trestní řád

§ 438 (1) Na žádost orgánu cizího státu je možné osobu nacházející se ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody na území České republiky dočasně předat do cizího státu pro účely dokazování. (2) Osobu uvedenou v odstavci 1 je možné dočasně předat jen tehdy, jestliže a) s dočasným předáním souhlasí, b) nemá v řízení v cizím státě postavení obviněného, c) její přítomnost na území České republiky není nezbytná z důvodu dokazování v trestním řízení, d) její nepřítomností se nezmění účel vazby anebo výkonu trestu vykonávaného na území České republiky, e) dočasné předání nepřiměřeně neprodlouží trvání vazby, která je vykonávána na území České republiky, a f) dočasné odevzdání nepřiměřeně neprodlouží výkon trestu odnětí svobody, který je vykonáván na území České republiky. (3) Dočasné předání osoby povoluje a jeho provedení zajišťuje, a) jde-li o vazbu v přípravném řízení, soud příslušný podle § 26 na návrh státního zástupce, b) jde-li o vazbu v řízení po podání obžaloby, soud, c) jde-li o výkon trestu odnětí svobody, okresní soud, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává. Soud příslušný k povolení dočasného předání osoby stanoví lhůtu, v níž musí být tato osoba vrácena do České republiky. Tuto lhůtu lze po dohodě s příslušným orgánem cizího státu prodloužit pouze ke stejnému účelu, pro který bylo dočasné předání osoby povoleno. Dočasné předání osoby lze provést i opakovaně. (4) Doba, po kterou byla osoba ve vazbě v cizím státě, se nezapočítává do lhůt podle § 71 72 a 72a; tato doba se však započítává do délky výkonu trestu vykonávaného na území České republiky.