§ 23
změněno 1. 7. 1982 zákonem 79/1982 Sb.
§ 23 (1) Nemocenské se poskytuje za pracovní dny, které jsou pracovními dny podle obecně platných předpisů. Má-li však pracovník pracovní dobu závazně rozvrženou jinak než na všechny obecně stanovené pracovní dny (§ 6 odst. 2), poskytuje se mu nemocenské za ty pracovní dny, ve kterých měl, kdyby nebylo pracovní neschopnosti nebo karantény, pracovat podle rozvrhu pracovní doby pro něj určeného v době vzniku pracovní neschopnosti (karantény). Pracovníku uvedenému v § 2 odst. 2 se nemocenské poskytuje také za soboty předem stanovené těžebním režimem,3) ve kterých měl pracovat kdyby nebylo pracovní neschopnosti nebo karantény. (2) Stanoví-li se nemocenské na směny nebo na hodiny (§ 11), poskytuje se za směny, popřípadě za hodiny, ve kterých pracovník měl, kdyby nebylo pracovní neschopnosti nebo karantény, pracovat podle rozvrhu pracovní doby pro něj určeného. (3) Pracovním dnům se kladou na roveň svátky, za které by pracovníku, kdyby nebyl neschopen práce, náležela náhrada mzdy nebo za které se mu měsíční mzda jinak nekrátí.