§ 1
Odkaz § 1Veškerá povrchová a podzemní voda slouží k zabezpečení hospodářských a jiných společenských potřeb. Hospodaření s vodami se řídí státním plánem rozvoje národního hospodářství a zásadami státního vodohospodářského plánu.
14
Vládní nařízení
ze dne 14. března 1959,
kterým se provádí zákon o vodním hospodářství
Vláda Republiky československé nařizuje podle § 38 zákona č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství, ve znění zákona č. 12/1959 Sb.:
Veškerá povrchová a podzemní voda slouží k zabezpečení hospodářských a jiných společenských potřeb. Hospodaření s vodami se řídí státním plánem rozvoje národního hospodářství a zásadami státního vodohospodářského plánu.
(1) Vody na pozemcích nebo v pozemcích ve správě (vlastnictví) rozpočtových, hospodářských a ostatních organizací, popřípadě i ve vlastnictví jednotlivců, může být použito, vyžaduje-li to zabezpečení hospodářských a jiných společenských potřeb. Těmto organizacím a jednotlivcům musí však být zaručeno množství vody nutné pro uspokojení jejich potřeb.
(2) Při stanovení množství vody pro vlastní potřebu se bere v úvahu, zda je možné tuto potřebu zabezpečit jiným způsobem než ze zdrojů na dotčených pozemcích nebo vodou jiné jakosti.
(3) Užívání vody podle odstavců 1 a 2 upraví po provedeném řízení vodohospodářský orgán příslušný podle § 8.
Státní vodohospodářský plán vede, doplňuje a zpřesňuje ministerstvo energetiky a vodního hospodářství tak, aby byl ve shodě se současným stavem rozvoje národního hospodářství, přírodních podmínek, jakož i v souladu s vývojem a pokrokem přírodních a technických věd, a zajišťuje soustavné uplatňování jeho zásad při hospodaření s vodami. Proto jsou ústřední úřady a orgány, popřípadě výkonné orgány krajských národních výborů, povinny oznamovat ministerstvu energetiky a vodního hospodářství požadavky na množství vody, které hodlají uplatnit v příštích letech.
Vyžaduje-li to plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství nebo je-li nedostatek vody, může odbor výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru vydávat po provedeném řízení distribuční řády pro jednotlivá povodí nebo jejich části, pokud si to ve zvláštních případech nevyhradí ministerstvo energetiky a vodního hospodářství; při vydávání těchto řádů zároveň určí, při jakém stavu vody jsou tyto řády závazné.
Celostátní normy potřeby a spotřeby vody jako ukazatele pro zavádění a kontrolu hospodárného využívání vody stanoví ministerstvo energetiky a vodního hospodářství ve spolupráci se zúčastněnými ústředními úřady. Resortní normy potřeby a spotřeby vody stanoví příslušné ústřední úřady v dohodě s ministerstvem energetiky a vodního hospodářství.
(1) O úpravě, popřípadě zákazu obecného užívání povrchových vod a provádění jednoduchých zařízení podle § 6 zákona č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství, ve znění zákona č. 12/1959 Sb. (dále jen „zákon“) rozhodují výkonné orgány místních národních výborů; týká-li se úprava, popřípadě zákaz, více obcí, rozhodují o nich odbory výstavby a vodního hospodářství rad okresních národních výborů. Jsou-li dotčeny zájmy hygienické a protiepidemické péče, rozhodují tyto orgány po dohodě s orgány hygienické a protiepidemické služby.
(2) Výkonné orgány místních národních výborů vykonávají dohled nad tím, aby každému bylo umožněno obecné užívání vody a aby přitom nebyly poškozovány obecné zájmy a práva jiných.
(1) Hydrotechnické části přístavů a překladišť jsou takové části přístavů a překladišť, které jsou zřízeny v korytě, na břehu nebo na pobřežních pozemcích a které mají vliv na stav vody v toku, na její odtok a na odchod ledu nebo tvoří součást jiných vodohospodářských staveb. V pochybnostech rozhodne odbor výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru v dohodě s orgánem státní správy ve věcech plavby.
(2) Povolení odboru výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru je třeba zejména k těmto stavbám a zařízením:
(3) Ke stavbám a jiným zařízením v korytech toků, na březích nebo v zátopovém území, sloužícím k plavebním účelům, je nutný souhlas odboru výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru podle § 10 zákona.
(4) V rozhodnutí o povolení plavebních zařízení musí být dbáno požadavků uplatněných orgány ministerstev národní obrany a vnitra v zájmu obranyschopnosti a bezpečnosti státu a ministerstva zdravotnictví z důvodů hygienických a epidemiologických opatření. O řízení a rozhodnutí musí být vyrozuměni všichni zúčastnění.
(5) Na plavidlech je provozovatel povinen vybudovat zařízení, která zabraňují vypouštění znečištěné odpadní vody, oleje, popela nebo jiných škodlivých látek do plavební dráhy nebo do toků a nádrží. Tato zařízení musí být udržována ve stavu schopném provozu.
(1) Povolení odboru výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru je třeba k těmto způsobům užívání vody a ke stavbám a zařízením, k jejich změnám umožňujícím toto užívání, pokud nejde o obecné užívání vody podle § 6 zákona nebo o užívání vody k plavbě podle § 7 zákona:
(2) Ke stavbám a zařízením umožňujícím ochranu nemovitostí před škodlivými účinky povrchových vod, pokud nejde o zřizování jednoduchých zařízení na jednotlivých nemovitostech k zachycování vody k jejich ochraně podle § 6 zákona, je nutné si vyžádat povolení odboru výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru, jde-li zejména:
(3) O povolení podle předchozích odstavců rozhodují odbory výstavby a vodního hospodářství rad okresních národních výborů, jde-li:
(4) Vodním tokem místního významu se rozumí tok, který podstatně neovlivňuje vodohospodářské poměry příslušného povodí. V pochybnosti, jde-li o takový tok, rozhodne odbor výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru.
(5) Dojde-li k porušení povinností stanovených v povolení vodohospodářského orgánu podle předchozích odstavců, rozhodne o způsobu nápravy vodohospodářský orgán, který je příslušný k vydání povolení ke zvláštnímu užívání vody.
(6) O povolení ke zvláštnímu užívání vody na hraničních tocích rozhodují odbory výstavby a vodního hospodářství rad krajských národních výborů po předchozím projednání s ministerstvy energetiky a vodního hospodářství a vnitra.
(1) Podzemní vody se přednostně vyhrazují pro zásobení obyvatelstva pitnou vodou; pro výrobu zemědělskou a průmyslovou, jen pokud tato výroba vyžaduje jakost pitné vody.
(2) Dojde-li ke změně nebo ke zrušení povolení k užívání podzemní vody (§ 23 odst. 5 zákona), učiní vodohospodářský orgán příslušný podle § 8 opatření, aby nebyl ohrožen nebo porušen hospodářský provoz uživatele, jemuž se podzemní voda odnímá; zejména podle potřeby určí náhradní zdroj za odňatou vodu.
(1) Odbory výstavby a vodního hospodářství rad krajských národních výborů rozhodují v dohodě s orgány hygienické a protiepidemické služby o povolení k užívání podzemních vod ze studní artéských a ze studní, z nichž má být odebírána voda v množství nad 1 l/vt.
(2) O užívání pitné a užitkové vody ze studní s odběrem do 1 l/vt., s výjimkou artéských studní, rozhodují v dohodě s orgány hygienické a protiepidemické služby odbory výstavby a vodního hospodářství rad okresních národních výborů. Je-li však výkonný orgán místního národního výboru stavebním úřadem I. stupně, povoluje užívání pitné a užitkové vody ze studně s odběrem do 0,3 l/vt., s výjimkou artéských studní, tento orgán v dohodě s orgány hygienické a protiepidemické služby; odbor výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru může si však v jednotlivých případech vyhradit rozhodnutí v těchto věcech, vyžaduje-li to zvláštní potřeba, zejména jsou-li dotčeny zájmy více uživatelů vod.
(3) Vodohospodářské orgány uvedené v předchozích odstavcích projednají zároveň i vybudování potřebných zařízení a rozhodnou o nich.
(4) Orgány uvedené v odstavci 2 vedou seznamy jimi povolených studní ve svých obvodech; stejnopis seznamu a jeho změny a doplňky předkládají odborům výstavby a vodního hospodářství rad krajských národních výborů ve lhůtách stanovených ministerstvem energetiky a vodního hospodářství v dohodě se Státním výborem pro výstavbu.
Odpadními vodami jsou vody odtékající po použití ze sídlišť, obcí, závodů, ze zdravotnických zařízení a podobně, které po použití mají zhoršenou jakost nebo změněnou teplotu. Odpadními vodami jsou též odtoky znečištěných srážkových vod, pokud mohou mít škodlivý vliv na povrchové a podzemní vody a zabraňují použití těchto vod pro účely, k nimž je jich třeba.
(1) Výroba v nových závodech nebo v nových výrobních a jiných zařízeních, při které vznikají závadné odpadní vody, jakož i provoz kanalizačních zařízení sídlišť a zdravotnických zařízení, nesmějí být zahájeny, dokud se odbor výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru nepřesvědčí místní prohlídkou, že byla vybudována vyhovující zařízení na čištění nebo zneškodnění odpadních vod a že tato zařízení jsou schopna provozu, jak bylo pokusným provozem nebo jinak osvědčeno, a dokud nevydá provozovateli povolení k vypouštění odpadních vod. Odbor výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru při tomto zjišťování a rozhodování postupuje v dohodě s orgány hygienické a protiepidemické služby a řídí se přitom směrnicemi o jakosti povrchových vod (§ 17 odst. 1).
(2) Při změně výrobního procesu, rozsahu výroby nebo při změně provozu, která má nepříznivý vliv na množství a jakost odpadní vody, i když se neprojeví v budování nových investic, postupuje se přiměřeně podle odstavce 1.
(3) Jde-li o vypouštění odpadních vod z kanalizačních zařízení obcí, do nichž nevyúsťují odpadní vody průmyslových závodů, nemocnic a sanatorií, provádí opatření podle odstavce 1 odbor výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru.
(4) Řízení podle odstavců 1 a 3 se provede v rámci řízení podle předpisů a odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu (užívání).
(1) Investor staveb a zařízení, k jejichž provedení je třeba povolení stavebního úřadu nebo jiného orgánu podle zvláštních předpisů (např. železničních, telekomunikačních, plynárenských apod.) a které mají vliv na vodní hospodářství nebo na vodní poměry v korytech, na březích nebo v zátopovém území, musí si opatřit souhlas odboru výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru. Jde zejména o výstavbu obytných, zemědělských nebo průmyslových budov, dopravních staveb, mostů, komunikací, elektrických, plynových a jiných vedení, o trvalá oplocení pobřežních pozemků, jakož i o vedení kabelů. Je-li orgánem příslušným pro rozhodnutí o přípustnosti stavby výkonný orgán krajského národního výboru, je k rozhodnutí o souhlasu podle § 10 zákona příslušný odbor výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru. Je-li však k rozhodnutí o přípustnosti stavby podle zákona o stavebním řádu příslušným výkonný orgán okresního, popřípadě krajského národního výboru, který je zároveň vodohospodářským orgánem podle tohoto nařízení, je jeho rozhodnutí o přípustnosti stavby také souhlasem podle § 10 zákona.
(2) Souhlasu odboru výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru je třeba i tehdy, jde-li o zařízení nebo opatření na březích nebo v zátopovém území, u nichž se nevyžaduje stavební nebo jiné povolení, avšak která ovlivňují vodní hospodářství.
(3) Rozsah zátopového území stanoví odbor výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru podle nejvyšší známé hladiny vody.
(1) Pozemky, po nichž odtékají vody v tocích, rozumějí se koryta toků spolu s břehy. Rozsah koryta a břehů upravených toků je stanoven ve stavebních plánech provedených úprav. U neupravených vodních toků vymezí rozsah koryta a břehů odbor výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru podle směrnic, které vydá ministerstvo energetiky a vodního hospodářství v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně u opuštěných koryt, tj. u koryt vodních toků, která buď přirozenou, nebo umělou změnou toku jsou jen občasně zaplavována vodou.
(1) Vlastník pozemku nesmí svémocně měnit přirozený odtok vody a tím působit škody na sousedních pozemcích.
(2) Vlastník pozemku je povinen po řízení provedeném odborem výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru trpět za náhradu, aby byla voda svedena přes jeho pozemek do místa zneškodnění nebo využití a aby se na jeho pozemku provedly veškeré práce k tomu potřebné.
(3) Kdo je odkázán na užívání vodního zdroje, k němuž je nejúčelnější přístup přes cizí pozemek, má nárok, aby mu byl za náhradu dovolen přístup k vodnímu zdroji. Vlastník (správce), popřípadě uživatel pozemku, je oprávněn požadovat, aby přístupem nebyl zbytečně obtěžován a poškozován.
Odplaví-li voda část pozemku nebo změní-li tok své koryto, mohou vlastníci pobřežních pozemků uvést je na svůj náklad do původního stavu jen se souhlasem odboru výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru.
(1) Odpadní vody musí být vyčištěny na stupeň čistoty stanovený odborem výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru v dohodě s orgánem hygienické a protiepidemické služby podle směrnic o jakosti povrchových vod v recipientu, vydaných ministerstvem energetiky a vodního hospodářství v dohodě s ministerstvem zdravotnictví a s ostatními zúčastněnými ústředními úřady. Pro jejich čištění a zneškodnění musí uživatelé vody vybudovat všechna zařízení potřebná k tomu, aby do vodních toků, nádrží nebo podzemních vod byla vypouštěna voda vyčištěná a zneškodněná. Při budování těchto zařízení musí uživatelé dbát hospodárného využití hodnotných látek obsažených v odpadních vodách. Vybudovaná zařízení musí uživatelé vody udržovat v provozu a v řádném stavu a zdokonalovat je podle vývoje čisticí techniky a při jejich provozu zachovávat schválený manipulační řád.
(2) Než budou vybudována dokonalejší zařízení k čištění nebo k jinému zneškodňování odpadních vod, musí být dosavadní zařízení, pokud jimi lze docílit byť i jen částečného vyčištění odpadních vod, v provozu a musí být řádně obsluhována. Kde dosud taková zařízení nejsou vybudována, je uživatel vody povinen provést aspoň opatření ke snížení znečištění podle pokynu odboru výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru, který vydá po provedeném řízení. Jde-li o čištění odpadních vod z kanalizačních zařízení obcí, do nichž nevyúsťují odpadní vody průmyslových závodů, nemocnic a sanatorií, provede řízení a pokyny vydá odbor výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru.
(3) Uživatelé vody jsou povinni vždy ihned vyrozumět odbor výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru, jakmile zjistí, že jimi spravované čisticí zařízení řádně nefunguje, nebo bylo-li z jakéhokoliv důvodu, byť i na čas, vyřazeno z činnosti.
(4) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na nově budované závody (§ 9 zákona).
(1) Uživatel vody je povinen hospodárně využít všech hodnotných látek, které jsou obsaženy ve vypouštěných odpadních vodách. Nemůže-li tak učinit ve vlastním závodě, je povinen umožnit toto využití jinému zájemci.
(2) Jde-li o národní majetek, učiní potřebná opatření k využití hodnotných látek z odpadních vod, zejména přenecháním pozemků nebo zařízení potřebných k tomuto využití, příslušný orgán podle předpisů o správě národního majetku po vyjádření odboru výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru.
(1) Při rozhodování o povolení vypouštět do povrchových nebo podzemních vod zvláštní druhy vod, které mají škodlivý účinek na vody povrchové nebo podzemní, zejména vody radioaktivní, vody solné, důlní, smíšené se zemními oleji, použité i nepoužité vody z lázeňských a zřídelních zařízení řídí se odbory výstavby a vodního hospodářství rad krajských národních výborů všeobecnými podmínkami pro ochranu povrchových i podzemních vod, stanovenými ministerstvem energetiky a vodního hospodářství v dohodě s ministerstvy zemědělství a lesního hospodářství, zdravotnictví a s ostatními zúčastněnými ústředními úřady.
(2) Podniky podléhající dozoru báňských úřadů, pokud nemají povolení odboru výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru, jsou povinny učinit všechna opatření, jimiž se zabrání vnikání a vypouštění v provozu použitých důlních vod do povrchových nebo jiných podzemních vod, mohou-li mít škodlivý vliv na složení vody při dalším jejím užívání pro účely uživatelů nebo na vodohospodářská díla a zařízení.
(3) Užívání upotřebitelných důlních vod, o nichž prohlásí závod podléhající hornímu zákonu, že je nepotřebuje k báňskému provozu, může odbor výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru v dohodě s místně příslušným báňským obvodním úřadem povolit pro hospodářské a jiné společenské potřeby.
(1) Není dovoleno jakkoli poškozovat vodohospodářská díla a zařízení, vodní toky, koryta, břehy, ochranné hráze a s nimi spojené stavby, zejména:
(2) Dohled nad tím, aby nebyla porušována ustanovení předchozího odstavce, pokud jde o ochranu toků na území obce, vykonávají výkonné orgány místních národních výborů. Tím nejsou dotčena ustanovení o právech a povinnostech vodohospodářských orgánů vyšších stupňů vykonávat dozor nad ochranou vodních toků, vodohospodářských děl a zařízení.
(1) O čistotu vod ve vodních tocích pečuje ministerstvo energetiky a vodního hospodářství zejména:
Ministerstvo energetiky a vodního hospodářství může pověřit prováděním některých z těchto úkolů vodohospodářské orgány nižších stupňů.
(2) Vodohospodářské orgány příslušné podle § 8 kontrolují čistotu vod v tocích a používání vod, zejména z hlediska množství a jakosti vypouštěných odpadních vod, jejich čištění, z hlediska provozu čisticích zařízení, jakož i zavádění a dodržování opatření v technologii výroby, jež mají snížit znečištění odpadních vod. Tytéž orgány kontrolují také dodržování manipulačních řádů čistírenských zařízení. Vodohospodářské orgány mohou pověřit prováděním některých kontrolních úkolů organizaci, které je svěřena péče o vodní tok, docílí-li se tím účelnějšího a hospodárnějšího plnění těchto úkolů.
(3) Výzkum a rozvoj způsobů, kterými je možno využít odpadních vod výrobních závodů při výrobních postupech nebo je zneškodnit, zajišťují příslušné ústřední úřady.
(4) Ústřední úřady jsou povinny zajišťovat v oboru své působnosti výstavbu čistíren odpadních vod a jejich udržování.
(1) Péče o vodní tok záleží zejména v provádění soustavné kontroly stavu toku, jeho koryta, břehů a zátopového území, zjišťování závad způsobených přírodními a jinými vlivy nebo činností třetích osob, zabezpečování opatření k odstranění závad a k zajištění neškodného a vodohospodářsky žádoucího stavu toku, jakož i v plánování, výstavbě, provozu a údržbě úprav vodního toku, jichž je třeba v obecném zájmu.
(2) Odbor výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru může svěřit neupravené vodní toky buď do péče vodohospodářských organizací (§ 17 zákona) nebo do péče zemědělských vodohospodářských organizací (§ 19 odst. 2 a § 20 zákona), a to podle toho, zda převažují zájmy zemědělské a lesní výroby nebo širší zájmy vodohospodářské; přitom dbá, aby bylo docíleno co nejúčelnějšího a nejhospodárnějšího výkonu péče o vodní tok.
(3) Péče o drobné vodní toky místního významu (§ 8 odst. 4), jakož i péče o vodohospodářské nádrže a rybníky místního významu, nepatří-li jiné organizaci, náleží výkonným orgánům místních národních výborů.
(1) U neupravených vodních toků nebo neupravených úseků vodních toků, které dosud nepřevzaly do své péče organizace uvedené v § 22 odst. 2, jsou vlastníci (správci), popřípadě uživatelé pobřežních pozemků povinni se starat o ochranu svého majetku udržováním břehů a odstraňováním překážek ve vodním toku podél svých pozemků.
(2) Tvoří-li břeh toku budova nebo její příslušenství, těleso dráhy, silnice nebo cesty a zařízení, která slouží k jejich ochraně, jsou jejich vlastníci (správci), popřípadě uživatelé, povinni zabezpečit tyto stavby a zařízení proti škodám způsobovaným vodou a udržovat je v řádném stavu, pokud nejsou k tomu povinni jiní.
(3) Vznikne-li pochybnost o tom, zda a pokud vlastníci (správci), popřípadě uživatelé, jsou povinni udržovat vodní toky, stavby a zařízení v rozsahu stanoveném v odstavcích 1 a 2, rozhodne o tom po provedeném řízení odbor výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru; ten také dozírá, zda vlastníci (správci), popřípadě uživatelé, tyto povinnosti plní.
(1) Vodohospodářské orgány příslušné podle § 8 prozkoumají u dokončených vodohospodářských děl nebo zařízení před jejich uvedením do trvalého provozu, zda byla provedena podle povolujícího rozhodnutí, popřípadě jaké změny byly proti povolujícímu rozhodnutí provedeny; nezjistí-li závady, vydají o tom rozhodnutí, kterým schválí provedenou stavbu nebo zařízení. Schválení je podkladem k povolení zahájení provozu.
(2) Vodohospodářské orgány příslušné podle § 8 dozírají u vodohospodářských děl a zařízení na to, zda jsou dodržovány všechny podmínky uložené uživateli vody při povolování užívání a zda uživatelé vody mají vybudována ve svých závodech vyhovující čisticí zařízení. Proto uživatelé vody jsou podle § 26 zákona povinni dovolit pracovníkům příslušných vodohospodářských orgánů, popřípadě osobám jimi pověřeným, přístup do těch částí závodů, v nichž se vody užívá, dát jim potřebná odborná vysvětlení a poskytnout jim ve výkonu dozoru požadovanou pomoc.
(3) Zjistí-li příslušný vodohospodářský orgán během provozu vodohospodářského díla nebo zařízení, že podmínky uložené uživateli vody při povolování užívání nevyhovují nebo že uživatel nemá vyhovující čisticí zařízení, učiní příslušná opatření a stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění zjištěných závad a nedostatků.
(4) Ministerstvo energetiky a vodního hospodářství a rady krajských národních výborů mohou pověřit výkonem dozoru vodohospodářské organizace (§ 17 zákona) jim přímo podřízené.
Vodohospodářské orgány příslušné pro vydání povolení ke zřízení vodohospodářských děl a zařízení podle § 8 provádějí podle směrnic vydaných ministerstvem energetiky a vodního hospodářství v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady také bezpečnostní prohlídky těchto děl a zařízení.