
  1. 9.07.2. Pro třífázový střídavý proud jsou přípustné tyto rozvodné systémy:
    1. a) čtyřvodičové systémy s uzemněním nulového bodu nevyužívající princip zpětného vedení lodním trupem (L1/L2/L3/N/PE) = (síť TN-S),
    2. b) třívodičové systémy izolované od lodního trupu (L1/L2/L3/PE) = (síť IT) a
    3. c) třívodičové systémy s uzemněním nulového bodu využívající princip zpětného vedení lodním trupem, nejsou však přípustné pro koncové obvody (L1/L2/L3/PEN).
  1. 9.07.3. Mohou být použity jiné systémy zajišťující obdobné technické parametry a stejnou úroveň bezpečnosti.
  2. 9.08. Břehové přípojky nebo jiné vnější sítě
  3. 9.08.1. Napájecí vedení z břehových sítí nebo jiných vnějších sítí k zařízením energetické sítě plavidla musí mít pevné spojení na plavidle v podobě pevných vývodů nebo pevných zásuvek. Kabelové spojky nesmí být vystaveny zatížení v tahu.
  4. 9.08.2. Pokud přívodní napětí převyšuje 50 V, musí být trup plavidla účinně uzemněn. Uzemňovací zásuvka musí být označena.
  5. 9.08.3. Spínací zařízení pro přípojky musí být uspořádána tak, aby se zamezilo souběžnému provozu generátoru energetické sítě plavidla a pobřežní energetické sítě nebo jiné vnější energetické sítě. Krátkodobý souběžný provoz je povolen při přechodu z jednoho systému na druhý bez přerušení napětí.
  6. 9.08.4. Přípojka musí být chráněna před zkratem a přetížením.
  7. 9.08.5. Na hlavním rozvaděči musí být umístěno zařízení indikující, je-li přívod ze břehu pod napětím.
  8. 9.08.6. Musí být nainstalováno kontrolní zařízení, aby bylo možno v případě stejnosměrného proudu srovnat polaritu a u třífázového střídavého proudu sled fází mezi přípojkou a energetickou sítí plavidla.
  9. 9.08.7. Návěstní tabulka vedle přípojky musí udávat
    1. a) opatření potřebná pro připojení břehové přípojky a
    2. b) druh proudu a jmenovité napětí a u střídavého proudu kmitočet.
  1. 9.09. Napájení jiného plavidla
  2. 9.09.1. Je-li elektrická energie dodávána na jiné plavidlo, je nutno použít samostatné přípojky. Při použití zásuvek k dodávce elektrické energie na jiné plavidlo pro jmenovitý proud více než 16 A, je nutno použít přístroje (např. spínače nebo blokovací zařízení), aby bylo zajištěno, že k zapojení a odpojení může dojít pouze tehdy, není-li vedení pod napětím.
  3. 9.09.2. Kabelové spojky nesmí být vystaveny zatížení v tahu.
  4. 9.09.3. Ustanovení čl. 9.08.3 až 9.08.7 se použijí obdobně.
  5. 9.10. Generátory a motory
  6. 9.10.1. Generátory a motory a jejich svorkovnice musí být přístupné pro prohlídky, měření a opravy. Druh ochrany musí odpovídat jejich umístění (viz čl. 9.03).
  7. 9.10.2. Generátory poháněné hlavním motorem, vrtulovým hřídelem nebo pomocným agregátem určeným k jiným účelům musí být navrženy na rozsah otáček běžného provozu.
  8. 9.11. Akumulátory
  9. 9.11.1. Akumulátory musí být přístupné a uspořádány tak, aby se neposouvaly s pohyby plavidla. Nesmí být umístěny tam, kde by byly vystaveny nadměrnému teplu, extrémnímu chladu, ostřiku, páře nebo výparům. Akumulátory nesmí být umístěny v kormidelně, obytných prostorech ani podpalubních nákladových prostorech. Tento požadavek se nevztahuje na akumulátory pro přenosné přístroje nebo na akumulátory vyžadující nabíjecí příkon menší než 0,2 kW.
  10. 9.11.2. Akumulátory vyžadující nabíjecí příkon přesahující 2,0 kW (vypočítaný z nejvyššího nabíjecího proudu a jmenovitého napětí akumulátoru a s přihlédnutím k charakteristické nabíjecí křivce nabíjecího přístroje) musí být umístěny ve zvláštním uzavřeném prostoru. Jsou-li umístěny na palubě, postačuje jejich uzavření ve skříni. Akumulátory vyžadující nabíjecí příkon nepřesahující 2 kW mohou být umístěny ve skříňce nebo v bedně, nejen nacházejí-li se na palubě, ale i pod palubou. Mohou být také umístěny ve strojovně nebo na jiném dobře větraném místě, pokud jsou chráněny proti padajícím předmětům nebo kapající vodě.
  11. 9.11.3. Vnitřky všech prostorů, skříní, beden, krytů a dalších vestavěných částí určených pro akumulátory musí být chráněny proti škodlivému působení elektrolytu.
  12. 9.11.4. Musí být zajištěno účinné větrání, jsou-li akumulátory instalovány v uzavřených prostorech, skříňkách nebo bednách. Větrání s nuceným prouděním vzduchu musí být k dispozici u nikl-kadmiových akumulátorů vyžadujících nabíjecí příkon více než 2 kW a u olověných akumulátorů vyžadujících nabíjecí příkon více než 3 kW. Vzduch musí vstupovat spodem a být vytlačován horem, aby se zajistilo úplné odvětrání plynů. Větrací kanály nesmí obsahovat zařízení, bránící průtoku vzduchu, např. uzavírací ventily.
  13. 9.11.5. Požadovaný průtok vzduchu (Q) se vypočítá podle tohoto vzorce:

    Q = 0,11 × I × n [m3/h],

    kde:

    I = 1/4 maximálního proudu přípustného pro nabíjecí přístroj (A);

    n = počet článků.

    U vyrovnávacích akumulátorů v energetické síti plavidla mohou být uznány jiné způsoby výpočtu při zohlednění charakteristické nabíjecí křivky nabíjecího přístroje, pokud se tyto výpočty zakládají na příslušných normách.

  1. 9.11.6. Používá-li se přirozená ventilace, průřez kanálů musí být dostatečný pro průtok vzduchu požadovaný při rychlosti 0,5 m/s. Nesmí být menší než 80 cm2 pro olověné akumulátory a menší než 120 cm2 pro nikl-kadmiové akumulátory.
  2. 9.11.7. Používá-li se větrání s nuceným prouděním vzduchu, musí být k dispozici ventilátor, nejlépe sací, jehož motor je mimo proud plynu nebo vzduchu. Ventilátory musí být navrženy tak, aby se zabránilo tvorbě jisker při dotyku lopatek a skříně ventilátoru a tvorbě elektrostatického náboje.
  3. 9.11.8. Na dveřích nebo krytech oddělení, skříní nebo beden obsahujících akumulátory musí být umístěny symboly „Zákaz manipulace s otevřeným ohněm“ podle obrázku 2 v dodatku I o minimálním průměru 10 cm.
  4. 9.12. Spínací zařízení
  5. 9.12.1. Elektrické rozvaděče a pulty
    1. a) Přístroje, spínače, pojistky a panelové přístroje musí být přehledně uspořádány a snadno dostupné pro údržbu a opravy. Vývody pro napětí do 50 V a pro napětí vyšší než 50 V musí být navzájem odděleny a řádně označeny.
    2. b) Pro všechny spínače a přístroje musí být na rozvaděčích připevněny štítky s označením obvodu. Pojistky musí být označeny jmenovitou velikostí proudu a obvodem.
    3. c) Nacházejí-li se přístroje s provozním napětím vyšším než 50 V za dveřmi, musí být součásti těchto přístrojů, které jsou pod napětím, chráněny před náhodným dotykem při otevřených dveřích (krytí IP 20).
    4. d) Materiály rozvaděčů musí mít dostatečnou mechanickou pevnost, musí být trvanlivé, nesmějí přispívat k šíření požáru a rovněž nasávat vodu a vlhkost.
    5. e) Jsou-li v elektrických rozvaděčích pojistky s velkou vypínací schopností, musí být uzavřeného typu a být vyrobeny z keramického nebo rovnocenného materiálu. Pojistky musí být možné je vyměnit bez nebezpečí pro obsluhu. Při výměně musí být k dispozici pomůcky a osobní ochranné prostředky.
  1. 9.12.2. Spínače, ochranná zařízení
    1. a) Obvody generátorů a elektrických spotřebičů musí být chráněny před zkratem a přetížením ve všech neuzemněných vodičích. Pro tento účel mohou být použita spínací zařízení spouštěná při zkratu či přetížení nebo pojistky. Obvody pro napájení elektrických motorů pohonných jednotek (kormidelní zařízení) a jejich řídící obvody musí být chráněny pouze před zkratem. Pokud v obvodech jsou potřebné tepelné jističe, musí být nastaveny nejméně na dvojnásobek jmenovité velikosti proudu.
    2. b) Výstupy z hlavního rozvaděče k elektrickým spotřebičům s velikostí proudu více než 16 A musí být opatřeny spínači zátěže nebo síťovými vypínači.
    3. c) Elektrické spotřebiče pro pohon plavidla, kormidelní zařízení, ukazatel polohy kormidla, navigační nebo bezpečnostní systémy a elektrické spotřebiče se jmenovitou velikostí proudu více než 16 A musí být napájeny samostatnými obvody.
    4. d) Obvody elektrických spotřebičů potřebných pro pohon plavidla a jeho manévrování musí být napájeny přímo z hlavního rozvaděče.
    5. e) Vypínací zařízení je nutno zvolit podle jmenovité velikosti proudu, termické nebo dynamické pevnosti a vypínací kapacity. Spínače musí vypnout současně všechny vodiče pod napětím. Musí být rozpoznatelná spínací poloha.
  1. 9.12.3. Měřící a kontrolní zařízení
    1. a) Obvody generátorů, akumulátorů a rozvaděčů musí být opatřeny měřícím a kontrolním zařízením, vyžaduje-li to bezpečný provoz zařízení.
    2. b) Neuzemněné sítě s napětím vyšším než 50 V musí být opatřeny detektorem zemního spojení vydávajícím vizuální i zvukový výstražný signál. U sekundárních zařízení, např. řídících obvodů, lze od tohoto zařízení upustit.
  1. 9.12.4. Umístění elektrických rozvaděčů
    1. a) Rozvaděče musí být umístěny v dostupných a dobře větraných prostorech a musí být chráněny před poškozením vodou nebo mechanickým poškozením.
    2. b) Potrubí a vzduchovody musí být uspořádány tak, aby v případě průsaku nemohly být rozvaděče poškozeny. Je-li jejich umístění v blízkosti elektrických rozvaděčů nevyhnutelné, nesmí mít potrubí v jejich blízkosti snímatelná připojovací hrdla.
    3. c) Skříňky a výklenky ve stěně, v nichž jsou umístěna nechráněná spínací zařízení, musí být z materiálu zpomalujícího hoření nebo být chráněny kovovým opláštěním či opláštěním z jiného materiálu zpomalujícího hoření.
    4. d) Pokud napětí převyšuje 50 V, musí být na stanovišti obsluhy před hlavním rozvaděčem umístěny izolační rošty nebo rohože.
  1. 9.13. Nouzové jističe
  2. 9.13.1. Nouzové jističe pro olejové hořáky, palivová čerpadla, separátory paliva a ventilátory strojoven musí být namontovány na jednom místě mimo prostory, v nichž se tato zařízení nacházejí.
  3. 9.14. Montážní příslušenství
  4. 9.14.1. Kabelové vstupy musí být dimenzovány na kabely, které se mají připojit, a odpovídat druhu použitých kabelů.
  5. 9.14.2. Zásuvky pro distribuční obvody s různým napětím nebo kmitočtem nesmí být navzájem zaměnitelné.
  6. 9.14.3. Spínače musí přepínat současně všechny neuzemněné vodiče v obvodu.
  7. 9.14.4. Překračuje-li velikost proudu 16 A, musí být možné zásuvky zablokovat pomocí přepínače, aby zástrčku bylo možné zasunout a vytáhnout pouze tehdy, jsou-li napájecí kontakty bez napětí.
  8. 9.15. Kabely
  9. 9.15.1. Kabely musí zpomalovat hořeni, byt samozhášecí a odolné vůči vodě a oleji. V obytných prostorech může subjekt pověřený prohlídkami povolit použiti jiných typů kabelů, pokud jsou účinně chráněny, zpomalují hoření nebo jsou samozhášecí. Aby mohl být elektricky kabel považován za kabel zpomalující hoření, musí být dodrženy požadavky evropských norem řady EN 603321 a EN 603323 ve znění platném ke dni 6. července 2017 nebo rovnocenné předpisy ČR.
  10. 9.15.2. Vodiče kabelů musí mít pro silové a světelné obvody musí mít minimální průřez jádra 1,5 mm2.
  11. 9.15.3. Kovové opancéřování, odstínění nebo oplášťování kabelů nesmí být za běžných provozních podmínek použito jako vodiče nebo k uzemnění.
  12. 9.15.4. Kovové odstínění a oplášťování kabelů v silových a světelných obvodech musí být nejméně na jednom konci uzemněno.
  13. 9.15.5. Průřez vodičů musí zohlednit jejich maximální přípustnou koncovou teplotu (proudovou zatížitelnost) a přípustný pokles napětí. Pokles napětí mezi hlavním rozvaděčem a nejnevýhodnějším místem zařízení nesmí být u světelných obvodů více než 5 % a u silových nebo topných obvodů více než 7 % vztaženo na jmenovité napětí. Přitom je nutné vzít v úvahu sníženou prostupnost tepla u stíněných kabelů a kabelů v uzavřených dálkových vedeních.
  14. 9.15.6. Kabely musí být chráněny před mechanickým poškozením.
  15. 9.15.7. Způsob upevnění kabelů musí zajistit, aby případné zatížení tahem bylo v přípustném rozmezí.
  16. 9.15.8. Procházejí-li kabely přepážkami, dělicími stěnami nebo palubami, nesmí být kabelovými průchodkami nepříznivě ovlivněna mechanická pevnost, vodotěsnost a požární odolnost těchto přepážek a palub.
  17. 9.15.9. Koncovky a spoje všech vodičů musí být zhotoveny tak, aby byly zachovány původní elektrické, mechanické protipožární vlastnosti. Počet kabelových spojů musí být co nejnižší. Lze je používat pro účely opravy nebo výměny a výjimečně pro zjednodušení instalace.
  18. 9.15.10. Kabely připojené ke spouštěcím kormidelnám musí být dostatečně flexibilní a mít izolaci s dostatečnou pružností do -20 °C a být odolné vůči páře a výparům, ultrafialovému záření a ozonu.
  19. 9.16. Světelné spotřebiče
  20. 9.16.1. K osvětlení na převozní lodi nebo na plovoucím zařízení služeb jsou povoleny pouze elektrické světelné spotřebiče a zařízení.
  21. 9.16.2. Světelné spotřebiče musí být umístěny tak, aby jimi vydávané teplo nemohlo zapálit blízké hořlavé předměty nebo jednotky.
  22. 9.16.3. Světelné spotřebiče na otevřených palubách musí být umístěny tak, aby nebránily rozpoznání signálních světel.
  23. 9.16.4. Pro níže uvedené prostory a místa musí být zajištěno přiměřené osvětlení a nouzové osvětlení:
    1. a) místa, na nichž jsou uskladněny záchranné prostředky, a místa, kde jsou tyto prostředky obvykle připraveny k použití,
    2. b) únikové cesty, vstupy pro cestující, včetně přechodových lávek, vchodů a východů, spojovacích chodeb, výtahů a schodů v obytných prostorech, v oblasti kajut a obytných prostorů,
    3. c) označení únikových cest a nouzových východů,
    4. d) v ostatních prostorech určených pro osoby s omezenou pohyblivostí,
    5. e) provozní místnosti, strojovny, místnosti s kormidelním strojem a jejich východy,
    6. f) kormidelna,
    7. g) místnost s nouzovým zdrojem energie,
    8. h) místa, na nichž se nacházejí hasicí přístroje, a místa, z nichž se ovládají požární soustavy a
    9. i) prostory, v nichž se shromažďují cestující, lodní personál a posádka v případě nebezpečí.
  1. 9.16.5. Na převozní lodi nebo na plovoucím zařízení služeb musí být nezávislý zdroj energie pro nouzové osvětlení na dobu opuštění plavidla (evakuace všech osob a zvířat), nejméně 30 minut.
  2. 9.16.6. Jsou-li ve strojovně nebo v kotelně umístěny dva nebo více světelných spotřebičů, musí být napájeny nejméně dvěma různými obvody. Tento požadavek se vztahuje rovněž na prostory, v nichž se nacházejí chladící zařízení, hydraulická zařízení, elektrické motory a rovněž se vztahuje na průchody a společenské místnosti pro cestující nebo zákazníky.
  3. 9.17. Signální světla
  4. 9.17.1. Rozvaděče a pulty pro signální světla musí být umístěny v kormidelně nebo na ovládacím stanovišti. Musí být napájeny zvláštním napáječem z hlavního rozvaděče nebo dvěma nezávislými sekundárními rozvody.
  5. 9.17.2. Jsou-li na plavidle požadována signální světla, musí mít náhradní zdroj energie.
  6. 9.17.3. Porucha kontrolního přístroje podle čl. 6.04.1 nesmí nepříznivě ovlivnit funkci světla, které kontroluje.
  7. 9.17.4. Několik světel, která tvoří funkční jednotku a jsou namontována společně na stejném místě, lze napájet, ovládat a kontrolovat společně. Kontrolní přístroj musí rozpoznat poruchu kteréhokoli z těchto světel. Ve dvojitém světle (dvě světla namontovaná nad sebou nebo ve stejném krytu) nesmí být možné používat současně oba světelné zdroje.
  8. 9.18. Výstražné a bezpečnostní systémy pro mechanická zařízení
  9. 9.18.1. Výstražné a bezpečnostní systémy ke kontrole a ochraně mechanických zařízení musí splňovat tyto požadavky:
    1. a) Výstražné systémy

      Výstražné systémy musí být navrženy tak, aby porucha výstražného systému nemohla způsobit poruchu kontrolovaného přístroje nebo zařízení. Binární převodníky musí být navrženy na principu klidového proudu nebo kontrolovaného zatěžovacího proudu. Vizuální výstražné signály musí zůstat viditelné, dokud není závada odstraněna; výstražný signál, který byl vzat na vědomí, musí být rozlišitelný od signálu, který dosud na vědomí vzat nebyl. Každý vizuální výstražný signál musí být doprovázen zvukovým výstražným signálem. Zvukové výstražné signály musí být možné vypnout. Vypnutí zvukového Výstražného signálu nesmí zabránit tomu, aby v případě závady z jiných příčin byl výstražný signál znovu spuštěn. Výjimky lze povolit u výstražných systémů, které mají méně než pět měřících bodů.

    1. b) Bezpečnostní systémy

      Bezpečnostní systémy musí být navrženy tak, aby před dosažením kritického stavu zastavily nebo zpomalily chod dotčeného zařízení nebo upozornily trvale obsazené stanoviště na nutnost zastavení nebo zpomalení chodu zařízení. Binární převodníky musí být navrženy na principu zatěžovacího proudu. Nejsou-li bezpečnostní systémy navrženy tak, aby kontrolovaly samy sebe, musí být možné kontrolovat jejich správnou funkci. Bezpečnostní systémy musí být nezávislé na ostatních systémech.

  1. 9.19. Elektronické zařízení
  2. 9.19.1. Obecná ustanovení

    Zkušební podmínky v čl. 9.19.2 se vztahují pouze na elektronické přístroje, které jsou nezbytné pro kormidelní zařízení a pohon plavidla, včetně jejich přídavných zařízení.

  1. 9.19.2. Zkušební podmínky
    1. a) Namáhání plynoucí z níže uvedených zkoušek nesmí vést k poškození elektronického přístroje nebo jeho nesprávné funkci. Zkoušky se s výjimkou zkoušky při nízké teplotě provádí na zapnutém přístroji. Tyto zkoušky zahrnují kontrolu správné funkce.
    2. b) Kolísání napětí a kmitočtu
      KORMIDELNA KONSTRUKCE STROJNÍHO ZAŘÍZENÍ EMISE PLYNNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A ZNEČIŠŤUJÍCÍCH ČÁSTIC ZE SPALOVACÍCH MOTORŮ A EMISE HLUKU ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ
      Kolísání
      trvalékrátkodobé
      Obecněkmitočet± 5 %± 10 % 5 s
      napětí± 10 %± 20 % 1,5 s
      Provoz akumulátorunapětí+ 30 %/-25 %
    1. c) Tepelná zkouška

      Zkoušené zařízení se během půl hodiny zahřeje na teplotu 55 °C. Po dosažení této teploty se teplota udržuje na stejné výši po dobu 16 hodin. Poté se provede zkouška funkčnosti.

    1. d) Zkouška při nízké teplotě

      Zkoušené zařízení se vypne, ochladí na -25 °C a udržuje se na této teplotě po dobu dvou hodin. Poté se teplota zvýší na 0 °C a provede se zkouška funkčnosti.

    1. e) Vibrační zkouška

      Vibrační zkouška se provádí ve všech třech osách s rezonanční frekvencí přístrojů nebo jejich součástí vždy po dobu 90 minut. Není-li zjištěna žádná výrazná rezonance, provádí se vibrační zkouška při 30 Hz.

      Vibrační zkouška se provádí pomocí sinusové oscilace v rámci těchto mezních hodnot:

      Obecně:

      f = 2,0 až 13,2 Hz; a = ± 1 mm

      (amplituda a = 1/2 kmitočtového rozsahu)

      f = 13,2 Hz až 100 Hz: zrychlení ± 0,7 g.

      Zařízení, které má být zabudováno do vznětových motorů nebo kormidelního stroje, se zkouší takto:

      f = 2,0 až 25 Hz; a = ± 1,6 mm

      (amplituda a = 1/2 kmitočtového rozsahu)

      f = 25 Hz až 100 Hz; zrychlení ± 4 g.

      Čidla, která mají být zabudována do výfukového potrubí vznětových motorů, mohou být vystavena podstatně vyššímu namáhání. Toto je třeba při zkouškách vzít v úvahu.

    1. f) Zkouška elektromagnetické kompatibility se provádí podle publikací IEC 61000- 4-2:1995, 61000-4-3:2002, 61000-4-4:1995, stupeň zkoušky 3.
    2. g) Splnění lze prokázat dokladem výrobce.
  1. 9.20. Elektromagnetická kompatibilita
  2. 9.20.1. Elektrické a elektronické systémy musí být instalovány tak, aby jejich funkce nebyla zhoršena. Toho lze dosáhnout zejména
    1. a) odpojením přenosových cest mezi zdrojem rušení a dotčeným zařízením;
    2. b) snížením příčin rušení u zdroje;
    3. c) snížením citlivosti dotčených přístrojů na rušení.

VÝSTROJKAPITOLA 10

  1. 10.01. Kotevní zařízení
  2. 10.01.1. Převozní loď musí být vybavena kotvou, jejíž celková hmotnost P se vypočte pomocí vzorce:

    P = k x B x T [kg],

    kde:

    k je koeficient, který bere v úvahu vztah mezi délkou L a šířkou B a druh plavidla:

    kde:

    c je výtlak plavidla

  1. 10.01.2. Celková hmotnost P stanovená pro kotvy může být rozložena na jednu nebo dvě kotvy.
  2. 10.01.3. Zadní kotvy nejsou požadovány.
  3. 10.01.4. Kotvy z litiny nejsou povoleny.
  4. 10.01.5. Na kotvách musí být trvanlivým způsobem vyznačena jejich hmotnost plastickým písmem.
  5. 10.01.6. Kotvy o hmotnosti větší než 50 kg musí být vybaveny navijáky.
  6. 10.01.7. Řetěz příďové kotvy musí mít délku nejméně 25 m.
  7. 10.01.8. Minimální pevnost v tahu R kotevních řetězů se vypočte podle vzorce:

    R = 0,35 x P' [kN],

    kde:

    P' je teoretická hmotnost každé kotvy vypočtená podle čl. 10.01.1.

    Mají-li kotvy hmotnost větší, než je stanoveno v čl. 10.01.1, pevnost v tahu kotevního řetězu se určí jako funkce skutečné hmotnosti kotvy.

  1. 10.01.9. Pokud se na plavidle nacházejí těžší kotvy se silnějšími kotevními řetězy, zapíší se do osvědčení plavidla pouze minimální hmotnosti a pevnosti v tahu stanovené podle čl. 10.01.1 a 10.01.8.
  2. 10.01.10. Spojovací součásti (obrtlíky) mezi kotvou a řetězem musí vydržet zatížení tahem o 20 % vyšší než je pevnost v tahu příslušného řetězu.
  3. 10.01.11. Místo kotevních řetězů lze použít lana. Lana musí mít stejnou pevnost v tahu jako řetězy, musí však být o 20 % delší.
  4. 10.02. Jiné vybavení
  5. 10.02.1. Na plavidle musí být nejméně toto vybavení:
    1. a) vybavení pro denní, noční a akustickou signalizaci plavidla,
    2. b) nezávislá záložní světla pro předepsaná kotevní světla a
    3. c) radiotelefonní zařízení, je-li vyžadováno podle právního předpisu upravujícího radiotelefonní provoz na vnitrozemských vodních cestách14).

    Na převozní lodi plující volně nebo plovoucím zařízení služeb musí být tyto nádoby:

    1. a) označená sběrná nádoba na běžný odpad,
    2. b) a v případě, že je to relevantní, také samostatné označené nádoby s těsnícími uzávěry vyrobené z oceli nebo jiného odolného nehořlavého materiálu, o objemu nejméně 10 l, určené ke shromažďování
      1. - utěrek znečištěných olejem,
      2. - nebezpečných nebo škodlivých pevných odpadů,
      3. - nebezpečných nebo škodlivých kapalných odpadů,
      4. - splašků,
      5. - jiného zaolejovaného nebo mastného odpadu.
  1. 10.02.2. Kromě toho k vybavení patří
    1. a) uvazovací ocelová lana: Plavidla musí být vybavena třemi uvazovacími lany.

    Jejich minimální délka činí:

    1. - první lano: L + 20 m, nejvýše však 100 m,
    2. - druhé lano: 2/3 prvního lana,
    3. - třetí lano: 1/3 prvního lana.

    Nejkratší lano se nevyžaduje u plavidel s délkou L kratší než 20 m. Ocelová lana musí mít pevnost v tahu Rs, která se vypočte podle vzorce:

    Pro předepsaná lana musí mít provozovatel k dispozici osvědčení podle evropské normy EN 10 204 v platném znění, č. 3.1.

    Tato ocelová lana lze nahradit jinými lany stejné délky a pevnosti v tahu. Minimální pevnost v tahu lan musí být uvedena v osvědčení;

    1. b) lodní hák;
    2. c) na převozní lodi nebo plovoucím zařízení služeb lékárničku s vybavením odpovídajícím minimálně autolékárničce pro osobní automobily a instrukcemi k záchraně nebo oživování osob na plavidle. Lékárnička je uchovávána v obytném prostoru nebo v kormidelně a uložena tak, aby byla v případě potřeby snadno a bezpečně dostupná. Pokud jsou lodní lékárničky uschovány, musí být kryt označen příslušným symbolem;
    3. d) na převozní lodi nebo plovoucím zařízení služeb instrukce k záchraně nebo oživování osob na plavidle;
    4. e) na převozní lodi světlomet, který lze ovládat z kormidelny.
  1. 10.02.3. U plavidel, jejichž boční výška je 1,50 m nad vodoryskou v nezatíženém stavu, musí být k dispozici naloďovací schůdky, lávka nebo žebřík.
  2. 10.02.4. U plovoucích zařízení pracovních se čl. 10.02.2 písm. a) nepoužije, je-li pro stabilizaci polohy použito jiných rovnocenných technických prostředků.
  3. 10.03. Přenosné hasicí přístroje
  4. 10.03.1. Na každém plavidle, na kterém je nebezpečí vzniku požáru, musí být k dispozici přenosné hasicí přístroje odpovídající příslušnému druhu hořlavé látky, a to:
    1. a) v kormidelně nebo na ovládacím stanovišti,
    2. b) poblíž každého místa vstupu z paluby do obytných prostor,
    3. c) v místě vstupu do každého služebního prostoru nepřístupného z obytných prostor, ve kterém je umístěno zařízení k topení, vaření nebo chlazení na pevné nebo kapalné palivo nebo zkapalněný plyn,
    4. d) u vchodu do každé strojovny nebo kotelny a
    5. e) na vhodném místě v podpalubí ve strojovnách a kotelnách, umístěný tak, aby z jakéhokoli místa v daném prostoru nebyla vzdálenost k hasicímu přístroji větší než 10 metrů.
  1. 10.03.2. Co se týče přenosných hasicích přístrojů uvedených v ustanovení bodu 10.03.1 této přílohy, lze používat práškové hasicí přístroje s hasicí schopností nejméně 21 A nebo jiné přenosné hasicí přístroje se stejnou nebo vyšší hasicí schopností. Musí být vhodné pro požáry třídy A, B a C. Na plavidlech bez zařízení na zkapalněný plyn jsou však přípustné sprejové pěnové hasicí přístroje, které využívají pěnu tvořící vodní film (AFFF-AR) a jsou mrazuvzdorné do minus (-) 20 °C, a to i v případě, že nejsou vhodné pro požáry třídy C. Tyto hasicí přístroje musí mít s hasicí schopností nejméně 13 A. Všechny hasicí přístroje musí být vhodné k hašení požárů v elektrických systémech až do 1000 V.
  2. 10.03.3. Kromě toho lze používat práškové, vodní nebo pěnové hasicí přístroje, které jsou vhodné k likvidaci takového typu ohně, který se může nejpravděpodobněji vyskytnout v prostorech, pro které je hasicí přístroj určen.
  3. 10.03.4. Přenosné hasicí přístroje s CO2 jako hasicí náplní lze používat k likvidaci požárů pouze v kuchyních a elektrických zařízeních. Obsah těchto hasicích přístrojů nesmí být vyšší než 1 kg na 15 m3 prostoru, v němž jsou přístroje k dispozici pro použití.
  4. 10.03.5. Přenosné hasicí přístroje musí být kontrolovány ve stanovených termínech podle zvláštního právního předpisu stanovujícího podmínky požární bezpečnosti a výkon státního požárního dozoru15).
  5. 10.03.6. Pokud jsou hasicí přístroje umístěny z dohledu, musí být předměty, které je kryjí, označeny symbolem pro hasicí přístroje s délkou strany nejméně 10 cm podle obrázku 3 v dodatku.
  6. 10.04. Stabilní vodní hasicí soustavy
  7. 10.04.1. Soustavy hydrantů musí být navrženy a dimenzovány tak, aby každé místo plavidla bylo v dosahu:
    1. a) nejméně dvou hydrantů nacházejících se na různých místech;
    2. b) u každého hydrantu lze počítat pouze s jedinou hadicí dlouhou nejvýše 20 m;
    3. c) tlak u hydrantů je nejméně 300 kPa a
    4. d) na všech palubách lze dosáhnout délky proudu vody nejméně 6 m.

    Jsou-li hydranty umístěny ve skříních, musí být na vnější straně skříňky umístěn symbol „požární hadice“ podle obrázku 5 v dodatku I k této příloze s délkou strany nejméně 10 cm.

  1. 10.04.2. Ventily hydrantů se závity nebo kohouty musí být možné nastavit tak, aby požární hadice mohla být sundána a odstraněna během provozu požárních čerpadel.
  2. 10.04.3. Požární hadice ve vnitřních prostorech musí být navinuty na otočně připojený naviják.
  3. 10.04.4. Materiály požárního zařízení musí být buď žáruvzdorné nebo vhodně chráněny před poruchou v případě vystavení vysokým teplotám.
  4. 10.04.5. Potrubí a hydranty musí být uspořádány tak, aby se předešlo možnosti zamrznutí.
  5. 10.04.6. Požární čerpadla musí:
    1. a) být instalována nebo umístěna v oddělených prostorech;
    2. b) být ovladatelná nezávisle na sobě;
    3. c) každé být schopné na všech palubách udržet potřebný tlak u hydrantů a dosáhnout požadované délky proudu vody;
    4. d) být instalována před záďovou přepážkou.

    Požární čerpadla lze využívat i k obecným účelům.

  1. 10.05. Stabilní hasicí zařízení k ochraně obytných prostorů, kormidelen a prostorů pro cestující
  2. 10.05.1. Požární ochrana v obytných prostorech, kormidelnách a prostorech pro cestující musí být zajištěna pouze vhodnými sprinklerovými požárními soustavami s tlakovou vodou jako stabilními hasicími zařízeními.
  3. 10.05.2. Zabudování nebo přestavbu těchto zařízení musí provádět pouze osoby mající oprávnění podle zvláštního právního předpisu16).
  4. 10.05.3. Zařízení musí být vyrobena z oceli nebo rovnocenných ohnivzdorných materiálů.
  5. 10.05.4. Zařízení musí být schopné rozstřikovat vodu o objemu nejméně 5 l/m2 za minutu nad plochou největšího prostoru, který má být chráněn.
  6. 10.05.5. Ověření požadavků provádí odborně způsobilá osoba splňující harmonizované normy pro činnost zkušebních laboratoří (EN ISO/IEC 17025:2000).
  7. 10.05.6. Zařízení musí zkontrolovat osoba způsobilá podle právního předpisu upravujícího požární ochranu17)
    1. a) před prvním uvedením do provozu,
    2. b) před opětovným uvedením do provozu po spuštění,
    3. c) před opětovným uvedením do provozu po jakékoli závažnější úpravě nebo opravě a
    4. d) pravidelně nejméně každé dva roky.
  1. 10.05.7. Při kontrole podle odstavce čl. 10.05.6 je ověřováno, zda zařízení splňují požadavky čl. 10.05. Kontrola musí zahrnovat alespoň
    1. a) vnější prohlídku celého zařízení;
    2. b) kontrolu funkčnosti bezpečnostních systémů a trysek;
    3. c) kontrolu funkčnosti tlakových nádob a čerpacího systému.
  1. 10.05.8. Doklad o provedení prohlídky obsahuje datum, závěr kontroly a podpis osoby, která prohlídku vykonala.
  2. 10.05.9. Počet instalovaných zařízení se zapíše do osvědčení plavidla.
  3. 10.06. Stabilní hasicí zařízení k ochraně motorových prostorů, strojoven a kotelen.
  4. 10.06.1. Požární ochrana motorových prostorů, kotelen a strojoven převozních lodí u plovoucích zařízení služeb musí být zajištěna stabilními hasicími zařízeními, ve kterých se použijí tyto hasicí náplně:
    1. a) CO2 (oxid uhličitý);
    2. b) HFC 227ea (heptafluorpropan);
    3. c) IG-541 (52 % dusík, 40 % argon, 8 % oxid uhličitý);
    4. d) FK-5-1-12 (dodekafluoro-2-methylpentan-3-on).
  1. 10.06.2. Stabilní hasicí zařízení musí splňovat požadavky normy ES-TRIN.
  2. 10.06.3. Systém požárního poplachu

    Prostor, který má být chráněn, musí být monitorován pomocí vhodného systému požárního poplachu. Hlášení požáru musí být patrné v kormidelně, v obytných prostorech a v prostoru, který má být chráněn.

  1. 10.06.4. Potrubní soustava
    1. a) Hasivo je dopravováno do prostoru, který má být chráněn, a zde rozváděno pomocí pevné potrubní soustavy. Uvnitř prostoru, který má být chráněn, musí být potrubí a příslušné armatury vyrobeny z oceli. Z tohoto požadavku jsou vyňata potrubí spojující nádrže a dilatační spoje, pokud použité materiály mají v případě požáru rovnocenné vlastnosti. Potrubí musí být zevnitř i zvenku chráněno proti korozi.
    2. b) Výstupní trysky musí být dimenzovány a uspořádány tak, aby hasivo bylo rozstřikováno rovnoměrně. Hasivo musí být účinné i pod podlahovými deskami.
  1. 10.06.5. Spouštěcí zařízení
    1. a) Hasicí zařízení s automatickým spouštěním nejsou přípustná.
    2. b) Musí být možné spustit hasicí zařízení z vhodného stanoviště mimo prostor, který má být chráněn.
    3. c) Spouštěcí zařízení musí být namontována tak, aby jejich ovládání bylo možné i v případě požáru a aby v případě poškození ohněm nebo výbuchem v prostoru, který má být chráněn, mohlo být stále dopravováno potřebné množství hasiva. Nemechanická spouštěcí zařízení musí být napájena ze dvou různých, navzájem nezávislých zdrojů energie. Tyto zdroje energie se musí nacházet mimo prostor, který má být chráněn. Řídící vedení v prostoru, který má být chráněn, musí být navržena tak, aby zůstala funkční i v případě požáru pod dobu nejméně 30 minut. V případě elektrického vedení je tento požadavek splněn, pokud toto vedení vyhovuje normě IEC 60331-21:1999. Jsou-li spouštěcí zařízení umístěná z dohledu, musí být předměty, které je kryjí, označeny symbolem „požární zařízení“ podle obrázku 6 v dodatku I k této příloze, který má délku strany nejméně 10 cm a tento text vyhotovený červeným písmem na bílém pozadí:

      „Hasicí zařízení
      Feuerlöscheinrichtung
      Fire-fighting installation“.

    1. d) Má-li hasicí zařízení chránit několik místnosti, musí být spouštěcí zařízení pro každou místnost samostatné a zřetelně označeno.
    2. e) Vedle každého spouštěcího zařízení musí být viditelně umístěn nesmazatelný návod k obsluze v českém jazyce a v jednom z jazyků členských států Evropské unie. Návod k obsluze obsahuje zejména pokyny o
      1. - spuštění hasicího zařízení;
      2. - nutnosti zkontrolovat, že prostor, který má být chráněn, opustily všechny osoby;
      3. - opatřeních, která musí přijmout posádka v případě spuštění hasicího zařízení a v případě vstupu do chráněných prostor po spuštění nebo zaplnění, zejména s ohledem na možnou přítomnost nebezpečných látek;
      4. - opatřeních, která musí přijmout posádka v případě poruchy hasicího zařízení.
    1. f) Návod k obsluze musí obsahovat upozornění, že před spuštěním hasicího zařízení musí být zastaveny spalovací motory s nasáváním vzduchu z prostoru, který má být chráněn.
  1. 10.06.6. Výstražný systém
    1. a) Stabilní hasicí zařízení musí být opatřeny akustickými a optickými výstražnými systémy.
    2. b) Výstražný systém se vypne automaticky, jakmile je požární soustava spuštěna. Výstražný signál musí znít po přiměřeně dlouhou dobu před uvolněním hasiva a nesmí být možné jej vypnout.
    3. c) Výstražné signály musí být zřetelně viditelné v prostorech, které mají být chráněny, a před přístupy k těmto prostorům a musí je být zřetelně slyšet i za provozních podmínek, při nichž dochází k největšímu hluku. Musí být jednoznačně rozeznatelné od jiných akustických a vizuálních signálů v prostoru, který má být chráněn.
    4. d) Akustické výstražné signály musí být zřetelně slyšitelné v okolních prostorech i tehdy, jsou-li uzavřeny spojovací dveře, a za provozních podmínek, při nichž dochází k největšímu hluku.
    5. e) Nemá-li výstražný systém vlastní kontrolu zkratu, přerušení vodiče a poklesu napětí, musí být možné zkontrolovat jeho správnou funkci.
    6. f) U každého vstupu do prostoru, do něhož může být přivedeno hasivo, musí být umístěn zřetelně viditelný štítek s tímto textem vyhotoveným červeným písmem na bílém pozadí:

      „Pozor, hasicí zařízení!
      Opusťte prostor, jakmile zazní varovný signál!

      Vorsicht, Feuerlöscheinrichtung!
      Bei Ertönen des Warnsignals (Beschreibung des Signals) den Raum sofort verlassen!

      Warning, fire-fighting installation!
      Leave the room as soon as the warning signal sounds (description of signal)“.

  1. 10.06.7. Tlakové nádoby, armatury a tlaková vedení
    1. a) Tlakové nádoby, armatury a tlaková vedení musí být v souladu s požadavky jiného právního předpisu18).
    2. b) Tlakové nádoby musí být namontovány podle pokynů výrobce.
    3. c) Tlakové nádoby, armatury a tlaková vedení nesmějí být umístěna v obytných prostorech.
    4. d) Teplota ve skříních a montážních prostorech, kde jsou tlakové nádoby umístěny, nesmí překročit 50 °C.
    5. e) Skříně nebo montážní prostory na plavidle musí být pevně upevněny a mít větrací otvory, které jsou uspořádány tak, aby v případě netěsnosti tlakové nádoby nemohl do plavidla uniknout žádný plyn. Přímé přípojky k ostatním prostorům nejsou přípustné.
  1. 10.06.8. Množství hasiva

    Je-li množství hasiva určeno k ochraně více než jedné místnosti, nemusí být celkové množství dostupné hasicí látky větší než množství potřebné pro největší prostor, který má být chráněn.

  1. 10.06.9. Instalace, prohlídka a dokumentace
    1. a) Soustavu může instalovat nebo přestavět pouze osoba, oprávněná podle jiného právního předpisu k výkonu těchto činností. Musí být splněny požadavky stanovené výrobcem hasiva a výrobcem hasicího zařízení (list s údaji o výrobku, bezpečnostní list).
    2. b) Soustavu musí zkontrolovat osoba způsobilá podle jiného právního předpisu;
      1. - před prvním uvedením do provozu;
      2. - před opětovným uvedením do provozu po spuštění;
      3. - před opětovným uvedením do provozu po jakékoliv závažnější úpravě nebo opravě;
      4. - pravidelně nejméně každé dva roky.
    1. c) Při prohlídce se kontroluje, zda soustava splňuje požadavky kapitoly 10.
    2. d) Prohlídka zahrnuje alespoň
      1. - vnější prohlídku celého zařízení;
      2. - zkoušku těsnosti potrubí;
      3. - zkoušku funkčnosti ovládacích a spouštěcích systémů;
      4. - kontrolu tlaku nádob a jejich obsahu;
      5. - kontrolu těsnosti a zařízení k uzavření prostoru, který má být chráněn;
      6. - kontrolu systému požárního poplachu;
      7. - kontrolu výstražného systému.
    1. e) Musí být vystaven doklad o provedené prohlídce, který obsahuje výsledek prohlídky, datum a podpis osoby, která prohlídku vykonala.
    2. f) Počet pevných požárních soustav se zapíše do osvědčení plavidla.
  1. 10.06.10. Hasicí zařízení s CO2

    Hasicí zařízení používající jako hasicí náplň CO2 musí kromě požadavků podle čl. 10.06.1. až 10.06.9 splňovat tato ustanovení:

    1. a) Nádoby s CO2 musí být uloženy mimo prostor, který má být chráněn, v prostoru nebo skříni hermeticky oddělené od ostatních prostor. Dveře do těchto prostor a skříní se musí otevírat směrem ven, musí být uzamykatelné a být opatřeny na vnější straně symbolem „Všeobecné nebezpečí“ podle obrázku 4 v dodatku I, který je nejméně 5 cm vysoký, společně s označením „CO2“ ve stejné barvě a se stejnou výškou.
    2. b) Prostory k uložení nádob s CO2, které se nacházejí pod palubou, musí být přístupné pouze zvenku. Tyto prostory musí být opatřeny vlastním dostatečným umělým větráním s odsávacími kanály; tento systém větrání musí být zcela nezávislý na jiných systémech větrání na plavidle.
    3. c) Nádoby s CO2 nesmí být naplněny na více než 0,75 kg/l. Měrný objem nestlačeného plynu CO2 je 0,56 m3/kg.
    4. d) Objem CO2 pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 40 % jeho hrubého objemu. Musí být možné uvolnit tento objem do 120 sekund a zkontrolovat, zda k uvolnění došlo.
    5. e) Otevření ventilů nádob a obsluha napouštěcího ventilu musí být zajištěna samostatnými ovládacími úkony.
    6. f) Přiměřená doba uvedená v čl. 10.05.6 písm. b) činí nejméně 20 sekund. Musí existovat spolehlivé zařízení, které zajistí prodlevu před dopravou CO2.
  1. 10.06.11. Hasicí zařízení s HFC-227ea

    Hasicí zařízení používající jako hasicí náplň HFC 227ea musí kromě požadavků podle čl. 10.06.1. až 10.06.9. splňovat tato ustanovení:

    1. a) Má-li být chráněno několik prostor s různým hrubým objemem, musí být každý prostor opatřen vlastním hasicím zařízením.
    2. b) Každá nádoba s HFC 227ea, která je instalována v prostoru, který má být chráněn, musí být opatřena ventilem k uvolnění přetlaku. Tento musí bez nebezpečí uvolnit obsah nádoby do prostoru, který má být chráněn, pokud je nádoba vystavena účinkům požáru a hasicí zařízení nebylo spuštěno.
    3. c) Každá nádoba musí být vybavena zařízením ke kontrole tlaku plynu.
    4. d) Nádoby se nesmí plnit na více než 1,15 kg/l. Měrný objem nestlačeného HFC 227ea je 0,1374 m3/kg.
    5. e) Objem HFC 227ea pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 8 % hrubého objemu tohoto prostoru. Tento objem musí být uvolněn do 10 sekund.
    6. f) Nádoby s HFC 227ea musí být opatřeny zařízením ke sledování tlaku, které v případě nepřípustného úbytku hnacího plynu spouští akustický a vizuální výstražný signál v kormidelně. Neexistuje-li kormidelna, výstražný signál musí být dán mimo prostor, který má být chráněn.
    7. g) Po napuštění nesmí koncentrace v prostoru, který má být chráněn, být větší než 10,5 %.
    8. h) Hasicí zařízení nesmí obsahovat součásti vyrobené z hliníku.
  1. 10.06.12. Hasicí zařízení s IG-541

    Hasicí zařízení používající jako hasicí náplň IG-541 musí kromě požadavků podle čl. 10.06.1 až 10.06.9 splňovat tato ustanovení:

    1. a) Má-li být chráněno několik prostor s různým hrubým objemem, musí být každý prostor opatřen vlastním hasicím zařízením.
    2. b) Každá nádoba s IG-541, která je instalována v prostoru, který má být chráněn, musí být opatřena ventilem k uvolnění přetlaku. Tento musí bez nebezpečí uvolnit obsah nádoby do prostoru, který má být chráněn, pokud je nádoba vystavena účinkům požáru a hasicí zařízení nebylo spuštěno.
    3. c) Každá nádoba musí být opatřena zařízením ke kontrole obsahu.
    4. d) Plnicí tlak nádoby nesmí při +15 °C překročit 200 barů.
    5. e) Objem IG-541 pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 44 % a nejvýše 50 % hrubého objemu tohoto prostoru. Tento objem musí být uvolněn do 120 sekund.
  1. 10.06.13. FK-5-1-12-požární soustavy

    Hasicí zařízení s FK-5-1-12 jako hasicí náplní musí kromě požadavků čl. 10.06.1 až 10.06.9 splňovat tato ustanovení:

    1. a) Má-li být chráněno několik prostor s různým objemem, musí být každý prostor opatřen vlastním hasicím zařízením;
    2. b) Každý zásobník s FK-5-1-12, který je instalován v prostoru, jež má být chráněn, musí být opatřen přetlakovým ventilem k uvolnění přetlaku. Přetlakový ventil musí bez nebezpečí uvolnit obsah zásobníku do prostoru, který má být chráněn, pokud je zásobník vystaven účinkům požáru a hasicí zařízení nebylo spuštěn;
    3. c) Každý zásobník musí být vybaven zařízením ke kontrole tlaku plynu;
    4. d) Zásobníky nesmějí být naplněny na více než 1,00 kg/l. Měrný objem nestlačeného FK-5-1-12 je 0,0719 m3/kg;
    5. e) Objem nestlačeného FK-5-1-12 pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 5,5% hrubého objemu prostoru. Zaplnění prostoru musí být uskutečněno do 10 s;
    6. f) Zásobníky FK-5-1-12 musí být opatřeny zařízením ke sledování tlaku, které v případě nepřípustného úbytku náplně spouští akustický a vizuální signál v kormidelně. Není-li na plavidle kormidelna, výstražný signál musí být spuštěn mimo prostor, který má být chráněn;
    7. g) Po zaplnění chráněného prostoru FK-5-1-12, nesmí být koncentrace FK-5-1-12 v tomto prostoru větší než 10 %.
  1. 10.07. Záchranné kruhy a vesty
  2. 10.07.1. Na plavidlech se musí nacházet nejméně tři záchranné kruhy podle evropské normy EN 14144-2003. Musejí být připravené k použití a připevněné na plavidle na vhodných místech, nesmí však být připevněny k držákům. Nejméně jeden záchranný kruh musí být umístěn v bezprostřední blízkosti kormidelny a vybaven samočinně spínaným akumulátorem napájeným světlem, které nezhasne ve vodě.
  3. 10.07.2. Na převozní lodi nebo plovoucím zařízení služeb musí být, kromě záchranných kruhů podle čl. 10.07.1, všechny části paluby, které jsou určeny pro cestující nebo zákazníky a nejsou uzavřené, vybaveny záchrannými kruhy, a to na obou stranách plavidla vždy ve vzdálenosti nejvýše 20 m.
  4. 10.07.3. Záchranné kruhy se považují za vyhovující, pokud mají vztlak nejméně 110 N, úchopné lano po obvodu a jsou odolné proti působení ropných produktů.
  5. 10.07.4. Polovina předepsaných záchranných kruhů musí být vybavena plovoucí šňůrou nejméně 30 m dlouhou o průměru 8 až 11 mm. Druhá polovina předepsaných záchranných kruhů musí být vybavena samočinně se zapínajícím světlem na akumulátor, které ve vodě nezhasne.
  6. 10.07.5. V dosahu každé osoby pobývající pravidelně na plavidle musí být osobní, samočinně nafukovací záchranná vesta podle evropských norem EN ISO 12402-3:2006 nebo EN ISO 12402-4:2006.
  7. 10.07.6. Výraz „kolektivní záchranné prostředky“ zahrnuje lodní čluny, záchranné vory a dodatečné záchranné prostředky. Dodatečné záchranné prostředky musí mít vztlak nejméně 100 N na osobu, musí na nich být uvedeno, pro kolik osob jsou určeny a musí být odolné proti působení ropných produktů.
  8. 10.07.7. Dodatečnými kolektivními záchrannými prostředky jsou prvky záchranných prostředků, které zajišťují udržení se na vodě pro několik osob nacházejících se ve vodě. Musí
    1. a) mít nápis s uvedením jejich účelu a počtu osob, pro nějž jsou schváleny;
    2. b) mít ve sladkých vodách vztlak nejméně 100 N na osobu;
    3. c) být vyrobeny z vhodného materiálu a být odolné vůči naftě a ropným produktům a teplotám do 50 °C;
    4. d) zaujmout a udržovat stabilní sklon a v tomto ohledu být vybaveny vhodnými držáky pro uvedený počet osob;
    5. e) mít fluoreskující oranžovou barvu nebo fluoreskující povrchy viditelné ze všech stran o velikosti nejméně 100 cm2;
    6. f) být takové, aby je z místa, kde jsou uloženy, mohla uvolnit a spustit přes palubu rychle a bezpečně jedna osoba, nebo aby se mohly z místa, kde jsou uloženy, volně spouštět na vodu.
  1. 10.07.8. Nafukovací kolektivní záchranné prostředky kromě toho musí
    1. a) skládat se z nejméně dvou samostatných vzduchových komor;
    2. b) nafukovat se automaticky nebo ručním spuštěním při spuštění na vodu;
    3. c) zaujmout a udržovat stabilní sklon bez ohledu na zatížení, i když je nafouknuta teprve polovina vzduchových komor.
  1. 10.07.9. Záchranné prostředky musí být na plavidle uloženy tak, aby v případě potřeby byly snadno dosažitelné. Zakrytá skladovací místa musí být zřetelně označena.
  2. 10.07.10. Záchranné vesty musí být kontrolovány podle pokynů výrobce.