§ 154
změněno 1. 8. 2013 zákonem 45/2013 Sb.
§ 154 Povinnost k náhradě nákladů poškozeného (1) Byl-li poškozenému alespoň zčásti přiznán nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, je odsouzený, jemuž byla povinnost k náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo k vydání bezdůvodného obohacení uložena, povinen nahradit poškozenému též náklady potřebné k účelnému uplatnění tohoto nároku v trestním řízení, včetně nákladů vzniklých přibráním zmocněnce. (2) Soud může podle povahy věci a okolností případu rozhodnout i v případě, že poškozenému nebyl přiznán nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení ani zčásti, rozhodne na návrh poškozeného o tom, že se odsouzenému ukládá povinnost uhradit poškozenému zcela nebo zčásti náklady související s účastí poškozeného v trestním řízení (§ 155 odst. 4), nebrání-li tomu povaha věci a to i v případě okolnosti případu, že poškozenému nebyl přiznán nárok na zejména spoluzavinění poškozeného. Z důvodů zvláštního zřetele hodných náhradu škody nebo nemajetkové újmy přiměřeně sníží; přitom vezme v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení ani zčásti úvahu zejména povahu trestného činu, osobní a majetkové poměry poškozeného a odsouzeného. Snížení nelze provést, jde-li o úmyslný trestný čin.