§ 4
změněno 1. 1. 1989 zákonem 239/1988 Sb.
§ 4 (1) Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje započitatelný výdělek pro stanovení nemocenského při pracovní neschopnosti, pokud se v dalších ustanoveních nestanoví jinak, je kalendářní rok bezprostředně předcházející před vznikem pracovní neschopnosti. (2) Vstoupil-li pracovník do zaměstnání v organizaci teprve v průběhu kalendářního roku předcházejícího před vznikem pracovní neschopnosti, je rozhodným obdobím doba od vstupu do zaměstnání do konce tohoto kalendářního roku. (3) Jestliže pracovník v rozhodném období podle předchozích odstavců neodpracoval alespoň a) 70 dnů, má-li týdenní pracovní dobu rozvrženou na 5 pracovních dnů anebo nerovnoměrně, nebo má-li pracovní dobu rozvrženou na méně než 5 pracovních dnů v týdnu, b) 80 dnů, má-li týdenní pracovní dobu rozvrženou na více než 5 pracovních dnů, prodlužuje se rozhodné období do konce zúčtovacího období bezprostředně předcházejícího před vznikem pracovní neschopnosti. Za odpracovaný se považuje den, v němž pracovník konal práci podle rozvrhu směn,5) vybíral si náhradní volno za práci přesčas,6) měl neomluvenou nepřítomnost v práci; přitom se nepřihlíží ke kalendářním měsícům, které se do rozhodného období nezahrnují (§ 10 odst. 1). (4) Vstoupil-li pracovník do zaměstnání v organizaci v běžném kalendářním roce, je rozhodným obdobím doba od vstupu do zaměstnání do konce zúčtovacího období bezprostředně předcházejícího před vznikem pracovní neschopnosti. (5) Skončil-li pracovník zaměstnání a znovu nastoupil do zaměstnání v téže organizaci v nejbližší navazující pracovní den, posuzuje se rozhodné období, jako by předchozí zaměstnání stále trvalo. (6) Stejně jako při vstupu do zaměstnání se posuzuje rozhodné období, došlo-li u pracovníka a) k nástupu do práce po skončení soustavné přípravy na budoucí povolání zabezpečované organizací u mladistvých a k zařazení do práce podle pracovní smlouvy po skončení nástupní praxe a dalšího zapracování (období základního odborného růstu) u absolventů středních a vysokých škol; b) k opětnému nástupu do práce po skončení výkonu veřejné funkce, který trval aspoň jeden rok, po skončení základní (náhradní) vojenské služby, další mateřské dovolené a výkonu trestu odnětí svobody; c) ke změně způsobu odměňování spočívající v tom, že pracovník, který byl dosud odměňován hodinovou mzdou, je odměňován mzdou měsíční, nebo naopak; d) ke změně způsobu odměňování při přechodu na smíšenou nebo na podílovou mzdu z jiné mzdové formy a naopak; e) k převedení na jinou práci v souvislosti s uložením trestu nápravného opatření,74) trestu zákazu činnosti8) nebo při návratu z ní po skončení takového trestu; f) ke změně pracovní činnosti nebo nástupu na nové pracoviště v rámci téže organizace, k níž došlo v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření. (67) Při trvalé změně základní mzdy, vymezené pracovněprávními předpisy,9) se zjišťuje započitatelný výdělek a) pracovníka s měsíční mzdou z nové měsíční základní mzdy a odděleně z ostatních započitatelných složek mzdy, b) pracovníka s hodinovou mzdou z nového běžně měsíčně zúčtovaného započitatelného výdělku a odděleně z ostatních započitatelných složek mzdy. Pro zjištění nového běžně měsíčně zúčtovaného započitatelného výdělku pracovníka s hodinovou mzdou začíná rozhodné období od trvalé změny základní mzdy a končí stejně jako rozhodné období podle předchozích odstavců. Pro zjištění ostatních započitatelných složek mzdy uvedených pod písm. a) a b) je rozhodným obdobím doba stanovená v předchozích odstavcích bez ohledu na trvalou změnu základní mzdy.