§ 89

změněno 1. 1. 1994 zákonem 292/1993 Sb.

§ 89 Obecné ustanovení (1) V trestním stíhání je v nezbytném rozsahu třeba dokazovat zejména,: a) zda se stal skutek, v němž je spatřován trestný čin, b) zda tento skutek spáchal obviněný a, případně z jakých pohnutek, c) podstatné okolnosti, které mají mající vliv na stupeň posouzení nebezpečnosti činu pro společnost, d) podstatné okolnosti závažné pro k posouzení osobních poměrů pachatele, e) podstatné okolnosti umožňující stanovení povahy následku a výše škody způsobené trestným činem, f) okolnosti, které vedly k trestné činnosti nebo umožnily její spáchání. (2) Za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci, zejména výpovědi obviněného a svědků, znalecké posudky, věci a listiny důležité pro trestní řízení a ohledání. Skutečnost, že důkaz nevyžádal orgán činný v trestním řízení, ale předložila jej některá ze stran, není důvodem k odmítnutí takového důkazu. (3) Důkaz získaný nezákonným donucením nebo hrozbou takového donucení nesmí být použit v řízení s výjimkou případu, kdy se použije jako důkaz proti osobě, která takového donucení nebo hrozby donucení použila.

Číst toto znění

Číst předchozí znění