§ 202
změněno 1. 1. 1994 zákonem 292/1993 Sb.
§ 202 Přítomnost při hlavním líčení (1) Hlavní líčení se koná za stálé přítomnosti všech členů senátu, zapisovatele a prokurátora státního zástupce. (2) V nepřítomnosti obžalovaného může se hlavní líčení provést, jen když soud má za to, že lze věc spolehlivě rozhodnout a účelu trestního řízení dosáhnout i bez přítomnosti obžalovaného, a přitom a) obžaloba byla obžalovanému řádně doručena a obžalovaný byl k hlavnímu líčení včas a řádně předvolán a b) o skutku, který je předmětem obžaloby, byl obžalovaný už některým orgánem činným v trestním řízení vyslechnut a byla dodržena bylo dodrženo ustanovení o vznesení (§ 163) nebo sdělení obvinění (§ 169 160) a o seznámení obviněného s výsledky obviněný byl upozorněn na možnost prostudovat spis a učinit návrhy na doplnění vyšetřování (§ 166 odst. 1) nebo vyhledávání (§ 169). (3) Hlavní líčení v nepřítomnosti obžalovaného nelze konat, je-li obžalovaný ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody nebo jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let. V případech nutné obhajoby (§ 36) nelze konat hlavní líčení bez přítomnosti obhájce. (4) Ustanovení první věty odstavce 3 se neužije, pokud obžalovaný požádá, aby hlavní líčení bylo konáno v jeho nepřítomnosti.