Čl. I
změněno 1. 9. 1996 Odkaz Čl. IZákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb., zákona č. 134/1993 Sb., zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 49/1994 Sb. a zákona č. 256/1994 Sb., se mění a doplňuje takto:
- 1. Název zákona zní: „ZÁKON o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon )“.
- 2. V § 1 odst. 1 část věty před středníkem zní: „Součástí výchovně vzdělávací soustavy jsou základní školy, základní umělecké školy, učiliště, střední školy, speciální školy a vyšší odborné školy, pokud jsou zařazeny do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení“.
Na konci odstavce 1 se připojuje tato věta, která včetně poznámky č. 1) zní: „Způsob zařazování do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení stanoví zvláštní zákon.1)
- 1) Zákon ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 256/1994 Sb. a zákona č. 139/1995 Sb.“.
Dosavadní poznámka č. 1) se označuje jako poznámka č. 1a).
- 3. § 1 odst. 2 zní:
„(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) odpovídá za koncepci, stav a rozvoj výchovně vzdělávací soustavy.“.
- 4. V dalších ustanoveních zákona se slova „ministerstva školství“ nahrazují slovem „ministerstvo“.
- 5. V § 2 odst. 1 se vypouštějí slova „základní umělecká škola“.
- 6. V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Školy uvedené v § 1 může zřizovatel slučovat nebo zřizovat jako jednu právnickou osobu. Je-li zřizovatelem obec, může školy slučovat se souhlasem územně příslušného školského úřadu.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
- 7. § 3 zní:
㤠3
Odkaz „§ 3(1) Výchova a vzdělávání se uskutečňují v jazyce českém. Výjimky v případech hodných zvláštního zřetele, pokud nejde o plnění povinné školní docházky, povoluje ministerstvo.
(2) Žákům příslušejícím k národnostním menšinám se v rozsahu přiměřeném zájmům jejich národnostního rozvoje zabezpečuje právo na vzdělání v jejich mateřském jazyce.
(3) Neslyšícím a nevidomým se zajišťuje právo na vzdělání v jejich jazyce s použitím znakové řeči nebo Braillova písma.“.
- 8. V § 4 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Vzdělávání ve vyšších odborných školách zřizovaných státem lze poskytovat za úplatu od doby, kdy její výši a způsob úhrady stanoví vláda nařízením; v těchto školách zřizovaných obcí od doby, kdy výši a způsob úhrady stanoví obec obecně závaznou vyhláškou. Úplata nemůže být vyšší než polovina kalkulovaných nákladů na jednoho žáka školy.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
- 9. § 6 zní:
㤠6
změněno 1. 9. 1996 Odkaz „§ 6(1) Základní škola má devět ročníků a člení se na první a druhý stupeň. První stupeň je tvořen prvním až pátým ročníkem a druhý stupeň šestým až devátým ročníkem.
(2) V místech, kde nejsou podmínky pro zřízení všech devíti ročníků základní školy, může se zřídit základní škola, která nemá všechny ročníky. Žáci, kteří ukončí poslední ročník takové školy, pokračují v plnění povinné školní docházky v základní škole se všemi ročníky.
(3) Základní škola tvořená jednou nebo dvěma třídami prvního stupně má průměrný počet nejméně 13 žáků ve třídě. Základní škola tvořená samostatnými třídami všech ročníků prvního stupně má průměrný počet nejméně 15 žáků ve třídě. Tyto základní školy mohou být zřízeny tehdy, jestliže jsou jedinou základní školou v obci. O výjimkách hodných zvláštního zřetele rozhoduje, po vyjádření školského úřadu, ministerstvo.
(4) Žáci, kteří ukončí poslední ročník základní školy uvedené v odstavci 2, pokračují v plnění povinné školní docházky v základní škole se samostatnými třídami pro každý ročník.
(5) Základní školy, s výjimkou škol uvedených v odstavci 3, mají průměrný počet nejméně 17 žáků ve třídě. O výjimkách hodných zvláštního zřetele rozhoduje, po vyjádření školského úřadu, ministerstvo.“.
- 10. V § 8 odst. 2 se za slova „ve střední odborné škole“ vkládají tato slova: „nebo konzervatoři“.
- 11. § 8 odst. 3 zní:
„(3) Vyšší odborné vzdělání poskytované v konzervatořích zahrnuje všeobecné vzdělání, uměleckou nebo umělecko-pedagogickou přípravu a ukončuje se vykonáním absolutoria.“.
- 12. V § 9 odst. 4 a v dalších ustanoveních zákona se slova „ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí“ nahrazují slovy „Ministerstvo zdravotnictví“.
- 13. V § 10 odst. 6 se v první větě vypouštějí slova „anebo jejich právní nástupce“ a slova „,anebo s jejich právními nástupci“.
- 14. V § 11a odst. 5 a v dalších ustanoveních zákona se slova „vlády republik“ nahrazují slovem „vláda“; v odstavci 6 se slova „orgány hospodářské arbitráže“ nahrazují slovem „soudy“.
- 15. § 14 včetně nadpisu se vypouští.
- 16. V § 15 odst. 1 poslední věta zní: „Gymnázium má čtyři nebo šest anebo osm ročníků.“.
- 17. V § 15 se vypouští odstavec 2.
Dosavadní označení odstavce 1 se zrušuje.
- 18. V § 16 poslední věta zní: „Denní studium trvá nejvýše čtyři roky.“.
- 19. V § 17 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Konzervatoř má šest ročníků, v oboru tanec osm ročníků.“.
- 20. § 17 odst. 2 zní:
„(2) Studium na konzervatoři se ukončuje zpravidla absolutoriem (§ 27b). Žáci mohou ukončit studium také maturitou, nejdříve však po čtvrtém ročníku, v oboru tanec po osmém ročníku (§ 8 odst. 2).“.
- 21. V § 19 odst. 1 se za slova „ve středních školách“ vkládá čárka a tato slova: „kromě škol uvedených v odstavci 2“.
- 22. § 19 odst. 2 zní:
„(2) Do prvního ročníku osmiletého gymnázia a osmileté konzervatoře v oboru tanec se přijímají žáci, kteří úspěšně ukončili pátý ročník základní školy. Do prvního ročníku šestiletého gymnázia se přijímají žáci, kteří úspěšně ukončili sedmý ročník základní školy.“.
- 23. V § 19 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) Výjimky z ustanovení odstavce 2, a při přijetí do vyššího ročníku než prvního, povoluje v jednotlivých případech hodných zvláštního zřetele školský úřad, v jehož územní působnosti je škola, kam se žák hlásí k přijetí.
(4) V rámci přijímacího řízení do prvních ročníků středních škol může ředitel školy stanovit, že se žáci nebo uchazeči přijímají na základě přijímací zkoušky. Přijímací zkoušky pro následující školní rok se konají nejdříve v posledním úplném kalendářním týdnu měsíce dubna. Rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí žáka nebo uchazeče ke studiu zašle písemně ředitel školy žákovi nebo uchazeči anebo jeho zákonnému zástupci do sedmi dnů po termínu konání přijímací zkoušky. V případě, že se přijímací zkoušky nekonají, zašle ředitel školy rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí žáka nebo uchazeče ke studiu do sedmi dnů po rozhodnutí, nejdříve však v posledním úplném kalendářním týdnu měsíce dubna.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6.
- 24. § 22 odst. 3 zní:
„(3) Praktické vyučování se uskutečňuje ve školách a školských zařízeních, popřípadě v orgánech a organizacích v oboru působnosti ústředních orgánů nebo u dalších právnických osob anebo u fyzických osob, které mají oprávnění k činnosti v daném oboru.“.
- 25. § 25 odst. 1 až 3 znějí:
„(1) V osmiletém, šestiletém a ve čtyřletém denním studiu gymnázia a ve studiu při zaměstnání se studium ukončuje maturitní zkouškou. Čtyřleté studium na gymnáziu se může pro účely studia při zaměstnání rozložit na pět let. Ve čtyřletých studijních oborech denního studia a pětiletých oborech studia při zaměstnání na střední odborné škole a středním odborném učilišti se studium ukončuje maturitní zkouškou. Nástavbové studium se ve dvouletém denním studiu a tříletém studiu při zaměstnání ukončuje maturitní zkouškou.
(2) Ve studijních oborech středních odborných škol, jejichž délka studia je kratší než čtyři roky, a v učebních oborech středních odborných učilišť se ukončuje závěrečnou zkouškou.
(3) Dnem následujícím po dni, kdy žák vykonal úspěšně maturitní zkoušku nebo závěrečnou zkoušku, přestává být žákem školy.“.
Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 4 až 9.
- 26. Nadpis § 26 zní: „Nástavbové studium“.
- 27. V § 26 se dosavadní odstavec 4 označuje jako odstavec 2 a zní:
„(2) Ministerstvo, a pokud jde o zdravotnické obory, v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou po projednání se zúčastněnými ústředními orgány státní správy podmínky, obsah, organizaci, formu, délku a obory nástavbového studia a způsob jeho ukončování.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se vypouštějí.
- 28. Za část třetí se vkládá nová část třetí A, která zní:
„ČÁST TŘETÍ A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA „ČÁST TŘETÍ A
§ 27a
Odkaz § 27a(1) Vyšší odborná škola připravuje pro kvalifikovaný výkon náročných odborných činností nebo prohlubuje dosažené vzdělání pro výkon konkrétních náročných činností.
(2) Vyšší odborná škola poskytuje v jednotlivých studijních oborech vyšší odborné vzdělání, které zahrnuje všeobecné, specifické odborné vzdělání, náročnou praktickou přípravu a ukončuje se absolutoriem; denní studium trvá nejméně dva a nejvíce tři roky, dálkové studium trvá nejméně tři a nejvíce čtyři roky. Pokud je součástí denního studia praktická příprava konaná formou odborné praxe o délce větší než tři měsíce, může denní studium trvat nejvíce tři a půl roku. Žák, který úspěšně vykonal absolutorim, má právo užívat za svým jménem označení absolventa vyšší odborné školy. Označení absolventů vyšší odborné školy příslušná jednotlivým studijním oborům a jejich zkrácené podoby schválí ministr.
(3) Ke studiu ve vyšších odborných školách se přijímají žáci a další uchazeči, kteří získali úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání. V rámci přijímacího řízení může ředitel školy stanovit, že se žáci nebo uchazeči přijímají na základě přijímací zkoušky. Rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí žáka nebo uchazeče ke studiu zašle písemně ředitel školy žákovi nebo uchazeči anebo jeho zákonnému zástupci do sedmi dnů po termínu konání přijímací zkoušky. Nekoná-li se přijímací zkouška, zašle ředitel školy žákovi nebo uchazeči anebo jeho zákonnému zástupci rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí žáka nebo uchazeče nejpozději do sedmi dnů po rozhodnutí.
(4) Způsob hodnocení a klasifikace upraví škola klasifikačním řádem, který schvaluje ministerstvo.
(5) Podmínkou pro vykonání absolutoria je úspěšné ukončení posledního ročníku studia příslušného studijního oboru vyšší odborné školy, pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 27b
Odkaz § 27b(1) Absolutorium je odborná zkouška, která se skládá z teoretické zkoušky z odborných předmětů, zkoušky z cizího jazyka, absolventské práce a její obhajoby; v konzervatoři dále z absolventského výkonu, popřípadě zkoušky z umělecko-pedagogické přípravy. Jejich obsah a termíny konání stanoví ředitel školy.
(2) Absolutorium se koná před zkušební komisí jmenovanou ministerstvem, jejímž předsedou je pedagogický pracovník z jiné vyšší odborné školy, popřípadě vysoké školy, který má odpovídající odbornou a pedagogickou způsobilost. Zkušební komise má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel. Dalšími členy, kteří jsou jmenováni na základě návrhu ředitele školy, jsou učitel příslušného předmětu, vedoucí absolventské práce nebo vedoucí absolventského výkonu, oponent a přísedící. V případě vyšších zdravotnických škol jmenuje zkušební komisi Ministerstvo zdravotnictví. O výsledku zkoušky rozhoduje zkušební komise hlasováním. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy. Neprospěl-li žák u absolutoria, určí zkušební komise žákovi termín jeho opakování. Opakovat absolutorium může žák jen jednou. Žákům, kteří úspěšně vykonali absolutorim, vydá škola nejpozději do sedmi dnů od jeho vykonání vysvědčení o absolutoriu a nejpozději do 30 dnů od jeho vykonání diplom absolventa vyšší školy s příslušným označením absolventa vyšší odborné školy. Nevykonal-li žák v určeném termínu úspěšně absolutorim a bylo-li mu povoleno jeho opakování nebo odklad zkoušky, zachovávají se mu práva a povinnosti žáka do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy měl absolutorium konat.
§ 27c
Odkaz § 27cPodrobnosti o organizaci studia a jeho ukončování ve vyšších odborných školách stanoví ministerstvo vyhláškou, pokud jde o vyšší zdravotnické školy, v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví.“.