Zákon o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů

§ 23 Bezpečnostní spolehlivost (1) Za bezpečnostně spolehlivou není považována navrhovaná osoba, u které bylo zjištěno bezpečnostní riziko. (2) Za bezpečnostní riziko se považuje zejména a) činnost proti zájmům České republiky a proti zájmům, k jejichž ochraně se Česká republika zavázala, b) činnost směřující k potlačování lidských práv nebo svobod, případně podpora takové činnosti, c) styk s osobou, která po 1. lednu 1990 vyvíjela nebo vyvíjí činnost proti zájmům České republiky, případně se pohybuje v prostředí osob, které takovou činnost vyvíjejí, d) chování a způsob života, který může mít vliv na ovlivnitelnost, důvěryhodnost nebo schopnost utajovat skutečnosti, e) skutečnost, která může vést k vydíratelnosti, nebo f) užívání jiné identity. (3) Za bezpečnostní riziko lze též považovat a) pravomocné odsouzení neuvedené ve výpisu z evidence Rejstříku trestů,2) g nebo b) probíhající trestní stíhání, nebo h) užívání jiné identity. (34) Za bezpečnostní riziko se nepovažuje činnost podle odstavce 2 písm. c) nebo užívání jiné identity podle odstavce 2 písm. h), pokud se tak děje při plnění služebního či pracovního úkolu nebo z jiného zákonného důvodu.