§ 4
změněno 1. 1. 1976 zákonem 113/1975 Sb.
§ 4 Rozhodné období (1) Započitatelný Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje započitatelný výdělek pro stanovení nemocenského při pracovní neschopnosti se zjišťuje, pokud se dále v dalších ustanoveních nestanoví jinak, pro běžný je kalendářní rok podle kalendářního roku bezprostředně předcházejícího předcházející před vznikem pracovní neschopnosti (dále jen „rozhodné období“). (2) Vstoupil-li pracovník do zaměstnání v organizaci teprve v průběhu kalendářního roku předcházejícího před vznikem pracovní neschopnosti, je rozhodným obdobím doba od vstupu do zaměstnání do konce tohoto kalendářního roku. Je (3) Jestliže pracovník v rozhodném období podle předchozích odstavců neodpracoval alespoň a) 70 dnů, má-li tato doba kratší než tři měsíce týdenní pracovní dobu rozvrženou na 5 pracovních dnů anebo nerovnoměrně, nebo vstoupil má-li pracovní dobu rozvrženou na méně než 5 pracovních dnů v týdnu, b) 80 dnů, má-li týdenní pracovní dobu rozvrženou na více než 5 pracovních dnů, prodlužuje se rozhodné období do konce zúčtovacího období bezprostředně předcházejícího před vznikem pracovní neschopnosti. Za odpracovaný se považuje den, v němž pracovník konal práci podle rozvrhu směn,5) vybíral si náhradní volno za práci přesčas,6) měl neomluvenou nepřítomnost v práci; přitom se nepřihlíží ke kalendářním měsícům, které se do rozhodného období nezahrnují (§ 10 odst. 1). (4) Vstoupil-li pracovník do zaměstnání v organizaci teprve v běžném kalendářním roce, je rozhodným obdobím doba od vstupu do zaměstnání do konce zúčtovacího období bezprostředně předcházejícího před vznikem pracovní neschopnosti. (35) Stejně jako nový vstup při vstupu do zaměstnání se posuzuje trvalá změna základní mzdy rozhodné období, zkrácení nebo prodloužení pracovního úvazku, počátek došlo-li u pracovníka a) k nástupu do práce po skončení soustavné přípravy na budoucí povolání a návrat ze; b) k opětnému nástupu do práce po skončení výkonu veřejné funkce, který trval aspoň jeden rok, po skončení základní (náhradní) vojenské služby v ozbrojených silách. V těchto případech se rozhodné období počítá ode dne, kdy došlo k takové změně další mateřské dovolené a výkonu trestu odnětí svobody; za změnu c) ke změně způsobu odměňování spočívající v tom, od které plyne nové rozhodné období že pracovník, se však nepovažuje který byl dosud odměňován hodinovou mzdou, je odměňován mzdou měsíční, nebo naopak; d) ke změně způsobu odměňování při přechodu na smíšenou nebo na podílovou mzdu z jiné mzdové formy a naopak; e) k převedení pracovnice na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím uložením trestu nápravného opatření,7) trestu zákazu činnosti8) nebo mateřstvím při návratu z ní po skončení takového trestu.††† (6) Při trvalé změně základní mzdy, vymezené pracovněprávními předpisy,9) se zjišťuje započitatelný výdělek a) pracovníka s měsíční mzdou z nové měsíční základní mzdy a odděleně z ostatních započitatelných složek mzdy, b) pracovníka s hodinovou mzdou z nového běžně měsíčně zúčtovaného započitatelného výdělku a odděleně z ostatních započitatelných složek mzdy. Pro zjištění nového běžně měsíčně zúčtovaného započitatelného výdělku pracovníka s hodinovou mzdou začíná rozhodné období od trvalé změny základní mzdy a končí stejně jako rozhodné období podle předchozích odstavců. Pro zjištění ostatních započitatelných složek mzdy uvedených pod písm. a) a b) je rozhodným obdobím doba stanovená v předchozích odstavcích bez ohledu na trvalou změnu základní mzdy.