§ 72
změněno 1. 7. 1990 zákonem 175/1990 Sb.
§ 72 Ochranné léčení (1) Soud uloží ochranné léčení v případě uvedeném v § 25 a § 32 odst. 2, nebo jestliže pachatel činu jinak trestného není pro nepříčetnost trestně odpovědný a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný. (2) Soud tak může učinit též tehdy, jestliže a) pachatel trestný čin spáchal ve stavu zmenšené příčetnosti a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný, nebo b) pachatel, který se oddává nadměrnému požívání alkoholických nápojů nebo omamných prostředků zneužívání návykové látky, spáchal trestný čin v opilosti pod jejím vlivem nebo v jiném podobném opojení nebo v souvislosti s požíváním alkoholu nebo omamných prostředků jejím zneužíváním. (3) Ochranné léčení může soud uložit i vedle trestu, anebo při upuštění od potrestání. (4) Ochranné Jestliže je ukládán trest odnětí svobody, ochranné léčení se zpravidla začíná po nástupu výkonu trestu v nápravně výchovném ústavu. V ostatních případech se ochranné léčení vykonává zpravidla v léčebném ústavě zařízení. Lze-li však vzhledem k povaze choroby a léčebným možnostem očekávat, že účel léčení splní i léčení ambulantní, může soud nařídit i tento způsob léčby, popřípadě ústavní léčení změnit dodatečně v na léčení ambulantní, nebo naopak. Ochranné léčení lze též vykonávat během Nepostačí-li délka výkonu trestu odnětí svobody v nápravně výchovném ústavu ke splnění účelu léčení, soud může rozhodnout o jejím pokračování v léčebném nebo ambulantním zařízení. (5) Ochranné léčení potrvá, dokud to vyžaduje jeho účel. O propuštění z ochranného léčení rozhoduje soud. (6) Od výkonu ochranného léčení soud upustí, pominou-li před jeho započetím okolnosti, pro něž bylo uloženo.