§ 39
změněno 1. 1. 1992 zákonem 557/1991 Sb.
§ 39 (1) Trest odnětí svobody se ukládá nejvýše na patnáct let. (2) Za trestné činy, u nichž horní hranice trestní sazby odnětí svobody nepřevyšuje jeden rok, lze uložit nepodmíněný trest odnětí svobody jen za podmínky, že by vzhledem k osobě pachatele uložení jiného trestu zjevně nevedlo k dosažení účelu trestu. (3) Trest odnětí svobody se vykonává v nápravně výchovných ústavech. Trest odnětí svobody nepřevyšující dvě léta, uložený vojáku v základní vojenské službě, se může vykonat též ve vojenských nápravných útvarech. Ve výkonu trestu je odsouzený soustavně vychováván k tomu, aby vedl řádný život. (4) Byl-li trest odnětí svobody vykonán ve vojenských nápravných útvarech, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.