Zákon o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů

§ 1

Předmět a rozsah úpravy

Tento zákon stanoví oprávnění a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti rostlinolékařské péče, upravuje ochranu státního území před zavlečením a rozšiřováním karanténních škodlivých organismů, stanoví orgány státní správy na úseku rostlinolékařské péče a jejich působnost a sankce za porušování stanovených povinností.

§ 2

Základní pojmy

(1) Rostlinolékařská péče je souhrnem právních, technických, organizačních a odborných opatření za účelem uchování zdraví rostlin.

(2) Rostlinami jsou celé rostliny způsobilé k růstu nebo rozmnožování nebo tyto jejich části: plody v botanickém smyslu s výjimkou hluboce zmrazených; zelenina s výjimkou hluboce zmrazené; hlízy, cibule, oddenky a jiné vegetativní části rostlin sloužící k rozmnožování; řezané květiny; uříznuté stromky s listy; kultury rostlinných pletiv; semena v botanickém smyslu s výjimkou těch, která nejsou určena k pěstování.

(3) Rostlinnými produkty jsou produkty rostlinného původu a části rostlin nezpracované nebo zpracované jednoduchým způsobem, např. sušením nebo mechanicky, pokud nejsou rostlinami; dřevo je rostlinným produktem, pokud má zachován alespoň zčásti přirozený oblý povrch nebo je ve formě dřevního odpadu.

(4) Škodlivými organismy jsou původci chorob rostlin, škůdci živočišného původu a plevele, kteří působí škody na rostlinách nebo rostlinných produktech.

(5) Karanténními škodlivými organismy jsou škodlivé organismy, které se na území státu nevyskytují nebo jsou jen omezeně rozšířeny, jsou obtížně hubitelné a jejich zavlečení nebo další rozšiřování může vést ke značným škodám.

(6) Poruchy jsou škodlivé změny způsobené na rostlinách nepříznivými fyzikálními a chemickými faktory.

(7) Přípravky na ochranu rostlin jsou látky nebo jejich směsi (chemické přípravky) nebo živé organismy (biologické přípravky) určené

1. a) k ošetřování rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů proti škodlivým organismům, nebo
2. b) k hubení škodlivých nebo nežádoucích organismů v půdě nebo ve vodě, nebo
3. c) k regulaci biologických procesů v rostlinách nebo rostlinných produktech včetně desikace a defoliace, nebo
4. d) k ošetření ran rostlin nebo k úpravě jejich vzhledu, nebo
5. e) k aplikačně technologickým účelům v ochraně rostlin.

(8) Zacházením s přípravky na ochranu rostlin je jejich uvádění do oběhu a používání fyzickými a právnickými osobami.

(9) Mechanizačními prostředky na ochranu rostlin jsou stroje a technická zařízení včetně doplňujících technologických součástí a příslušenství určené k aplikaci přípravků na ochranu rostlin nebo k přímému hubení škodlivých organismů.

(10) Uváděním do oběhu je nabízení k prodeji, prodej, obchodní skladování, přeprava, vývoz a dovoz za účelem prodeje nebo jakýkoliv jiný způsob převodu na jinou osobu při podnikání.¹)

(11) Zásilkou je množství rostlin nebo rostlinných produktů a jiných předmětů, stanovených prováděcím předpisem, přepravované zpravidla jedním dopravním prostředkem nebo jednou poštovní zásilkou, které se při rostlinolékařské kontrole posuzuje jako jeden celek.

(12) Zamořeným pozemkem je pozemek, na kterém byl zjištěn a ověřen výskyt karanténního škodlivého organismu.

(13) Rostlinolékařsky chráněnou zónou je území, v němž se určitý karanténní škodlivý organismus buď nevyskytuje vůbec, nebo je jen omezeně rozšířen a jeho případné zavlečení nebo rozšíření by představovalo značné nebezpečí pro určité rostliny v této zóně pěstované.

(14) Ochrannou lhůtou je doba, která musí být dodržena mezi ošetřením rostlin přípravkem na ochranu rostlin a sklizní nebo mezi ošetřením rostlinného produktu a jeho spotřebou.

§ 3

Rostlinolékařská péče

Rostlinolékařská péče spočívá v

1. a) ochraně území České republiky před zavlékáním škodlivých organismů ze zahraničí,
2. b) soustavném zjišťování, vyhodnocování a evidenci výskytu škodlivých organismů a poruch na pozemcích a v objektech, kde se pěstují, skladují nebo zpracovávají rostliny nebo rostlinné produkty,
3. c) omezování výskytu, šíření a působení škodlivých organismů a poruch a snižování jejich škodlivosti využitím přímých i nepřímých metod ochrany s přihlédnutím k ochraně zdraví lidí, zvířat,²) zvěře,³) volně žijících živočichů,⁴) (dále jen „zvířata“) a životního prostředí,
4. d) rostlinolékařském dozoru,
5. e) registraci přípravků na ochranu rostlin (dále jen „přípravky“),
6. f) sledování účinnosti přípravků, včetně jejich vedlejších účinků,
7. g) stanovení podmínek pro používání mechanizačních prostředků na ochranu rostlin (dále jen „mechanizační prostředky“),
8. h) zajišťování vědeckých poznatků o škodlivých organismech a způsobech ochrany proti nim.

§ 4

Základní povinnosti

Právnické nebo fyzické osoby, které vyrábějí, zpracovávají nebo uvádějí do oběhu rostliny nebo rostlinné produkty, a vlastníci pozemků nebo osoby, které je užívají z jiného právního důvodu,

1. a) jsou povinni při své činnosti
   1. 1. omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů tak, aby v důsledku jejich přemnožení nevznikla škoda jiným osobám a aby nedošlo k poškození životního prostředí a zdraví lidí nebo zvířat,
   2. 2. ohlásit výskyt nebo podezření z výskytu karanténního škodlivého organismu, stanoveného v prováděcím předpise, příslušnému orgánu rostlinolékařské péče buď přímo, nebo prostřednictvím obce,

1. b) mohou provádět ošetřování rostlin nebo rostlinných produktů jen registrovanými přípravky způsobem stanoveným v § 29 a způsobilými mechanizačními prostředky (§ 35 a 37).

§ 5

(1) Zaměstnanci státních orgánů vykonávající odborné činnosti na úseku rostlinolékařské péče (dále jen „rostlinolékaři“) musí být

1. a) absolventy vysokých škol zemědělského nebo biologického zaměření se specializací pro obor rostlinolékařství nebo ochrany rostlin, nebo
2. b) absolventy postgraduálního studia v oboru rostlinolékařství nebo ochrany rostlin, nebo
3. c) držiteli vědecké hodnosti v oboru rostlinolékařství nebo ochrany rostlin.

(2) Mimo odbornou kvalifikaci musí rostlinolékaři prokázat právní a zdravotní způsobilost a bezúhonnost.

(3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na zaměstnance státních orgánů, kteří ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávají odborné činnosti na úseku rostlinolékařské péče po dobu nejméně osmi let.

§ 6

Živnostensky podnikat na úseku rostlinolékařské péče v oborech

1. a) diagnostická, zkušební a poradenská činnost v ochraně rostlin,
2. b) ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky,
3. c) kontrolní testování mechanizačních prostředků

mohou jen osoby splňující kvalifikační kritéria uvedená v § 5 nebo osoby s ukončeným středoškolským vzděláním a s odbornou praxí; obor středoškolského studia a délku odborné praxe stanoví prováděcí předpis.

§ 7

(1) Rostlinolékařský dozor je

1. a) soustavný dohled orgánů rostlinolékařské péče nad dodržováním povinností stanovených právnickým a fyzickým osobám tímto zákonem nebo nařízených na jeho základě,
2. b) soustavná rostlinolékařská kontrola rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, stanovených prováděcím předpisem, v místech jejich produkce nebo skladování.

(2) Právnické nebo fyzické osoby, které v rámci podnikání pěstují, vyrábějí, dovážejí nebo skladují rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené v odstavci 1 písm. b), jsou povinny

1. a) vyrozumět o této činnosti příslušný orgán rostlinolékařské péče,
2. b) vést evidenci stanovenou prováděcím předpisem,
3. c) spolupracovat s příslušným orgánem rostlinolékařské péče při provádění rostlinolékařského dozoru a poskytnout mu k tomu potřebné informace a podklady,
4. d) podle metodických pokynů příslušného orgánu rostlinolékařské péče plnit specifické povinnosti vztahující se k péči o zdravotní stav rostlin a rostlinných produktů, včetně jejich ošetřování a testování a k hodnocení jejich zdravotního stavu,
5. e) oznámit příslušnému orgánu rostlinolékařské péče
   1. 1. neobvyklý výskyt škodlivých organismů nebo příznaků napadení rostlin nebo rostlinných produktů,
   2. 2. zastavení nebo změnu činnosti.

(3) Příslušný orgán rostlinolékařské péče

1. a) vede evidenci osob uvedených v odstavci 2, a to způsobem stanoveným prováděcím předpisem,
2. b) provádí na pozemcích a v objektech osob evidovaných podle písmene a) ve vhodných termínech, nejméně však jednou za rok, rostlinolékařskou kontrolu.

§ 8

(1) Dovozci, vývozci a dopravci zásilek stanovených prováděcím předpisem jsou povinni předložit je s potřebnými přepravními doklady k rostlinolékařské kontrole a umožnit její řádné a bezpečné provedení. Rostlinolékařské kontrole podléhají též dopravní prostředky, sklady, kontejnery a obaly používané při přepravě těchto zásilek.

(2) Zásilky uvedené v odstavci 1 musí být opatřeny rostlinolékařským osvědčením, které je dokladem o původu a zdravotním stavu rostlin nebo rostlinných produktů. Náležitosti a vzor rostlinolékařského osvědčení stanoví prováděcí předpis.

(3) Za podmínek stanovených prováděcím předpisem musí být zásilka opatřena rostlinolékařským osvědčením pro reexport, popřípadě dalším rostlinolékařským osvědčením.

(4) Pokud je mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, stanoven jiný druh úředního dokladu o původu a zdravotním stavu rostlin nebo rostlinných produktů než rostlinolékařské osvědčení, použijí se příslušná ustanovení této smlouvy.

(5) Dovozci, vývozci a dopravci zásilek uvedených v odstavci 1 jsou povinni zajistit jejich přepravu takovým způsobem, aby při ní nemohlo dojít k jejich napadení škodlivými organismy ani k případnému rozšíření škodlivých organismů z nich.

§ 9

(1) Příslušný orgán rostlinolékařské péče ani dopravce neodpovídají za škody vzniklé zdržením dopravního prostředku v důsledku provedení rostlinolékařské kontroly.

(2) Příslušný orgán rostlinolékařské péče eviduje zásilky, které byly podrobeny rostlinolékařské kontrole, a výsledky této kontroly.

§ 10

Pokud je přeprava zásilek přes hranice v rámci příhraničního pásma upravena mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, způsobem odlišným od § 8, 11 až 13 tohoto zákona, použijí se ustanovení této smlouvy.

§ 11

(1) Je zakázáno dovážet a provážet⁵)

1. a) karanténní škodlivé organismy stanovené v prováděcím předpise a zásilky s jejich výskytem,
2. b) zásilky s výskytem karanténních škodlivých organismů na určitých rostlinách nebo rostlinných produktech stanovené v prováděcím předpise,
3. c) zásilky ze zemí, z nichž hrozí zvýšené nebezpečí zavlečení karanténních škodlivých organismů, stanovené prováděcím předpisem,
4. d) zásilky nesplňující zvláštní karanténní požadavky stanovené prováděcím předpisem.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na škodlivé organismy a zásilky určené pro výzkumné nebo šlechtitelské účely, dovážené nebo provážené na základě rozhodnutí vydaného příslušným orgánem rostlinolékařské péče, je-li vyloučeno jakékoliv zjistitelné nebezpečí rozšíření karanténních škodlivých organismů. Způsob posuzování tohoto nebezpečí stanoví prováděcí předpis. Tyto zásilky podléhají rostlinolékařské kontrole.

(3) Dovážená zásilka podléhající rostlinolékařské kontrole nesmí být propuštěna do navrhovaného celního režimu⁶) před provedením rostlinolékařské kontroly a v rozporu s jejím výsledkem, s výjimkou režimu tranzitu do vnitrozemí.⁷)

§ 12

(1) Dovážet, popřípadě provážet zásilky podléhající rostlinolékařské kontrole je dovoleno jen přes místa, ve kterých je k provedení této kontroly zřízeno pracoviště příslušného orgánu rostlinolékařské péče (dále jen „vstupní místa“). Vstupní místa a jejich technické zajištění stanoví prováděcí předpis, který též stanoví, ve kterých případech může být rostlinolékařská kontrola provedena mimo vstupní místa.

(2) Po provedení rostlinolékařské kontroly rozhodne příslušný orgán rostlinolékařské péče, že dovážená nebo provážená zásilka,

1. a) jestliže odpovídá ustanovením tohoto zákona a prováděcího předpisu, může být propuštěna do navrhovaného celního režimu⁶) bez omezení,
2. b) jestliže neodpovídá ustanovením tohoto zákona a prováděcího předpisu,
   1. 1. musí být vrácena, nebo
   2. 2. musí být zničena způsobem stanoveným orgánem rostlinolékařské péče, nebo
   3. 3. může být propuštěna do navrhovaného celního režimu⁶) s podmínkou splnění mimořádných rostlinolékařských opatření nařízených orgánem rostlinolékařské péče dovozci, dopravci nebo příjemci zásilky.

(3) Bylo-li v rozhodnutí podle odstavce 2 nařízeno vrácení nebo zničení zásilky, uvědomí o tom příslušný orgán rostlinolékařské péče rostlinolékařskou službu vyvážejícího státu.

(4) Náklady spojené s plněním rozhodnutí příslušného orgánu rostlinolékařské péče podle odstavce 2 hradí dovozce.

(5) Jestliže příslušná povinná osoba nesplní rozhodnutí příslušného orgánu rostlinolékařské péče podle odstavce 2, zajistí jeho provedení příslušný orgán rostlinolékařské péče na náklad dovozce.

(6) U dovezeného rozmnožovacího materiálu rostlin stanovených prováděcím předpisem se v místě jeho uložení nebo pěstování provádí následná rostlinolékařská kontrola po dovozu. Do ukončení následné kontroly nesmí být rozmnožovací materiál nebo rostliny z něj vypěstované dále přemísťovány.

(7) Rostlinolékařská kontrola při průvozu se provádí jen tehdy, je-li zásilka vystavena nebezpečí napadení škodlivými organismy nebo je-li možné případné rozšíření škodlivých organismů z ní.

§ 13

Vývoz

(1) Vyvážené zásilky musí splňovat karanténní požadavky dovážejícího státu.

(2) Vývozce, popřípadě výrobce rostlin nebo rostlinných produktů určených pro vývoz je povinen

1. a) včas předložit příslušnému orgánu rostlinolékařské péče karanténní požadavky dovážejícího státu a doklady o provedení požadovaných testů a ošetření,
2. b) požádat příslušný orgán rostlinolékařské péče o provedení rostlinolékařské kontroly zásilky, a to nejméně 48 hodin před jejím naložením.

(3) Rostlinolékařskou kontrolu vyvážených zásilek provádí příslušný orgán rostlinolékařské péče v místech jejich nakládky, popřípadě ve vstupních místech nebo v jiných místech, která stanoví po dohodě s vývozci.

(4) Po provedení rostlinolékařské kontroly vystaví příslušný orgán rostlinolékařské péče rostlinolékařské osvědčení, jestliže zásilka odpovídá karanténním požadavkům dovážejícího a provážejícího státu.

§ 14

(1) Příslušný orgán rostlinolékařské péče

1. a) provádí průzkum rozsahu výskytu karanténních škodlivých organismů, které byly zjištěny nebo u nichž je podezření z výskytu na území České republiky,
2. b) po zjištění výskytu karanténního škodlivého organismu nebo kalamitního přemnožení jiného škodlivého organismu a po provedení potřebného odborného šetření nařídí mimořádná rostlinolékařská opatření podle § 15 a 41 nebo § 42; hrozí-li nebezpečí z prodlení, nařídí tato opatření neprodleně,
3. c) přezkouší výskyt karanténního škodlivého organismu
   1. 1. po uplynutí doby stanovené v nařízených mimořádných rostlinolékařských opatřeních,
   2. 2. požádá-li o to právnická nebo fyzická osoba, která je vlastníkem zamořeného pozemku nebo jej užívá z jiného právního důvodu, poté, kdy provedla zásahy k likvidaci karanténního škodlivého organismu,

1. d) vede evidenci výskytu karanténních škodlivých organismů způsobem stanoveným prováděcím předpisem,
2. e) po zjištění změn ve výskytu nebo územním rozšíření karanténního škodlivého organismu nebo při změně podmínek pro jeho šíření, nařídí nová, těmto změnám odpovídající mimořádná rostlinolékařská opatření podle § 15,
3. f) zruší mimořádná rostlinolékařská opatření, prokáže-li se přezkoušením výskytu karanténního škodlivého organismu na zamořených pozemcích nebo v zamořených objektech, popřípadě též průzkumem v území, na které se tato opatření vztahují, že se v něm příslušný karanténní škodlivý organismus již nevyskytuje.

(2) Způsob odborného šetření podle odstavce 1 písm. b) stanoví prováděcí předpis.

(3) Přechovávání karanténních škodlivých organismů, jejich rozmnožování a jiná manipulace s nimi, jakož i činnosti spojené s genetickými modifikacemi škodlivých organismů jsou možné jen pro účely rostlinolékařského výzkumu, diagnostiky a šlechtění rostlin, a to na základě rozhodnutí vydaného příslušným orgánem rostlinolékařské péče a za dodržení podmínek tímto rozhodnutím stanovených a vylučujících jakékoliv zjistitelné nebezpečí rozšíření karanténních škodlivých organismů.

§ 15

(1) Mimořádná rostlinolékařská opatření jsou

1. a) zákaz, omezení nebo stanovení zvláštních podmínek pro pěstování, sklizeň, posklizňovou úpravu, uvádění do oběhu, průmyslové zpracování a jiné použití rostlin a rostlinných produktů,
2. b) zákaz nebo stanovení zvláštních podmínek využívání pozemků, skladů nebo provozů a přemísťování rostlin, rostlinných produktů, zeminy, statkových hnojiv, kompostů, popřípadě jiných materiálů a předmětů a dopravních prostředků, které mohou být nositeli karanténních škodlivých organismů,
3. c) zničení rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů napadených nebo podezřelých z napadení škodlivými organismy nebo jejich ošetření stanovenými postupy a prostředky,
4. d) asanace pozemků, čištění a asanace skladů, provozních prostorů, strojů, dopravních prostředků, zařízení, nářadí a jiných předmětů,
5. e) povinné vyšetření rostlin nebo rostlinných produktů na napadení škodlivými organismy nebo na rezistenci proti nim,
6. f) stanovení zvláštních podmínek k ochraně organismů, které nejsou škodlivými organismy podle tohoto zákona, před vedlejším škodlivým působením přípravků,
7. g) zákaz uvádění do oběhu a používání přípravků nebo zákaz používání mechanizačních prostředků,
8. h) vymezení území, na které se vztahují mimořádná rostlinolékařská opatření, a rostlinolékařsky chráněné zóny.

(2) Mimořádná rostlinolékařská opatření nařizuje příslušný orgán rostlinolékařské péče

1. a) v případech uvedených v § 12 odst. 2 a § 14 odst. 1 písm. b),
2. b) k ochraně před zavlečením karanténních škodlivých organismů do rostlinolékařsky chráněné zóny, popřípadě před jejich rozšířením v této zóně,
3. c) při zjištění nesprávného zacházení s přípravky, je-li ohroženo zdraví lidí nebo zvířat nebo životní prostředí,
4. d) při zjištění, že přípravek neodpovídá požadavkům podle § 19 odst. 2 nebo používaný mechanizační prostředek neodpovídá požadavkům podle § 35 a 36.

§ 16

Náhrada majetkové újmy vzniklé v souvislosti s uložením mimořádných rostlinolékařských opatření

(1) Osobám dotčeným mimořádnými rostlinolékařskými opatřeními uvedenými v § 15 odst. 1 písm. c), d), e) poskytne ten, kdo opatření nařídil, náhradu majetkové újmy, kterou dotčené osoby utrpí v důsledku provedení těchto opatření.

(2) Náhrada se poskytne z prostředků státního rozpočtu. Podrobnosti stanoví prováděcí předpis.

(3) Náhrada podle odstavce 1 se neposkytne osobě, která uložení mimořádných rostlinolékařských opatření zavinila či se na nich podílela nesplněním povinností vyplývajících z tohoto zákona.

(4) K posouzení, zda jsou splněny podmínky pro poskytnutí náhrady podle odstavce 1, musí být vyžádáno stanovisko příslušného orgánu rostlinolékařské péče. Výši utrpěné majetkové újmy musí osoba, které má být náhrada poskytnuta, prokázat.