§ 62
změněno 1. 7. 2000 zákonem 29/2000 Sb.
§ 62 Obecné ustanovení (1) Nebyla-li písemnost doručena při úkonu trestního řízení, doručí se zpravidla poštou jako poštovní zásilka. Je-li adresátem obviněný, doručuje se mu na adresu, kterou k tomu účelu uvedl [§ 55 odst. 1 písm. c)]. (2) V případě potřeby, zejména při nařízeném předvedení, při neúspěšnosti pokusu doručit jiným způsobem do vlastních rukou adresáta zásilku, u níž je uložení vyloučeno, nebo při nebezpečí, že průtahem v doručování bude jednání zmařeno, lze o doručení požádat i policejní orgán nebo orgán obce. (3) Nebyl-li adresát zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, doručí se jiné dorostlé osobě bydlící v témže bytě nebo v témže domě anebo zaměstnané na témže pracovišti, je-li ochotna písemnost převzít a její odevzdání obstarat. (4) Není-li takové osoby, zásilka se uloží a adresát se vhodným způsobem vyrozumí, kde si ji může vyzvednout. Písemnost se považuje za doručenou dnem, kdy byla uložena, i když se adresát o uložení nedověděl. (5) Písemnosti určené osobám požívajícím výsad a imunit podle mezinárodního práva nebo osobám v jejich bytech se předloží ministerstvu spravedlnosti; to zařídí jejich doručení.