Trestní zákon

§ 60 (1) Jestliže podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se trest vykoná. (2) Jestliže byla záruka za nápravu podmíněně Výjimečně může soud vzhledem k okolnostem případu a osobě odsouzeného odvolána tím ponechat podmíněné odsouzení v platnosti, kdo ji poskytl i když odsouzený zavdal příčinu k nařízení výkonu trestu, přezkoumá soud jeho chování během a a) stanovit nad odsouzeným dohled, b) přiměřeně prodloužit zkušební doby dobu, a shledá-li ne však o více než dvě léta, že podmíněné odsouzení neplní své poslání přičemž nesmí překročit horní hranici zkušební doby stanovené v § 59 odst. 1, rozhodne nebo c) stanovit dosud neuložená přiměřená omezení nebo přiměřené povinnosti uvedené v § 26 odst. 4 směřující k tomu, že aby vedl řádný život. Na výkon dohledu se trest vykoná; jinak podmíněné odsouzení ponechá v platnosti užije obdobně ustanovení § 26a a 26b. (32) Neučinil-li soud do roka od uplynutí zkušební doby rozhodnutí podle odstavce 1, aniž na tom měl podmíněně odsouzený vinu, má se za to, že se podmíněně odsouzený osvědčil. (43) Bylo-li vysloveno, že se podmíněně odsouzený osvědčil, anebo má-li se za to, že se osvědčil (odstavec 3 2), hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen. (54) Rozhodne-li soud podle odstavce 1 nebo 2, že se trest vykoná, rozhodne zároveň o způsobu výkonu trestu.