§ 49
změněno 1. 9. 1978 zákonem 73/1978 Sb.
§ 49 Kupní ceny (1) Kupní ceny se používají ve formě běžných nebo dohodnutých kupních cen. Pro přepočet ceny fco čs. hranice na Kčs se použijí u běžné kupní ceny přepočtové poměry stanovené Státní bankou československou platné k datu fakturace mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemskou dodavatelskou nebo odběratelskou organizací, nejpozději však k poslednímu dni lhůty stanovené pro fakturaci. Ve sporných případech, kdy u dohodnuté kupní ceny je potřeba určit datum rozhodné pro přepočet ceny fco čs. hranice na Kčs, použije se postup platný pro běžnou kupní cenu. (2) Běžná kupní cena se tvoří na základě skutečně dosažené zahraniční ceny fco československá hranice v obchodní paritě. Použije se v případech, kdy není předem mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemským dodavatelem nebo odběratelem sjednáno použití dohodnutých cen, nebo kdy nedojde k dohodě o kupní ceně, a v případech uvedených v odstavci 7. (3) Dohodnutá kupní cena se sjednává mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemským dodavatelem nebo odběratelem za předem vymezené množství a druh výrobku, na vymezené časové období, a to ve vztahu k dohodnutým kvalitativním, dodacím a platebním podmínkám. Podkladem pro dohodu o kupní ceně je zpravidla návrh organizace zahraničního obchodu, sestavený před sjednáním ceny se zahraničním odběratelem nebo dodavatelem. (4) V případech, kdy do doby fakturace mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemskou dodavatelskou nebo odběratelskou organizací nelze stanovit ani běžnou kupní cenu, použije se prozatímní kupní cena podle § 5 odst. 2 písm. a). Nedojde-li k dohodě o výši prozatímní kupní ceny, fakturuje se jako prozatímní kupní cena velkoobchodní cena, a není-li stanovena, evidenční velkoobchodní cena. (5) Výše zahraničních přímých obchodních nákladů placených v zahraničí, o něž se upravují ceny obchodní parity, se prokazuje kalkulací sestavenou podle příslušných předpisů a v souladu s platným kalkulačním vzorcem. Při použití běžných cen jsou organizace Organizace zahraničního obchodu jsou povinny prokázat tuzemské odběratelské nebo dodavatelské organizaci odůvodněnost kalkulované výše přímých obchodních nákladů. (6) Kalkulace běžných i dohodnutých kupních cen mohou zahrnovat pouze položky odpovídající dodacím a platebním podmínkám dodávek. Organizace zahraničního obchodu jsou povinny na žádost tuzemských dodavatelů nebo odběratelů předložit kalkulace běžných nebo dohodnutých kupních cen a podklady k položkám do těchto kalkulací zahrnutým. Tuzemské dodavatelské organizace jsou povinny předložit na požádání organizacím zahraničního obchodu platné velkoobchodní ceny, popřípadě evidenční velkoobchodní ceny vyvážených výrobků a jejich cenové kalkulace a v případech, kdy cena není stanovena, její návrh. (7) Dohodnuté kupní ceny nelze používat a) u výrobků, jejichž ceny byly sjednány na období platnosti dlouhodobých dohod lze použít pouze v obchodě se socialistickými zeměmi podle zásad tvorby cen platných mezi členskými zeměmi Rady vzájemné hospodářské pomoci, b) při vývozech a dovozech, pro něž platí v oblasti ekonomických nástrojů zahraničního obchodu podle rozhodnutí federálního ministerstva financí režim mimořádných cenových přirážek a mimořádných cenových srážek, c) při dovozech pro obchodní a odbytové organizace, pokud není stanoveno jinak rozsahu určeném rozhodnutím Federálního cenového úřadu. (8) Organizace zahraničního obchodu se při použití dohodnutých cen mohou dohodnout se svými tuzemskými dodavateli nebo odběrateli o částečném nebo úplném vypořádání rozdílů mezi dohodnutými kupními cenami a běžnými kupními cenami kalkulovanými na základě skutečně dosažených zahraničních cen. Organizace zahraničního obchodu jsou povinny v dohodnutých lhůtách své dodavatele a odběratele o těchto rozdílech informovat, provést propočet podílů a údaje prokázat. (9) Dohodnutá kupní cena se od kalkulované běžné kupní ceny může odchylovat jen o náklady a riziko odpovídající předpokládaným pohybům cen na zahraničních trzích.