§ 254
změněno 1. 1. 2002 zákonem 265/2001 Sb.
§ 254 (1) Nezamítne-li nebo neodmítne-li odvolací soud odvolání podle § 253, přezkoumá zákonnost a odůvodněnost všech jen těch oddělitelných výroků rozsudku, proti nimž může odvolatel podat bylo podáno odvolání, i správnost postupu řízení, které jim předcházelo rozsudku, přihlížeje přitom i k a to z hlediska vytýkaných vad. K vadám, které nebyly nejsou odvoláním vytýkány, odvolací soud přihlíží, jen pokud mají vliv na správnost výroků, proti nimž bylo podáno odvolání. (2) Mají-li však vytýkané vady svůj původ v jiném výroku než v tom, proti němuž bylo podáno odvolání, přezkoumá odvolací soud i správnost takového výroku, na který v odvolání napadený výrok navazuje, jestliže oprávněná osoba proti němu mohla podat odvolání. (3) Jestliže oprávněná osoba podá odvolání proti výroku o vině, přezkoumá odvolací soud v návaznosti na vytýkané vady vždy i výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad, bez ohledu na to, zda bylo i proti těmto výrokům podáno odvolání. (4) Byla-li odvoláním napadena část rozsudku týkající se jen některé z více osob, o nichž bylo rozhodnuto týmž rozsudkem, přezkoumá odvolací soud podle odstavce 1 uvedeným způsobem jen tu část rozsudku a předcházejícího řízení, která se týká této osoby.